Já jen výjimečně, ale tu myšlenku podporuji. 
Samozřejmě mám na mysli případy, kdy je
daná věc opravdu to pravé a cena za více kusů bez větších obětí
přijatelná.
Předloni jsem si v Bonprixu (ano, já vím) koupila takové krémové viskózové tričko s „vodou“ a štrasovým detailem (ano, také je mi jasné, jak to zní) u výstřihu. Sedělo skvěle, bylo úžasně příjemné a opakovaně se mu dostalo komplimentů a dotazů, odkud že je, protože tazatelka by ho chtěla také, případně v jiné barvě. Tak se mi to celé schumlalo v hlavě, tričko, které stálo asi čtyři nebo pět stovek, jsem si objednala ještě ve čtyřech dalších barvách, a ničeho nelituji.
Také jsem si jednou v Miláně koupila tři triko-tuniky ze směsi viskózy a hedvábí (černou, bílou a jasně růžovou), a v tomto případě lituji pouze toho, že zbývající barvy byly jenom pastelové a pro mě nevhodné, protože ta trika jsou nejen pěkná a mají velmi široké uplatnění, ale patří k nejpříjemnějším a nejhebčím kouskům oděvu, co vůbec mám. Cenu si už nepamatuju, ale taky to byl kauf a určitě bych za ně ráda dala i víc.
A také lituji, že jsem si ve více barvách nekoupila svoje asi nejmilejší letní šaty - krátké, mírně do áčka, naprosto jednoduché, ve výstřihu do véčka mají takovou šikovnou šňůrku, se kterou se dá čarovat. Jsou z takové té „tlustší“ bavlny a i po letech krásně drží tvar i barvu, a kdybych věděla, jak se do nich zamiluju a kolik let s nimi prožiju, koupila bych si minimálně dvoje.
K tématu mě inspirovala @Venda79 (pardon, nejsem si
jistá, jestli ovládám tu funkci „zmínky“) a její vydařená
trička.
