Měkkouši pod stromečkem

.

Příspěvek upraven 10.08.13 v 11:28

To jakože myslíte oblečení? Já totiž nerozumím výrazu měkkouš. Možná je to daný tím, že jsem z jihu Čech a tam nic takového nemáme

Ano, myslím tím oblečení, omlouvám se za vzniklé potíže 

Dneska jsem lovem měkkoušů strávila skoro celý den. Muž si poručil. Lítala jsem jak blb po Praze, abychom ten perfektní padnoucí svetr potkali, až když jsme se sešli na Václaváku a jen tak na kukačku skočili do Van Graafu.
Já osobně se měkkoušům nebráním, ale vždy předem jasně specifikovaným. Hlídám si to od svým deseti, kdy jsem dostala od babičky sametovou sukýnku ve které bych si nezadala s mochomůrkou červenou.

Jsem pravidelně obdarovávaná svou tchýní, pěkně poděkuju a dám to na dno skříně. Když už všichni zapomenou, odnesu to do kontejneru na charitu. Někteří dárci nepřekročí svůj stín a vysvětlovat jim to nemá smysl - když oni si jsou jistí, že to nutně potřebujete, nikdo jim to nevyvrátí. Jejich dobrá vůle jim vše posvětí.

@DonChichot ta moje se taky snazi, ale jsme od seba na mile daleko. muzi trpelive davam tipy pro ni a vysledek se nedostavuje. a ona to chudak jeste i vi (loni mi dala poukaz do mistni kosmetiky, ktery jsem nakonec ztratila a nevylhala se z toho - byla se tam zeptat). ach jo.

Třeba moje máma má neomylnou schopnost vybrat věci, které jsou tak vzdálené mému stylu, že už to víc ani nejde. Po těch letech už jsem se naučila jí sdělit, co se mi nelíbí, ona to bere v pohodě, většinou mi pak dá účtenky, abych to mohla jít vrátit. Tohle se opakuje rok co rok, že by mi mohla někdy žádné oblečení nedat, to né:-) ale občas mi dá i něco, co se mi líbí a nosím to

Miluji svoji tchýňku, dává mi dárky rozumné, tvrdé, často kuchyňského rázu, protože obě ujíždíme na různé novinky a vychytávky.

.

Příspěvek upraven 21.10.16 v 13:50

Taky jsem párkrát dostala cosi od své tchýně z tržnice od vietnamců. Moji přímou reakci naštěstí neviděla (ale asi bych se tvářila hezky), viděl ji ale můj muž a chvíli mi vyčítal, že jsem nevděčnice, že jemu se ten kousek líbí. Pak ale se svou maminkou mluvil a v podstatě to svedl na sebe, když řekl, že jemu osobně se materiál i barva toho trička zrovna nelíbí.
Sama bych jí i sestře manžela velmi ráda koupila něco na sebe, ale - bez urážky - nevím ani, jakou velikost bych musela hledat, takže to většinou skončí jen nějakým šátkem.

Já si je výslovně přeju ale taky přesně specifikované.

měkoučký župan, teplou noční košili nebo hromadu měkkých teplých ponožek…už se na ně úplně těším.

(to není vtip!)

sama je taky dávám a taky na výslovné přání, protože máma si sama nic nekoupí a můj styl pro ni se jí líbí…a tak jsem jí loni dala nový kabát a letos to bude vlněný svetr.

Já dotyčného Ježíška čapnu za packu, odvedu ho do obchodu (odmítnu 95% všeho co mi nabídne), vyberu si, co se mi líbí a Ježíšek to zaplatí. Tak se člověk zcela vyhne nepříjemnému překvapení a že jsem nikdy oblečením příjemně překvapená nebyla, alespoň co si pamatuji.

@Jiná Realita : Co by to měl být vtip, já taky rok co rok požaduji teplé vlněné ponožky, protože jak řekl Brumbál; ponožek není nikdy dost. 

Ja som dostala oblecenie naposledy pred dvoma rokmi a celkom sa hanbim ze som sa tvarila ako krava :/ ale tak bol to otrasny dalmatincovy kozustek a riflove minisaty rozstrapkane dole, vysicovane a s farebnimy kamienkami…ista cast mojej rodiny ma zvlastny vkus

@Lanevra
je to OT, ale moc miluju vaši ikonku za což vděčí především jeremymu.

My se s mámou co do vkusu docela rozcházíme, ale dostávat oblečení miluju. Tak když jdeme nakupovat před Vánoci, netajím se ničím, co se mi líbí, a když se u nějakého kousku sejdeme, tak ho dostanu. Je to tak i celkem překvápko, protože na to zapomenu a až po rozbalení si vzpomenu, že se mi líbil. Pak taky ráda dostávám ponožky, snad všechny kromě těch úzkých a vysokých.
Minule jsem ještě dostala dárkovou kartičku do H&M, která byla v kapsičce na plyšovém medvídkovi, tak to byl taky měkkouš.

Co se oblečení týče, tak třeba „spacích ponožek“ není nikdy dost. Jinak preferuji spíš šátky a šálky (jednobarevné), ty se u mě neztratí a všichni to vědí. Nic jiného z oblečení bych si bez zkoušení od známých či partnera nepřála, to raději peněžní poukázku (čímž mě osobně letos překvapil náš obchodí partner, který nám každé ženské v kanceláři dal k Vánocům právě poukázku do C&A, poradily mu to ženské u něj ve firmě, takže jsme ho i je chválily - příjemná změna než dostat obligátní láhev vína).
Hlavně doufám, že jednou od partnera nedostanu jako překvapení spodní prádlo, nevím, jak bych reagovala, kdyby mi bylo velké nebo malé (což by určitě bylo, protože i když jdu podprsenku kupovat sama, je to boj se dopracovat k nějaké pěkně padnoucí a co teprv chudák partner, kdyby to měl kupovat naslepo), raději bych to šla vybírat s ním osobně…

@LadyPapajka Já jsem v Praze rozená, Vltavou křtěná, ale ten výraz slyším poprvé. A nelíbí se mi.

.

Příspěvek upraven 21.10.16 v 13:50

@Sibyla: Já si také představila něco úplně, ale úplně jiného než je oblečení, ovšem přikládala jsem to své slashové deformaci.

My jsme tomu tak vsichni rikali jako deti. Tvrdy darky byly dobry, protoze to byly hracky a mekkejse jsme si nechavali az na konec, protoze bylo jasny, zev tom je obleceni a to me v deviti letech az tak nezajimalo. 

@westane ja jsem tedy slovenka, ale docvaklo mi to hned. mekke darky nebrat (nazor devitilete). dodneska mi zustalo, ze mekke darky balim radsi do krabic, ktere po cely rok schranuji. a uz vubec nechapu podarovani deti pyzamem, dostaly by ho tak jako tak, tak co to je za darek?

To máte chytře zařízeno, ale např. mojeho Ježíška by se nemile dotklo, že se od něj nechci nechat překvapit…Když se hodně netrefí povím mu to, unese to. Jednou jsme dokonce šli vyměnit do obchodu opravdu nevhodný svetr, ale stejně mu to nevzalo chuť mě překvapovat pod stromečkem dál 

Ja preferujem podarovat(aj dostat)radsej darcekovu poukazku do predajne oblecenia v ktorej viem ze dotycna alebo dotycny rad/a nakupuje. Myslim ze je to lepsie ako darovat nieco co sa jej/mu nebude pacit a nebude to nosit, a nakoniec to budu len vyhodene peniaze. Hlavne pokial ma nebude chciet ranit a neprezradi, ze sa mu to nepaci a chcel by to vymenit a nevypyta si uctenku. Poucila som sa po niekolkych neuspesnych pokusoch kupit priatelovi ako darcek oblecenie, o ktorom som myslela ze by sa mu pacilo a aj do velkosti som sa trafila, len to nebolo to co by si sam vybral. Takze uz ziadne prekvapenia.

Vlastně by se mi líbilo, kdyby mi muž koupil něco na sebe jako překvapení. Strašně by mě zajímalo, co by vybral a jestli by se trefil. Myslím, že můj vkus zná celkem dobře. A byl by to cenný dárek i proto, že přesně vím jaké mučení by pro něj bylo jej shánět.
Měkkýše (tak jsme jim říkali my) dostávám od maminky v podobě punčocháčů a silonek, ty se hodí vždycky.