Jak začít - pro studentku

Myslím, že první krok není vyházet všechny staré hadry, jak píšeš, ale probrat to, co máš, určitě tam něco použitelného je, ne?
Jsem o rok starší a taky studentka a někdy před rokem/dvěma jsem si prošla něčím podobným, tak tady jsou moje poznatky:

Ujasni si, v jakém prostředí se nejvíc pohybuješ, sepíš si, co máš a popřemýšlej, jaká kategorie je třeba doplnit. Vyhneš se tak zbytečným nákupům věcí na stejné příležitosti, když peníze můžeš použít na zalepení jiné díry. To stejné platí o poměru šatníku k ročním obdobím. Je sice hezký mít patnáctery šaty, ale mít zároveň jen jedny kalhoty asi nebude nejlepší řešeni

Dál by sis měla ujasnit, jaké barvy se k tobě hodí - na to jsem si koupila knížku s příhodným názvem Jaká barva mi sluší (nebo tak nějak, Ada o ní psala, tak prohledej články)

Popřemýšlej o tom, v jakém stylu by tvůj šatník měl být. Ať zbytečně nenakupuješ něco, co nemůžeš s ničím, co už máš zkombinovat. S tím mi hodně pomohl Polyvore, místní diskuze Co jsem měl dnes na sobě, různé blogy, prošla jsem spoustu fotek než jsem šla nakupovat.

Doplnila bych pravidlo „koupit jedno místo tří“. Než tři levné halenky, jednu za trojnásobek ceny (třeba místo tří za 300 jednu za 900). Tím, že se bude jednat (opticky) větší částku budete skutečně přemýšlet nad nákupem - můj vlastní trik.

A nekupovat pod nátlakem MP, blogů, časopisů, ale fakt podle upřímného rozhodnutí, jestli a) vám to sluší b) se to hodí k vašemu způsobu života c) to budete nosit.

k otázce co by nemělo chybět (můj čistě osobní názor) na začátek padnoucí sako a kvalitní lodičky (ve kterých umíte chodit).

Podle mě je vhodné měnit šatník postupně.
Lépe si zvyknete na nový styl (a vaše okolí také). Během postupného přechodu si také lépe ujasníte, co se vám líbí a co je pro vás pohodlné.
Taky je to praktické z finančního hlediska zvláště pro studentku.

Prvním krokem bude rozhodnout se, jakým směrem se chcete v módě ubírat, jak si chcete nový šatník vybavit.

• Prošla bych si internetové blogy a časopisy a zjistila, co se mi vlastně líbí. Popřemýšlela bych o tom, jestli se ke mně tento styl hodí a jestli se v něm budu cítit příjemně.
• Snažila bych se realisticky zhodnotit svou postavu, objevit své přednosti, odhalit své nedostatky a najít vhodné střihy pro svůj typ.
• Snažila bych se posoudit, jaké barvy se ke mně hodí.
• Přemýšlela bych o tom, jaké má mít můj šatník složení - tedy na jaké příležitosti potřebuji oblečení.
• Před samotným nákupem bych zhodnotila svůj šatník. Pořádně proberte oblečení, nemusíte hned vše vyhazovat.
• Nejprve nakupte nějaký základ, na kterém budete v budoucnu stavět - mám na mysli třeba neutrální barvy, jednoduché střihy - prostě to, co se bude snadno kombinovat.

Co se týče základů šatníku - pro každého je to něco jiného. Odvíjí se to podle vašeho stylu a podle vašeho životního stylu.

