Tetovanie - áno alebo nie?

@Revolta
V japonsku je tetování spojeno s příslušností k mafii. A do práce nesmíte nosit například ani vousy. Ta společnost prostě taková je. Váš šéf má například bezvýhradnou kontrolu nad Vaším životem a to i mimo pracovní hodiny. Pokud chce šéf jít chlastat, musí zaměstnanci s ním, nejlépe ho pak odtahnout domů. Pokud chce o víkendu hrát tenis, musí mu jít podřízení fandit… nechtěla bych tam žít:-)

Já tetování nemám, a to proto, že bych se nedokázal rozhodnout jaké, resp. se obávám, že bych za pár let změnil názor. „Jen hloupí lidé nemění názory“
Nijak mne nešokuje, neoduzuji ho, často se mi líbí. Obzvlášť „rukávy“, na mužích i ženách.
Ale: sobotu jsem strávil u jezera, lidí s tetováním tam bylo hodně. Někteří (vzhledem k věku) ho evidentně neměli dlouho. Ale vypadalo hodně „jetě“. Kamarádka si před pár lety nechala udělat na rameno pár taktů not, v dobrém studiu, ale dnes už černá není černá, noty a písmenka se „roztekla“ (pravda, ona trochu taky… snad to nečte). Tak bych se obával především takového efektu u jednotlivých obrázků/ornamentů.
Omlouvám se, pokud se tu trvanlivost už řešila, do diskuse jsem nakoukl jen párkrát.

Mne se tetovani libi, ja sama hodne vazne o tetovani premyslela po komplikovane smrti blizke osoby. Promyslela jsem to 3 roky, mela jsem (pro me) smysluplny motiv (ne, nebyla to lebka), a kdyz jsem se konecne objednala do salonu, hodinu pred tetovanim jsem nahle prozrela a uvedomila si, ze tohle mi nepomuze se se situaci srovnat a ze nechci mit na cely zivot tetovani jako pripominku bolesti a smutku. Od te doby takove nutkani nemam, ale treba zas nekdy prozru druhym smerem
Jinak chtela jsem ho na lopatku, aby slo snadno schovat.

Aký názor máte na tetovania mien detí, prí=adne ich dátumov narodenia? Alebo na tetovanie mena svojho partnera, dátum sobáša? Alebo na tetovanie na prste namiesto obrúčky?

@lucisko Co se týče partnera či data svatby, to bych nikdy neudělala, protože to je věc, ke které nemusím mít pozitivní vztah navždy. A nijak se mi nelíbí představa, že by si partner nechal vytetovat moje jméno. U dětí je to něco jiného, i když nijak esteticky se mi jméno, případně datum narození napsané na těle nejeví (ale to už je můj subjektivní vkus), udělala bych to třeba nějak zašifrovaně (když už teda, děti zatím nemám, ani mít nějak nechci).

@lucisko ja mam jmena rodicu zakomponovane do old schooloveho obrazku a jsem spokojena:)

@lucisko Tomu zrovna moc nerozumím - jména svých (hypotetických) dětí si snad zapamatuju i bez toho, abych si je někam zapsala, ne? Neodsuzuju to, jen mi naprosto uniká smysl - nemůžu se ubránit dojmu, že je to předpříprava na Alzheimera.

@Mori Žejo, a proč si lidi vůbec dávají fotky dětí do rámečku, copak neví, jak vypadají? Proč si dělají fotky z dovolené, vždyť tam byli, to mají taky asi náběh na Alzheimera, když si ani nevzpomenou, jak to tam vypadalo…

@Coraline ale fotka dieťaťa v rámečku prípomína aké bolo kým vyrástlo. Zmenilo sa vekom. To meno sa nezmení.

@gulietta Já jsem tím chtěla jen říct, že lidé si obvykle netetují jméno dítěte proto, že by se báli, že ho zapomenou. Jsme totiž zase u toho, ono nestačí napsat,,mně se to nelíbí, nenechala bych si to vytetovat", hned se musí přidat posměšky ohledně předpřípravy na Alzheimera a dedukce pohnutek dotyčných.

@Coraline No, já na dovolenou většinou zapomenu přibalit foťák. Nebo aspoň baterky. (Ajta, Alzheimer?)
Ne, vážně: fotku dítěte v rámečku chápu (i když bych ji sama mít nemusela), ale napsat si řekněme na zeď v obýváku „Nikolka, 20. 12. 2013“ by mi přišlo ujeté.

@Mori a co takhle hrdost na ty deti? nebo potreba „mit je stale pri sobe“?

@razorblade pri Vašom komentári som si spomenula na záber z OH. Bežec po tom čo vyhrál vytiahol spod dresu fotku svojej rodiny a na zemi ju bozkával. To by bola celkom iná scéna keby si bozkával rameno a tetovanie. 

Příspěvek upraven 21.08.12 v 11:07

@Mori Jak už jsem psala, mně to taky takhle není blízké, význam tetování tvořím trochu jiným způsobem, ale opravdu nemám potřebu hned urážet lidi, kterým to takhle blízké je, že se asi připravují na Alzheimera.

@gulietta ja na tom nevidim nic zleho… myslim, ze kolikrat uz byl zaber na nejakeho sportovce, jak si do kamery ukazuje na rameno, kde ma vytetovane jmeno nebo obrazek nekoho z blizkych:)

@razorblade Asi uvažuju nějakým jiným/divným způsobem nebo co - mě prostě nenapadlo, že by se „potřeba mít je stále při sobě“ mohla saturovat napsáním jména kamkoli. Ale takhle formulované už to není tak úplně mimo mé chápání, díky, ještě se nad tím zamyslím.

