Etiketa v bežnom živote

Skl: Hezka myslenka. Jenom nevim jestli stejne hezky by na to koukal dotycne kamosky chlapec pripadne moje divka 

@Cornero píše:
Jumbeee: Polovina kamosek bydli po periferiich Prahy. Milerad s kymkoliv pockam na taxik ale opravdu si nedovedu predstavit ze jedu do Jesenice kam jedou asi taky tri busy za noc a pak tam cekam az mi za hodinu prijede zpatecni

To je jasný… (Já osobně si ale čas organizuju tak, abych se vracela v rozumnou dobu, když půjdu sama.)

Když jsme u té etikety, potřebovala bych rozlousknout jeden společenský oříšek. Představte si, že chystáte svatební veselku. Několik desítek hostů, nesourodá skupina. Nechcete je nijak selektovat a plánujete po obřadu všechny pozvat místo klasického oběda na pohoštění formou rautu, kde by třeba i chvíli hrála hudba a při troše štěstí by se rozproudila nenucená zábava. Zároveň z toho ale nechcete dělat celodenní humbuk od rána do noci, s ubytováním a se vším všudy. Chtěli byste jen příjemnou odpolední akci a vycházíte z toho, že většina hostů stejně nejspíš uvítá, že jim na to nepraskne celý víkend a budou moci odejít brzy domů (bude to na dostupném místě).
Jak to elegantně udělat, aby to hosté chápali jen jako odpolední slavnost a počítalo se s tím, že v určitou hodinu bude prostě konec? Přemýšlím, jestli to nějak nenaznačit v pozvánce, aby pak nikdo nebyl na rozpacích z toho, že nebude pařba až do rána, jak je dneska zvykem. To je zas dotaz, co?

@Gatita odpolední slavnost zní dobře, nešlo by to zakomponovat rovnou do pozvánky, tohle slovní spojení?

@Gatita Já bych to napsala už do pozvánky, tedy něco jako „při této příležitosti Vás srdečně zveme na odpolední slavnost… atd.“
Pokud bude někdo v rozpacích, že chtěl pařit až do rána a ono nic nebude - jeho problém. Může to napravit, až bude něco organizovat on sám.

@Gatita jako znamení, že už mají lidi konečně vypadnout, se tradičně používá servírování černé kávy, ale obávám se, že to už dneska skoro nikdo neví. Napsat, že jde o odpolední party, rovnou do pozvánky, se mi tady zdá vhodné, navíc se tím hostům vyřeší i rozpaky s dresscode, odpoledne není večer.

@DanielaS píše:
Sklenikova kvetinka c. 2: Za mych mladych let - mluvime o 1995 - 2005 rekneme - bylo mezi mymi kamarady NORMALNI a AUTOMATICKE, ze vecer se parta rozdelila tak, aby zadna divka nesla domu sama (ve meste se skvele fungujici MHD podotykam). Dnes uz nekam sama jdu dost vyjimecne, ale stane se, a krome jednoho bohateho znameho, ktery me vezme k sobe do taxiku a odlozi me u me doma, to ty chlapy proste ANI NENAPADNE. Ani doprovodit na zastavku aspon, abych necekala sama. Ani kdyz o to poprosim. Hm. Vzdelani, vychovani, slusni lide, tricatnici az padesatnici.

Hlásím, že je mi dvacet, a asi jsem ještě v Brně k rozjezdu nešla sama. Ne že bych k nim chodila nějak moc často, ale třeba mám jednoho kamaráda, který ani není nijak moc blízký, ale vždy hodinu odchodu z akcí, na kterých se potkáváme a většinou sedíme u stejného stolu, ale jinak je tam spousta dalších lidí, které známe, řídí podle mě a mé kamarádky, se kterou bydlím, i když se mu chce jít třeba dřív - a to byly ony akce vždycky na Zelňáku a doprovázel nás na nádraží, takže tři minutky chůze v centru města… Podtext v tom rozhodně nebyl, naopak nás vždycky tak trochu chrání před dalšími kamarády, kteří jsou po pár pivech třeba dotěrnější (většina osazenstva bývají muži).

Takže to naštěstí dobou není - na druhou stranu je smutné, že to ty „Vaše“ muže už přešlo…

@Gatita Na férovku to tam napíšte, lepšie než zľahučka naznačovať a riskovať, že to tretina hostí nepochopí
Ja som raz k pozvánke dostala vytlačený list s inštrukciami-snúbenci tam písali, že si neprajú gratulácie hneď v obradnej sieni /nasledovala ďalšia svatba/, že nechcú kvety, pretože druhý deň odchádzajú na svatobnú cestu a bolo by im ľúto, že to pohnije, časový harmonogram a podobné veci. Síce to nezainteresovanému znie panovačne-možno namyslene, ale ja som bola hrozne rada, že presne viem čo, kde, ako bude a nemusela som od nikoho pátrať čo nasleduje teraz.

Přespat u ní, to zní jako plán!

Mám takové malé dilema. Nejsem zvyklá na návštěvy ani chození k někomu domů na návštěvu a ani mi to není příjemný. Jen v rámci rodiny a my jsme zvyklý, že hostitel nabízí návštěvě a připravuje celkově to různé pohoštění. Považovala jsem to za normální, akorát že jsem byla spíš asociální člověk a nikdo mě nikam nezval a ani já je k sobě nezvala.
Nyní nevím, co se děje, ale žiji mnohem víc společenský život. Přijdu na návštěvu a dostanu různé občerstvení, nápoje a tak. No a tak mi přijde normální, že když někdo přijde ke mně na návštěvu, tak zase připravím pohoštění já.
Jenomže zatím moje návštěvy vždy přicházejí s horou vlastních věcí a ještě mi nosí vlastní nápoje a jídlo pomalu jako poděkování za to, že jsem je k sobě pozvala. Najednou stojím před otázkou, jestli jsem byla doteď tak mimo, že se ode mě očekávalo, že něco přinesu a nebo si snad myslí, že jsem tak mizerný hostitel, že si radši vše nabalili sebou?
Osvětlíte mi víc tuhle věc? Jak to teda má být?

@Morže u nas je zvykem na navstevu prinest nejakou drobnost - lahev vina, domaci moucnik, sladkost detem… ale spis pratelum nebo vzdalenejsi rodine atd, proste ty formalnejsi navstevy. v blizke rodine spis ne, tam se jen nechavame hostit:-) mozna je to u vas podobne. urcite si z toho nedelejte tezkou hlavu, nabidnete co mate pripravene a pridejte na stul i neco z toho prineseneho a je to

@Morže nebydlíte náhodou v novém bytě? Třeba vás vaši známí prostě nechtějí zatěžovat přípravou pohoštění a říkají si, že toho máte i tak dost, jestli toho nosí fakt hodně?
Jinak mně připadá normální, že když někam jdu, něco přinesu, ale rozhodně teda ne půl pečené husy se zelím a knedlíky k tomu, spíš nějakou sladkost, něco k pití, něco míň běžného, než se konzumuje obden. Když návštěva něco takového přinese ke mně, taky to beru v pohodě, stejně ochotně přijímám třeba ovoce = „máme horu meruňek, nevíme co s tím“. Samozřejmě něco nabídnu i tak (ke mně lze přijít neohlášeně o půlnoci, něco se najít prostě musí) a co přinesla návštěva, to k tomu přidám.

@Morže Na návštěvu nosím jako dárek buď láhev vína (formálnější) nebo to, co vím, že udělá radost. Ovoce, domácí marmeládu, nakládanou zeleninu, domácí pesto, rillet, některým příbuzným nebo kamarádkám udělají radost domácí vlastnoručně udělané nudle. Pokud chci něco upéct, raději se předem domluvíme, aby ten, ke komu jdu, neměl stejný nápad a pak co s tím… že.

@Morže taky nosim nejakou drobnost, ale kdyz je to jen takova „na rychlovku“ domluvena navsteva a nic doma nema a nestiham koupit, tak neberu nic.