A doporučila bych vám tento blog: http://www.supervizaz.net/blog.php
Paní se věnuje různým stylům, typům postav i barevné typologii.
Pro začátek ideální 

Popíšu Vám, jak jsem se změnou šatníku postupovala já. Počítejte s tím, že to je běh na dlouhou trať, a nejde o to kolik na to máte peněz, ale jde o to, že nabídka oblečení v ČR je hrůzná.
1. udělala jsem letecký den ve skříni, všečchno v čem jsem se necítila nebo jsem nenosila letělo. Nechala jsem si 2 hromádky oblečení a) toho se nevzdám, to sluší a sedí b) zatím to ujde, a abych nechodila nahá tak si to zatím nechám, ale pak to poletí
2. začala jsem si hledat styl, který se mi líbí. Ujasnila jsem si, kam chci to dané oblečení nosi a jak chci působit. Které barvy mi sluší a ve kterých se cítím dobře. Hledala jsem po netu a prolejzala modní blogy, články. Našla jsem si vzor. Mám ráda blog http://girlwithcurves.com/ , sice nemám křivky jako ona dáma, ale líbí se mi jak se obléká
3. dělala jsem si poznámky, a dělám si je pořád, píšu si kombinace oblečení + jaké boty a doplňky k tomu. Popř. když vidím zajímavou kombinaci tak si ji buď založím na počítači nebo vytisknu.

Kompletní šatník v 1 obchodě neseženete. Počítejte s tím, že budete muset začít prolézat obchody a sekáče. Pokud umíte šít, tak to je jen plus, protože nebude muset běhat po obchodech a shánět ty pravé šaty, kalhoty nebo sukni, prostě si to spíchnete.

O modě vyšlo hrozně moc knížek, jestli máte někde poblíž knihovnu zalezte tam a pátrejte.

Přeju hodně štěstí

První to chce zjistit co se vám líbí a co je nositelné. Já se za léta prohlížení a zkoušení přeorientovala na to, že se mi líbí věci co jsou typově k mojí postavě - např - hlavně žádné volány ani volné topy ke krku. Inspiruju se a když něco vidím na netu, uložím si obrázek do složky co je na to vymezená (mám jich víc, složku na muže - ať se můžu kochat, boty, outfity, kousky oblečení, účesy, atd.) Mám ráda kvalitu, takže v zásadě nenakupuju polyesterové, skoro plastové šunty, hlavně vršky v HM a podobných řetězcích (pořád nedokážu pochopit jak to na sebe ženy dokážou navléct). Častokrát jdu s kamarádkou na nákupy a i když nemám peníze tak zkouším oblečení co se mi líbí ať zjistím jestli mi to pasuje, často jdete do obchodu cíleně a hledáte jednu věc a na ostatní člověk tolik nehledí.

Co se týče knížek, doporučuju projet peklo, v článcích Ada nějaké zmiňovala, já ráda hledám na Amazonu, je tam hodnocení a lepší výběr, častokrát se dá i nahlídnout do knížky, ať máte představu o tom jak je udělaná (jestli minimum textu a obrázky nebo naopak.

V prvom rade by som sa určite do bodky neriadila zoznamami najdôležitejších veci, ktoré musí mať každá žena vo svojom šatníku. Inšpirovať áno, ale je to potom už na osobnom uvážení. Vždy sa smejem pri pomyslení že áno, mala by som vlastniť aspoň jedny modré rifle a väčšinou ich aj vlastním, ale nosím ich minimálne. Trenčkot nemám lebo sa mi štýlovo jednoducho nepáči. Podobne je to aj s bielou blúzkou/košeľou a univerzálnym čiernym topom s dlhými rukávmi.

Poviem vám to takto: ste mladá, predpokladám, že sa budete čoskoro uchádzať o zamestnanie. Je dôležité mať niečo konzervatívnejšie, no skúste jednoducho popozerať aké štýly sa vám páčia - na blogoch, v časopisoch a nakupujte podľa toho. Odporučila by som vám investovať do niekoľkých dámskych sák, ktoré sú úžasným variabilným prvkom a vyzerajú veľmi šmrncovne či už k jeansom alebo k rôznym šatám a viacero druhov oblečenia vám vďaka nim do kancelárie „prejde“.

Doporučuju fakt nevyhazovat bez náhrady, nabídka oblečení je tragická a pak by se mohlo stát, že musíte koupit i věc dost nevyhovující, abyste měla co na sebe a vlastně ta vyhozená věc by se jako provizorium ještě dala nosit.
Takže vyhazovat, ale až když je daná věc nahrazena.

