Stížnost na cokoliv

Fotoalbum tématu (577) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
umad
403 příspěvků 8.4.21 11:51
@Oveeec píše:
Mluvíte mi z duše! Navíc mě představa mít dítě vůbec neláká, nic mi to neříká, spíš naopak. Bojím se ale jedné věci - že když se rozhodnu děti nemít, začnu toho litovat, až už bude pozdě.

Já k tomu přistupuji lepší litovat, že je nemám než mám.

Chichinka
114 příspěvků 8.4.21 11:56

@Oveeec Tyto obavy s Vámi sdílím. Jestli ale také nejsou způsobeny tlakem okolí.

Zkrátka pro nás ještě není správný čas :-) Jen okolí by to mohlo pochopit a přestat podsouvat své představy o správném a užitečném životě…

Vinca_minor
2491 příspěvků 8.4.21 12:09

Přidám se do klubu. Mám kolem sebe spoustu dětí, jsem zasloužilá devítinásobná teta, ale moje vlastní hodiny mi prostě nebijou.
Sestra říkala, že to brala i tak, že partner ji může opustit, zato děti jí nikdo nevezme.
Rodina se se mnou o tom občas baví, ale naštěstí ne tak, že by mě do něčeho nutili. Spíš ségra řekne, jestli bych jednou nechtěla tak boží děti, jako má ona.
Nevím…

Oveeec
2866 příspěvků 8.4.21 12:23

@umad A myslíte, že někdo opravdu lituje, že je má? Kromě nějakých hrozných případů, kdy je třeba ta matka alkoholička nebo má nějakou nevím psychickou nemoc, trauma a podobně? Že si třeba někdo, kdo žije takový průměrný život s dětmi, říká, že by bylo lepší, kdyby nebyly, a „kde já mohla bejt“…? :) Já si myslím, že bych asi nelitovala, že je mám, spíš naopak (nemít něco, co byste chtěla a nikdy to už nemůžete mít a ještě na vás ostatní divně koukají mi přijde horší). Jenže se pořád nejsem schopná rozloučit se svým svobodným životem (i když to žádná nespoutaná jízda není).

Moir
2530 příspěvků 8.4.21 12:33

Máme v domě pejsky. To je normální. Ale nejméně jeden obechcává vstupní chodbu. Mám podezření na uňafanou pudlici někdejšího pana předsedy společenství vlastníků, který mne nesnáší, protože jsem po něm chtěla konat ve chvíli, kdy půlce domu netekla teplá voda. On jen rozhazoval rukama, co s tím má jako dělat. Nakonec začala téct bez dalšího zásahu, po pěti dnech.

Nejraději bych vyvěsila pasivně agresivní ceduli ke schránkám, ať si na to majitel dává pozor, zamezí tomu a případně to sám (či sama) vytře. Poradili byste nějaké hezké znění? (Přímou konfrontaci nechci, protože podezření je jen podezření a při činu jsem žádné psisko nechytla).

Vinca_minor
2491 příspěvků 8.4.21 12:46

@Oveeec Nemyslím, že by někdo litoval, že je má. Ale jsou situace, které bych si jako rodič u dítěte nechtěla ani představovat - drogy, alkohol, násilí, (sebe)vražda. A nikdo nezaručí, že zrovna mé dítě to nepotká. Je mi upřímně líto vsech rodičů, kteří se s něčím podobným museli vyrovnat.
PS: Není to pro mě důvod nemít děti, žádný konkrétní nemám, jen mé hodiny mlčí.

chitrá alex
381 příspěvků 8.4.21 13:11
@Moir píše:
Máme v domě pejsky. To je normální. Ale nejméně jeden obechcává vstupní chodbu. Mám podezření na uňafanou pudlici někdejšího pana předsedy společenství vlastníků, který mne nesnáší, protože jsem po něm chtěla konat ve chvíli, kdy půlce domu netekla teplá voda. On jen rozhazoval rukama, co s tím má jako dělat. Nakonec začala téct bez dalšího zásahu, po pěti dnech.Nejraději bych vyvěsila pasivně agresivní ceduli ke schránkám, ať si na to majitel dává pozor, zamezí tomu a případně to sám (či sama) vytře. Poradili byste nějaké hezké znění? (Přímou konfrontaci nechci, protože podezření je jen podezření a při činu jsem žádné psisko nechytla).

žádný pes si ceduli na nástěnce nepřečte. co kdybyste to poškozované místo nastříkala nějakým protipsím postřikem? nebo posypala pepřem? nemám s tím žádné zkušenosti, ale asi to má větší šanci na úspěch

pavka_l
1273 příspěvků 8.4.21 13:26

@Vinca_minor Kdybych měla čekat na nějaké „bití hodin“, tak bych dítě asi neměla :-D U mě se nic takového neobjevilo, jen po třicítce jsme si řekli, proč vlastně ne.

Lakerol
217 příspěvků 8.4.21 13:40

@Oveeec Jsou i takové případy. Hlavně ve spojení se sociální situací. V Heroine o tom byl článek. Je myslím i on-line.

vvy
354 příspěvků 8.4.21 13:50

@Oveeec Mám dvě děti. Dospělé. Nikdy jsem toho nelitovala. Svůj život bych dala za jejich. Bez patosu. Ale, jsem si naprosto jistá, že bych si život bez mateřství uměla naprosto představit, a se svým mužem a našimi zájmy, by mohl být stejně fajn. A více bezstarostný. Děti totiž nepřináší do života ženy jen samé neutuchající štěstí, ale i neustálý strach o jejich život, budoucnost, štěstí. Už do konce svých dní nebudu mít nikdy naprosto bezstarostný pocit. Pořád tam někde vzadu je ta obava o ně. I když jsou dospělé. O to víc, protože je nemůžete ovládat, tak jako v dětství.

pabylka
1093 příspěvků 8.4.21 14:06

@Oveeec @Chichinka moje dve veľmi dobré kamarátky sú bezdetné, jedna nikdy nemala materské ambície a jej dlhodobý partner takisto nie. U ďalšej to bola kombinácia nevalných vzťahov, zdravotného stavu a nakoniec i veku, keď dospela k tomu, že než byť za každú cenu starou slobodnou matkou, tak radšej bude sama. Ani jedna neľutuje, vynahradzaju si to synovcami a neterami. Ale tlak okolia zažili obe, obzvlášť jednej matka jej to vyhadzovala dlho na oči, mala už kúpený pozemok vedľa doma, aby mohli „mladí“ hned stavať a ona by strážila vnúčatá…myslím, že i tento tlak jej dcéru dosť odradil. Nemyslím, že je to v dnešnej dobe, keď sa môžete celoživotne realizovať na milión zposobov, nejaký hendikep.

umad
403 příspěvků 8.4.21 14:21

@Oveeec Popravdě nevím, otázka je taky, kdo by to přiznal. Ale u sebe to prostě neplánuji riskovat.

DanielaS
5252 příspěvků 8.4.21 14:42

Navic to priznat na internetu, kde si to ty deti muzou za pet let najit! Nene, kdepak.

s_sirena
154 příspěvků 8.4.21 14:45

Znám dvě ženy, které se s partnerem dohodly na bezdětnosti… kariéra, životní standard…a obě ženy ti partneři/manželé po čtyřicítce opustili a založili rodinu s mladší, či velmi mladou ženou… Jedna z těch žen si pořídila dítě ještě po té čtyřicítce, druhá zůstala bezdětná, ale obě to braly jako zradu, a dost je to sebralo…

Děti mám, jsou skvělé, a čím jsou starší, tím je to lepší :grin:
Ale je fakt, že byly období, kdy se jim podřizovalo všechno…
Biologické hodiny mi taky netikaly, poprvé jsem otěhotněla neplánovaně, nicméně už po svatbě, takže jsme byli jenom chvíli překvapení.. myslím si, že kdyby se to nestalo, možná bychom se k tomu neodhodlali nikdy, pořád bychom to odkládali..
Je to i na povaze každého, někdo má děti jen tak mimochodem a zvládá s nimi všechno, kariéru, koníčky, a někdo to nedá a podřídí se dětem, což byl můj případ..ale nelituju..

bao-baba
1658 příspěvků 8.4.21 14:53

Myslím, že rozhodování mít či nemít je také o vhodnosti partnera jako otce, případně partner říká, že dítě nechce, ale ve skutečnosti nechce mít dítě s tou konkrétní ženou. Odehrává se to na vědomé i nevědomé úrovni. Několik takových vztahů jsem viděla. Kolegyně šestiletý vztah, společná hypotéka, postavený dům, rozchod měsíc před svatbou, muž se zakrátko oženil. Kamarádčina dcera víceletý vztah, rozchod dokonce týden před svatbou, muž se oženil během půl roku, dítě už bylo na cestě. Další dlouhodobý vztah, ze kterého žena odešla, protože pořád čekala, až se muž konečně na dítě bude „cítit“ a ona se bála, že už by žádné mít nemusela. Ejhle, nová žena a cobydup děti dvě. Nepochybuji, že jste se s podobnými příběhy setkaly také.

bao-baba
1658 příspěvků 8.4.21 15:08
@Moir píše:Nejraději bych vyvěsila pasivně agresivní ceduli ke schránkám, ať si na to majitel dává pozor, zamezí tomu a případně to sám (či sama) vytře. Poradili byste nějaké hezké znění? (Přímou konfrontaci nechci, protože podezření je jen podezření a při činu jsem žádné psisko nechytla).

Nevím, jestli je to vtipné, snad pro inspiraci. Jednu dobu jsem měla pořád velká psí lejna u vchodu. Tak jsem tam dala ceduli: „Pes je přítel člověka, ale majitel tohoto psa je prase“. Na nějakou dobu to pomohlo. Později jsem dala ještě ceduli, která by vám vzhledem k charakteru znečištění moc nepomohla: Prosím majitele psa, který tu zanechal vizitku, aby se přihlásil. S radostí hodím to hovno před jeho dveře".

MP blanka
2859 příspěvků 8.4.21 15:24

My sme sa s mužom rozhodli po dvoch rokoch manželstva, že deti už áno. A to napriek tomu, že som si najmä ja, možno až s prehnanými obavami predstavovala, ako sa nám tým život zmení. A zmenil sa, samozrejme. Dieťa nie je roztomilou hračkou, ten vzťah je iný, spomeňte si len na na Malého princa a jeho kvetinu. Naša dospievajúca a postupne dospelá dcéra sa už tiež prehupla do veku, kedy by sme boli radi, dokonca mala aj stálého partnera, a neskôr sa aj zosobášili, a stále nič. Napriek tomu sme si s mužom uložili Bobříka mlčania a ani raz, skutočne nikdy, sme sa jej nepýtali a ani nerobili „ vtipné “ poznámky, ani sme jej na diaľku nezdelovali, ktorá jej spolužiačka už dieťa má. Naše prebúdzajúce sa starorodičovské pudy sme si ukľudňovali pri vnúčatkách našich kamarátov. A oplatilo sa - pri jednej jarnej návšteve u nás sa ma dcéra spýtala, čo by sme chceli na Vianoce. Na Vianoce? Teraz? Dovtedy aj zabudnem, čo som si želala, nie? Ale bolo to tak - dozvedeli sme sa, že budeme starými, dokonca dvojnásobnými rodičmi. A dcéra, ktorá si nikdy, ani ako dieťa, ani ako pubertiačka, a už vôbec nie ako dospelá nijako zvlášť nepotrpela na to, že by si so mnou špitala nejaké dôvernosti, alebo nejaké to vzájomné ťuťuťu- ňuňuňu, ma prekvapila ešte raz, keď ma objala a p o ď a k o v a l a nám, že sme sa v tomto ohľade držali stranou a do ničoho sme ju netlačili. Život s deťmi nebude nikdy taký, ako bez nich. Viac povinností, menej času, viac strachu, menej kľudu, viac práce, menej peňazí. veľa obmedzení, menej vlastnej zábavy… A pritom všetka tá rodičovská starostlivosť, láska a odriekanie sú tak trochu sázka do lotérie - vaše želania a pekné predstavy toho, aké bude vaše dieťa krásné, úspešné, dobré, ohľaduplné, vďačné atď. sa nemusia presne do bodky splniť. Tak načo toto všetko podstúpiť, keď je žena šťastná vo svojom živote bez detí a na trošku toho pomaznania si môže kúpiť psa? Mohla by som argumentovať pocitmi šťastia, radosti, potešenia, zadosťučinenia, lásky, čo sú iba niektoré z toho množstva úžasných pocitov, čo pri deťoch zažívajú rodičia, ale ja budem prízemnejšia. Pozreli ste si nejaké demografické grafy vízie do budúcnosti? Koľko rokov sa mienite dožiť? Prajem všetkým dlhý a šastný život -, ale viete si predstaviť samých seba v starobe, bez prítomnosti niekoho blízkeho / rodičia a väčšina kamarátov už nebudú medzi vami, alebo budú v podobnom stave, ako vy, možno chorí, s pocitom opustenosti / ste pripravení na ten osamelý koniec života? Budú cudzie deti ochotné zo svojich príjmov financovať váš dôchodok bez výčitok?

