Kočka nebo pes

@bao-baba Třeba vás to jméno napadne, až tu kokrétní čičinu uvidíte. My máme jednu útulkovou, která se už v tom útulku chovala trochu trhle. Původně se jmenovala Amálka, ale už v útulku nám bylo jasný, že jí budeme říkat (se vší úctou a láskou) Ťuňťo.
P. S. Naše první se jmenovala Mašinka. Skoro stoletá babička se jednou ptala „A jak se má ta vaše kočíčka..ta..ta..Lokomotiva?“

@AjazRyb
To je pěkný

@PanenkaMalenka

No, jeste to musime trochu uvazit. Ja jsem spis pro kocku, ale pes je praktictejsi, protoze musi chodit ven a mohli bychom ho vzit s sebou na dovolenou. Mel by byt mensi/stredni velikosti a pratelsky k detem. Jeste to neni na stopro, ale kdyz, tak bude nejspis z utulku. Ja mam obecne rada teriery, ale do bytu to asi neni nejlepsi volba.

@Jordaan Teriéři obecně jsou hodně aktivní, i takový jorkšír zvládne dvacetikilometrovou procházku a je u toho šťastný. Ode mě to není objektivní, jsem psí typ, ale když dobře zvážíte rasu, tak pes je skvělý parťák. A v útulku vědí, jakého je pes založení, a měli by vám poradit s výběrem, abyste byla spokojená.

Ta tchánovic trpasličí jezevčice je malý aktivní pejsek. Ale chtěli psa, který by zaměstnal tchyni, když se léčila s rakovinou, aby neměla čas myslet na sebe. A je to úžasná canisterapie v praxi, ta fenka má skvělou povahu, je hrozně milá, i když je paličatá, jako asi každý jezevec Sice vymýšlí lumpárny, ale neškodné, nikdy nic nezničila. Já díky ní vím, že už vždycky chci menšího psa, mnohem víc si ji užívám, než vlčačky, co jsme měli doma. Nesmrdí, nevadí mi, když mě oblízne, a mnohem víc si vyhrajem. No prostě láska na první pohled 

A tohle je ona, za měsíc bude mít čtrnáct a má jen lehce šedivý čumák. Doufám, že má ještě pár let před sebou.

@Vinca_minor

Moje prvni volba by byl Parson Russell terier, ktery je ale do bytu nevhodny a pravdepodobne bychom nebyli schopni zajistit mu dostatek pohybu a zabavy. Krome toho je taky pekelne drahy. Driv jsem mela kokrspanela, ktery mel bezvadnou povahu a vystacil s jednou dlouhou a jednou kratsi prochazkou denne. Jenze zbytek casu mel k dispozici velkou zahradu, coz ted neni mozne. Moje nejvetsi obava neni to, ze bych/bychom s nim nechodili ven (chodime i bez psa a bydlime u lesoparku), ale to, ze chudak bude zbytek casu doma (a znici drevenou podlahu). Takze zdravy rozum mi rika, ze kocka je lepsi volba. Ale pes je holt zabavnejsi, no 

@Jordaan Tomu rozumím Je skvělé vidět, že někdo nad výběrem zvířete uvažuje a nevybere první, které se mu líbí. Tcháni mají dům s malým dvorkem a k tomu 2 km vzdálenou chalupu s půlhektarovým pozemkem. A když vidím, jak si ta malá jezevčice užívá, když tam přijde, jak jen stačí říct Podlesí a ona se hrozně těší, tak bych výběr psa do bytu hodně zvažovala. S mužem máme malý byt a jsme furt v práci a známí mi říkají - proč nemáte psa, když psy tak milujete? - Právě proto, že je tak milujeme.

.

@Vinca_minor naše čuby se taky těší na jakýkoliv výlet, ale zahrada u domu je jim ukradená, když tam jdu já, jsou tam se mnou, když jsem v domě jsou se mnou v domě. Samý od sebe na zahradu nejdou, chtějí společnost, když musí být samy, je jim podle všeho lépe v domě. Asi se tam cítí bezpečněji. Jestli jste celý den v práci, pes by byl zoufalý i na zahradě.

@s_sirena To asi jak který pes, třeba ta jezevčice má přes léto furt otevřeno na dvorek a chodí si, jak chce. Někdy se vyhřívá na sluníčku, někdy je uvnitř. Má v chodbě boudu a v kuchyni na lavici denní pelíšek. Dřív tam měla cestovní tašku, do které mohla zalézt. Teď má pelíšek otevřený, tak občas i přes den zaleze do boudy, když chce mít klid.

@Jordaan píše:
@Vinca_minorMoje prvni volba by byl Parson Russell terier, ktery je ale do bytu nevhodny a pravdepodobne bychom nebyli schopni zajistit mu dostatek pohybu a zabavy. Krome toho je taky pekelne drahy. Driv jsem mela kokrspanela, ktery mel bezvadnou povahu a vystacil s jednou dlouhou a jednou kratsi prochazkou denne. Jenze zbytek casu mel k dispozici velkou zahradu, coz ted neni mozne. Moje nejvetsi obava neni to, ze bych/bychom s nim nechodili ven (chodime i bez psa a bydlime u lesoparku), ale to, ze chudak bude zbytek casu doma (a znici drevenou podlahu). Takze zdravy rozum mi rika, ze kocka je lepsi volba. Ale pes je holt zabavnejsi, no

Naše kočky zničily doma mnohem více věcí než pes - aktuálně 10 měsíců, borderteriér, zatím v bytě. Ničí jenom své hračky , miluje děti a všechny lidi obecně. Kočky podrápaly, co mohly, i když mají vlastní škrabadla, nově počalouněné křeslo je vždycky lepší…

@Panditka

To jste me potesila

@Jordaan Mame 2 macky, uz teda 4 rocne, a tie neznicili nikdy nic. Tym ze sme si ich vzali spolu tak sa vyhrali medzi sebou. Od mala sme ich zvykali aj na to ze su doma same, takze vikend vydrzia bez problemov. Ked ideme na dlhsie tak zbehne suseda vycistit zachodiky a dat jedlo (piju z fontany, tu staci menit raz za 1,5 tyzdna).
Ja som vzdy bola psickar, ale kvoli manzelovi mame kocurov a uz by som nemenila, najme kvoli castemu cestovaniu.
Pri corone sa nam praca zmenila na homeoffice a ti 2 su ako psikovia. Vzdy su tam kde my, vela spia ale aj sa vela maznaju a aportuju ked im hodime hracku. Za mna velka vyhoda ze netreba s nimi chodit von v dazdi (za pekneho pocasia sa aj macka da vziat na voditko, ak ju clovek na to od mala zvyka).

Taky jsme řešili jestli radši kočku nebo psa. Naķonec máme dvě kočky a jsem ráda. Často jsme celý den pryč, někdy i několik dní a kočky jsou v pohodě. Občas je vezmeme sebou, občas je obstarají hodní sousedi.
Je nutné je zvykat od malička, naše umí být samy, zvládají cestování a zároveň jsou to neskuteční mazlíci.
Oproti psům se mi zdá jako výhoda jejich samostatnost a to, že nejsou hlučné. Známí mají psa a mám pocit, že štěká pořád, to by mi vadilo.
Trochu nevýhoda kocek je, že se nedají moc vychovat, je třeba jim čistit záchod, (ale zase po nich nemusíme nic sbírat venku).

Naše kočky zničily jedno křeslo, které si pletou se škrabadlem. Ale možná kdybych jim častěji stříhala drápky, tak nemuselo dopadnout tak zle. Sedačku jsme nicméně pořizovali raději s vyměnitelným a pratelným ( což je zrovna vidět) potahem.
Dopolední siesta u nás.

@bao-baba My máme vždy minimálně 2 kočičky, někdy tři. Z kočičích kluků byl Filip (po manželově kocourkovi z dětství), volali jsme ho domů Fílooo a slyšle na to, a pak jsme měli Harryho (černý). Toho jsme tedy nemuseli volat, odmítal chodit dál než na zahradu (našli jsme ho jako polomrtvé kotě a asi měl obavy, aby o nás zase nepřišel ). V dočasce jsme měli ještě Mikyho a Aramise. Kočky byly Bublina a teď máme Iris a Venuši. Další možný kocour prý bude podle planet . Psy máme historicky Čendy (první, druhý, třetí), to by taky šlo i pro kocoura. A želva je Turbík (říkáme mu Turbo), ale je malý, tak se z něj možná ještě vyvine Turbína , zatím to není poznat.

Sousedé si pořídili pejska. Zatím jsem ho zahlédla jenom dvakrát z okna. Je to štěně na první pohled typu „Maxipes Fík“ (tak šest kilo živé váhy a bez ocasu dobrého půl metru délky) a zatím spíš ňafá než štěká, tak jsem dost zvědavá, co z něj vyroste za rok. Vzhledem k tomu, že mají (měli) venkovní kočku, kterou už jsem dlouho neviděla, tak si myslím, že to bude náhrada za ni. Jestli to má, chudinka, už za sebou (byla to už starší dáma), mám výčitky svědomí, že i když to bylo vzhledem ke všem okolnostem z mé strany pochopitelné a radost mi to nedělalo, v posledním půl roce jsem se s ní musela přestat kamarádit.

Edit: Tipla jsem si tři červená a byla tam.

Dodatek: Dneska jsem ji po dlouhé době slyšela asi čtvrt hodiny usilovně mňoukat na dvoře, aby ji pustili domů, takže výčitky svědomí ať má někdo jiný. 

Sestřin venkovní kocour přibral na zimu asi deset kilo 

Tak když to tu zase ožilo, tak já a náš ogárek přejeme všem přítomným milým i méně milým dámám do dalšího roku vše nejlepší, zdraví, štěstí a pohodu.

@Vinca_minor Nám to malé koťátko taky nějak přibralo vyrostlo…
Pro jistotu jsem ho vážila a má ještě rezervu 200 g, než by podle paní doktorky měl nastoupit na dietu, ale trochu si říkám, jestli na nás a na něj není zbytečně mírná. Na jaře většinou shazuje, tak snad to půjde i letos.

V Pardubicích na zámku máme hrozně hezkou a společenskou zámeckou kočku. Když si vzadu na valech sednu na lavičku, přijde mi dělat společnost. Podezřívám ji, že už si mě pamatuje, protože na mě mňouká, že chce podrbat. A pak si vedle mě lehne a občas se otře a vydržela by se celou dobu mazlit. A na závěr se vyčítavě dívá, že už jdu domů. Dnešní odpolední siesta:

Společenská zámecká kočka, díl druhý. Dnes se za mnou rozeběhla, stačilo říct ččč, ahoj kočko 

@Vinca_minor Včera si Vás označila, tak už jste „její dvounožec“ (by řekl kocour Modroočko).