Ps: nezapomente, ze vlastnorucne udelane (uvarene) darky, jsou fuj - pro nektere diskutujici - ja je mam rada 

@Bugatti Asi vas pozvu, prosim si prinest od vseho trochu a jeste ten vas domaci masox. Ja se porad bojim, ze mi nevydrzi a zamrazuju si kousky

@candance Ten její masox mě také napadl jako první 

Aha takže příště, až někam půjdu, budu si muset ještě vymýšlet, co přinést, aby na mě nekoukali jako na vyžírku. Tuhle jsem na návštěvu přinesla sýrové muffiny a aniž by to ochutnali, bylo mi řečeno, že to prostě nejí - byly přitom vynikající . Docela dost se mě to dotklo a tak mám furt dilema, co se tak nosí, abych se zas nestrefila vedle a nemusela si několik dní vyčítat, co jsem to přinesla :/

@Morže
Nikdy není na škodu přinést čaj nebo kávu, něco z toho určitě ti, co vás pozvali, pijí. Lahev vína už je trochu ošemetná, lidi zesnobštěli a už jim hornický kahan není dost dobrej.
Já když nevím, co přinést, kupuji řezanou kytku. Taky se osvědčily višně v čokoládě, to jí skoro každý.
Edit: a hlavně si NIKDY nevyčítejte, že jste někam něco nosila, pokud to teda zrovna není odjištěný granát.

Příspěvek upraven 27.02.15 v 13:04

@Morže vemte vino, nebo cokoladu, nejake dobre orechy, olivy,… Proste drobnost nebo neberte nic. Myslim, ze to neni povinne.

@Morže nejlíp podle toho, co přinesou nebo co u nich nabízejí oni vám. zkuste se kdyžtak předem trochu poptat nebo zamyslet, někdo bude rád za instatntní kafe, někoho by mohlo urazit. domácí výtvor, jakkoliv vynikající, bych si troufla spíš někomu koho dobře znám a vím že to uvítá. asi jako bych si dala pozor, abych nepřinesla kus domácího uzeného nebo klobásy vegetariánům:-))
(jo a z nezdvořáků si hlavu nedělejte)
p. s.: když mně někdo přinese něco co nejím/nepiju, tak to rozhodně nebudu komentovat, prostě dám na stůl a buď se to sní nebo ne, každopádně poděkuju a pochválím, uff, kdyby se mnou někdo takhle vyběhnul asi bych tam dlouho na návštěvu nešla:-/

Příspěvek upraven 27.02.15 v 13:06

@Brunhilde jo, kytka me taky napadla. Mne visne nenoste, to je snad jedina cokolada co nejim, ale otevru vam ji nebo ji poslu dal coz je taky asi peklo, ze?

Všechny višně v čokoládě seeeeeeeeeeeeeeem! Ke mněěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě!

@candance píše:
@Brunhilde jo, kytka me taky napadla. Mne visne nenoste, to je snad jedina cokolada co nejim, ale otevru vam ji nebo ji poslu dal coz je taky asi peklo, ze?

Ani jedna z uvedených variant není peklo, přinesla jsem vám to a co s tím uděláte je jen na vás. Neberu si takové věci osobně.

Bacha na to, ja si tady pamatuji celkem kategoricke prohalaseni, ze rezanou kytku rozhodne ne

@Morže
Abych to uvedla na správnou míru… nechodím zpravidla na návštěvu k lidem, které neznám. Káva a čaj je hodně univerzální a určitě vhodné pro toho, koho člověk moc nezná.
A těm, které znám, nosím to, co vím, že ocení. Když má někdo velkou zahradu a spoustu ovoce, nemá smysl mu nosit marmeládu. Víno je ošemetné poprvé, pak už zpravidla víte, co tak asi pijí… a konečně když se nestrefíte do vkusu, láhev jde snadno posunout dál. Když jdeme k někomu na oběd/večeři, pověřím manžela, aby paní domu přinesl květiny… a přiznám se, že to dělám tak trošku ze zištných důvodů, neb sama ráda květiny dostávám Morže: Kam se mám dostavit? A jste spíš na sladké, nebo od každého trošku? 

Příspěvek upraven 27.02.15 v 13:40