Samozrejme, že hovorím ku zdravým ženám, ku tým, ktoré by dieťa mať mohli. Nechcem sa dotknúť citov žien, ktoré nemôžu mať deti zo zdravotných, či inak závažných dôvodov.

giuliettka
8325 příspěvků 8.4.21 15:38
@Chichinka píše:
@Bystromila Klíšťová Rozumím, také jsem byla odrazována, vlastně i od pouhého randění. Ačkoli se moje maminka vdávala ve dvaceti a to jen z důvodu, aby se mohla odstěhovat a mě prvorozenou měli až za šest let.

Já jsem asi pěkný sobec. Když totiž vidím, co dítě udělalo s kamarádkami, kdy už to nejsou ony, vidí jen tunel a na konci své dítě, nechci být taková. Nechci strávit tři roky rutinou a další léta naháněním práce, školy, domácnosti a do konce života se bát, aby se tomu človíčkovi něco nestalo.

Možná tomu v mém případě nepomáhá politika nastavená v naší zemi. Kdy je malé dítě pro ženu překážkou v hledání práce, nefungují jesličky ani podnikové hlídaní. Toto je kompenzováno dlouhou mateřskou dovolenou, která paradoxně následně ubližuje, protože zapříčiní „odříznutí“ od okolí. Samozřejmě práce není všechno, ale bohužel průměrný plat muže celou rodinu už neuživí.

Neprotirečíte si tak trocha? Priemerný plat muža rodinu neuživí, ale ak žiadne dieťa nechcete, tak priemerný plat muža je vám k ničomu, je to jeho plat a vás je po tých peniazoch velký kulový. Mimochodom ja si myslím, že priemerný plat muža, ženskú aj s deckom v pohode na tej materskej uživí. A že žena čo chce do práce a nechce byť tri roky odrezaná od „sveta“ si zaplatí opatrovateľku a robí karieru. A viem, že to ide, mám susedku, ktorej domov chodí opatrovateľka, od 6 mesiacov jej dcéry.
Ak však neuživíte svojou prácou opatrovateľku pre dieťa, tak reči o dieťati ktoré je " pro ženu překážkou v hledání práce, nefungují jesličky ani podnikové hlídaní. " mi pripadajú ako kecy. Nemyslím si, že dajaká uradníčka, robotníčka, sekretárka.. robí niečo iné ako tá žena s rutinou okolo detí. Tie vaše kamarátky majú ten tunel a vy máte čo? Čakanie na koniec covidu a obrážanie kultúrných akcii? Jak sa teraz ukázalo, tie akcie sa možu zo dňa na deň na pár rokov zrušiť a v tom vašom tuneli nebude ani to svetlo na koci.
Neodsudzujem vás, že nechcete deti, ale to vaše pohrdanie, nad sposobom života tých, čo tie deti majú mi pripadá nechutné. A z vás mi nejak čiší to čo písala @bao-baba, že sa snažíte samu seba presvedčiť, že dieťa nechcete, lebo to decko s vami nechce váš súčasný partner.

Oveeec
2866 příspěvků 8.4.21 16:38
@s_sirena píše:
Znám dvě ženy, které se s partnerem dohodly na bezdětnosti… kariéra, životní standard…a obě ženy ti partneři/manželé po čtyřicítce opustili a založili rodinu s mladší, či velmi mladou ženou… Jedna z těch žen si pořídila dítě ještě po té čtyřicítce, druhá zůstala bezdětná, ale obě to braly jako zradu, a dost je to sebralo…

O něčem podobném jsem četla a přijde mi to hrozné. Otázka je, jestli by je partneři kvůli mladší neopustili i tak…

@bao-baba píše:
Myslím, že rozhodování mít či nemít je také o vhodnosti partnera jako otce

O tom jsem taky slyšela, že prý to má vliv na tikání biologických hodin, ale nechtěla jsem se do toho pouštět :D

@MP blanka píše:
viete si predstaviť samých seba v starobe, bez prítomnosti niekoho blízkeho / rodičia a väčšina kamarátov už nebudú medzi vami, alebo budú v podobnom stave, ako vy, možno chorí, s pocitom opustenosti / ste pripravení na ten osamelý koniec života?

Demografické údaje při rozhodování v potaz neberu. Stejně jako teď neřeším, komu přispívám na důchod (přičemž mi naprosto nevadí, že přispívám), tak neřeším, kdo bude přispívat mně. Beru je v úvahu jen v tom smyslu, že planeta je přelidněná, ale není to pro mě hlavní důvod si dítě si nepořídit. Kdybych cítila, že rodinu chci, pak bych chtěla mít třeba jedno svoje, ale vždycky jsem chtěla hlavně dítě adoptovat (vždyť je to absurdní, že někde žijou děti, které nikoho nemají a nemají domov a přitom by jim ho někdo mohl dát). A ano, o osamělém stáří jsem přemýšlela a myslím si, že to by právě byl ten moment, kdy bych toho litovala. I když jsou i rodiny, kde se to nepovede a děti na staré rodiče kašlou, ale každý samozřejmě doufá, že to nebude jeho případ.

MP Janka
788 příspěvků 8.4.21 16:41

@MP blanka
Podobné řeči mi akorát způsobí depku, že jsem ve třiceti naprosto neschopná si najít normálního chlapa a kvůli tomu nemám děti. Celkem chápu slabší povahy, že pak skočí do postele s prvním, kdo se namane a neřeší, co pak s dítětem bez otce, ale hlavně, že splnily požadavek okolí a zajistily si na důchod posluhovače…
A vzhledem k tomu, co vidím v okolí, taksi myslím, že ani existence vlastních dětí vám nezaručí, že společnost vám ke stáru nakonec nebudou dělat úplně jiní lidé, kteří vaše vrtochy přejdou mávnutím ruky, a děti uvidíte pár dnů v roce, kdy vám strčí rozmazlená divoká vnoučata na hlídání, z čehož se pak měsíc vzpamatováváte.

Naštěstí moje rodina je v tomto ohledu v pohodě. Z mamky strany nikdy nebyla v rodině kopa dětí a ženy byly na svoji dobu staré prvorodičky.

V mém okolí je čekání na to, až se chlap rozhoupe, celkem běžné. Zatím tu je jeden šťastný konec po možná víc jak 10 letech vztahu. Další kamarádka čekala 15 let, sama sebe přesvědčila, že děti nechce. Pak rozchod z jiného důvodu, nový vztah a po pár měsících oznámila šťastnou novinku, je z ní skvělá máma, kluk půjde do školy a ona lituje promeškaných let bez dítěte. Zbytek tak nějak čeká, až se „hlava rodiny“ bude cítit dostatečně zralá na děti. Na druhou stranu spolužáci z výšky do toho práskali hned s první smlouvou na dobu neurčitou a teď už snad všichni jezdí s kočárem nebo i vybírají aktovku do školy.

Můj názor je takový, že bezdětné ženy byly vždycky, asi se na ně pohlíželo jako na divné staré panny, ale existovali. Vždyť to není zas až tak dávno, kdy učitelky měli být svobodné. Já asi nemám problém si sebe představit jako bezdětnou tetu a pratetu, která bude ochotně hlídat a litát s neteřema a synovcema venku po výletech. Pracovní dobu na to mám ideální.

Moir
2530 příspěvků 8.4.21 17:26
@MP blanka píše: …Tak načo toto všetko podstúpiť, keď je žena šťastná vo svojom živote bez detí a na trošku toho pomaznania si môže kúpiť psa? Mohla by som argumentovať pocitmi šťastia, radosti, potešenia, zadosťučinenia, lásky, čo sú iba niektoré z toho množstva úžasných pocitov, čo pri deťoch zažívajú rodičia, ale ja budem prízemnejšia. Pozreli ste si nejaké demografické grafy vízie do budúcnosti? Koľko rokov sa mienite dožiť? Prajem všetkým dlhý a šastný život -, ale viete si predstaviť samých seba v starobe, bez prítomnosti niekoho blízkeho / rodičia a väčšina kamarátov už nebudú medzi vami, alebo budú v podobnom stave, ako vy, možno chorí, s pocitom opustenosti / ste pripravení na ten osamelý koniec života? Budú cudzie deti ochotné zo svojich príjmov financovať váš dôchodok bez výčitok?Samozrejme, že hovorím ku zdravým ženám, ku tým, ktoré by dieťa mať mohli. Nechcem sa dotknúť citov žien, ktoré nemôžu mať deti zo zdravotných, či inak závažných dôvodov.

Nezlobte se, to je strašně toxický bulšit. Názory lidí jako vy způsobily nemálo neštěstí. Nemálo depresí a pocitů, že když nejsou děti, tak život nic neznamená, nic nedokázala, selhala…viděla jsem to velice zblízka.

DĚTI NEJSOU VAŠE PENZIJNÍ ZAJIŠTĚNÍ.

Byljednoujedenživot
219 příspěvků 8.4.21 17:34

@MP blanka Že vy se vždycky dovedete tak vychválit. A na tolik řádků!

Oveeec
2866 příspěvků 8.4.21 17:54

@MP Janka Plus ty řeči o tom, že jenom sama sebe přesvědčujete, že děti nechcete, zatímco ve skutečnosti je nikdo nechce s vámi. To jsme se od dob „divných starých panen“ moc neposunuli.

Moir
2530 příspěvků 8.4.21 18:02

@Oveeec přitom je historicky normální, že cca 1/3 žen děti nemá, vysoká dětnost za dob komunismu byla abnormální

giuliettka
8325 příspěvků 8.4.21 18:06
@Moir píše:
@Oveeec přitom je historicky normální, že cca 1/3 žen děti nemá, vysoká dětnost za dob komunismu byla abnormální

Kristepane, za akého komunizmu? Kde bol ten komunizmus? Po takýchto rečiach som ešte viac presvedčená ako predtým, že každá čo si nedokáže nájsť chlapa, ktorý by s ňou to decko chcel, žije aj s chlapom ktorý ju ma len na sex a čaká na lepšiu, s ktorou to decko mať bude a vyhlasuje, ja deti nechcem.

Stránka:  « Předchozí 1 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1446 1447 Další »
Váš příspěvek
Další podobná témata podle názvu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek