Příteli jsem se víc líbila v původním stylu. Co s tím?

Tak to trosku promíchejte, ne? Nechte pouzdrovku, ale k tomu si vemte nějaké jednoduché smrncovni tričko a tenisky. Aby to byl trochu sportovnější, svezejsi, mladší look. Jen je třeba dost přebírat a vybírat, aby to k sobě všechno šlo dohromady.

@Semtex A proč, prosím? Proč by nemohla osmnáctiletá slečna chodit v elegantním outfitu a v lodičkách?

@Dogmeat A co to je " civil"? Buď mám nějaký styl a přizpůsobují ho příležitosti a prostředí anebo se jen prestrojuji a hraju si na něco, co nejsem.

@misionářka jistě, takže takový pošťák nebo letuška si celý život hrajou na něco, co nejsou
Ne ale vážně, lidi nosí různé oblečení na různé příležitosti. A pokud slečna nosí v civilu lodičky, halenky a pouzdrovku, nijak to nekritizuju, pouze se ptám. A připadá mi v tom případě pochopitelné, že je z toho osmnáctiletý partner přinejmenším zmaten

@Milno Když nám neukážete aspoň ilustrační obrázek, tak bude akorát jedna mluvit o koze,druhá o voze a vy třeba o broskvích.

@Kryptozoo Nejbliz je ctvrta fotka z ty kolaze. Ale jak jsem psala, nosim vic kalhoty. A barevne halenky s knofliky a rozhalenkou a nekdy zas bile kosile ke krku. A ano, nosim lodicky a nekdy radsi baleriny. Chodim tak i v civilu, protoze se mi to libi.

Kalhoty…a takhle můžeme pokračovat halenkama a košilema,botama…
Fakt je,že vám nikdo nedá radu na míru jak udělat aby s tím byl váš přítel OK.
Vím,že jste si nepřišla pro posouzení šatníku ale to jediné s čím by poradit šlo.
Možná je opravdu problém v tom,že váš nový styl postráda dívči šmrnc a hravost-což by třeba příteli „ulevilo“.
Nemáme představu jak jste chodila předtím a nevíme jak se strojíte teď,takže můžeme jenom střílet od boku. Ano jistě -džíny,tričko,mikča vs. nové pěkné kousky.Ale pod oboje se dá skrýt asi 1000 stylů takže je to nicneříkající.
Užitečné obecné rady a zkušenosti už vypsaly dámy nahoře.

Já nabízím variantu, že přítel prostě žárlí a všiml si toho, že vám to teď víc sluší (rozumějte vypadáte ženštěji) a má, logický strach, že si toho všimnou i jiní… kluci 

Už se to tu jednou řešilo, kdy uživatelka fóra psala, že se svému příteli nejvíc líbí ve flanelové košili velikosti XXL a fotbalovém dresu CR7…

Bez fotky moc nepoznáme. Z Vaše příspěvku to vyznívá, že chodíte jako stará-mladá a pak je jasné, že je muž nespokojen. Aby bylo by prima to ukázat.

@zelwice A z ostatných, že je to štíhla kočka, ale vzhľadom na proporcie dnešných 18 to skor vyzerá takto.

@Park Ne, přítel žárlivý není.

Asi i záleží, jak se obléká přítel. Je pak i otázkou, jestli se mu Váš „elegantní“ styl nezamlouvá, jako takový svojí povahou, nebo spíše, že se nehodí k jeho stylu. Ono je to asi provázáno.
Pokud to zjednoduším, tak situace má tři řešení. Buď půjdete striktně svojí cestou, nenecháte se zformovat a nevzdáte se tak svobody vlastní volby, nebo se zformovat necháte a mechanicky se přizpůsobíte příteli, nebo můžete zvolit kompromis, tedy, že se nevzdáte svého stylu, ale vyjdete příteli někdy vstříc.
Ve skutečnosti je to spíše o komunikaci. Pokud je tolerantní, tak to jistě pochopí. Pokud bude mít hlubší problém, tak si ho bude muset v sobě nějak vyřešit.

@Milno píše:
@Kryptozoo Nejbliz je ctvrta fotka z ty kolaze. Ale jak jsem psala, nosim vic kalhoty. A barevne halenky s knofliky a rozhalenkou a nekdy zas bile kosile ke krku. A ano, nosim lodicky a nekdy radsi baleriny. Chodim tak i v civilu, protoze se mi to libi.

Nooo tak jsem koukla na tu čtyřku… a tedy jestli opravdu chodíte takto, tak se příteli nedivím, protože zrovna toto je styl tak 40+, spolu s tím károvaným kostýmkem. Na mladé slečně, která třeba pracuje v kanceláři, bych si úplně vklidu uměla představit číslo 5 (modrá sukně a bílá halenka), případně 1, ale to už je více konzervativní, a na volnočas samozřejmě dvojku s tou mikčou. Pokud nepracujete v klášteře, tak čtyřka opravdu nee… to napovídá, jak už tu někdo psal, ze opravdu chodíte jako stará mladá.

Víte, elegantní oblečení neznamená jen halenku a společenské kalhoty/sukni, elegantní můžete být i v džínách a tričku (nejsou všechny džíny a trička stejný). Stačí si k tomu vzít třeba zrovna ty lodičky nebo jiné elegantnější boty a psaníčko. Nebo třeba místo mikiny obléci svetřík nebo zvolit mikču, která není sportovní, i takové se vyrábějí. A tak dále. Stejně tak zase pouzdrovku nebo pouzdrové šaty lze pro volnočasový účel trochu “shodit” teniskami a udělat tak z toho pohodový outfit do města.

Nikdy to není “buď a nebo”, tzn. že musíte být buď striktně sportovní nebo striktně elegantní, ale je i spousta variant mezi tím, které jste možná zatím přehlídla nebo nenašla odvahu zkusit. Ono v osmnácti člověk bývá kolikrát “papežštější než papež”, takže má pocit, že věci musí být buď tak, nebo přesně naopak (vlastní zkušenost;-)), ale ve skutečnosti je ještě spousta nuancí mezi dvěma krajními možnostmi.

Já jsem s ním už několikrát o tom diskutovala. A posledně z něj vypadlo, že on za to nemůže, ale hrozně se mu líbím v legínách a mikině s kapucí. Jiné mikiny prý již nejsou tak super. Jenže ty s kapucí mně se už přestaly líbit. Nahradit je svetříky není tak špatný nápad, ale i tak vím, že mu to nebude po chuti. Už jen to, že je přestávám nosit a leží spíše ve skříni, je pro něj problém.

Á, fetišista.

@Milno No tak mu udělejte radost a legíny noste aspoň doma 

@Milno a jakého typu nebo založení je Váš přítel? Pokud nějaký metalista, rocker (já se v tom ale nevyznám), tak to by to částečně vysvětlovalo. Vaše dřívější oblečení - ty mikiny s kapucí a legíny- patřily spíš k nějaké subkultuře nebo ke společným zájmům? Třeba se odkláníte právě od dřívějších zálib a to je podstata Vaší změny šatníku. To jsou jen teoretické úvahy a pokud neuvedete víc, co Vás ke změně vedlo (zájmy, zaměstnání atd.), tak lze těžko radit. Pokud setrvává na dřívějších zájmech a vkusu, tak ho opravdu asi nepřesvědčíte o své změně. Při Vašem mládí jde ale o přirozený vývoj a nechte tomu volný průběh a nenechte se do něčeho tlačit. Drobné ústupky z obou stran by to chtělo.

On se taky obleka sportovne. Ja se zacala menit tak nejak prirozene, nebylo to kvuli praci. Delam v kancelari, ale nemame dress code. Leginy nebo dziny a mikiny jsem nosila vicemene kvuli pohodli, nebyla jsem soucasti nejake subkultury. Nejak to prislo samo, ze se mi tenhle styl zunoval a zacala jsem kupovat „hezci“ kousky.

A jsem štíhlá, možná až trochu hubená. To jen jako doplněk, protože někdo tady psal o proporcích.

@Milno Aj mňa priateľ „žral“ v mikine a legínach/džínsoch. Ja som však došla do štádia, že som už proste potrebovala zmenu a začala som sa obliekať podobne ako vy. A obliekam sa tak dodnes:) Nepáčilo sa mu to, mal okolo toho kecy, hádzal ksichty, skúšal ma prehovárať, aby som nosila mikče, že som v nich krásna a podobne. Lenže nepomohlo mu to, postupne som úplne zmenila šatník na elegantný. Trvalo mu to pomerne dlho, ale nejako si nakoniec zvykol. Dodnes, keď na seba výnimočne hodím legíny a mikinu, je z toho happy. Ale to býva skutočne veľmi zriedka, väčšinou raz za rok, keď jazdíme na hory. Na tvojho priateľa evidentne nezaberá postupná zmena, takže by som ti odporučila zbaviť sa komplet všetkých mikín s kapucňou, práve preto, že je na ne až moc namotaný. Buď ich posuň mladším členom rodiny (sestra, sesterky a podobne), alebo daj na charitu, aspoň to pôjde na dobrú vec???? On to prežije, neboj sa. Možno bude istú dobu odutý, ale to prejde. A nos to, v čom sa cítiš dobre. Ak sú to košele, tak košele, tým, že ich budeš často nosiť, urýchliš to zvykanie si. A aby to nebolo zas také prísne formálne a naškrobené, môžeš si cez tú košeľu prehodiť radšej svetrík namiesto sáčka.

Vidím, že Vám v diskuzi dobře poradily/i. Také jsem měla problém s elegantním oblečením a svým mužem, tehdy nastávajícím. Zatímco jsem jako lékařka nosila sukně, halenky, podpatky, on chodil jako bezdomovec- kraťasy s opičkami, ušmudlaná košile a přes rameno zelenou brašnu, ve které bývaly plynové masky, řada známých, které jsme potkali, se ptala, co je to za individuum. Zamyslela jsem se a usoudila,že bych se měla přizpůsobit. Na naše rande jsem začala nosit džíny, trička, mikiny (jako bezdomovec jsem nevypadala) a klaplo to,nikdo z nás nevyčníval.Teď už elegantní oblečení nosím, manžel už také vypadá líp, kamarádky ho i mě chválí. Je dobré se přizpůsobit a elegantnější styl až po čase.

@profesorka To si tedy nemyslím. Záleží ovšem také na tom, nakolik je pro Vás vzhled, styl a celková úroveň důležitá. Pro mě třeba hodně.

@Ramicc píše:
@Milno Na tvojho priateľa evidentne nezaberá postupná zmena, takže by som ti odporučila zbaviť sa komplet všetkých mikín s kapucňou, práve preto, že je na ne až moc namotaný. Buď ich posuň mladším členom rodiny (sestra, sesterky a podobne), alebo daj na charitu, aspoň to pôjde na dobrú vec???? On to prežije, neboj sa. Možno bude istú dobu odutý, ale to prejde. A nos to, v čom sa cítiš dobre. Ak sú to košele, tak košele, tým, že ich budeš často nosiť, urýchliš to zvykanie si. A aby to nebolo zas také prísne formálne a naškrobené, môžeš si cez tú košeľu prehodiť radšej svetrík namiesto sáčka.

Děkuji za názor, přesně nad takovým řešením už několik dní uvažuji, jen jsem se k tomu kroku ještě nějak pořád nedokopala… Faktem ale je, že i přesto, že se mu z nějakého důvodu nejvíc líbím v mikinách s kapucí, už se v nich moc necítím, dokonce bych řekla, že se mi v podstatě úplně zunovaly. A ano, nejlíp se teď aktuálně cítím v hezkých košilích, což on teda prý nemusí…

Jestli se v těch starých věcech už necítíte dobře, tak se do nich nenuťte, nebude to dobré.
Já se taky přizpůsobila. Přítel mě poznal, když jsem nosila šaty, sukně, halenky, boty na podpatku, … Sám je ale typ, kterému je oblečení úplně ukradené a navíc má dost odlišný životní styl a podmínky. Vypadali jsme fakt nesourodě a často ani nemělo význam se „nastrojit“, abych si pak jak hysterka pořád nehlídala například nové punčochy. Tak jsem postupně ubírala a ubírala, až jsem skončila v té otřepané trojkombinaci džíny-mikina-kecky.
A jediný výsledek je, že už dlouho nemám z oblékání pražádnou radost. Jo, nemusím se o to oblečení nijak zvlášť starat a jemu vyhovuje, že nedělám fiflenu („ať ne mě ten pes neskáče, mám punčochy/bílou košili/vypraný kabát/…“), ale že bych z toho byla nějak zvlášť nadšená a pochvalovala si, jak mi to teď sluší, to se říct nedá.
Jasně, jsou to jenom hadry a co by na to řekly děti v Africe, ale pocit je prostě pocit.
Jestli vás mikinový styl už netěší, tak si o tom s přítelem promluvte. Třeba získá jiný náhled, když bude vědět, že vám ale ta mikina žádnou radost nedělá a připadáte si v tom blbě, i když jemu se to líbí.

@Ghost B.C. U nás to probíhalo přesně opačně - před mnoha lety v našich začátcích manžel „vyžadoval“ sukně, podpatky, punčochy, líčení …, a to i na dlouhé procházky po Praze. Chtěla jsem mu dělat radost, tak jsem se tak oblékala, až si zvykl a považoval to za samozřejmost. A když jsem o víkendu nebo na nějakou akci (turistiku samozřejmě nepočítám chtěla vzít kalhoty, to bylo řečí. A stále je, kalhoty samozřejmě mám, nosím výjimečně, ale vzhledem k cestování autem a se psem v poslední době častěji. Do práce vůbec a když kalhoty elegantní, tak s lodičkami. Korunu jsem tomu nasadila , když jsem si před týdnem přinesla domů ty teplákové kalhoty s odůvodněním, že na zimu a do auta… Ty neskousne vůbec. Ale já jsem se svým -dejme tomu - elegantním -stylem už ztotožněná, že mě oblečení těší a stejně si kupuji z 90% věci, které se líbí oběma. Ale mluvím o společných 33 letech, což @Milno potřebuje vyřešit dřív