Proč se vůbec vdávat?

Fotoalbum tématu (1) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 21 Další »
Alena Cechova
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 9.4.12 20:11

Doporučuji výborný film Rozvod po italsku. Je to staré asi 40 let, ale pořád je to vtipné. V Itálii rozvod dlouho nebyl možný a ani mne ty obstrukce neudivují. Katolická země.

MP Barbucha
3716 příspěvků 9.4.12 21:15
Ani: aha, promiň, já jsem si Tě spletla s někým jiným. Tvoji touhu po svatební cestě, místo velké a drahé svatby zcela chápu. My s mužem jsme se ale nacestovali už předtím celkem dost a já jsme byla už těhotná a bylo mi strašně špatně, a to pořád. Jinak svatba a věci okolo byly kupodivu mnohem důležitější pro mého muže, než pro mě. Já sama bych určitě nechtěla tak drahé šaty (15 000,–) ani tak velkou svatbu. Ale nějak jsem vlastně byla ráda, že on to chce. :-)
Můj muž považuje tyto věci za důležité a má to podložené svou praxí psychoterapeuta. Např. jeden náš známý se oženil, ale dohodli se se ženou, že nebudou nosit prstýnky, protože je to komerční shit nebo co.Do roka byli rozvedení.. No a můj muž z toho vyvodil, že ta nechuť nosit prstýnky a dát tak vlastně veřejný signál, že jsou zadaní, že už zřejmě pramenila z nějakých vnitřních pochybností.
A z toho vyplývá jediné. Pokud někdo ví, že manželství pro něj není, pak je to dobře a je dobře, že se do toho nežene. Vzít se a nechávat si zároveň zadní vrátka, to je mnohem horší.
anicka
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 07:43
Svadba pre mna urcite ano - caka ma to za par tyzdnov a tesim sa. Vnimam to ako posunutie vztahu na vyssiu uroven, a deklaraciu (pred nami, zvyskom sveta a Bohom) toho, ze so svojim partnerom chcem stravit zivot „v dobrom aj v zlom“, a ze sa nanho pri prvych nezhodach nevykaslem. Chapem, ze na to niekto „nepotrebuje papier“, ale ja asi ano :-)

A co sa tyka velkosti, mali sme samozrejme aj take napady, ze sa vykasleme na organizovanie nejakej hostiny a pojdeme sa zobrat na Seychelly, ale som rada, ze to bude „klasicke“. A tesim sa aj na svoje dlhe biele saty, aj na to, ako ma otec povedie v kostole ulickou k zenichovi, aj na krajanie torty… Zo zvykov sme si vybrali, co sa nam paci, bude to vynimocny den - a suhlasim s teoriou prechodovych ritualov (tak isto si neviem predstavit, ze by som absolvovala namiesto pohrebu len nejaky ekvivalent zahradnej party). Grilovacku v kratkych letnych satach si mozem uzit este velakrat, svadba bude (snad) len jedna :-)
DanielaS
5077 příspěvků 10.4.12 07:58

Urcite se lisi vnimani svatby spojene s nabozenskym ritualem a svatby jen civilni (pak je to opravdu zmena jen administrativni a fiskalni).

Moir
2358 příspěvků 10.4.12 08:03
Barbucha ha detto : Můj muž považuje tyto věci za důležité a má to podložené svou praxí psychoterapeuta. Např. jeden náš známý se oženil, ale dohodli se se ženou, že nebudou nosit prstýnky, protože je to komerční shit nebo co.Do roka byli rozvedení.. No a můj muž z toho vyvodil, že ta nechuť nosit prstýnky a dát tak vlastně veřejný signál, že jsou zadaní, že už zřejmě pramenila z nějakých vnitřních pochybností.
Rodiče jsou svoji 33 let, prstýnky nosili toliko ve svatební den ;), může to být ona pověstná výjimka, spíše je to však o tom vnitřním nastavení, než o nějakých veřejných demonstracích.
Sibyla
2646 příspěvků 10.4.12 08:08

anicka: souhlasím. Jako holka jsem měla kamaráda, katolíka, který se ženil velmi mladý. Když jsem se ho za nějaký ten rok ptala, jestli se nehádají a tak, odpověděl: „Podívej, já vím, že s ní budu do smrti, tak se prostě musím snažit, abychom spolu vycházeli co nejlíp.“ Což na mě tehdy, ve věku „nechci se vázat, nebudu otročit konvencím“ hluboce zapůsobilo. Manželství, pojaté „v dobrém i zlém“ má větší šance než „dokud nás to bude bavit“ - ať už ti dva věří nebo ne.

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 10:10
Moir ha detto :
Barbucha ha detto : Můj muž považuje tyto věci za důležité a má to podložené svou praxí psychoterapeuta. Např. jeden náš známý se oženil, ale dohodli se se ženou, že nebudou nosit prstýnky, protože je to komerční shit nebo co.Do roka byli rozvedení.. No a můj muž z toho vyvodil, že ta nechuť nosit prstýnky a dát tak vlastně veřejný signál, že jsou zadaní, že už zřejmě pramenila z nějakých vnitřních pochybností.
Rodiče jsou svoji 33 let, prstýnky nosili toliko ve svatební den ;), může to být ona pověstná výjimka, spíše je to však o tom vnitřním nastavení, než o nějakých veřejných demonstracích.
Moire - je to třeba výjimka, ale ta veřejná demonstrace je nesmírně důležitá, pokud ji tak vnímám i vnitřně a není to blbost, pokud k tomu nemám jiné motivace. Jsou to symboly a ne nadarmo se tak zaužívaly. Z tradic jsme živi, smybolů nám třeba - spíš je alarmující, jak se tyhle vazby rozpadají - rituály zanikají a nové nevznikají.
Prstýnek už je třeba prvním signálem, který žena vysílá - jsem oddaná jinému, nemám zájem - totéž muž. Nemusí se dostat do situace, kdy odmítá nabídku na rande, flirtování, atd. protože je jasně zadaná. Už to je společensky mnohem průhlednější a odvíjí se od toho další komunikace. Můj manžel ho nesundal 20 let, já taky ne - nyní máme nové, jak jsem psala a nemůžeme se vynadívat. :-)
Barbucha - resp. její muž to mají opravdu z praxe a já mám stejnou zkušenost. Když si někdo není jistý uvnitř, považuje i to deklarování za zbytečné, méněcenné - vypovídá to o člověku.
Apolena
32 příspěvků 10.4.12 10:24

Tak nevím, co by psychoterapeut vyvodil z toho, že máme snubáky z vyřezávaného parohu :)

GreatSusan
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 11:23
Apolena ha detto : Tak nevím, co by psychoterapeut vyvodil z toho, že máme snubáky z vyřezávaného parohu :)
to snad ani nechtejte vedet :-)))
GreatSusan
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 11:33
Barbucha ha detto : Ani: aha, promiň, já jsem si Tě spletla s někým jiným. Tvoji touhu po svatební cestě, místo velké a drahé svatby zcela chápu. My s mužem jsme se ale nacestovali už předtím celkem dost a já jsme byla už těhotná a bylo mi strašně špatně, a to pořád. Jinak svatba a věci okolo byly kupodivu mnohem důležitější pro mého muže, než pro mě. Já sama bych určitě nechtěla tak drahé šaty (15 000,–) ani tak velkou svatbu. Ale nějak jsem vlastně byla ráda, že on to chce. :-)
Můj muž považuje tyto věci za důležité a má to podložené svou praxí psychoterapeuta. Např. jeden náš známý se oženil, ale dohodli se se ženou, že nebudou nosit prstýnky, protože je to komerční shit nebo co.Do roka byli rozvedení.. No a můj muž z toho vyvodil, že ta nechuť nosit prstýnky a dát tak vlastně veřejný signál, že jsou zadaní, že už zřejmě pramenila z nějakých vnitřních pochybností.

A z toho vyplývá jediné. Pokud někdo ví, že manželství pro něj není, pak je to dobře a je dobře, že se do toho nežene. Vzít se a nechávat si zároveň zadní vrátka, to je mnohem horší.
muj manzel to vidi stejne, prstynek nosi porad, dokonce i kdyz pracuje, tak ho ma kolem krku nebo okolo bricha na reminku :-) Svatba pro nej byla hrozne dulezita (pro me samozrejme taky), bral to opravdu jako symbol pro novou zivotni fazi.
GreatSusan
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 11:36
Sibyla ha detto : anicka: souhlasím. Jako holka jsem měla kamaráda, katolíka, který se ženil velmi mladý. Když jsem se ho za nějaký ten rok ptala, jestli se nehádají a tak, odpověděl: „Podívej, já vím, že s ní budu do smrti, tak se prostě musím snažit, abychom spolu vycházeli co nejlíp.“ Což na mě tehdy, ve věku „nechci se vázat, nebudu otročit konvencím“ hluboce zapůsobilo. Manželství, pojaté „v dobrém i zlém“ má větší šance než „dokud nás to bude bavit“ - ať už ti dva věří nebo ne.
muj muz rika „happy wife = happy life“ :-)
lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 11:44
Apolena ha detto : Tak nevím, co by psychoterapeut vyvodil z toho, že máme snubáky z vyřezávaného parohu :)
Na materiálu nezáleží,ne? Jestli vám ho i vlastnoručně vyřezal, tak je ještě vzácnější než zlato. :-))
GreatSusan
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 11:54

Co se tyka svatebnich satu - v Nemecku (kde jsem se vdavala) se lidi berou na urade, to je civilni obrad, na ktery se nehodi prijit ve svatebni robe. Spousta lidi se pak vezme jeste jednou, v kostele. Na cirkevni snatek se naopak hodi prijit v robe. Takze hodne paru jde na urad v normalnim obleceni a bez svedku (ti nejsou povinni) a jako svatbu, na kterou zvou pribuzne a kamarady, berou teprve celou akci v kostele. Ja se vdavala jen civilne (ale ne na urade, oddavajici muze prijit i na jine misto) a proto jsem mela „civilni“ saty. Zkousela jsem si samozrejme i doopravdove svatebni roby a uprimne receno - u jednech tech satu mi bylo opravdu lito, ze se nebereme v kostele. Byly opravdu nadherne a strizene primo na me, manzel mi dokonce nabidnul, ze je koupi a narychlo zorganizujeme kostel, ale odradilo me, ze bych v nich sama nemohla vubec nic (nastoupit do auta, jit na wc, jit po schodech atd.) a taky cena okolo 2000€ (tady nejsou pujcovny a ty saty tolik proste stoji). Nakonec jsem si koupila letni saty (od firmy, kterou si jinak nemuzu dovolit), ktere jsou vylozene pohodlne a bylo to dobre rozhodnuti (a taky je muzu nosit i po svatbe). Kazdopadne prijit na urad ve svatebni robe (jako se to dela v Cechach) je spis faux pas.

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 14:20

GB - u nás to fení faux pas, tady je běžná svatba úřední a v kostele se berou jen opravdu silně věřící. Tady by přijít na úřad v civilu bylo naopak velký průšvih. To se nedá srovnávat - jde o zvyklosti různých zemí. Neumím si představit, že bych se měla vdávat v kostele, když mi to nic neříká a nemoct mít na svatbě dlouhé bílé šaty
My se brali na Libeňském zámečku v Praze - krásné, romantické místo, jako princezna jsem tam úplně zapadla. A to to byly šaty z půjčovny, které po revoluci začínaly, za horentních 700,– tehdy děsné pěníze, tolik stál můj snubní prsten :-)). Fakt se povedly - rukávky po loket, sedly jako ulité. Mohly bychom sem dát odkazy na vlastní šaty. co? Jak se během času měnily styly…

zelitschko
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 14:43

myslím si, že fotky vlastních šatů nejsou špatný nápad, ale možná by se víc hodily do druhého tématu „Co se svatebními šaty po svatbě“. Bylo by dobré, kdyby tohle téma zůstalo víc o těch názorech, možná i formalitách a všem okolo svatby :)

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 10.4.12 15:28
zelitschko ha detto : myslím si, že fotky vlastních šatů nejsou špatný nápad, ale možná by se víc hodily do druhého tématu „Co se svatebními šaty po svatbě“. Bylo by dobré, kdyby tohle téma zůstalo víc o těch názorech, možná i formalitách a všem okolo svatby :)
Jasně, souhlas.
MP Barbucha
3716 příspěvků 11.4.12 20:13
Apolena ha detto : Tak nevím, co by psychoterapeut vyvodil z toho, že máme snubáky z vyřezávaného parohu :)
No Apoleno, z toho by vyvodil, ze manzel bude hned po svatbe parohac:-) To byl samozrejme vtip. Myslim, ze by z toho nevyvodil zadny rozumny psychoterapeut vubec nic. Ty zname muz celkem znal a bylo tam vic veci, diky kterym se dalo predvidat, ze ten vztah nevydrzi. Jen to, ze se rozhodli nenosit prstynky, nevedlo k rozpadu manzelstvi. Byl to jen jeden ze symptomu.
Dovedu si predstavit, ze nekdo je natolik sebevedomy a je pro nej dulezita svoboda a tak nejak vedet, ze spolu nejsou z musu, ale proto, ze spolu byt chteji. Tam dokazu pochopit zivot na psi knizku nebo nenoseni prstynku. I kdyz podle me svatba partnera nepojisti, treba je slozitejsi utect, ale kdyz Vas prestane mit rad, je to stejne smutne a pokud zustane kvuli detem nebo kvuli tomu, ze by rozvod byl prilis slozity, to take prilis velka utecha neni.
My jsme planovali onu smolnou kvetnovou svatbu, ale otehotnela jsem a muz trval na tom, ze se vezmeme driv, tedy pred narozenim ditete. Mne to tehdy bylo jedno, byla jsem natesena na miminko a nechtelo se mi planovat nic krome veci okolo deti. Ale pak jsem byla moc rada, ze jsme svoji, hlavne po narozeni syna. Byl to proste dobry pocit, ze jsme rodina. A vsichni kdyz mate dite se okamzite ptaji na manzela, jak se znam ja bych je porad opravovala, ze to neni muj manzel…kdyz na piskovisti mama od dvou deti mluvi o svem partnerovi a rika pritel, je to take divne…
marca
450 příspěvků 12.4.12 05:47

Podle statistik je čím dál víc svobodných matek, tak mě tolik nadšených žen pro sňatek překvapuje.
Na svatbě nevidím kromě informace o stavu v nemocnici a dědictví žádné výhody. Obřad mi přijde směšný a zbytečný, když se půlka párů rozvádí.
Další věc je, že každý má názor jak by obřad měl vypadat. Některé kamarádky měly trable s rodinou, protože nechtěli róbu, manželovo příjmení, rolku s křenem :) Vdávat se tedy pouze se svědky, jak tu někdo zmínil, má něco do sebe.

lilip
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.4.12 07:42

marca - bože můj, tolik skepse, pesimismu, beznaděje, je to skoro jako by lidstvo přestávalo věřit v lásku, důvěru, oddanost - nepřijde vám naopak tohle divné? Myšleno obecně.

Alena Cechova
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.4.12 07:45

Manželství a rodičovství není pro zbabělce. Pokud jste přišli na to, že tohle pro vás není, blahopřeju. Nežeňte se a nevdávejte se, nikomu to vadit nebude. Jen bych vás prosila, abyste pak do toho netahali děti. Protože ony tu jistou a pevnost manželského svazku prostě potřebují, i když to třeba vám na první pohled není zřejmé.

Apolena
32 příspěvků 12.4.12 07:53

Sňatek a manželství má i jiné výhody než jen zdravotní stav a dědictví. Například vdovský důchod.
A z druhé strany - pokud se rozvádí manželé a nejsu schopní se domluvit, je to komplikované. Pokud se rozcházejí nesezdaní kteří spolu delší dobu žili, mají děti, hypotéku… a nejsou schopní se domluvit, není to o nic míň komplikované.

Alena Cechova
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.4.12 07:53
marca ha detto : Podle statistik je čím dál víc svobodných matek, tak mě tolik nadšených žen pro sňatek překvapuje. Na svatbě nevidím kromě informace o stavu v nemocnici a dědictví žádné výhody.
Bezděky jste definovala jednu z příčin smutného stavu naší společnosti: jak z toho nejsou výhody, tak do toho nejdu.
To, že vy je tam teď nevidíte, neznamená, že tam nejsou. Akorát se k nim člověk musí propracovat a prožít.
Mrkněte se někdy do zákulisí krematoria, kolik nevyzvednutých uren se tam válí. To, že z toho Týc udělal pár obrázků, je slabou útěchou.
hedvika
275 příspěvků 12.4.12 08:00
On ten skepticismus nebude tak žhavy. Já před 4 lety byla přesvědčená, že nikdy nebudu mít děti, že svatba je jen obyčejný cirkus kvůli kusu papíru a dnes? Plánujeme s přítelem koupi pozemku, abychom měli domek se zahradou, kde si budou moct hrát děti, já pěstovat zeleninu a mít pár stromků na zásobu jablek a na dělání domácích povidel a višňových kompotů a svatbu beru sice trochu jako nutné zlo, ale jen proto, že už ted, když se hypoteticky bavím s kamarádkou, že bych chtěla úplně netradiční šaty,

jakože spíš obyčejné, tak i když v dobré vůli, se mě snaží přesvědčit, že nutně musím mít dlouhou róbu (vím, že se vám taky asi nelíbí, ale mě na tom jaxi nezáleží, líbí se především mně). Co to bude za tyátr s rodinou nechci ani domýšlet… Ale říkám si, že až na to přijde, tak jim prostě řeknu, že mě to nezajímá, že jediný, kdo mi do toho může kecat je přítel a tečka. jen doufám, že mu pak nebudou říkat, ať mi domluví, naše rodina je plná expertů :)
Stejně si tu svatbu budeme muset zaplatit sami, tak co :D No zkrátka tím chci říct, že názory se mění, já jsem ted ve fázi, kdy toužím mít pětičlennou rodinu, ale kdo ví, jak to budu cítit třeba po tom prvním.
Lola
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.4.12 08:15
Alena Čechová: poslední dva vaše posty do kamene tesat.

Lidé dnes nechtějí řešit problémy, lidé chtějí *nemít *problémy. Teď spolu, zítra od sebe, hlavně aby to šlo rychle a hladce, a na prvním místě je úvaha, co z toho budu mít JÁ.
Na slovo „přítel“ začínám být těžce alergická, protože pokud někde řeknu: *radila jsem se o tom s přítelem, dočkám se leda pomluv, že jsem vykopla manžela a žiju s milencem. Děti neví, kdo kam patří, protože se u nich doma každej jmenuje jinak, a v černých kronikách čteme bizarní hlášky typu: *zavraždil ji její přítel. Vždycky jsme si mysleli, že se mezi sebou vraždí nepřátelé, a ono ejhle - nová doba.
Alena Cechova
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.4.12 08:22
Lola ha detto : Alena Čechová: poslední dva vaše posty do kamene tesat.

Lidé dnes nechtějí řešit problémy, lidé chtějí *nemít *problémy. Teď spolu, zítra od sebe, hlavně aby to šlo rychle a hladce, a na prvním místě je úvaha, co z toho budu mít JÁ.
Na slovo „přítel“ začínám být těžce alergická, protože pokud někde řeknu: *radila jsem se o tom s přítelem, dočkám se leda pomluv, že jsem vykopla manžela a žiju s milencem. Děti neví, kdo kam patří, protože se u nich doma každej jmenuje jinak, a v černých kronikách čteme bizarní hlášky typu: *zavraždil ji její přítel. Vždycky jsme si mysleli, že se mezi sebou vraždí nepřátelé, a ono ejhle - nová doba.
Souhlasím vřele: ve slově „přítel“ se dle mého soudu koncentruje veškerá nechuť převzít na sebe i jen minimální závazek. Jsem na to slovo taky ukrutně alergická v tom kontextu, do nejž časem vklouzlo.
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 21 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek