Nemyslim si, ze by se mel nekdo menit kvuli tomu, aby ho nekdo chtel. Ale je podle me dulezite tomu druhemu prokazovat urcite uznani a respekt (prece jen v tom vztahu nejsem sama, ze). Mozna je to proto, ze mam vcelku negativni priklad z domova, ale co jsem slysela od kamaradek, tak asi moji rodice nebudou vyjimka. Moje mama je dominantni (presne ten typ, ktery vi naprosto presne CO, KDY a JAK se ma udelat a jeji zpusob je ten jediny spravny) a otce neustale peskuje. Mne to vadi a dokonce i pritel mi rekl, ze se mu nelibi, jak moje mama tatu neustale stira pokazde, kdyz on prijde s nejakym napadem. Vzdycky si rikam, jaky by byl klid, kdyby ona dokazala uznat, ze on nedela vzdycky vsechno spatne a ze se da zit napr. i kdyz ponozky neschnou na susaku povesene za spicky, ale za paty (ok, nemusi ho chvalit, ale aspon ocenit, ze to pradlo vubec povesil).
Jak bojujete se stresem?
@Zebra33 píše:
(ok, nemusi ho chvalit, ale aspon ocenit, ze to pradlo vubec povesil).
To si tak představuju, jak dám na stůl spálený a přesolený jídlo - však snaha se cení, ne? Tak to koukejte sežrat a buďte rádi, že jste vůbec něco dostali…
Popravdě jsem na tom byla stejně, pomohlo mi prostě dýchat zhluboka. Na chvíli se před zkouškou zastavit na nic nemyslet, hluboký nádech a a počítat do 10 a pak výdech skvěle tě to uklidní. Je to taková nouzovka těsně před testem, kdy už stejně nic jiného nestihneš. Zvykla jsem si na to tak, že když to teď zopakuji 4× za sebou tak jsem opravdu hodně klidnější.
Dřív jsem stres řešila sladkým, ale když jsi ve stresu tak si to
stejně nevychutnáš a kdybych měla jist před každou stresovou situaci
v zápočtovém týdnu tak je ze mě chodící knedlíček A po testu zmírním napětí ve fitku - hodina
běhání/cvičení skvěle pročistí hlavu.
Přiznám se, že já jsem z těch žen, co jsou rády, když muž doma
něco udělá a klidně i po svém, hlavně že to nemusím dělat já. U nás
to dopadlo tak, že já prádlo pověsím a muž mi je pak převěsí…někdy,
občas. Vlastně mne nepadlo přemýšlet nad tím, proč to dělá? A že
uvaří jsem vysloveně ráda.
Pravda ale je, že náš domov není jako z katalogu.
@DonChichot - muj pritel se tuhle nabidl, ze slozi vyprane ponozky. Vysledek byl ten, ze jsem nekolik dni po sobe vytahla vzdycky par, kde byla kazda ponozka jina (vzdy obe cerne, ale jiny „model“). Mne to tedy narozdil od vas nedalo a zeptala jsem se, co ho k tomu vedlo, a on na to, presne jak jsem predpokladala, ze to vubec neresil, ze proste sparoval ty kratke cerne. Tak jsem si rekla vem to cert, on mi svou praci usetril cas a kdyz to vezmu kolem a kolem, tak ty ponozky fakt vypadaji vsechny v podstate stejne, takze pokud se mi nikdo nebude divat na nohy ze vzdalenosti 20 cm, tak rozdil nepozna.
@Zebra33
Mám dva syny, už je jim přes dvacet. S mužem jsme je chtěli už kdysi
dávno postupně zvykat na to, že se mají o své věci starat sami,
v případě ponožek si je mají vzít z prádelního koše, spárovat a
uložit do šuplíku. Dopadlo to tak, že můj muž vytřídí z té obrovské
hromady ponožek ty své a ten zbytek jim strčí do šuplíku. Kluci pak nosí
vždy ponožky, které náhodně vytáhnou a že je každá jiná (ano,
i barva) je vůbec netankuje. Už jsem si zvykla nad nimi nelomit rukama, ale
trvalo mi to dlouho.
Dokud vám sedí aspoň barvy, je to dobré.
@kiwi píše:
Tohle je zajímavá úvaha… ovšem pro mě, tetinu 21. století, poněkud nesrozumitelná
Potřebujeme se skutečně pověsit někomu na krk ještě dneska? Proč by si nemohla Sekhmet (a jiné) pořídit chlapa jen tak, pro zábavu?!
Kiwi, vy jste za svůj dlouhý život nepochopila, že všichni lidé a muž obzvlášť, chtějí být v životě důležití, užiteční a nepostradatelní? Pokud si budete hledat někoho pro zábavu, nalepí se na Vás leda hejsek, kterému se nechce makat.
@lelahi To hluboké dýchání na uklidnění se musím naučit, nikdy jsem si na to před testem, nebo zkouškou nevzpomněla.
@ofeliet píše:
Kiwi, vy jste za svůj dlouhý život nepochopila, že všichni lidé a muž obzvlášť, chtějí být v životě důležití, užiteční a nepostradatelní? Pokud si budete hledat někoho pro zábavu, nalepí se na Vás leda hejsek, kterému se nechce makat.
Já jsem jenom ráda, když je chlap užitečnej a (v něčem dokonce)
nepostradatelnej. Jen to musí bejt skutečnost, a ne aby si tu
důležitost suploval věšením blbejch ponožek, proboha. On je teda
pověsí, automaticky (já to nesnáším), ale za takovou samozřejmost přece
nebudu nikoho chválit, sorry. Navíc si věší i svoje, že
ano Taky by se neodvážil nadšeně jásat, jak
jsem krásně umyla zrcadlo… ví, že by večera nedožil!
A že zábavnej může bejt jen hejsek… mno, s takovou zkušeností tě
musím jen litovat…
@kiwi
Vyjadřuji Ti podporu
Připadá mi smutné, kolik žen si myslí, že se musí kvůli chlapům měnit
a dělat ze sebe něžné květinky, které nic nezvládají.
Věřím, že ženy, které mají podobné názory na věc, jako @ofeliet mají skvělé
chlapy a jsou šťastné, protože takový vztah oběma vyhovuje. To ale
neznamená, že někdo jiný nemůže mít spokojený vztah a být na tom
úplně jinak. Prostě si najde jiný typ partnera, kterému třeba stylem
života a povahou vyhovuje soběstačná žena.
@Esmee Ale pri dýchaní
zase pozor, aby ste sa do toho moc neoprela a nehyperventilovala
@MP Barbucha
Děkuji mnohokrát
Já mám pocit, že nejen by mi huba upadla, kdybych se musela pitvořit kvůli
milostpánově důležitosti (t. j. chválit za naprosto samozřejmý
kraviny) - ale toho, kterej by mi na to skočil, bych musela považovat za
kašpara - nemohla bych si ho ani vážit.
@Esmee
Naprosto blahodárné účinky na mě před zkouškou mělo, když jsem se
sešla s jednou kamarádkou nad seznamem zkušebních otázek a prošly jsme si
je. Prostě jsme si ke každé otázce řekly, co do ní patří a tak nějak
shrnuly to nejdůležitější, abychom měly pocit, že nám nic neuniklo a že
to pěkně umíme:) Po takovéhle seanci jsem vždycky šla na zkoušku úplně
vyrovnaná. Ale pozor, tohle funguje jenom za předpokladu, že kamarádka není
ještě větší stresor než Vy, a že to umíte tak nějak nastejno. Jde
v podstatě o navození sebedůvěry a uklidnění se a člověk měl navíc
pocit, že „pro to ještě něco udělal.“
Jinak já bych spíš potřebovala poradit, jak na pracovní stres, kdy je potřeba něco nepředvídaného řešit teď hned okamžitě, precizně a ještě u toho vypadat jako profesionál :-/
@kiwi Souhlasim s vama. Takove povrchnosti jako veseni ponozek. Tohle mi hlava nebere ale zas beru ze jsme kazdy jinej. Ale " cupitalku" ( typ zeny co cupyta obdivne za svym muzem) odmitam hrat. A ze jich par i zde na pekle je.
@gudrun
Za věšení ponožek si dosaď jakoukoliv votravnou domácí práci Já hlavně a zásadně nechápu spíš ten
názor, že zejména chlap potřebuje/musí bejt důležitej a
chválenej. My tetiny jsme co - prvoci?!
Já jsem to „strategické chválení“ od jedné mé kamarádky zažila na vlastní kůži - byla jsem chválena za to, že jsem byla nakoupit, upekla koláč, udělala jsem čaj (sama sobě!), vyprala jsem si prádlo… - a moc příjemné mi to nebylo. Na jednu stranu jsem čekala, kdy mě podrbe za uchem, a na druhou jsem přemýšlela, jestli si ze mě nedělá náhodou srandu.