Kdo nabízí tykání?

@0zero7 píše:
S tim si dovolim nesouhlasit, ziji v anglicky mluvici zemi, plynne jsem mluvila davno pred prestehovanim, protoze jsem se jazyky castecne zivila a musim rict, ze tohle je docela casta mylna predstava.
V anglictine sice nerozlisuji vykani a tykani gramaticky, ale forma, ton, osloveni a dalsi veci Vas jasne navedou, jestli se jedna o ‚tykacku‘ nebo ne. Jinak budu hovorit s klientem a jinak se znamou. Ukazatelem muze byt take pouzivani krestnich jmen, to je vetsinou povazovane ze neformalni, na urovni naseho tykani.
Samozrejme v nekterych situacich, ktere jsou neformalni, i kdyz danou osobu vubec neznate, je konverzace uvolnena a neni potreba to resit (v pekarne na rohu apod..)
Myslim, ze anglictina tykani snad mela, nekdy do 17. stoleti
omlouvam se za OT

@TinkaH píše:
To je právě častý omyl, v angličtině se rozlišuje vykání i tykání

Mozna ta skolni ceska;)

@Ceresa píše:
Proto mam tak rada anglinu a mezinarodni prostredi, zadne vykani a rovnejsi pristup…

Cheche, na tenhle omyl se vzdycky rada chytnu, takze se predem omlouvam V AJ naopak, co se gramaticke formy tyce, neexistuje tykani. To, co nam zustalo ze stredoveku, je vykani.

Tykani a vykani nerozlisuje jen skolni ceska anglictina (ani nevim, jak by to delala) - urcite jste uz slysela o „first-name basis“.

@TinkaH píše:
To je právě častý omyl, v angličtině se rozlišuje vykání i tykání

V praxi se však tyká pouze Bohu (we thank Thee… hallowed be Thy name…). Tykání použil Tolkien v Pánu prstenu, což způsobilo překladatelský oříšek - ve vesnickém Hobitíně si všichni vykají, zatímco ve vznešeném Gondoru si archaicky tykají, což hobiti neovládají a působí nevychovaně. Mám dojem, že to překlatelka musela pominout, protože opačně to nefungovalo.
Buďme rádi, že máme jen dva způsoby! V Indonézii jich mají snad osm, i když ty krajní se používají jen pro osoby královské. Španělé měli - snad ještě mají - čtyři, a my nakonec za Rakouska rovněž. Malým dětem a důvěrným známým/příbuzným se tykalo. Dětem povyrostlým, nepříliš blízké mládeži a služebnictvu se onkalo ("Šla sem! Tak jak se mu daří ve škole? Johan, podal mi kabát!), pak přišlo vykání cizím lidem - a onikání pro osoby výše postavené (Milostpaní jsou tak hodná. Líbějí odpustit, jemnostpane. Voni jsou anděl, frajle Lény, veritábl anděl!)

@Sibyla Čtyři? Počítáte tam i současné voseo? Jinak mi vycházejí tři

@mujercita Nevím, mám informace z doby mezi válkami, je možné (pravděpodobné) že jeden zavál čas. Nějak sa mi marí, že jeden tvar byl Vd usted (?) Španělsky neumím, tak opravdu nevím. Roztomilé bylo, když sv. Ignác z Loyoly (což je ovšem XVI. století) byl zadržen nějakými vojáky, byl rozhodnut navzdory nebezpečí pominout zdvořilejší formy a pouze jim vykat „protože tak mluvil Ježíš.“ Což je samozřejmě nesmysl, hebrejština vykání nezná, ale pro Španěly té doby bylo patrně nesnesitelné nechat Krista mluvit tak nevychovaně, že by tykal.

@Sibyla Aha, jasně. Oslovil je jako sobě rovné, čili prostě druhou osobou množného čísla. To se v jeho době a ještě občas na začátku 19. století jako vykání skutečně používalo, pak to zaniklo. Osoby podřízené se oslovují ty, osoby nadřízené Vaše milost. Z toho je to usted, čili dnešní běžné vykání, vlastní teda onikání. Je to ještě trochu složitější a v Latinské Americe je to trochu jinak, ale ty formy jsou pořád více méně tři.

Jsem ráda, že si ještě někdo vzpomíná na onikání a onkání v češtině. Onikání místy existovalo ještě po válce, v 50. letech, i když asi už ne moc. Připomíná mi to zdvořilo-nezdvořilý projev našeho zubaře k mému otci. V naší střediskové vsi bylo i zdravotní středisko, se zubařem. Byl to vlastně jenom dentista, ale vynikající a byl to velice zdvořilý starší pán. Můj otec se jednou vrátil ze zubolékařského ošetření a citoval, co mu pan S. řekl: „Voni sou poseroutka, pane Dvořák.“ Asi to myslel jako povzdech. Dodávám, že tenkrát vrtání zubu opravdu hodně bolelo.

@JarkaJar Já jsem ještě zažila starou dámu, která mi, když jsem dosáhla 15 let, onkala. Strašně se mi to líbilo, bylo to jak z jiného světa. „Šla sem, Sibylo, šla sem! To je pěkné, kdepak to koupila?“ Byla to svérázná osoba, která žila z nepatrného starobního důchodu, večeřela tři hrášky, ale na značkovém porcelánu.

Tak pokud to máte ještě aktuální: myslím, že „holka od koní“ se rozhodně neurazí, když jí na rovinu řeknete, že by Vám tykání vyhovovalo více, zvlášť, když se sama často plete. Já osobně bych jí při náhodném zatykání s úsměvem navrhla, ať mi klidně tyká dál a jen nenormální osoba (zvlášť jen o pár let starší) by někomu tykala a nechala si bezostyšně vykat, určitě Vám nabídne tykání i recipročně 

V tomhle se mi hrozně špatně orientuje… Můžete mi dát někdo radu?

V práci jsem nejmladší - věkově i služebně. Nejsem na vedoucí pozici, ale nejsem ani úplně „řadový“ zaměstnanec (mám trochu specifické postavení. S některými kolegy už je tykání na spadnutí, ale pořád tak nějak tápu.

1. Já x služebně i věkově starší muž - můžu mu nabídnout tykání ve smyslu „klidně mi tykejte“ (tj. já mu budu ráda dál vykat)?
2. Já x služebně starší žena - stejný princip?

Já v podstatě nikomu tykat nechci, ale u některých lidí je mi blbé, že vykají mě, obzvlášť když jsem ve věku jejich dejme tomu vnučky…

@MP Meri Když nechcete nikomu tykat, tak zůstaňte u vzájemného vykání. Zvyknete si brzo a situace „starší tyká mladšímu, naopak to neplatí“ je v českých poměrech přijatelná asi jen mezi příbuznými a rodinnými známými. V práci nikoliv. Vyhnete se tak určitému shovívavému postoji „no jo, to je ta mladá“. Jste dospělá, to stačí.

@MP Meri Souhlasím se stricc, rozhodně si nenechávejte tykat od nikoho, komu byste dál vykala.

Jojo, asi máte pravdu. Jenom dodám, že mě to nějak nevadí, co nemám ráda, je pokud mi někdo tyká bez dovolení, to pak mám takový ten pocit, že mě považuje za méněcenou… pár lidí se kupodivu tak chová a to přestože jsem pozičně „nad nimi“.

Ok, teda v případě, že by tykání bylo oboustranné (s několika lidmi si to dovedu v pohodě představit), kdo by to měl ve výše uvedené situaci nabídnout?

@MP Meri když ten věkový rozdíl není nějak přes generaci, tak můžete vy. Nemusí se kolem toho ani dělat žádné zvláštní tanečky, „můžeme si tykat?“ nebo „nebudeme si radši tykat?“ u někoho, s kým je to, jak říkáte, stejně na spadnutí, je myslím docela v pohodě. U lidí, kde bych váhala, jak to nejlíp formálně zaonačit, aby se nějak neurazili nebo si něco nemysleli nebo co já vím, bych radši zůstala u vykání, ono už to samo něco naznačuje časem se uvidí

@MP Meri Počkejte na vánoční večírky, půjde to samo. A vlastně mi dochází, že vám tyto problémy tak trochu závidím 

@stricc Ok, to jsem si tak nějak myslela. U několika lidí cítím, že je to oboustranné, ale nějak mám pocit, že ani jeden neví „jak je to vlastně správně“, tak se asi nějak nechceme navzájem urazit. Takže předpokládám, že „technicky“ správné řešení téhle situace neexistuje? Možná Špaček by poradil…

@MP Maggie Vánoční večírky jsou na tohle ideální (už jsem použila), bohužel bývají jen jednou do roka;)

@MP Meri někdy není ani nutný čekat na večírek, může to vyplynout tak nějak samo třeba v rámci debaty o nějakým řešení. Měla jsem kdysi kolegyni, která mi druhý nebo třetí den řekla ahoj, já jí automaticky taky, a prostě jsme si začaly tykat bez jakýchkoliv formalit.
Technicky bych asi nechala první krok na nich, protože oni tam byli dřív.

Nezáleží na tom o kolik let je cvicitelka starší, ale na tom, že je starší. Tykání vždy navrhuje zena a pokud je starší vždy, toto je základní pravidlo. Postaveni klient učitel, je na stejne úrovni jako např. Na soukromém gymnáziu, taky žák (klient) nenavrhuje svému učiteli tykání.

V navržení tykání musí být hodně taktu, paní cvicitelce to asi ujede, protože kromě klientu dospělých trénuje i děti a mládež, kterym ač platí im klientům týká, aby si udržela autoritu.

Nakonec clovek, ktery Vám poskytuje nějakou službu, kt. Samozřejmě musí odvést kvalitne, není vůbec vůči Vám v podřízené postaveni, po vykonání služby to muže být pravé osoba společensky významnější. A v tomto případe je to starší zena. A jeste jedna poznamka na závěr s tykání se ma šetřit jako se safranem a nabídnout ho jen tem lidem, kterym tuto výsadu chcete dopřát navždy, velmi těžko se zadá, aby Vám někdo zacal znovu vykat, tímto ztrácite víc nez občasné neúmyslně prereknuti cloveka Vám poskytujiciho službu, ktery si to možna v zápalu práce ani neuvědomuje.

Souhlasím s oxide.

MP Janka: Pri sportu se tyka takze pokud je cvicitelka jen o par let starsi tak bych za ni normalne zasel a z pozice klienta se zeptal jestli by slo abyste si tykaly. Nehledal bych v tom nejakou vedu bud rekne jo nebo ne. Pri kazdym sportu kdyz jsem vykal o dvacet let starsim spoluhracum tak mi rikali at jim tykam v posilovne si taky vsichni chlapi bez rozdilu veku tykaj i se vsema svejma trenerama sme si tykali protoze aby on na me rval „delejte, makejte, udelejte jeste jedno opakovani“ to je na hlavu. Snad to teda holky zvladnete taky. A pokud vas to nejak trapi tak se vozerte a zacnete si tykat raz dva.

.

Příspěvek upraven 04.10.14 v 10:44

@jjj777 začala bych jí tykat taky. Když se bude tvářit, že se to samo sebou rozumí, tak je to v pořádku, když je to tak v podniku více méně zvykem, ne? No a kdyby se kukala nějak divně, tak bych asi dost významně řekla, že jsem si myslela, že SI tykáme. Nezdvořilejší než ona v žádném případě nebudete.

Nerikam ze by se mela nekomu upirat ucta tim ze budu vsem tykat ale zvlast v pozici kdy jde o podobne stare osoby stejnyho pohlavi ve volnocasovejch aktivitach bych vubec neresil jestli se jedna druhy zepta zda by bylo mozne si tykat/vykat. Chodite tam ciste pro zabavu dotycna tam taky asi uci protoze ji to bavi tak mi prijde zcestny kazit si zabavu nemistnejma oficialitama ktery na konich nemaj temer zadnou hodnotu.

@jjj777 Jak já vám rozumím. Také jsem kdysi měla takovou kolegyni. Roky mi tykala, já jí vykala, některé starší kolegyně se nad tím pozastavovaly a radily mi, ať tykám sama od sebe. Nikdy jsem s tím nezačala. Byla prostě buran.

V práci mám taky jednu takovou osobu, která mi v zápalu řeči občas tykne ( u ní věřím tomu, že si to neuvědomuje, není to žádná buranka ), asi by bylo fajn to nějak oficializovat..jenže..ona je jednak starší, tak cca o 15 let a navíc více méně nadřízená. Takže z mé strany ten návrh nevyjde, protože jsem slušně vychovaná.