Příjmení dítěte - po matce, nebo po otci?

Fotoalbum tématu (3) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
Nixe Lulu
344 příspěvků 23.7.15 17:00

Opravdu je tu tolik lidí, kterým vadí nekonvenční přístup k volbě příjmení při svatbě? Docela se tomu divím, myslela jsem, že tu jsou přece jen svobodomyslnější.

@Pinot Noir @baltik Taky to tak u nás bylo, že jsme to neřešili v prvních letech, jenže ubíhá to rychle a pomalu se blíží čas, kdy už by bylo vhodné se rozhodnout.
Ale jak si zvykáme na zavedený život a jsme tak spokojení, nepřijde nám, že by nám něco chybělo. Potíž je, že rodičovství vidím hlavně z té negativní stránky (ty zmiňované tělesné záležitosti, finanční zátěž, spousta starostí navíc) a asi proto, že jsem to zatím nezažila, nejsem schopná objevit v tom ty dobré stránky. Ty myšlenky mám taky, jestli mi někdy nebude líto, když zůstanu bez dítěte, ale to se holt nedá předpovídat ani u jedné z verzí, jak s tím člověk bude nebo nebude spokojený.

Garfie
4456 příspěvků 23.7.15 18:01

Už jsem to tady jednou psala, já jsem vysloveně nemateřský typ. Otěhotněla jsem poprvé v 34 a jen proto, že chtěl partner a navíc okolnosti byly více než příznivé. I tak jsem doufala, že to potrvá minimálně rok od vynechání antikoncepce, ale vyšlo to okamžitě. Těhotenství bylo víc než pohodové, nerůst mi břicho, ani o něm nevím. Z dítěte jsem byla totálně vyděšená, ale tak silnou lásku jsem nikdy necítila (nepřišla okamžitě).
Dnes mám děti dvě, cizí pořád moc nemusím, i těch vlastních se ráda zbavím, ale miluju je a rozhodně je s nimi můj život bohatší. Někdy nostalgicky vzpomínám na život před nimi, ale nedala bych je :-)
Nezapomínejte taky, že to dítě je kus vás a kus člověka, kterého milujete, je to zajímavý nový člověk.
Vidím teď třeba u syna, který je mi povahou hodně podobný, jak je to fajn-má stejný druh humoru, podobný pohled na věci-a to je teprve prcek.

SagaN
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.7.15 18:14
@Sailorette píše:
@Qara Nejde o překonání se k mateřství, ale překonání se k fyzickým záležitostem ohledně těhotenství a kojení.

Tak ony ty hormony vykonají své, takže si člověk ty fyzické záležitosti tak nebere… ale že je celý ten proces značně nechutný, o tom žádná :D Člověk by očekával, že v moderní době už vynaleznou nějaký civilizovanější způsob :D

SweetPotato
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.7.15 20:09

@Pinot Noir
Kdybyste věděla, jak já Vám rozumím!

Lola
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 23.7.15 20:18
@SagaN píše: Člověk by očekával, že v moderní době už vynaleznou nějaký civilizovanější způsob :D

Jo!!! Přesně tohle mi neustále probíhalo hlavou během prvního porodu, že tohle je nutně slepá evoluční cesta, protože něco TAKOVÉHO přece nemá nikdo šanci přežít.

Ale hormony asi udělají své, protože už pár hodin poté jsem měla tak propláchnutý mozek, že do druhého těhotenství jsem šla bez bázně a hany, a šlo to tak rychle, že mám až rouhačské myšlenky, že bych to vlastně měla reklamovat, že jsem o něco přišla :D

candance
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 24.7.15 09:02

Ja jsem deti chtela, ale meli jsme oba obtize a kdyz se zadarila prvni dcera, byl to dar. Porod byl sileny a ja vedela, ze dalsi nechci- ta bolest, mela jsem pocit, ze me omezuje, i kdyz byla skvela. Asi unava. No a pak jsem otehotnela podruhe - prvni tri mesice jsem brecela i pred manzelem a pak tajne. Myslela jsem, ze uz to nezvladnu, nechtela isem. Druha dcera je jeste bajecnejsi, uplne slunicko, kdyby nekdy i spala, tak by byla fantasticka. Hrozne se za to stydim.

Edit: u me hormony nezafungovaly a na bolest pri prvnim porodu jsem dosud nezapomnela. Prrvni rok jsem na to myslela kazdy vecer. U druheho to bylo lepsi.

LadyOfGallifrey
739 příspěvků 24.7.15 18:42

Predstava „niecoho“v bruchu a realita hybajuceho sa mimina je tiez trochu ina vec :) Tehotenstvo som mala znacne naprd, ale mrviace sa brucho je jedna z tych veci, na ktore spominam fakt rada. A nie som asi uplne idealny typicky matersky clovek, ale to mrne je proste vtipne, a ked urobi nejaku somarinu, tak to stoji aj za to nekonecne vecerne uspavanie. Ale tazko sa to popisuje… Mi to pride trochu ako ked deti hovoria, ze libanie je nechutne - jazyky a sliny a blee :-D Asi treba zazit :)

Karin
3948 příspěvků 25.7.15 22:08

Ježkovy voči, tady se rodí! :D

stricc
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.7.15 00:14

@Karin nejdřív si to pojmenujete, potom porodíte… doufám, že se téma bude vyvíjet v progresivní posloupnosti, nikoliv nazpět ;)

rasaNori
923 příspěvků 26.7.15 08:42

@Pinot Noir Mně je 26, a když můj nynější přítel přišel tak před třemi lety, že jako by už chtěl potomka, tak jsem si jen klepala na čelo :D A když zjistil co to obnáší (jako když se začaly rodit děti našim známým), tak ho ty myšlenky zase rychle přešly :D A teď to vypadá, že mně (před nedávnem ještě nemyslitelná věc) začaly tikat ty podrbaný biologický hodiny… Třeba Váš čas taky přijde :D

Giulietta
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 26.7.15 08:50

@rasaNori Mňa by zaujímalo ako sa prejavia biologocké hodiny. (bez ironie, len zvedavosť) Ja mám dieťa po 30, ale až do zistenia, že som tehotná som po ňom netúžila. Tá chuť mať dieťa ma prepadla až zistením, že tehotná som.
@stricc prepáč, slubujem, že další moj príspevok už bude k téme meno dietata. :-)

rasaNori
923 příspěvků 26.7.15 09:00

@Giulietta No jednoduše začínám uvažovat jaké by to bylo, mít dítě :D Doteď to bylo spíš: Dítě ani omylem, kdo se o to bude starat (krmit, vychovávat atd). Asi to neumím moc dobře popsat, ale je totální překlopení ze zásadního Ne a NIKDY do Možná Ano :D

babanci
27 příspěvků 7.8.17 09:50

U nás podobně jako u Tebe. Naše dítě se jmenuje po otci, neměla jsem s tím nikde problém. Ani u lékaře, ani ve škole, nikde… Měly jsme z toho s dcerou legraci, jmenujeme se totiž - příklad Veselý x Smutný.

Leppäkerttu
642 příspěvků 7.8.17 11:19

@rasaNori podobne jsme to mela i ja, behem dvou mesicu jsem otocila z „asi nikdy“ na „ano a nejlip hned“. Jak se to stalo nevim, v te dobe kolem me zadne tehotne ani male deti nebyly. Proste to prislo samo.

A jinak k prijmeni ditete - ja otehotnela jeste za svobodna a byli jsme domluveni, ze ditko by melo pritelovo prijmeni. Nevidim v tom zadny problem.

Hayele
69 příspěvků 7.8.17 14:00

Mne se libi spanelske zvyklosti, co se tyce jmen: prijmeni po otci, projmeni po matce a i prijmeni manzela s predlozkou „de“.

Jahudka64
41 příspěvků 19.10.17 11:36

Myslím si že dítě by mělo mít příjmení po otci:)

vias
532 příspěvků 19.10.17 18:14

@Jahudka64 Proč?

kobylkalucni
257 příspěvků 21.10.17 00:23

Protože si Jahůdka nahání komentáře všude kde může, aby nevypadalo blbě, že podsouvá neplacenou reklamu nový uživatel bez příspěvků…

vias
532 příspěvků 21.10.17 21:35

Jo, taky jsem to vzápětí zjistila.

vias
532 příspěvků 21.10.17 21:38

Ale abych přispěla, dala jsem příjmení po otci. Mám totiž sama strašné příjmení, jinak bych dala svoje.

Stránka:  « Předchozí 1 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek