Nejnudnější knihy světa

@chinin inu v tom případě se k sladkým plodům nedostanu a nezbývá mi než loupat kůru 

@mikita.miki

Ja taky netvrdim, ze jsem se dostala k nejsladsim plodum. 

@mikita.miki
Klid, každý si svou kůru loupeme sám – každý někde jinde. Kolik já už jí jen naloupala třeba v takové matematice, pche, mohla bych vyprávět… (kdybych se nebála, že ze sebe udělám totál idiota).

@chinin píše: …Proste klasicke Socratovo Scio me nihil scire (Vim, ze nic nevim). …
Příspěvek upraven 22.04.13 v 16:40

Když už jsme tedy u těch citací z klasiků - jestli on to ten Sókratés nešpitl (staro)řecky.

@Ginevra
Pardooon, mea culpa. Ja ujizdim na moudrych citatech v latine. :-/

@Karoleenah Taky jsem četla Jméno růže někdy během dospívání a připadalo mi to naprosto fascinující. Včetně těch různých teoretických odboček, úvah o symbolice atd. Ale dřív jsem bývala daleko trpělivější čtenář. Kdoví, jak by to dopadlo, kdybych ji poprvé četla až teď.

G. G. Márquez: Žít, abych mohl vyprávět.
Od Márqueze jsem přečetla všechno, mám ho moc ráda. Ale tenhle životopis, to bylo pro mě peklo. Ztrácela jsem se v tom, nevěděla jsem kdo je kdo (ta španělská jména se mi zdála všechna stejná). Ale nakonec asi po měsíci jsem jej dočetla. A teď bych si dala pro změnu něco zábavného 

@Nixe Lulu píše:
@Karoleenah Taky jsem četla Jméno růže někdy během dospívání a připadalo mi to naprosto fascinující. Včetně těch různých teoretických odboček, úvah o symbolice atd. Ale dřív jsem bývala daleko trpělivější čtenář. Kdoví, jak by to dopadlo, kdybych ji poprvé četla až teď.

Ja Jmeno ruze cetla taky kdyzi v puberte a safra vubec si nevybavuju nejake zdlouhave, natoz latinske pasaze. Vysledny dojem byl „zvlastne napsana detektivka“. Jedine, co mi utkvelo, byla scena, kde to devce svede mladeho mnicha, jak sex popisuje nekdo, kdo na to vlastne nema slova. Film je samozrejme velice zkracenou verzi, ale pekne z toho cisi stredovek.
Prazsky hrbitov nema prinejmensim v originale nijak vrstvene a navijejici se vety, odsejpalo to rychle, ale ten asi neaspiroval na narocny roman (anebo jsem to cele hrube nepochopila). a abyste se netesili zbytecne - o Prahu tam vubec nejde, je to jen peclive zvoleny priklad vzdaleneho, ponekud divneho mista, o kterem civilizovany clovek vlastne moc nevi. Neco jako Albanie (ve Vrteti psem).

Nedokázala jsem přelouskat:
Bibli (nic proti věřícím)
Bláznovu moudrost (Feuchtwagner [?])

Cokoli od Austenové (hezky se vyjadřuje, ovšem problémy jejích postav bych fakt chtěla mít). Totéž Paní Bovaryová.
Jakési knížky věnované sociologii (měla jsem je před zkouškou dva roky zpátky rozevřené tři a ani do jedné jsem se nedokázala začíst… to byl okamžik, kdy mi bylo jasné, že ta škola nebude nic pro mě, mimochodem) a historii.
Poslední pokušení (od Kazantzakise… jsem louskala celé léto)
A asi jich bylo víc. Naštěstí mám pořád víc knížek, které mě bavily .

Během studia jsem přečetla přes 400 knížek beletrie a snad jediné, co jsem nedočetla, byl Zámek od Kafky. Čtyřikrát jsem se pokusila, ale ani jednou nevyšlo. Ani nevím, jestli se na ten zámek nakonec dostane, nebo ne 

@helenkka No naštěstí to Kafka nedokončil! Asi to ani on sám nezvládnul..:)

@HertaDeOran píše:
Já se marně pokouším o Tak pravil Zarathustra od Nietscheho - ať mi někdo říká, že filosofii není třeba studovat

Na to musí být čtenář naladěnej a dychtivej… my to četli zamlada někdy v šestnácti, prali jsem se o něj a dalekosáhle debatovali… dneska by mě už asi nebavil. To samý jako již tady zmiňovanej Kafka nebo Fitzgerald - v těch jsme leželi furt Inu, tabula rasa mládí 

@kiwi vidíte, já f. s. fitzgeralda četla, alespoň výbor nějakých jeho povídek, teprve nedávno a vcelku to šlo, ač znám zábavnější literaturu, co dokáže vtáhnout. trochu mě ovšem ubíjela ta atmosféra pletich a popisu vztahů, což mi přišlo jak z prvorepublikového filmu s baarovou a haasem, hlavně ty konverzační části

@mikita.miki
Jednu dobu to byl můj nejoblíbenější autor… ale teď už bych se k němu nevracela.
Fakt si myslím, že mladej čtenář je vděčnej čtenář - nasává všechno jako houba 

Mně zas vždycky strašlivě nudili (dneska to není o nic lepší) ruští klasikové… až snad na Turgeněva, i kdejakej francouzskej. Není to nějak pro mě to pravý.

Musím říct, že tuto diskuzi jsem jen tak rychle proletěla, ale je mi z ní docela smutno…

@bestia Já mám Jméno růže jenom audio knihu a taky jsem to ještě nečetla, za což se stydím:-). Dokonce jsem to jednou měla jako otázku u zkoušky a i když jsem to nečetla, tu zkoušku jsem dala:-). Ta audio kniha je skvělá, když jedu autobusem přes noc, tak si to pustím a vždycky u toho usnu. To neznamená, že by to bylo nudný, jenom je to namluvený takovýma uspávacíma hlasama. Jinak mám to i v originále (dárek od přítele), ale ještě jsem se neodhodlala se do toho pustit.

.

Příspěvek upraven 31.10.16 v 23:13

@Goku No jenže problém je ten, že ta kniha většinou bývá pro nahráván upravena- jsou z ní vyjmuty filozofické pasáže a příběh se omezí jen na detektivní román ze středověkého prostředí (takhle funguje třeba ten stejnojmenný film). Proč jsou ale Ecovy knihy tak obdivovány, je právě ten filozofický přesah a jeho brilantní přehled.
@bestia Myslím, že k většímu pochopení této knihy je také vhodné si něco o ní přečíst - třeba že dvojice Vilém a učeň je podobná jako Holmes a Watson, že labyrint v knihovně je vlastně labyrintem světa a že jméno mnicha Viléma odkazuje k Vilému z Occamu.

edit: překlep

Já teda nikdy nic nedočetla od Hemingwaye a Remarqua. A taky Červeného a černého od Stendhala (vůbec romantismus není ani omylem moje oblíbené období - tam mi všechny knihy přijdou hrozně nudné). Ale Jméno růže se mi četlo výborně. Mně to přijde super - je to zábavnější než filozofické knížky, protože je v tom ten fascinující detektivní příběh a je to hlubokomyslnější než detektivky, protože je to plné filozofických úvah - takové výhodné balení 2 v 1. A navíc mi přišlo, že Vilém musel být hrozně sexy chlap . Ale je pravda, že je asi dobré mít aspoň nějaké trochu povědomí o filozofii (já teda mám opravdu velmi povrchní, ale aspoň trochu se orientovat hodně pomůže).

@Wangwei @bestia
To je mi jasný, jenom jsem si na to vzpomněla v souvislosti s tou knihou. A taky že pokud by někdo chtěl vědět, o čem to je, ale nechce se mu to číst, může zkusit tohle. A třeba potom dostane chuť si to přečíst. Jinak si nemyslím, že by byla nudná (to ani říct nemůžu, když jsem ju nečetla:-).

Prave jsem dost rozpolcena u Dostojevskeho Zlocinu a trestu:). Jsem zhruba v pulce a prijde mi skoda to nedocist, ale kdyz ono je to takovy rozvlacny. Pritom ale v podstate napinavy! Nebo teda aspon me by docela i zajimalo, jak to dopadne. Ale to cteni je teda fuska. Jinak mi pripada, ze jsem v mem okoli jedna z mala, kdo ocenuje vyznam povinne cetby. Ja diky povinne cetbe na gymplu precetla takovych knizek, ktere by me samotnou nenapadly. Jasne ze se mi nelibilo vzdycky vsechno, ale tak clovek aspon pricuchne k ruznym zanrum a stylum psani a ziska prehled, co tak v te literature vsechno existuje.

@Zebra33 S tím s vámi naprosto souhlasím. Skvělá profesorka na gymplu nás provedla nejznámějšími romány světové literatury, na které bych asi dobrovolně nesáhla. A jak se mi líbily-Anna Karenina, Revizor, Remargue aj. A k tomu nám dávala tipy na nepovinnou četbu, takže jsem prošla Pěnou dní, Studnou osamění, Betty Mc Donaldovou i Scortia Robinsonem a Ecem. A to bylo za hluboké totality co říct.

Příspěvek upraven 25.06.13 v 10:48

Ja som schopná perlúskať čokoľvek, ale kniha, ktorá ma vyslovene nudila bolo Foucaultovo kyvadlo od Umberta Eca. Zaujímalo by ma, či sa nájde niekto, kto to naozaj prečítal…

@pabylka ano prosím a byla jsem naprosto nadšená

@stricc Faaakt? Mám sa do toho ešte raz pustiť?