Mně je 26 a sněčím podobným jsem začala asi tak před čtyřmi lety. Prvním krokem skutečně bylo vyhazování! Měla spoustu hnusných starých věcí, ve kterých jsem se ani necítila dobře.

Takže první krok byl vyhodit vše staré, opelichané, vytahané, malé, ožmolkované, zbytečné. Vůbec nebyl těžký, šlo to rychle a čtyři pytle putovaly na charitu.

Něco mi zbylo. K tomu jsem si něco občas dokoupila a vyhazovala další nekvalitní věci, takže se mi šatník hodně pročistil a zbyly dvě hromádky triček, několik sukní a kalhot, četla jsem tehdy občas MP a líbil se mi ten styl sukýnka, halenka, lodičky, prostě elegantní…JENŽE až teď, po pár letech jsem konečně zjistila a ujasnila, že opravdu sebevědomě se necítím v elegantní úpravě, v šatech nebo v sukni, halenečce s krejzlíčkem a lodičkách, ale v pánském stylu.

Takže nedávno začla třetí etapa, registrovala jsem se na votocvohoz a tam šly všecky sukně a šaty, i když některých mi je líto, protože jsou třeba i značkové a fakt kvalitní, ale stejně jsem je vždy nosila jen s velkým přemáháním.
Dále jsem zjistila že nemám ráda růžovou, boty na podpatku, velké výstřihy a různé ozdobičky na tričkách. Takže tam putovaly i různá taková ta dámská tričička s kraťoučkými rukávky (něco jsem si nechala „na doma“, ty nejhorší šly zas na charitu). Nebo různé ozdobné halenky, brrr… A pojala jsem rozhodnutí, že si ušiju obyčejná bílá trika s dlouhým rukávem a kulatým výstřihem ke krku, protože v tom se cítím nejlíp.

A zbyla mi jedna hromádka triček, kalhoty, a pak sukně, které jsem ještě „nevotočila“ (a saka a svetry apod.). A vlastně mi to tak docela vyhovuje.

Taky mi pomohlo najít někoho známého, kdo se obléká tak, JAK JE MI POHODLNÉ (a ne, jak se mi líbí - protože to se mi líbil ten sukňový styl MP, ale nejsem schopná se tak stylizovat). Takže jsem si našla jednoho anglického zpěváka, který má opravdu styl, a občas se nechávám inspirovat.

Jako základ považuji sako, kalhoty a sukni, vše z kvalitního materiálu, dobře střižené, padnoucí. Z jedné látky, pokud možno s větším podílem vlny, v tmavší barvě - modrá, vínová… Nejlépe dát ušít na míru. Je to sice velká investice, ale vyplatí se.
Z tohoto základu stvoříte dva kostýmy - kalhotový i sukňový, sako se bude hodit přes šaty, s barevnou sukní, kalhoty s tričkem…

Já svůj šatník postupně měnila tak, že staré, malé, nepohodlné nebo nějak zdefektované věci jsem postupně povyházela a dokupovala obyčejná dobře zkombinovatelná trička, kalhoty a sukně a to hlavní pro mě - vyhodila jsem staré hnusné vytahané spodní prádlo, nahradila novým hezkým padnoucím prádlem a nyní mám pocit, že vypadám ve všem líp. Já nemám jednotnej styl - jednu dobu chci být za drsnou holčinu v černém v gládách, jindy chci bejt za romantickou vílů v růžovém nebo v červeném, jindy jsem veselá vyletněná v oranžovém a nebo mi to je všechno jedno a nosím co nejjednoduší oblečení. Mám tu oblečení na společenskou událost, mám tu věci na sport, věci na doma a pak věci klasicky na ven, Teď jsem módně ve stagnaci, protože mi víc zajímá kosmetika a moc mi nepřispívá fakt, že se v práci převlíkám do pracovních kalhot a vůbec radši nemluvím o tom, že se mi rozbila moje dřevěná skříň, takže mám věci v polorozpadající látkové skříni. Pokud to vyjde, tak už se odsud budu konečně stěhovat se svým přítelem do společného bydlení, takže to ještě minimálně ten půlrok vydržím…

No nic se ničím nezkazí jednoduchými dobře zkombinovatel­nými věcmi.

