Stížnost na cokoliv

Fotoalbum tématu (577) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
xSx
1067 příspěvků 24.3.21 10:47

Se vsemi prispevky o debilnich doktorech se mi vybavily potlacene vzpominky na jednu ocni doktorku, ke ktere jsem musela chodit, neb moje babicka s ni byla velmi spokojena. No, nevim, jestli ji prislo normalni, ze na desetilete dite rve, jak to, ze nevidi a jeci, kdyz jsem nemohla precist pismenka. Nakonec mi napsala jeste spatny bryle, protoze me nenechala rozkoukat a ja byla ve stresu a ubrecena. Dodnes nechapu, proc jsem tam musela dochazet i pres to, ze to chovani videla moje mama i babicka? Mozna, ze byly nauceny, ze doktorum se neodporuje? Fuj, neprala bych to nikomu.

Murray
212 příspěvků 24.3.21 11:01

Mám hnusnou a už skoro zapomenutou zkušenost s dětským lékařem / kardiologem. Prvorozenému synovi bylo myslím cca 9 měsíců, když nás naše pediatrička odeslala na vyšetření srdce, protože slyšela při kontrole lehký šelest na srdci. Taková informace sama o sobě byla pro mě už dost stresující. Ale pan doktor, to bylo tedy něco! Nepříjemný, neosobní, na kluka ani jednou nepromluvil, na mě jen hučel, ať si ho uklidním (jak jako vysvětlíte miminu, že má ležet v klidu a nechat se vyšetřit?), měla jsem pocit, že tu práci nenávidí, že je tam asi za trest nebo nevím. Specializované pracoviště pro malinké děti. Horor. Ve zprávě ještě někde máme napsáno: plačtivý kojenec, nelze vyšetřit… A podotýkám, že synek byl jinak vždy vzorný pacient a plakal jen málo, pokud nebyl opravdu závažný důvod. A v tom stejném zdravotnickém zařízení o pár let později paní doktorka na endokrinologii. To jsme se po opuštění její ordinace se synem rozplakali oba.

Dalmitka
1822 příspěvků 24.3.21 11:31

@xSx - "Mozna, ze byly nauceny, ze doktorum se neodporuje? " Ste to presne vystihla; tak pridám ešte jeden. Mala som asi 4-5 rokov a bolelo ma hrdlo; môj otec, ktorý pracoval v nemocnici, ma vzal k ORL. Ten doktor mi chcel pozrieť do hrdla a také to zrkadielko najprv ponoril do plameňa alebo tak nejak; bola som malé dieťa a keď som to videla, nikto by ma nedonútil otvoriť ústa, lebo som si myslela, že je to žeravé. A tu nastala veľká zhoda - aj doktor aj otec sa mi vyhrážali všeličím; doktor povedal, že ma v ambulancii nechá aj cez noc; nechali ma tam a obidvaja odišli - asi na obed. Poobede som potom síce mohla odísť aj bez otvorenia úst /dostala som nejaké respiračné procedúry/, ale ten strach, sklamanie a pocit zrady je vo mne dodnes.

Čírina
449 příspěvků 24.3.21 12:50

@BeKaa
Učinila jsem podobnou zkušenost na své první gynekologické prohlídce. Když jsem odcházela od dětské v 18ti, řekla mi, že bych se měla jít na gyndu ukázat. Inu objednala jsem se, dorazila jsem. Nepříjemná sestra, ale co už. No, když jsem si nechtěla vzít recept na antikoncepci, kterou mi chtěli vnutit, tak jsem se o sobě od doktorky doslechla takové věci, že jsem do té ordinace již nevkročila a další gynekologická prohlídka byla někde úplně jinde, o víc jak pět let později…

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 14:09
@kalivrata píše:
To je někdy těžké, ne všichni jsou takové reakce okamžitě schopni. A někdy je lepší reagovat později než reagovat zbytečně emocionálně (i když ani to se nedá někdy zastavit).

Já nemyslím se na takového člověka utrhnout, jen mu prostě v klidu říct, jak se při jeho chování cítíte. Třeba: „nelíbí se mi, jak se mnou mluvíte a jak se ke mně chováte, cítím se při tom hodně špatně“, říct to úplně v klidu jako oznamovací větu. Vůbec by nám všem hodně prospělo, kdybychom dokázali hovořit o svých pocitech ve správný čas, tedy včas, než nás ten emocionální tlak donutí chovat se nepřiměřeně, třeba křičet nebo se rozplakat. I když na pláči nevidím nic špatného, je to zdravé. V Čechách se asi pořád nenosí mluvit o tom, co člověk cítí, ale hodně to pomůže. Už jen když tohle řeknete na místě, nenosíte to pak s sebou a cítíte se lépe, že jste udělala vše, co bylo ve vašich silách.
Problém je, že my nejsme vedení ke komunikaci, jen k tomu, abychom mlčky trpěli a pak si po straně stěžovali (čímž nechci říct, že to autorka stížnosti udělala blbě). Dobrá zpráva ale je, že se to dá naučit.

Dalmitka
1822 příspěvků 24.3.21 14:28

A ešte posledný príspevok - „Problém je, že my nejsme vedení ke komunikaci, jen k tomu, abychom mlčky trpěli a pak si po straně stěžovali“. Predvčerom som bola na kontrole vrátane odberu krvi a sestrička mi suverénne oznámila, že si tú ampulku mám odniesť do laboratória - do inej veľkej budovy s množstvom ľudí. A ja namiesto toho, aby som jej povedala, že to je jej povinnosť a nie moja; som pokorne do tej veľkej budovy vliezla a cca 15 minút medzi množstvom ľudí som to laboratórium hľadala. Nikdy predtým sa to nestalo a ja doteraz zúrim na seba, že nie som schopná pohotovej reakcie a to napriek tomu, že sa maximálne vyhýbam koncentrácii ľudí, nechodím do supermarketov, všetko až prehnane dodržiavam a toto dobrovoľne - nasilu podstúpim. Je mi jasné, že sa to už nikdy nestane; nech to skúsi ešte raz; ale bohužiaľ stalo sa.

Oveeec
2896 příspěvků 24.3.21 14:30

@Paris1789 Tesat do kamene! Hrůza, jak si lidi sami zbytečně komplikujou život (ale to taky není kritika autorky stížnosti, to je obecné konstatování, já dělám totéž).
Já dělám občas to, že když mě někdo (byť oprávněně) kárá za to, jak jsem mohla udělat to a ono, říkám, že to už je teď jedno, už to tak je a důležité je, co bude dál (což platí hlavně u lékařského ošetření). Doufám, že si tak ten člověk uvědomí, že takovéhle otázky často nemají smysl.

Temperance
3138 příspěvků 24.3.21 15:14

@Paris1789 Strefila jste se mi přesně. Neumím mluvit o svých pocitech, nikdy jsem to neuměla. Nejen v danou situaci, ale ani zpětně, neumím se svěřovat. Snažím se na tom pracovat, ale pořád musím překonávat zábranu „přece nebudu obtěžovat“. Vlastně ty pocity ani neumím pojmenovat. Leží to zřejmě hluboko v dětství, pamatuju si, jak mi vadilo, když mi tetičky říkaly „usměj se“, místo aby se mě někdo zeptal, jestli mě něco trápí. Tak jsem si zřejmě vybudovala přesvědčení, že nikoho nezajímá, jak se cítím, a naučila se to potlačovat. Teprve v poslední době o tom takhle začínám víc přemýšlet, ale dá to fušku…

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 15:18

Stalo se mi na poště, dorazila jsem tam hodinu před zavíračkou, pošta plná, ale mají rezervační systém, tak jsem ho využila. Mašiny na pořadové lístky tam byly dvě, u té první mi nevyjel lístek, u té druhé už ano. Když na mě asi po půl hodině vyšla řada, tedy řada na lístek, který mi nevyjel jako první, šla jsem k okénku, aby se to nezdržovalo, a paní na přepážce jsem se snažila vysvětlit, že k okénku nikdo nepřijde a proč. Paní už byla asi notně unavená, snažila jsem se být vrcholně srozumitelná a zdvořilá, přesto bylo poznat, že nemá se mnou moc trpělivosti. Nicméně to, že neměli v mašině papír, jaksi nebyl můj problém, já se to jen snažila urychlit. Když jsem pak s paní řešila svou zásilku, její netrpělivost se stupňovala, až se ke mně začala chovat jako k malému dítěti, které ji otravuje. Optala jsem tedy klidným hlasem: „obtěžuji vás hodně?“, na to se dáma zklidnila, vyřídila mou věc a už se chovala slušně. Někdy fakt stačí málo.

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 15:19

@Temperance dá se to naučit, začněte se svými blízkými, nakonec to půjde i jinde.

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 15:31
@Paris1789 píše:
Já nemyslím se na takového člověka utrhnout, jen mu prostě v klidu říct, jak se při jeho chování cítíte. Třeba: „nelíbí se mi, jak se mnou mluvíte a jak se ke mně chováte, cítím se při tom hodně špatně“, říct to úplně v klidu jako oznamovací větu.

A nemyslíš, že by si sa potom mohla aj dozvedieť, že dovod prečo sa k tebe takto správa, si ty sama? Nemyslím to teraz osobne, ale ktokoľvek kto by to povedal, by mohol dostať odpoveď, no správam sa ku vám tak ako vy ku mne. Ja som bola s malým na nástrih podjazdovej uzdičky. A doktorka mi prišla úžasná. Milá, malého pohladila po tváričke, celý čas sa naňho usmievala, mňa uistila, že to nič nie je, po nástrihu sme čakali v priľahlej miestnosti plnej hračiek, aby malý neplakal. Ja som odtiaľ išla nadšená, ako pekne sa doktorka správala k malému a prišla som do práce a na moje chválospevy sa ma kolegyňa opýtala na meno lekárky. Keď som je to povedala, tak skonštatovala, že tá doktorka je najväčšia pí. a pod slnkom. Ona bola na rovnakom zákroku, len o 14 dní skor ako ja, u tej istej lekárky a celých 14 dní jej nemohla prísť na meno, akú mala na ňu zlosť, čo za hnusoba bezcitná to robí na detskom.

Uživatel je onlinekalivrata
555 příspěvků 24.3.21 15:54
@Paris1789 píše:
Optala jsem tedy klidným hlasem: „obtěžuji vás hodně?“, na to se dáma zklidnila, vyřídila mou věc a už se chovala slušně. Někdy fakt stačí málo.

Snad se na mě nebudete zlobit, ale to je docela velká pasivní agrese.

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 16:29

@kalivrata no paní se chovala skutečně jako bych ji obtěžovala. Tak jsem se jí zeptala, jestli ji opravdu obtěžuju. Myslela jsem to vážně.

Její chování bylo koulení očima, mlaskání, hlasité povzdechy, klepání tužkou, když jsem nevěděla, nač se mě ptá a neodpověděla jsem dost rychle, tak na mě vyštěkla: „To co teda?!“. Pak jsem se tedy zeptala, jestli ji opravdu tak moc obtěžuji, jak se ona chová. Pasivní agrese asi ano, ale z její strany.

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 16:35

@giuliettka promiň, ale do téhle pasti sekundární viktimizace se vlákat nenechám :-)

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 16:38
@Paris1789 píše:
@giuliettka promiň, ale do téhle pasti sekundární viktimizace se vlákat nenechám :-)

No krucipísek, idem si pre slovník cudzích slov. :-D

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 16:42

@Paris1789 Už som dogooglila. :-D
A nechcela som povedať, že by sa mal cítiť vinný ten koho naštval doktor, pošták, farár, šéf…
Ale, že ľudia sa k nám správajú tak ako my k nim, bez ohľadu na to či je to doktor, pošták, farár, šéf. :-D

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 16:51

@giuliettka to asi ano, jenže profesionál je tam doktor/pošťák/úředník a má postupovat v rámci své profese, do kterého prostě nepatří seřvávání klienů/pacientů

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 16:57
@Paris1789 píše:
Problém je, že my nejsme vedení ke komunikaci, jen k tomu, abychom mlčky trpěli a pak si po straně stěžovali (čímž nechci říct, že to autorka stížnosti udělala blbě). Dobrá zpráva ale je, že se to dá naučit.

A ja teda nikdy netrpím po strane, ak neberiem do uvahy pani so psom, čo ma každé ráno serie a suseda, ktorému musím stihnuť pozdraviť prvá, tak sa rovno opýtam, nech ma potom dodatočne neštve, že som sa neopýtala. :-D
Prečo si vlastne išla pre ďalší lístok ku ďalšej mašine? A prečo si potom vybavovala svoju zásielku, keď si išla len vysvetlit, že nikto nepríde?
Ja by som k žiadnemu ďalšiemu stroju nešla, až by naskočilo moje číslo, išla k prepážke a oznámila, nemám papierové číslo, došla vám páska v stroji, ale som číslo 5 a rovno riešila čo chcem. Išla si teda potom vysvetliť aj to druhé číslo, čo si mala, že nepríde? Alebo tam ti to už bolo fuk? :-D
Mne prísť ženská pol hodiny pred padlou vysvetľovať, že prečo sa niekto nedostaví a popri tom si vybavovať svoje veci, tak vyskúšam či to sklo je skutočne neprestrielné. :-D

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 16:57
@Paris1789 píše:
@giuliettka to asi ano, jenže profesionál je tam doktor/pošťák/úředník a má postupovat v rámci své profese, do kterého prostě nepatří seřvávání klienů/pacientů

Lenže to čo jeden považuje sa seřváni, je pre druhého normálný dialog.

bao-baba
1713 příspěvků 24.3.21 17:01
@giuliettka píše:Ale, že ľudia sa k nám správajú tak ako my k nim, bez ohľadu na to či je to doktor, pošták, farár, šéf. :-D

Myslím, že to tak úplně neplatí, někdo považuje slušné jednání za slabost.

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 17:16

@giuliettka u nás je to tak, že bez lístku tě vyhodí. Ani bych logicky nevěděla, jaké mám číslo, prostě jsem ten lístek potřebovala, abych si od hodnoty na něm uvedené odečetla 1. Když přijde na nějaké číslo řada, ozve se zvukový signál a pak to tam chvilku, asi 2-3 minuty, bliká a svítí. No a tenhle prázdný čas jsem chtěla přeskočit, protože jsem stejně hned po něm šla na řadu já.
Už nevím, jak to líp vysvětlit, samože jsem tam mohla dřepět a čekat, až se to vyzvoní a vybliká a pak jít jakoby nic k přepážce, jenže tam bylo narváno a přišlo mi to jako plýtvání časem všech těch, co tam byli za mnou.
Ale už jsem dost poučená a na poště jsem nebyla minimálně rok a doufám, že už tam nikdy nebudu muset.

Paris1789
5411 příspěvků 24.3.21 17:23
@giuliettka píše:
Lenže to čo jeden považuje sa seřváni, je pre druhého normálný dialog.

Upřímně doufám, že lidí, co seřvání považují za normální dialog, potkám ve zbytku svého nuzného života co nejméně a jsem pro to ochotná udělat hodně.

giuliettka
8446 příspěvků 24.3.21 17:43

@Paris1789 Ja mám kolegyňu, ktorá čokoľvek, čo jej povieš považuje za seřváni. Stačí, aby napr šéfka potrebovala dať prednosť jednej zákazke pred druhou, že ona napríklad začala niečo čo má termín dodania 30.3, ale medzitým prišiel materiál na zákazku, ktorá má termín 25.3, tak šéfka potrebuje aby vzala toto prednostne. Normálna oznamovacia veta, prosím přerušte XY a vemte nejdřív Z, v nej vyvolá vztek a následne pol hodinu behá za všetkými kolegyňami, aby sa posťažovala na šéfku, ako ju seřvala, že nerobí to čo má. A je fuk, že ty stojíš meter od nej a vieš akým tónom a slovami ju o to požiadala, že to seřváni nebolo. Ak jej to dáš najavo, tak si rovnaká mrcha ako šéfka. Predsa všetci naokolo videli ako ju zjebala.
Nejde o to, aby si považovala seřvani za normálný dialoóg, ale o to, že normálný dialog je vydávaný za seřváni.
Ale neviem sa vyjadriť, tak idem radšej uvariť večeru. :-)

Vinca_minor
2560 příspěvků 25.3.21 18:28

Máti odešla zářivka nad linkou a objímka ve stahovací lampě. Malé obchody s osvětlením zavřené, elektra s výdejem e-shopu u ní ve městě to nevedou.
Já, zvyklá nakupovat tento sortiment tak, že nefunkční dám prodavači se slovy „chci to samé“, začínám zkoumat všechna úskalí. Délku, průměr, watty, patice zářivky, objímka obyč nebo stahovací, na různé žárovky… Tak se tím prokoušu, objednám a vyzvednu s tím, že 85 cm dlouhou zářivku povezu vlakem. Mezitím má máma týden tmu.
Jenže ouha! Objímka je zakončená jinak. Je tam závit, ale stará objímka je samec a nová samice. Takže potřebuju závitovou trubičku. Ta sice existuje, ale nenašla jsem ji s vyzvednutím u nás. A dát 5 korun za trubičku a 100 za poštovné se mi fakt nechce. Asi namontuju objímku bez stínidla, bude držet jen na drátkách, a elegantně svítit holou žárovkou. Na víc už nemám nervy.

Oveeec
2896 příspěvků 25.3.21 20:34

@Vinca_minor Jednu výhodu to ale má: aspoň v malém obchodu s osvětlením nechytíte covid :D

Stránka:  « Předchozí 1 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1448 Další »
Váš příspěvek
Další podobná témata podle názvu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek