@prusovka Já jsem tedy na tu protivnou, co se realizuje drhnutím domácnosti, nikdy našlápnuto neměla a mé požadavky na uklizenost bytu jsou mimořádně nízké. Ale i tak je doma moje nejfrekventovanější věta: „K čemu jsem se to kčertu zase přilepila?“
Nepořádek v domácnosti - please help
@prusovka píše:
A pokud jsou vaše děti ještě malé, tak tam platí jediné pravidlo: „bordel v bytě - šťastné dítě“ -víte stejně jako já, že je lepší každý večer lovit z pod gauče zatoulaný dílky z lega než v pustým bytě se smetákem v ruce prohánět pavouky…
Tak to je oblíbené rčení mojí maminky a já už se tomu taky pomalu
přestávám bránit A s tím legem je to takhle u nás doslova a
to každý večer, malá má zatím hernu v obýváku
Jeste jsou chlapi, co zbodnou strudl a jeste s plnou pusou zkritizuji, ze ve drezu je namoceny plech a na lince drobecky.
@Pavučinec plyšový a proč nutně protivnou, já nejradši uklízím když se mi prostě chce a když jsem sama doma a nikdo se mi do toho neplete. Maximálně v sobotu manžel okupí kuchyň a vaří a já uklízím.
Ti si ale zaslouží jen jedno - pořádně nakopnout… nechápu, proč si to některé ženy nechají líbit.
@DanielaS píše:
Jeste jsou chlapi, co zbodnou strudl a jeste s plnou pusou zkritizuji, ze ve drezu je namoceny plech a na lince drobecky.
@DanielaS
Takové neznám, zřejmě je nějak sama mimoděk odpuzuji
Teď vážně: jestli je mi něco u mužů vysloveně protivné, je to
přehnaná pořádkumilovnost. Neurotiky nemůžu vystát.
@kisvakond píše:
Tak to je oblíbené rčení mojí maminky a já už se tomu taky pomalu přestávám bránitA s tím legem je to takhle u nás doslova a to každý večer, malá má zatím hernu v obýváku
jj, u nás je to stejné, můj muž a děd v jedné osobě občas povzdechne: „Myslíš, že ten náš obývák bude ještě někdy zase obývákem a ne dětskou hernou? Na to odpovídám: Chceš-li uklizený obývák, budeš si muset dát na vstupní dveře do baráku velkou ceduli Vstup dětem zakázán“ - tak si vyber, co je lepší.
@DanielaS kdyby jen
štrůdl, já znám i takového, co zbodne hrnec guláše a vymluová se, že
ten hrnec musí být děravý , jsem zvědavá, jestli tam na mně alespoň
troška večer zbyde…
@Já První a Vy takové znáte? Já mám za to, že ten pořádek pořád řešíme my. Obvyklá debata - musím uklidit, je tu strašný bordel (rozuměj, trocha prachu na komodách, chlupy od koček na zedačce a na zemi, používaná koupelna, trocha nádobí) musím nutně uklidit a manžel - ježíš, je tady normálně uklizeno, ty furt něco vidíš, pojď si sednout.
@catherinne píše:
@Pavučinec plyšový a proč nutně protivnou, já nejradši uklízím když se mi prostě chce a když jsem sama doma a nikdo se mi do toho neplete. Maximálně v sobotu manžel okupí kuchyň a vaří a já uklízím.
Ale ne, jen jsem reagovala na Prusovku, která psala, že měla jeden čas našlápnuto na tu protivnou, co se realizuje atd.
Každopádně kdybych uklízela jenom tehdy, kdy se mi chce, tak bychom se
museli každého půl roku z bytu prohrabat a přestěhovat jinam
@Pavučinec
plyšový , tak to mi se naštěstí chce, nebo
jsem příliš disciplinovaná!!! A že bychom místo toho debatování tady
stihly uklidit spousty věcí
Já jsem teda v práci, mám dneska nějak
volněji, tak tady zabíjím čas a uklízet bych stejně nemohla. A navíc
jsem uklízela včera večer a nic se nemá přehánět!!!
Zásadní vliv… košile se víc jakoby vyvěsí- lépe se mně žehlí, trička nemají vysušený přehyb přes šňůru a ta, co se nemusí žehlit, pak rovnou s věšákem dávám do skříně. Mám pocit, že to na věšáku lépe schne. Ale to jsou možná jen moje subjektivní dojmy. Ale hlavně to šetří místo na sušáku pro jiné prádlo.
Když navíc chytnete tu chvíli, kdy je prádlo téměř suché, ale zbývá v něm ještě malá vlhkost, je vyžehlené raz dva. Pak ho ještě před uložením do skříně nechám trochu doschnout. Halenky a košile ukládám pověšené na ramínku.
Mám ráda uklizeno, ne vždy se však daří…doma bordelářské dítě, pes, kočky, andulka…takže všude plno chlupů, denní luxování a vytírání je nezbytné, pokud jeden den vynechám, je to tu jak v chlívku, pes strašlivě pelichá - v tomto nechal kočky ve velikém závěsu za sebou.. na úklid mám paní, chodí dvakrát týdně, ta dělá ty detailní práce, já zbytek..a jak vidím nějaké povídání o úklidu, přečtu a provedu, strašně mě to nakopává k výkonům v domácnosti…jsem šílenec na praní, peru několikrát denně, na čemž se dost zasekávám časově, ale holt jsem zvyklá jednou nošené triko hodit do špíny..jinak za nejhorší považuji při úklidu třídění věcí, které nám všem odpadly od ruky a z těla - to je žrout času..vytřeno je za pár minut, roznos kabátů, kabelek, bot a dalších zdobidel trvá půl hodiny…snažím se to uklízet hned po návratu z pochůzek, ale někdy se mi tu nakupí věci za tři dny nošení - to jsou chvíle, kdy se nenávidím za tu nedostatečnou vůli uklidit to hned…ale pak se začtu do tohoto vlákna, hne se ve mně svědomí a jdu na to…
@catherinne náš
děda je takový. babička je zase posedlá pořádkem. hledali se, až se
našli. a klape jim to přes 50 let
@shirla Tak to držím palce, ať vám to doma tak vydrží, až dítko povyroste. V zásadě sdílím váš postoj, vyložený binec doma mě deprimuje, ale děti (3 roky a rok) nás s manželem momentálně silně válcují. Plus se u mě přidává frustrace z toho, jak se toho staršího snažíme nějak vést k pořádku a zatím výsledky příliš nevidět…
@Alhambra Můžu se zeptat, jak staré máte hochy a kdy jste je začala více zapojovat? Moji dva jsou zatím malincí, ale už se děsím věcí příštích.
@zuzaroza rekla bych, ze tri roky je ten vek, kdy je mozne zacit. mam podobne stare deti a ta starsi (3 roky a par mesicu) uz je schopna po sobe uklidit treba Lego nebo rozsypane puzzle. neni to dokonale, ale o to nejde. stacilo par dni trosku duslednosti a poddalo se to, nejdriv s pomoci a pak jsem zatlacila, aby to delala sama. dokonce prestala tolik bordelit sama, kdyz zjistila, ze se to pak musi uklidit.
a pak samozrejme dela veci, ktere delam ja nebo tatinek. (myje okna, nebo zehli svoji zehlickou, nebo si pujci lux). i z tohoto duvodu nepokladam za uplne dobre mit pani na uklid, at deticky hezky vidi, ze se to neudela samo.
@natyska123 píše:
jinak za nejhorší považuji při úklidu třídění věcí, které nám všem odpadly od ruky a z těla - to je žrout času..vytřeno je za pár minut, roznos kabátů, kabelek, bot a dalších zdobidel trvá půl hodiny…snažím se to uklízet hned po návratu z pochůzek, ale někdy se mi tu nakupí věci za tři dny nošení - to jsou chvíle, kdy se nenávidím za tu nedostatečnou vůli uklidit to hned…
To jsem cela ja! Podlahy, prach, koupelnu zvladam prubezne, ale jednotlivosti zustavaji lezet tam, kde mi odpadnou od ruky, a kupi se a kupi…
@DanielaS Jo, jo, to je asi problém spousty domácností - věci, které si někdo někam položil, nejvíc si jich pokládá dcera - a to jí s tím musím pomáhat, jinak by všecky poklady skončily nakopané za postelí…na to je dobrý prádelní koš, pěkně posbírat naráz a rozdělit do místností..zdaleka nejhorší to ale bylo v ranném dětství našeho dítěte, tahala spoustu krámů ze všech skříní, hračky - hlavně ty droboučké - to bylo peklo..jsem ráda, že období hraní je dávno za námi..
@DanielaS Já ale musím nejdřív uklidit ty položené věci, jinak nemůžu začít nic pucovat, to prostě nejde…ale jakmile je všechno na svém místě, tak už jásám a ty práce s hadrem jdou poměrně rychle - i když i to je relativní…třeba jsem zvyklá na závěr po umytí linky, stolů a dalších vodorovných ploch ještě všechno umýt vonným olejíčkem, nebo parfémem, strašně miluju provoněný prostor, takže to všecko dělám zbytečně dlouho, ale zas pak za tu vůni to stojí…já si myslím, že kdybych neměli doma tolik zvířat, že by to všecko taky vypadalo jinak… zvířata i dost naťapají z terasy, zejména kočky tudy hodně lezou domů a to pak jsou všude blátivé stopy…někdy chápu lidi, když říkají, že jim zvíře do baráku nesmí, ale já to zas tak tragicky nevidím, zvířata jsou pro radost a trochu toho bordelu snesu a uklidím…
@zuzaroza píše:
@Alhambra Můžu se zeptat, jak staré máte hochy a kdy jste je začala více zapojovat? Moji dva jsou zatím malincí, ale už se děsím věcí příštích.
Dobrý den. Kluci mají 15 a téměř 11. Kdy jsem je začala zapojovat asi
nedokážu přesně říct. Přišlo to tak nějak samo. Když tak nad tím
přemýšlím, tak jsem hlavně nikdy nedělala takové to „Jděte
s tatínkem ven, já tady zatím uklidím“. Jinými slovy, vždycky jsem
uklízela za jejich přítomnosti, pak drobné asistence, nakonec i výpomoci.
A tak to dělám dodnes. Když jsem doma sama, dělám na svých věcech nebo
si vychutnávám samotu. Uklízím, když jsou doma všichni a průběžně je
při tom pověřuji úkoly. Něco už zvládnou úplně sami, při něčem
vypomáhají - např., když peru, oni věší nebo sklízejí prádlo, když
vařím, oni čistí brambory, prostírají, sklízejí ze stolu, naplní a
vyklidí myčku. Důležité je podle mě nevytvářet v dětech dojem, že se
všechno nějak zázračně uklidí, vyžehlí, navaří atd. během jejich
nepřítomnosti.
@Alhambra Také jsem pro zapojování dětí do úklidu - dcera si uklízet musí, i když to tedy dost dře, pomáhá i s vařením, nějakou prací se na tom prostě podílí…ale znám holky, co to vzdaly a po dětech úklid nevyžadovaly, jelikož se to neosvědčilo..taky nemám ráda hlášku, že stejně to nikdy neuklidí druzí tak, jako já - i kdyby to byla pravda…já jsem v tomto nezdolná a tvrdě práce od dcery vyžaduji, jednou to ocení, že bude vědět, jak na to…