@Linie To hodně záleží na tom, v jakém prostředí se člověk pohybuje, a jaký styl obecně mu vyhovuje. Podobné zásady jsou neaplikovatelné univerzálně.

@aurixis Rozhodně není dobré během krátké doby co nejvíce vyházet a nakoupit nové. Tím, že se začnete dívat kolem sebe, prohlížet blogy, knihy, hledat inspiraci, se začne proměňovat Váš pohled a za rok, za dva se Vám budou líbit jiné věci než dnes, na začátku té cesty. A další faktor bude, že si postupně vyzkoušíte nové oblečení a zjistíte, že ne ve všem, co se Vám líbí, se cítíte dobře a vyhovuje Vašemu typu. Vybudovat šatník a ujasnit si svůj styl je proces, ne úplně krátkodobý. Takže přeji trpělivost.

Ahoj! Mě je také 22 a také jsem studentka a před dvěma lety jsem si také prošla proměnou středoškolačky v dámu. Na gymplu (a první rok na vysoké) jsem na sebe nedala nic jiného než džíny, tričko, svetřík. Příležitostně šaty do divadla a na ples. Teď nosím džíny bez přehánění jednou za rok a jinak mám hlavně sukně, šaty a dvoje elegantní kalhoty, které kombinuji s halenkami. Tak Ti tady popíšu, jak jsem to udělala, ale není to žádný univerzální návod pro každého.

1. Koupila jsem si knížku Jaká barva mi sluší. Jsou tam především barevné typy žen a typy postav. Příjemné na tom je, že typy ani postavy tam nejsou od každého čtyři, ale mnohem mnohem více a myslím, že se tam opravdu dá zařadit každá žena.

2. Požádala jsem maminku, sestru, kamarádky a přítele, aby mě do příslušných typů podle knížky zařadili. Já jsem si například vždy myslela, že jsem typ postavy hruška, ale všichni mi svorně tvrdili, že jsem rozhodně oblé přesýpací hodiny. Kontrastní zimní typ mi potvrdili.

3. Podle těchto kritérií jsem se opravdu přísně začala řídit ve výběru barvy a střihu. Například všechny šaty chci mít projmuté v pase a pouzdrové. A protože jsem trošku „oblá“ v padesátkových širokých sukních vypadám jak eiffelovka a šortky pod zadek také nejsou pro mě. Taktéž minimalistické střihy bez pasu.

4. Sedla jsem k internetu a hledala a hledala. Co? No přece styl! Dívala jsem se na polyvore, módní blogy, e-shopy s oblečením, módní přehlídky a ukládala jsem v čem bych se cítila dobře, v čem bych se nestyděla vyjít a co by mi slušelo (střihem). Tady se musí dát zvlášť pozor, aby se člověk nedal zlákat krásnou a štíhlou modelkou, já si vždy představuji svou tvář a postavu mnohem robustnější. Stěžejním bodem se pro mě stala především ženskost.

5. Ze skříně jsem vybrala co se mi hodí. Šatky do divadla, plesovky, sukně a halenka. A džíny pro jistotu. Také jsem probrala kabelky a doplňky. Co se mi nehodilo (a v mnoha případech jsem to na sobě neměla třeba i několik let) jsem porozdávala doma a kamarádkám, zbytek jsem darovala charitě.

6. Materiály a zpracování. Všimla jsem si, co dokáže udělat krásný a hlavně kvalitní materiál na šatech, kabelkách, botách, páskách i špercích. Na zimu teď upřednostňuji hlavně vlnu - na šatech, sukních a kabátech, v létě se mi zase hodí především bavlna a hedvábí. Mám ale také oblečení ze směsovek a umělých vláken. Kabelky si vybírám především vkusné, nepřeplácané a mám ráda ty, které drží tvar a nezhroutí se, když je postavíte. Pásky a boty si kupuji jedině kožené. Všechny syntetické boty mi absolutně odrovnají chodidla a syntetické pásky se po pár zapnutí vždycky zničily u přezky. Co se týče šperků vyřadila jsem hlavně levné kovy (takové ty čínské šmejdy) - ale zase nemám moc peněz, takže si kupuji věci třeba z chirurgické oceli, ze stříbra, nebo myslím swarovski má nějakou speciální úpravu, aby se ten kov hezky a dlouho lesk. Umělohmotné kamínky jsem vyměnila za skleněné (ale třeba perly mám samozřejmě z umělé hmoty) A našla jsem spoustu krásných věcí na fleru. Co se týče zpracování zařekla jsem se, že už si nikdy nic nekoupím v „levném“ řetězci. Naposledy (asi před půl rokem) jsem se přesto nechala zlákat krásnými kalhotami, tuším v Reserved. Stály skoro tisíc korun (takže pro mě dost). Po prvním týdnu se urval zips, po druhém začaly žmolkovatět a po třetím se páraly švy (a to jsem je neměla na těsno). A nakonec jsem byla jenom nešťastná z takové koupě.

7. Teď to hlavní. Vypsala jsem si všechny příležitosti, kam se oblékám. Škola, kavárna, sport, koupaliště, divadlo, ples, restaurace, nakupování,… A zhodnotila jsem, jak se na ně mám obléknout a sepsala seznam oblečení. Např. do školy, kavárny a restaurace můžu mít šaty (klidně stejné), na nakupování (zvlášť oblečení) kalhoty, aby při zkoušení nemusela sundávat silonky. A tak dále.

Pak jsem rozdělila šatník do čtyřech ročních období a připsala, co potřebuji. V zimě svetr a teplý kabát, oblečení hlavně z vlny,…

Pro každé roční období jsem pak rozdělila oblečení do dvou skupinek: Basic a single. Single oblečení je barevné, různých materiálů a střihů. Basic oblečení je klasických střihů a pouze černo-bílé (pro mě univerzální kombinace). Právě basic se může mezi sebou i se sigle věcmi jakkoli kombinovat a vždy bude ladit. No a pak jsem si vzala do ruky seznam všeho nutně POTŘEBNÉHO oblečení (tedy ne patnáctery šaty, ale dvoje na sezonu dejme tomu). A nakoupila ho jak v bílé tak černé barvě. Pro můj šatík to tedy bylo: Na zimu: Vlněná sukně bílá a černá, svetr bílý a černý, šaty bílé a černé, dvě černé a dvě bílé halenky, černé kalhoty, černá kabelka a černé kozačky. Na jaro: bílá a černá bavlněná sukně, halenky jsem měla ze zimy, svetry také, pak bílý a černý jarní kabátek, bílá kabelka (černou mám ze zimy). A tak dále. A pak ještě ty barevné singl věci. Samozřejmě mi to netrvalo týden, ale doplňuji a obměňuji to doteď. Změna šatníku pro mě byla totiž finančně náročná, ale zase ty basic kousky budu nosit dlouho.

Doufám, že ti to trošku pomůže

@meladym Klobouk dolů před tak soustředěným postupem. Určitě nebudete ten typ, co stojí před plnou skříní a pláče, že nemá co na sebe:-).
Já bych tedy u mladé ženy volila jiné základní, neutrální barvy, podle barevného typu. Taky kombinace bílá-černá je hodně tvrdá a kontrastní a málokomu ve skutečnosti sluší.

Černo-bílou kombinuji jen občas, třeba když nemám vypráno nebo vyžehleno Jinak spíš nosím basic kousek třeba černou sukni, k tomu barevnou halenku a když nemám správně barevnou kabelku, tak si k tomu vezmu zase basic černou kabelku a tak.
Ten postup jsem měla tak promyšlený, protože jsem si nemohla dovolit utratit za něco, co pak nebudu nosit, holt z kapesného a brigády se nakupuje horko těžko, zvlášť když jsem chtěla i kvalitnější kousky.