@razorblade tak to beriem. Ja som si predstavila priamo ten bozk. 

@Coraline a ostatní: znovu a důrazněji: já to neodsuzuju!
nerozumím tomu, ano (i když nad formulací razorblade se ještě zamyslím), ale nemínila jsem to rozhodně nijak urážlivě. tetování jako takové se mi dokonce líbí, takže se vůči mně, coraline, nemusíte tolik vymezovat.

Omlouvám se za nezamýšlenou útočnost.

@lucisko SUBJEKTIVNĚ se mi zdají vytetované obroučky jako něco, co bylo možná kůl a originální, než si to dal udělat každý druhý alternativně smýšlející pár.
A tetovat si jméno někoho blízkého mi připadá nesmyslné, hlavně pokud se jedná o děti. Něco jiného ovšem je, když ta osoba umře, to si tetování vykládám jako snahu o zachování si něčeho, co už tu se mnou není, ale stále to beru jako součást sebe.

@Mori To jsou silná slova, že bych se vůči vám vymezovala, jen reaguju na vaše příspěvky. Tak jste to třeba nemyslela zle, ale někdy je dobré zamyslet se nad tím, než něco napíšu, jak to třeba vyzní pro člověka, který takové tetování má. @Diankenstein jiného ovšem je, když ta osoba umře, to si tetování vykládám jako snahu o zachování si něčeho, co už tu se mnou není, ale stále to beru jako součást sebe." Myslím, že ti lidé to takhle prostě berou i když je to dítě živé - taky s nimi není pořád, jak roste, odpoutává se trochu od rodičů, jednou vyletí z hnízda, je to prostě snaha zachovat si to silné pouto takhle symbolicky, alespoň takhle to chápu já. Sama děti nemám, mé tetování se týká něčeho jiného, ale v podstatě by se to dalo brát podobně - symbolické pouto.

@Coraline, tak nějak jsem myslela, že člověk, který má tetování, musí být srozuměn s případným nepochopením okolí. Rozumím tomu, že pokud si někdo nechá napsat na kůži jméno svého dítěte, dělá to pravděpodobně s vnitřní jistotou, a předpokládám, že nějaká Mori na módním pekle ho té jistoty zbavit nedokáže. Pokud bych měla pocit, že v tomto tématu jsem na tenkém ledě, formulovala bych obezřetněji. Přesto, moje okamžitá vnitřní reakce, pokud něco takového vidím, je: „Proč? To se snad bojí, že to zapomene?“ - ovšemže k dotyčnému neběžím a nekladu mu tuto otázku, ba dokonce ho ani nesjedu pohrdavým pohledem, ale ten podiv, to prvotní nepochopení, ve mně je.
Otázka „proč“ sama o sobě není nijak pejorativní, jde o prostou snahu o porozumění. No a můj nechápající mozek mi podsouvá onen zjevně nesmyslný motiv (ano, ten pejorativní je, a -viz výše- mít pocit, že se dotýkám něčího citlivého místa, pomlčím). Přesto/Proto mě jistým způsobem fascinuje, když se setkám s někým, jehož uvažování je mimo mé (zajisté omezené) obzory - a ráda bych si třeba tyto obzory rozšířila, což se mi nyní (díky razorblade) dokonce trochu podařilo.

@Coraline já si taky myslím, že to je s živými dětmi tak, jak říkáte. Akorát jsem spíš pro budování pout opravdových a dost silných na to, aby je " opuštění hnízda" neporušilo.
Ale takové symbolické pouto stojí mnohem méně námahy… To má spousta hrdých tatínků ve vězení, raději si dají tetování, než aby šli do sebe, příště se nedali zavřít a s dítětem doopravdy byli.
No a tohle se mi hned vybaví, tak jistě chápete, proč se mi tetování potomků nepozdává:D
(ne, můj otec není ve výkonu trestu a nemá tetování )

@Mori To je hezké, že jste si rozšířila obzory, upřímně mě vůbec nenapadlo, že by si fakt někdo mohl myslet, že je to proto, aby jméno nezapomněli., podle toho jsem reagovala na vaši poznámku o Alzheimrovi.

@Diankenstein Tak ale tohle je zase generalizující předsudek, samozřejmě kriminálníci, co tráví dětství svých dětí ve vězení, jsou odsouzeníhodni, ale to už není o tetování. A přece neznamená, že kdo si tvoří pouto k dětem skrz tetování, kašle na to opravdové, důležitější, duchovní pouto k nim, to je pak špatný rodič, ale to opět není o tom tetování. Ne každý rodič, který má vytetované jméno dítěte, je přece špatný rodič.

Jinak k tématu - velmi se mi to líbí u Jaxe ze SoA. Víte, co pro něj to tetování muselo znamenat poté, co mu kluka polomrtvého předčasně císařem porodila feťačka při předávkování, natož když mu ho unesla irská mafie? (jen pro odlehčení:D)

@Coraline
já vím že je to generalizující, ale nějak se té asociace nemůžu zbavit .
Ale pravdou zůstává, že se v dnešní době na vztahy moc nedbá. A vytetovaní potomci jsou prostě jenom snaha o utišení svědomí(určitě ne vždycky, to uznávám).
(A Jax by si nic tetovat nemusel, kdyby si jako matku svého dítěte zvolil ženu, která nefetuje a odstěhoval se z města, našel si slušnou práci a po nocích nechodil " po přestřelkách" a z IRA vůbec nekšeftoval )