Porucha příjmu potravy

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Terteerf
9 příspěvků 4.1.21 14:32
Porucha příjmu potravy

Zdravím všechny, předem říkám, tady toto slouží spíš pro vykecání )????. Už od jakživa se potykam s šikanou co se týče mého těla (prostě jsem větší). První trauma mám z táboru, kde jsem byla cca v 8mi letech a tak 80% dětí se tam do mě strefovalo skrs nadváhu. Pokračovalo to na zakladce a bylo to vážně strašný… Každý večer jsem brečela jak se nesnáším a nechci žít.. první psychické problémy sama se sebou mám snad už od mala. Potom byl zlom a začala jsem sportovat a zhuba jsem (to mi bylo tak 12-15 let) a tehdy se začaly projevovat první příznaky nějaké poruchy příjmu potravy - byla jsem doslova závislá na váze (vážila jsem se tak 10× denně, před/po jídle, před/po vykonání potřeby (to je trochu hloupé já vím ????)) začali si toho všímat i doma. Každopádně jsem měla tak nějak v pohode sebevědomí, jen jsem se extrémně hlídala a každá narážka na mou postavu (ze srandy) mě dokázala opravdu složit. Dále jsem přestala sportovat a něco přibrala, a přestala se tolik hlídat - byla jsem svobodná a cítila se skvěle ve svém těle i když jsem byla větší. Každopádně přišel zlom a začala jsem chodit na střední = šikana skrz váhu. Ze začátku jsem měla své sebevědomí jako štít, který zvládal odrážet útoky, ale bohužel pomalu slábnul. A tak mé psychické zdraví pomalu upadalo ke dnu a pokračuje to i do teď (stále jsem na střední). Každý den slyšet že jsem tlustá mě opravdu nenechalo klidnou (vlastně ani nechápu, jak se na střední může někdo takhle chovat.. to už by to měl člověk mít trochu srovnány v hlavě). No a teď jsem tady… Mám myšlenkové pochody, že vypadám fajn, potom nějakou dobu hladovim, pak se pokouším zvracet, ale potom mě to pustí. Mezi tím sem tam nějaké paniky/úzkosti/sebevražedné myšlenky a prostě zkraty.

A chci se vás zeptat na jednu otázku:
Stalo se některé z vás něco podobného a jak jste se s tím vyrovnávaly?

A poprosím vás všechny, aby jste byly tolerantní skrs to, že nejsem žádný doktor a na 100% nevím, jestli jsem kdy měla nějakou poruchu příjmu potravy, nebo jestli jí třeba teď mám. Děkuji ????.

Reakce:
Oveeec
2758 příspěvků 5.1.21 12:45

@Terteerf „potom nějakou dobu hladovim, pak se pokouším zvracet, ale potom mě to pustí. Mezi tím sem tam nějaké paniky/úzkosti/sebevražedné myšlenky a prostě zkraty.“

Jestli máte tohle, tak to opravdu není žádná legrace. Rozhodně vyhledejte odbornou pomoc! Uleví se vám. Je dobrý pocit vypovídat se někomu, kdo je rozumný, kdo umí naslouchat a kdo je tu pro vás, a hlavně vám od toho odborník pomůže jako nikdo jiný. Spousta lidí říká, že to bylo to nejlepší, co pro sebe mohli udělat.

MarryJu
547 příspěvků 5.1.21 14:37

@Terteerf Problém je v hlavě, né vaše tělo. Určitě bych vyhledala terapeuta. Tady to bohužel nevyřešíte a nikde vás to neposune. Je fajn, že jste se svěřila, ale je potřeba se svěřit odborníkům
Přeji mnoho štěstí

Bystromila Klíšťová
67 příspěvků 5.1.21 16:11

@Terteerf Je nejvyšší čas vyhledat odbornou pomoc, problém je v hlavě. Opravdu není normální se několik let v kuse zabývat pouze tím, jestli jste tlustá, hubená, co si o vás myslí okolí apod. Je potřeba si uvědomit fakt, že sport/pohyb je prostředek ke zdravému tělu a jeho prospívání, stejně jako vyvážená strava. Jídlo je především palivo. Všechno ostatní, co od jídelníčku očekáváme, je nadstavba.
Váš postoj k životosprávě je trochu posunutý, že se buď strašně kontroluju a pak mám dobrou postavu, nebo se nekontroluju, a musím se smířit se špeky. Tak to není. Ke svému tělu se především musíme chovat slušně, mělo by nám vydržet několik desetiletí. Různá body positivity hnutí sice tvrdí, že se máme přijímat, jací jsme, jenže to nemá být rezignace na jakoukoliv snahu.
Vy si musíte udělat především pořádek ve svém životě a prioritách. Jak trávíte volný čas, zvládáte studium, práci doma, svoje rodinné a přátelské vazby, protože svět se netočí jen kolem vaší osoby nebo figury.
Ono je to na delší vyprávění, ale ti, kteří trpí různými formami poruch příjmu potravy, nemají prvotně zájem být vychrtlí, nýbrž mít něco pod kontrolou. A hmotnost se za dodržení režimu kontroluje strašně snadno na rozdíl od mezilidských vztahů. Zkuste se spíš zamyslet, co kromě fyzické schránky ve vašem životě stojí za vylepšení, na čem můžete pracovat, co můžete změnit. A pokud něco, co vás trápí, objektivně změnit nelze, tak je třeba naučit se s tím smířit.
Je to celé složité téma a myslím, že vyhledat odborníka je na místě. Spousta rad se snadno píše, ale těžko se uvádí v život.

Terteerf
9 příspěvků 5.1.21 16:28

Jste všechny naprosto úžasné a asi mi to nebudete věřit, ale neuvěřitelně mi to pomohlo… Budu přemýšlet co dál.. děkuji moc!

giuliettka
7944 příspěvků 5.1.21 16:36
@Terteerf píše:
A chci se vás zeptat na jednu otázku:
Stalo se některé z vás něco podobného a jak jste se s tím vyrovnávaly?

Mne osobne nestalo, ale mám v práci kolegyňu, ktorá si šikanou kvoli obezite na strednej škole prešla. Teraz má 35 rokov, 4 ročné dieť a manžela. Nie je štíhla, po porode dokonca ešte viac pribala a už nezhubla. Ale ako ona vraví, s maturitným vysvedřením v ruke zavrela dvere školy, a už nikto nikdy jej váhu nepredhadzoval. V zamestnaní jej váhu už nikto neriešil a ona si našla manžela v reáli, nie na zoznamke, kde sa každý na fotke vyretušuje. Takže manžel ju spoznal, keď mala nadváhu a fotky s retušou nikde nikdy nedávala a tak jej váhu nikdy nevyčíta, ani nepredhadzuje. Takže z toho jedného pohľadu si myslím, že to chce len vydržať a dokončiť strednú školu a potom už vašu váhu nikto okrem vás riešiť nebude.
(samozrejme ak nedorazíte na dajaké internetové forum podobné trebárs MP, ktoré bude zamerané na to, aby sa človek čo najviac podobal vyretušovanému predobrazu prešťastných celebrít na instagrame :-) )

Terteerf
9 příspěvků 5.1.21 16:46

@giuliettka myslím, že v mnohém máte pravdu… Ale kdyby to byla jen šikana na střední a ne po celý život… Krom toho jsem si prošla pár traumaty, ktera mě neuvěřitelně poznamenaly.

giuliettka
7944 příspěvků 5.1.21 16:52

@Terteerf Nemožem napísať celý jej životný príbeh, nie je moj a ja fakt nechcem byť hovado a preberať dopodrobna život svojích kolegyň/kamarátok na nete. Nebola to len šikana na strednej, v detstve si toho zažila hodně, prevážne zlého. Len som chcela, že po tom, čo dokončila školu, sa dokázala postaviť na vlastné nohy a teraz je šťastná. Aby ste to nevzdávala, na každého niekde niečo pekné čaká.

Terteerf
9 příspěvků 5.1.21 17:08

@giuliettka ono i záleží jaký je ten člověk… Já jsem od jakživa poměrně citlivá a jsou lidé, co jsou silnější a zvládnou to, ale co já vím co bude za 10 let, že? Každopádně moc děkuji za podporu.

giuliettka
7944 příspěvků 5.1.21 17:21
@Terteerf píše:
Já jsem od jakživa poměrně citlivá a jsou lidé, co jsou silnější a zvládnou to, ale co já vím co bude za 10 let, že?

Ja si myslím, že aj napriek tomu, že sa považujete za citlivú, to zvládnete. Ak ste dokázala napísať na net, sformulovať svoj problém, popísať ho vecne a bez patosu, tak toho zvládnete oveľa viac, ako si teraz myslíte. Ja to vidím tak, že za 10 rokov budem tu ja furt strašiť, budem sa rozčuľovať na tému, že prečo si niekto vezme ku chodítku pre seniorov zdravotné baganče, keď lodičky na platforme a vysokom podpätku, k tomu chodítku ladia oveľa viac. :-D
A vy s úsmevom budete spomínať na to, že ste kedysi mala nadváhu a podarilo sa vám jej zbaviť. :-)

Judy24
1225 příspěvků 6.1.21 15:42

@Terteerf Myslím, že to všechny odpovědi už řekly za mě - rozhodně si zkuste najít terapeuta.
Sama jsem se tomu bránila víc jak rok a půl a začala jsem na ni chodit až loni na jaře (z jiných důvodů, než vy) a bylo to to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Rozhodně nejlépe investované peníze.
Mně dala tip na terapeutku praktická lékařka, ke které mám důvěru, tak zkuste rozhodit sítě mezi lidmi, kteří jsou vám nejblíž nebo kterým se nebojíte říct.
Já za ni platila (a docela dost), ale jsou i na pojišťovnu, jen se občas trochu čeká. Moc vám držím palce, vážně to stojí za to. Sama tomu pořád úplně nerozumím, jak je možné, že v podstatě „povídání“ mělo takový vliv, ale vážně mělo.

Držte se, souhlasím s ostatními, že zníte jako rozumná silná mladá žena, která jen potřebuje pomocnou ruku, aby se s těmi těžkostmi vypořádala. Držím moc palce! : )

madlusa
78 příspěvků 8.1.21 01:57

@Terteerf Nevím, odkud jste, ale v Brně funguje Centrum Anabell, které pomocí a podporou lidem s poruchami příjmu potravy zabývá. Nejspíš bude něco podobného i v jiných městech. http://www.centrum-anabell.cz

Terteerf
9 příspěvků 8.1.21 08:07

@Judy24 budu nad tím určitě přemýšlet, děkuji :)

Terteerf
9 příspěvků 8.1.21 08:08

@madlusa jsem brno venkov :D podívám se na webovy… Vůbec jsem neměla tušení že tu něco takového je

Ophelie
1045 příspěvků 8.1.21 11:54

@Terteerf souhlasím s @Judy24 a @madlusa, terapie je úžasná věc a rozhodnutí jít do toho s někým, kdo vám sedne, může změnit velké věci. Zažila jsem sama na sobě se zdravotním problémem, který klasická ani alternativní medicína neuměla vyřešit. Nakonec se ukázalo, že jde o somatický problém, až terapie ho pomohla odstranit. Držím vám palce a budu ráda, když napíšete, jak se vám na cestě za úzdravou vede.

Terteerf
9 příspěvků 9.1.21 16:14

Opravdu vám všem moc děkuji za rady podporu!!a vážně moc mi to celé pomohlo. Co jsem psala tento příspěvek, tak jsem byla ve fázi, kdy jsem snědla 2 listy salátu a 2 mrkve za den a třeba ještě něco - za celý den, do toho jsem neuvěřitelně cvičila a jakmile jsem si dala něco co je tučné, šla jsem zvracet (předevčírem jsem si dala chlebíček, potom jsem chytla „záchvat paniky“ a šla jsem zvracet, ke zvracení potřebuji vodu se solí- jinak to nedokážu, ale asi už jsem na to byla zvyklá a nevyzvracela jsem to…tak jsem se pak v posteli třepala s úzkostmi) ale to je jedno. Každopádně je mi momentálně mnohem líp… Asi vážně potřebuji i nějakou podporu okolí. Včera večer jsem si sedla s přítelem a vykládala jsem mu o svých pocitech a o všem co se kolem mě v momentální chvíli dělo a uvědomila jsem si, že minulý rok touto dobou jsem byla o 17 kilo těžší a ucítila jsem v sobě pýchu.. a byl to skvělý pocit, který jsem nezažila dlouho. Rozhodla jsem se jíst nějak líp… prostě pravidelněji a snad mi to půjde, protože i teď nejsem na 100% ok. Je dost možné že to zas bude jen nějaká ta moje fáze a že za měsíc mi něco přelítne přes hlavu a zas se sesypu jak domeček z karet, ale doufám, že ne.. tak jak mi bylo hrozně před týdnem mi hrozně snad ještě nikdy nebylo a tak jsem sem psala zoufalá. Jestli mi někdy zas bude nějak špatně opravdu najdu odbornou pomoc, už jsem byla u své doktorky a doporučila mi jednoho psychologa. Ale hlavně jste mi opravdu moc pomohly tady… Dlouho jsem nevěděla jestli něco vůbec napsat, protože posledně se do mě pár dám navazelo že jsem opravdu tlustá a mám s tím něco dělat (to bylo před tím rokem co jsem byla těžší) a to mi opravdu nepomohlo. Takže moc děkuji a vážím si toho ;)

Ophelie
1045 příspěvků 10.1.21 09:17

@Terteerf jestli můžu radit, odborníka kontaktujte už teď. Bude to velmi pravděpodobně trvat, než přijdete na řadu. Je fajn, že se teď cítíte lépe, ale je dobré počítat s tím, že přijde propad (tím vás vůbec nechci strašit, tak už to zkrátka v psychice bývá). Vy už ale na něj budete přichystána a budete mít náskok. To se hodí. Opravdu bych podle toho, co píšete, nečekala.

Terteerf
9 příspěvků 10.1.21 17:22

@Ophelie ano máte pravdu, po všem se pídím a jsem připravená že propad přijde. Děkuji

Váš příspěvek
Další podobná témata podle názvu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek