Pekelnice žijící v zahraničí

Zila jsem nejaky cas venku, Anglie, Australie a ted jsem na nejakou dobu v Cechach. Nechci rikat, jak je to tady vsechno spatny, ale zjistila jsem, ze to jinde muze fungovat lip. Miluju prochazky nocni Prahou, jsem tady doma. Kdyz me neco stve, nemusim si davat bacha abych byla dost polite. Ale do budoucna to tady moc nevidim..vadi mi spousta veci na nasi mentalite, ktere castecne take samozrejme sdilim (vychova, prostredi..). Kdyz jedu mhd, tak clovek kouka na spoustu zanedbanych a zpruzelych lidi..vsude je neco, ale tim vic clovej videl a zazil, tim vic srovnava. Byla jsem v zemich s batohem na zadech, kde lide maji sotva co jist, ale alespon z nich jde jista pozitivni energie..tady ji moc nemame.

Bydlim v Nemecku (Mnichov) a motivace byla ta, ze je Mnichov pekne mesto pro zivot (popsala bych to asi jako „user-friendly“ ) a taky vyssi vydelek a s nim spojeny vyssi zivotni standard. Byla jsem v Mnichove rok na Erasmu, takze kdyz jsem sem pak sla pracovat, tak jsem nesla uplne do neznameho a navic jsem mela dopredu zajistenou praci. Vydelavam sice o hodne vic, nez bych na stejne pozici vydelavala v CR, ale zase mam vyssi zivotni naklady (ze vydelavam dost pocituju v podstate jen pri navstevach CR, kde mi vzdycky pripada strasne levno). Povestny nemecky poradek neni mytus, skutecne tu vsechno vicemene funguje a vsude je uklizeno. Nicmene musite pocitat s tim, ze se i od vas ocekava, ze vsechna ta pravidla budete taky dodrzovat (nesekat v nedeli travu, neprat po 22 hodine pradlo, dusledne tridit odpad apod.). Pokud chcete zapadnout, musite se naladit na tu nemeckou mentalitu, coz zcela uprimne neni vzdycky zrovna jednoduche. Hadam, ze at byste sla bydlet kamkoliv, bude tohle pravidlo naladit se na mistni mentalitu platit vsude.

Žiju ve Vídni, předtím v Oberösterreich. Odešla jsem kvůli bývalému příteli. Po rozchodu jsem uvažovala o návratu, ale zrovna jsem měla před zkouškami a bylo mi líto hodit za hlavu to, co jsem se naučila a taky jsem do místního vzdělání investovala pár tisíc eur, které bych návratem do ČR taktéž vyhodila. Tak jsem to vyřešila přestěhováním blíž rodině a novou prací.

Velmi mi vyhovuje pozice zaměstnance - ve srovnání s pozicí zaměstnance v ČR, životní prostředí a infrastruktura - bydlím v jižní části města, skoro na vesnici, přesto mám možnost dostat se do centra za 15 minut.

Původně jsem působila ve firmě, kde jsem měla na starosti naše dceřinné společnosti ve střední Evropě - práci jsem získala právě díky znalosti češtiny a českého prostředí. Momentálně pracuju ve firmě působící pouze v německy mluvících zemích, na pozici, která byla od začátku moje vysněná. Ve slabších chvilkách si říkám, že bych to možná měla v ČR jednodušší, ale když už se mi alespoň na pracovním trhu podařilo smazat negativní označení cizince, nebudu to vzdávat 

@Zebra33 píše:
Pokud chcete zapadnout, musite se naladit na tu nemeckou mentalitu, coz zcela uprimne neni vzdycky zrovna jednoduche. Hadam, ze at byste sla bydlet kamkoliv, bude tohle pravidlo naladit se na mistni mentalitu platit vsude.

Tohle jste mi vzala z klávesnice, na pitomce samozřejmě narazíte všude, ale pokud se člověk přizpůsobí místní mentalitě, což hlavně v evropských zemích nepovažuji za problém, máte vyhráno.

Pokud mohu přispět jednu pozitivní věcí z pohledu Čecha bydlícího mimo rodnou hroudu, tak moji zaměstnavatelé vždycky ocenili můj aktivní a samostatný přístup k práci. Víte, jak se o některých kulturách říká, že moc nespěchají, tak to naše české šup-šup-honem-honem je dost mate. Mám kamarádku na stáži v londýnské nemocnici a její nadřízený prý o ní napsal report v tom smyslu, že je neuvěřitelně pracovitá. Ona mi pak sdělila, že pracovala normálně tak, jak byla v Čechách zvyklá. Zkrátka, že když se něco stane, tak to musí lítat. Ale místní doktoři prý zdaleka takoví lítající rychlíci nejsou A když jsem žila na jižní polokouli, bylo to podobné.

@Zebra33, @Gräfin, žiju odjakživa v Čechách, ponejvíc v Praze, ale za Mnichov nebo Vídeň bych s radostí měnila. O Vídni jsem už vážně uvažovala, teď bych se spíš přikláněla k Mnichovu, je to blízko a německá pořádkumilovnost a akurátnost mi vyhovuje. Myslím, že bych v pohodě mohla žít i kdekoli jinde v Německu či Rakousku, obě země jsou mi vyloženě blízké, mám je ráda.

Taky žiju v Čechách (jen přes léto jsem max 3,5 měsíce pobývala v zahranici)
Nám to v Česku vyhovuje. Předpokládám že co se týče vyspělých států tak se může mít člověk velmi dobře kdekoliv…nebo tak velmi špatně.
Ráda bych měla možnost žít tak napůl v Londýně ale ty nemovitosti…to je tam tak výhodná koupě 

@666mahu Mnichov je velmi hezké město myslím že bavory jsou vubec z DE TOP!

@666mahu teď už nepotřebujete pracovní povolení tak je to o to jednodušší. Nevím jak to v tomto ohledu fungovalo v Německu, ale rakouská byrokracie byla v tomto ohledu šílená.

Žila jsem u Mnichova před časem, a byla jsem překvapená, jak příjemní dovedou Němci být. Člověk má všelijaké stereotypy, že, ale opravdu, proti Francouzům byli milí, prostí, srdeční, vychovaní…

@Mylady2 píše:
@666mahu Mnichov je velmi hezké město myslím že bavory jsou vubec z DE TOP!

Ja bych to Bavorsko neprechvalovala, z celeho Nemecka jsou nejsvihlejsi na poradek (ovsem v nemeckem podani). Svagrova se musela stehovat z jedne vesnice do druhe, protoze si vesnicke zastupitelstvo odhlasovalo, ze na zahradce musi mit kazdy konkretni pocet kvetin konkretnich druhu. Jeji manzel (pochazejici z normalnejsiho Dusseldorfu) to odmitl a pristi mesic jim byl ukoncen najem.
Ted bydli 6 let v Baden-Wurtemberg a po 13 letech v Bavorsku si pochvaluje, jak jsou lide normalni.
To je ovsem jen vesela historka z nataceni, realita je pak horsi - napr. to, ze pokud dite 3× zapomene domaci ukol, musi jit ke skolnimu psychologovi, ktery pak tlaci na predepsani leku proti ADHD apod.

Abych nebyla uplne OT, moje nejblizsi rodina (rodice, sourozenci, svagri a svagrova) je rozeseta po 6 statech Evropy, ja sama ziju v Italii.

@sarah123 - to je prave to, co zminuji vyse - musite se naladit na mentalitu a respektovat pravidla. Jak to bylo s poctem a druhy kyticek u vasi svagrove nedokazu posoudit, ale my mame treba v najemni smlouve, ze se budeme starat o zahradu (rozumej starat se „po nemecku“, takze dost dukladne - sousedi maji zahradky tip top). Pokud se budeme starat z pohledu nasi nemecke pronajimatelky nevyhovujicim zpusobem, tak nam ukonci smlouvu. Mne ten bavorsky poradek vyhovuje. Nikdo si treba nedovoli postavit k popelnicim nejaky bordel s tim, ze si s tim popelari nejak poradi (ne, neporadi, v Praze nam tam podobne kousky hnily 14 dni nez nekomu ze sousedu ruply nervy). Stejne tak tam ale nemuzete nic postavit ani vy, vetsi odpad proste musite odvezt do sberneho dvora. Nemecky tlak na dobre vzdelani a prospech mi taky vyhovuje (tlaceni leku proti ADHD neverim a i kdyby, muzete jako svepravna matka odmitnout). Bez tlaku na dobre skolni vysledky a celkove na vykon by nemecke hospodarstvi nebylo tam, kde je. Vsechno souvisi se vsim 

@Zebra33 jak to čtu tak možná ještě přehodnotím svůj názor, Německo zní jako země zaslíbená 

Rakousko bych si dovolila odhadnout (vzhledem k tomu, že jsem žila ve třech spolkových zemích) jako přechod mezi německým a českým přístupem, blíže ovšem přístupu německému.

@Gräfin - zeme zaslibena . Co me taky jeste neustale prekvapuje, je to, ze se tu moc nepocita s tim, ze by nekdo podvadel a snazil se veci nejak „ocurat“.

Kamarádka s manželem to tady nedávno zabalili a odjeli do Austrálie, jen s trochou peněz do začátku, podotýkám že mají s sebou dvě děti sedm a pět let.Tak to bych asi nedala.

@Gräfin, Čechy považuju za poloviční Rakušáky a Rakušáky za poloviční Němce. 

@Zebra33, to je přesně ono, nevadí mi dodržovat pravidla, a těší mě, když to dělají všichni. A miluju pořádek. 

@andreama tam to neni takova vyjimka…mela jsem tam ve skole spoluzaka z Madarska a jeho deti mluvili za tri mesice bezchybnou anglictinou s pravym australskym prizvukem. Pro ty deti je to super. Jsou cele dny na plazi, je to tam plne pristehovalcu, takze jim to ostatni deti nedavaji sezrat, ze jsou cizinci a zivotni urovnen je tam velmi dobra. Kazdopadne pred takovymi lidmi, co to daji s detma smekam. Ovsem chce to mit neco nasporeneho, prijde mi kapku nezodpovedne nemit rezervu pro pripad, ze by nenasli praci.

@Zebra33 píše:
@Gräfin - zeme zaslibena . Co me taky jeste neustale prekvapuje, je to, ze se tu moc nepocita s tim, ze by nekdo podvadel a snazil se veci nejak „ocurat“.

to tady taky ne a prý už jsem se domestifikovala, protože v ČR slyším často, že jsem naivní, když platím za něco, co můžu mít díky malému podvodu zadarmo.

@Gräfin - presne! Treba co se tyce takovych tech „bezednych“ napoju a „tak zaplatime dohromady jen jeden kelimek a pujdeme si ho doplnit vickrat“.

@Agrafína @Ceresa @andreama

Vubec bych rekla, ze nejlepsi rada pro ty, co chteji zit nekde jinde je, ze si nejdriv musi byt jisti tim, co tam (jinde) budou delat a z ceho tam mini zit. Tj. informovat se predem, zjistit, zda tam plati moje vzdelani, co se vyzaduje od cizince (jake papiry), ktery tam chce pracovat, je vubec mozne ziskat povoleni k pobytu a pracovni povoleni a najit si praci a bydleni predem. Plus umet rec. Pokud mate legalni praci (tj. zdroj penez) jsou ostatni veci uz jednoduche. Dalsi dobra rada je, neofrnovat se nad mistni kulturou a mentalitou - kdyz se Vam to nelibi, tak si hledejte jinou zemi, usetrite si tim spoustu nervu. A do tretice - snazte se zaclenit, najdete si mistni zname, delejte to, co delaji mistni a netvarte se porad jako turista.

@Zebra33 To som raz neveriaco pozorovala matku s troma deťmi čo stála u toho 20 minút a všetci si ten pohár podávalia a nalievali sa tak, že človek čakal ako to rovno z nich spodkom vytečie.

@Zebra33 jo, bezedené nápoje, bývalá kolegyně(!), která mě navštívila si se mnou takhle chtěla dělit nápoj. V případě matky nebo sestry ještě třeba, i když radši to jedno euro zaplatím, ale v případě cizího člověka?

@Jordaan píše: … a najit si praci a bydleni predem.

Stou prácou vopred by som to nebrala tak prísne. Moj manžel vycestoval do Frankfurtu. Ubytovanie si zaplatil v hoteli na 2 týždne a v priebehu tých dvoch týždňov našiel prenájom bytu a legálnu prácu. Podľa mňa je najdoležitejšia reč tej krajiny.

@Jordaan - jeste bych dodala, ze je dobre si dopredu rozmyslet, o jaky druh prace mam v jakem casovem horizontu zajem. Na Novy Zeland se treba jezdi typicky pracovat na nejake farmy, coz mi pripada fajn, kdyz je clovek student a chce na ten Zeland jet na rok, ale chtela bych toto delat cely zivot? V tomhle mi prijdou riskantni hura akce typu sbalim svych pet svestek a dve male deti a vyrazim do Australie, ona uz se nejaka prace najde. To asi najde, ale jaka prace? I kdyz mate VS diplom, odpovidajici zamestnavatele se o vas prat nebudou (vlastni zkusenost) a skoncite treba nekde na baru. Dostat se z baru do kancelare podle me nebude sranda. Klesne vam sebevedomi, leccos z odbornych znalosti zapomenete a praxi budete mit kdesi na baru, takze nezajimavou.