Opravujete/zašíváte oblečení?

Doteď jsem neupravovala nic (protože sem to neuměla, nikdy mě nikdo nic nenaučil, takže moje šití vypadalo fakt děsně). Tchýně švadlena mi občas něco ukáže (na sekáčovém kabátu jsem přešila všechny povolené knoflíky a hned vypadal jako nový). Ve švu bych už zvládla opravit díru a lem bych taky zvládla přišít. Složitější věci svěřuju jí (umí i perfektně zašít punčocháče, že to není skoro vidět)

Ale roztrhané oblečení taky nenosím, bud ho opravím nebo vyhodím (nebo z něj udělám hadry:D)

Pokud je chyba odstranitelna beznymi prostredky (prani, zasiti svu a pod.), tak ji odstranim a vec dal pouzivam. Diry tam, kde zadny sev neni a neodstranitelne fleky jsou pro me duvodem k odlozeni veci. Puncochace a ponozky neopravuju a vyhazuju.

@Bugatti Taky tak
Ovšem ponožky nezašívám (vzpomněla jsem si na starší generaci u nás v rodině) a rovnou vyhazuju - z toho důvodu kupuju ponožky stejné, aby se pak ty liché daly párovat.
Převážnou většinu fleků se mi daří likvidovat, vytvořila jsem si slušný arzenál (perkarbonát sodný, kyselina citrónová, žlučové mýdlo, ďáblíky na skvrny…)

Jsem z domova naučená, že v oblečení s vadami (fleky, díry, visící nitě, podsazení atd.) se nechodí.
Spravuju podobně jako dámy nade mnou jen to, co jde tak, aby to nebylo znát. Punčocháče vyhazuji, ponožky/podkolenky zašívám jen úplně vyjímečně, když je malá dírka třeba někde nahoře - o něco se roztrhnou, vythne se jedno oko.
A také miluju ďáblíky Dr. Beckmann - jeden z mých nejoblíbenějších přípravků.
Doma chodím upravená.

Jediný tip na zamaskování, který jsem asi 2× použila, protože to šlo, zašila jsem díru tak, že to vypadalo schválně. Nápadně jinou barvou drátovacím způsobem a přidala několik dalších stejných zašití. Byla to nějaká trička Replay, která už nová vypadala jako použitá, s nějakými aplikacemi, takže se to na nich v pohodě ztratilo. Nic lepšího nemám, jak by spravení bylo vidět, končí většinou v odpadu.
Před lety jsem si nechala scelit odborně zánovní jarní vlněný plášť, který se mi povedlo roztrhnout vzadu u rozparku. Bez úspěchu, nedal se už nosit, spravení bylo znát. Brečela jsem tehdy želví slzy, byl nádherný, stál mě 16 tisíc a podobný se samozřejmě nedal koupit. 

@666mahu u kabatu za 16 tis. bych teda brecela taky, soucitim s Vama…

Já nic nespravuju, protože se mi nic nepáře

výjimkou bylo několik lehce rozjetých švů, což si spravím, asi dva jsem musela dát švadleně, protože to byla třepivá látka a s tou si neporadím.

ale to se mi stane tak jednou do roka. nevím, čím to je, asi mám moc věcí, tudíž jednotlivé kusy málo nosím, navíc jsem na všecko hrozně opatrná. nebo mi všechno přijde demodé dřív, než se to obnosí a já se toho zbavím 

ponožky prochozené na patě vyhazuju, při dnešní kvalitě materiálu nemá smysl štupovat, díra se dělá hned vedle znova.

osobně myslím, že zamaskovat už něco zašitého nebo flekatého většinou přirozeně nejde, skoro vždycky jde vidět, že je tam něco navíc (třeba flek maskovaný našitou kytkou). neváhala bych ale třeba v případě fleku nebo díry na dlouhém rukávu na nějaké hezké halence místo s flekem zkrátit a udělat krátký rukáv /nebo bez rukávu/.

@GreatSusan, děkuju.
Je to už dávno, tehdy to pro mne bylo jako dnes asi 50-100.

Opravuji s ohledem na cenu původního svršku (štupovat půl hodiny fusekle za 25,– mi přijde neproduktivní). přišiju knoflík, sešiju rozjetý šev, zkrátím kalhoty když za to stojí. maminku zručnou v šití jsem poprosila o zabrání pár kalhot a sukní, které mi nebyly v pase, byť nové a slušivé (chybná koupě aj). ostatní vyhazuju. děravé flekaté oblečení mezi lidi nenosím, ale pokud je praktické, schovám na pracovní využití (zahrada, stavba, zabijačka apod). kdyby šlo o něco fakt drahého a „extra“, snažila bych se to zachránit, ale vlastně nic takového nevlastním:-) nebo:-(?
Edit: zkoušela jsem zachránit dětské kalhoty prodřené na kolenou 3 dny po koupi, bohužel se mi to neosvědčilo, díra se udělala vedle do dalších dvou dnů:-( takže se spíš snažím vystihnout odolnější materiály, spravování není u těch levnějších/lagricových nanic.

@viktorka_od splavu ja som sa na detských nohaviciach inšpirovala týmto, ale zašívam tak len pevné látky, kde viem, že to do pár dni neodpadne aj s tou záplatou.

Nejlepe se zbavite skvrny tak, ze ji vystrihnete. Flek pak zmizi dokonale.

Já zašívala věci všem členům rodiny, fleky řeší mamka. Nejvíc mě dorazil táta, když za mnou přišel s monterkama, v rozkroku díra jak do pekla a od zadku po zip zašité pevným drátem. Jsem myslela, že mě klepne. Jinak zašívání pracovních oděvů řeší lepenkami (modrými na modré monterky  ).

V tomhle směru jsem členem absolutně konzumní společnosti. Jediné co přišívám zpět jsou knoflíky na kabátech či košilích. Jako dítě jsem štupovala i ponožky (ještě jsme se to učily ve škole při šití), ale postupem času jsem došla k názoru, že to nemá cenu. Děravé věci vyhazuju, nebo používám na hadry.

@Choucas moj brat raz doniesol z práce domov montérky na vypratie. Nechápala som, načo sú mu pri jeho práci monterky, ale vyprala som ich a zistila som po usušení, že sú neskutočne deravé a pokope držia len nejakou nadpozemskou silou. Tak som usúdila, že predsa taký otrhaný chodiť nemože, nech už je to kamkoľvek a tie montérky som pozašívala. Trvalo mi to viac ako hodinu, pretože boli dotrhané na zdrapy. Potom som ich vyžehlila, úhľadne zložila a pripravila k jeho veciam do práce. Asi o mesiac mi brat oznámil : náš vrátnik Ti ďakuje, za zašitie montérok. Mne sa pokazilo auto a nechcel som sa ušpiniť pri oprave, tak som si ich od neho požičal. Keď som odchádzal, tak som ich strčil do kufra a mama ich omylom dala do prania. Ten pán ich používal výnimočne, pri obzvášť špinavej práci, s tým, že keď sa rozpadnú, tak ich vyhodí. Zašitie bol neočákavaný bonus a montérky vraj slúžili ešte niekoľko rokov. 

@gulietta taky dobrý.

Na flicky mi vetsinou neplati nic, kdyz nepomuze ani opakovane vyprani, nasleduje cistirna a pak pripadne kos
Co se opravovani tyce, nastesti se mi to moc nestava, ze by neco bylo treba hodne opravovat, asi bych to donesla nekam ke svadlene (napr. Diru v podsivce, zacisteni kalhot atp.). Malickosti typu prisiti knofliku, stazeni malinke dirky zvladam obstojne. Puncochace hezky zasit neumim, vzdy mi tam vznikl takovy hrbol, ktery dost vadil i na skrytem miste…

Známá mých rodičů jednou zaštupovala svému synovi všechny „díry“ na značkových riflích.

Sama si přišívám knoflíky a zašívám díry, nejčastěji ve švech. Ale složitější úpravy přenechávám mamince, ta mi pravidelně zužuje obvody podprsenek, to bych nesvedla

@Choucas píše:
Nejvíc mě dorazil táta, když za mnou přišel s monterkama, v rozkroku díra jak do pekla a od zadku po zip zašité pevným drátem. Jsem myslela, že mě klepne. Jinak zašívání pracovních oděvů řeší lepenkami (modrými na modré monterky ).

Můj výtvarný profesor si lepil kapsu oblíbeného manžestrového saka Herkulesem. To jsou muži…
Zašívám a čistím - jen ponožky vyhazuji. Totiž - děravé, ne místo vyprání. Vybavuje se mi, jak za zlaté horečky, kdy Kalifornie byla plná mužů bez žen, zlatokopové smradlavé košile vyhazovali. Číňani je sbírali, prali, prodávali - a to byl počátek slavných čínských prádelen. Řekla bych, že na zlaté horečce zbohatli trvaleji než spousta zlatokopů.

@Choucas Ještě vám dodám literární reminiscenci - Bohumil Hrabal: Automat Svět:
„Člověče, takovej seš fešák, a že seš tak postrojenej?" „To je v naší fabrice taková móda," povídá montér, „kluci, který chodějí z práce jako frájové, tak ti se v práci postrojujou, panenkomarjá! Jeden čas byla móda záplatovaný montérky. Tak dílny zářily šaškovskejma záplatama jak na plese vagabundů. Pak se začaly nosit montérky spravovaný drátkama. A zase celá fabrika chrastila jak pimprlata. Ale dneska jdou rozbitý škrpály," řekl mladík a ukázal pracovní botu bez podrážky a místo tkaniček mosazný drát, „a u kalhot musíme mít jednu nohavici buďto ujetou, nebo rozžužlanou vozubeným soukolím," řekl mladý montér a poodstoupil, aby se ukázal. „Fešáček," pochválila výčepní a stavěla plné nádoby s pivem do basy. „A holky, který chodějí do fabriky jako kinohvězdy, dneska v práci nosejí gumový holinky s hrůzným žralokem," řekl mladik a mokré ryšavé vlasy se mu vlnily a leskly jak měděné špony.

Opravuju a zašívám jenom v případech, kdy to pak nebude poznat. Takže běžně knoflíky, natržení ve švu, silonky/punčocháče (jenom v případě, že je to natržení ve špičce).

Dětské i záplatuji, ponožky /pánské/ kupuji min. po pěti kusech a vyhazuji. Kabát za 16000 bych zkrátila nad dírou, krátký by byl jistě taky hezký.

@Curlygirl vyskúšajte na škvrny ariel profesional. Mne to odstráni všetko,. Ešte ani jedna škvrna neodolala a to mám malé dieťa. Ale nesmie to byť ten v rozprašovači, tomu niektoré škvrny odolali. Používam ten 1/2l koncentrát.
Ps. povodne som vo vašom príspevku čítala filcky.
http://image.ecplaza.com/…389316_s.jpg

Diky za tip vyzkousim!!

Nene filcky snad ne ani nevim, jak by se jich clovek zbavil 

@gulietta píše:
@Curlygirl vyskúšajte na škvrny ariel profesional. Mne to odstráni všetko,. Ešte ani jedna škvrna neodolala a to mám malé dieťa. Ale nesmie to byť ten v rozprašovači, tomu niektoré škvrny odolali. Používam ten 1/2l koncentrát.
Ps. povodne som vo vašom príspevku čítala filcky.
http://image.ecplaza.com/…389316_s.jpg

Děravé, obarvené a nebo nevypratelné ponožky letí hned do koše. Ale před pár dny jsem si „vyspravila“ kabelku a stále mi to dělá radost, že vypadá jako nová. Zezadu jsem ji musela zašít, asi sedmicentrimetrová díra opravdu nevypadala dobře. A je ze zvláštního materiálu, jehož vrchní vstva se začala pomalu olepovat a vypadalo to strašně. tak jsem jí zkusila „zrecyklovat“ barvou Neopaque a je zase k světu. Takové tašky by mi bylo líto, vejde se do ní spousta věcí včetně velkého ntb, 1 lirové láhve s pitím a podobně