Zdravím
Zamýšlím se nad otázkou, co lidi vede ničit své zdraví kvůli tomu, aby
vypadali lépe. Pominu-li některé psychiatrické diagnózy a zaměřím se na
relativně normální jedince, někdy mi zůstává rozum stát nad některými
„módními“ výstřelky.
Nedávno jsem takto vedla rozhovor se svými kamarádkami, dozlatova opečenými
v místním solárku, které i přes docela rozumné argumenty nechápaly,
proč jsem zbytečně bílá jako stěna. A těchto příkladů mám ze života
mnoho.
Měly jste někdy zkušenost s nějakým módním výstřelkem, který Vám
neudělal úplně dobře? Děláte dlouhodobě něco pro svou krásu, i když
víte, že se to do budoucna podepíše na zdraví? Například nosíte vysoké
podpatky, i když Vás bolí záda? Opalujete se, i když víte, že to není
zdravé? Patláte na sebe kosmetiku, o jejímž složení nevíte ani ň?
Oblečete si nádherné šatičky, i když víte, že akorát chytnete rýmu?
Dáte v obchodě raději přednost věci krásné před funkční? A co vás
k tomu vede?
Děkuji za Vaše názory
Móda a zdraví. Opravdu se pro krásu musí trpět?
Ja som maniak na prirodnu kozmetiku, sledujem zlozenie toho, co si na seba
patlam a i so stravou som opatrna, vyberam si zdrave veci.
V obleceni milujem, ked veci plnia svoju funkciu, su pohodlne a z teplotneho
hladiska mi daju to, co potrebujem a su kvalitne usite. to je hlavna podmienka
pri kupe, druha podmienka je az, ze to musi byt pekne a vyhovovat mojmu vkusu
(aby som vsak danu vec kupila, musi splnat obe podmienky).
ALE
Nosim rada vysoke podpatky (akonahle mi vsak sposobuju bolesti, tak ich vyradim, resp. obuvam len na kratku dobu, alebo ked viem, ze sa peso budem presuvat minimalne)
Lakujem si nechty, hoci viem, ako mi ich to nici a co vsetko za chemiu v tych lakoch je. (Ospravedlnujem si to tym, ze aspon zvyskom kozmetiky si snad neskodim)
A obcas vyleziem v zime von bez ciapky a pretrpim zimu, ked si nechcem
znicit uces vyrobeny na specialnu prilezitost. (Nastastie chora nie som skoro
nikdy, len nemam rada, ked mi je zima, no aj tak som ochotna to prilezitostne
pretrpiet, ak ide o krasu)
Ano, ano, ano, jsem vinna! I když solárko nenavštěvuji, opaluji se pouze
na sluníčku. Z toho nemám tak špatný pocit… Sedí na mě především ty
podpatky a že se málo oblékám, když je zima…Asi je to prostě tím, že
jsem mladá a blbá Ale maminka mi pořád říká, že se „jednou
budu divit“
Já myslím, že za tím není nutné hledat žádné pronikavé moudro.
Jako se vším i zde platí: všeho s mírou. Samozřejmě by se dalo
i filozofovat nad tím, co je to vlastně krása (například vysmaženiny ze
solárka za nijak krásné nepovažuji, spíše naopak - většinou mi
neodbytně evokují chaloupku na muří nožce a koště). Kosmetiku používám
prostě tu, která mi vyhovuje, a do zimy se obléknu elegantně, ale tak, aby
mi nebyla zima.
A ano, na společenskou akci si obuju božíhodové střevíčky na jehlách
i přesto, že mám zrovna exacerbaci artritidy a vím, že druhý den kvůli
tomu nejspíš polezu po čtyřech, ale vím, že dlouhodobý nežádoucí efekt
to nezanechá a nemíním na rautu v elegantní restauraci strašit
v papučích.
No, já sama se přiznám, že ačkoliv jsem alergická snad na vše, když
chci být na nějakou příležitost krásná, naplácám si make up, nasadím
si naušnice a vyrazím. Ráno se probouzím oteklá a olezlá a bolí mě
uši…Je to hnusné, ale pokaždé neodolám. Nechci na plese vypadat jako
úplná bledule. Jediná má pohnutka je, že jsem nepoučitelná
A letos jsem si koupila krásné kozačky s krásným podpatkem. Doufám, že
nestrávím zbytek zimy na chirurgii…
Jinak jsem odpůrce opalování jak na sluníčku, tak v solárku, zase ale na
základě vlastní zkušenosti, když jsem se po jedné dovolené sloupala jak
had a bolelo to nezapomenutelně. Do solárka jsem nikdy nevlezla
Už jsem asi stará, takže netrpím. Vysoké podpatky nosím jen ojediněle, ráda totiž chodím pěšky, takže spíš ty střední. Nehty si nelakuji, nemám na nich lak ráda, ale na ostatních se mi to líbí (pokud nejde o omalovánku na umělých nehtech). Do solárka nechodím, ale opaluji se, protože mám ráda slunce. Oblékám se teple, jsem zimomřivá, i když kvůli tomu většinou v zimě nosím módním peklem zatracovaný „spacák“. Piercing nemám ani v uších. Maluji se, ale zatím mi to neuškodilo. Takže nuda. Vlastně ano, barvím si vlasy, to jim asi neprospívá.
Kdyz jsem naposledy obula vysoke podpatky, jeste dva tydny pote jsem mela necitlivy jeden prst na noze, nemluve o tom, ze jsem si cestou domu nabrala do sandalu snih, ktery ten vecer zrovna napadl. v lete mi nekdy dela vylozene dobre sebou placnout u vody na slunce a smazit se (byt namazana tricitkou, vim, ze to neni dobre). chtela bych ale pro krasu umet trpet hlady, bohuzel jsem ale rozezranej typ. coz mi pripomina, ze si jdu skocit do samosky pro svacinku:)
Já jsem skoro ke všemu našla alternativu, která je pro mě bez utrpení, a nebo si vsugeruju, že vlastně co mám, to je OK. Místo make-upu používám BB krém. Náušnice jen na krátkou dobu nebo stříbrné, ocelové, zlaté. Podpatky do 10 cm mi nevadí a na vyšších stejně neumím chodit. Pokud potřebuji funkční věc, obvykle se mi ji podaří najít i ve variantě, kterou zároveň považuji za esteticky přijatelnou. Na neopálenosti si zakládám a vydávám ji za módu (prochází mi to). Měla jsem gelové nehty, vyhovovalo mi to, teď mám přírodní (ty gelovky mi je překvapivě trochu zpevnily), občas bych ty gelovky brala zpět, ale jindy jsem vděčná, že už nemusím hlídat kalendář na doplňování gelovek. Co se týká chemie v kosmetice apod., během 7 let práce v laboratoři klasické organické chemie jsem se nafetovala a polila kdečím, takže trocha další chemie už mě fakt nerozhází. Jediné, co mě občas mrzí, je to, že mám silné kožní reakce na to, co přidávají do vody v bazénech (ale voda z vodovodu mi nijak nevadí), takže nemůžu chodit plavat do bazénů.
@vashtie píše:
Já pro krásu trpím zejména a prakticky nepřetržitě hladem
Zkuste cvičit. To teprve přijde to pravé utrpení.
Asi před 7 lety jsem chodila jednu zimu do solárka, jednou/dvakrát
týdně na 3-5 minut, slušelo mi to. Ale rak je svině! Teď z odstupem
shledávám solárko jako jednu z největších kravin, co se pro krásu
běžně dělá.
V létě se cíleně neopaluji, lehávám ve stínu, teploty nad 30°C mi berou
energii. Čím ale často trpím a fakt bych si za to jednu flákla jsou topy a
trička s výstřihem na zádech. Vždycky se zařeknu, že už je nebudu
nosit, ale stejně si jednou či dvakrát do měsíce vezmu, a pak mě bolí hrb
jako blázen!
(Jinak čekám, až do módy přijde neopálení a naopak z módy vyjdou krásné dlouhé vlasy. Už aby to bylo!)
Nejsem zastáncem grilování zaživa, ale víte, že solárko je původně vynález psychiatrů pro lidi trpící nedostatkem slunce (např. v severských zemích)?
@Curly-haired Bitch píše: … Ale maminka mi pořád říká, že se „jednou budu divit“
Klídek. To samé přece říkala Vaší mamince její maminka. A Vy to budete říkat své dceři, budete-li ji mít.
@Demode Už si nepamatuji, co naši říkali mně, ale u nás to se syny vypadá asi takhle:
- Nemáš nic na krku a venku mrzne. Není ti zima?
- Ne.
A je po debatě. Časem jsem zjistila, že děti opravdu nejsou tak dementní,
jak by se možná zdálo, a když jim zima je, překvapivě vědí, kde tu
šálu mají hledat, a oblečou si ji zcela spontánně.
@Lola Přijedu za
maminkou a ona: „kde máš čepici?“ A to mi, prosím, co nevidět bude
šedesát
@Demode Ano. To
s čepicí slýchávám od otce, velmi často. Dokonce mi i nabízí, že mně
zaveze někam do obchodu, abych si tam nějakou čepici vybrala, a že mi to
zaplatí jako dárek.
(Je mi čtyřicet, mám řidičák i auto, příjem nadprůměrný a tatínek
to rozhodně nemyslí ironicky).
Já trpím dobrovolně. Nosím totiž korzet formující pas. Ale musím přiznat, že pocit stažení je mi svým způsobem příjemný.
Já letos v létě porušila letitou zásadu nelakovat nehty a teď
sklízím „ovoce“ - už druhý měsíc jen stŕihám málem až k lůžku a
furt se lámou- snad už rostou zlomený nebo co! to mě ty elegantní pařáty
přišly pěkně draho- za mne už nikdy více
Já trpím i při trhání obočí u kosmetičky (o čištění pleti ani
nemluvím), takže jo, pro krásu se trpí Ale přece nebudu chodit jako Brežněv.
@Lola
bože, já bych vás asi chtěla za matku. z toho, co o vás a synech občas
čtu, se mi čím dál víc líbíte
Nemám pocit, že bych nosila něco, co by mi extra ovlivňovalo zdraví. Do solárka nechodím, v létě možná to opalování, ale pomáhá mi to na ekzém a stejně moc dlouho na sluníčku nevydržím. Jsem ten typ, co se sice může spálit, ale až po dloouhém výskytu na slunci, ale obličej se spálí hned, ten je bílej pořád. Tělo se opaluje spíš do žluta, než do hněda a to mám velice tmavé oči a vlasy. Tak co dál - dlouhé kabáty zakrývající ledviny nosím, když je zima, tak se tomu přiměřeně obleču a nedělám zbytečné parády, podpatky nosím takové ty běhací žádné vysoké štekle. bokovky už dávno v šatníku nemám. Dekorativní kosmetika mi nezhoršuje stav pleti, spíš jde o tu pečující. Složení příliš nesleduju, jen, zdali věc obsahuje alkohol nebo parfemaci.
Spíš moje kůže nemá rádo prací prášky a saponáty. Musím používat jemné prací prášky bez parfemace a při mytí nádobí nebo i jiné čištění bytu saponátem si musím brát gumové rukavice, jinak mám ekzém na rukách
