The Sartorialist: Lunch for 25

Tak jsou to lidé z branže a taky nekupují běžnou konfekci, ale mají obleky na míru. To není ten tolik zbožňovaný přístup na modním pekle.Chci levně a kvalitně, tak to koupím v sekáči. Samozřejmě jim nejde upřít styl o tom není pochyb.

No jistě, že jsou to lidé, kteří budou mít finanční mantinely nastaveny někde jinde, než většina čtenářů pekla (než já rozhodně), ale myslím, že to nebude jen v oblecích na míru. Zrovna ta tvídová saka po sekáčích dost vídávám, pár padnoucích muž doma už má, v tom bych neviděla nepřekonatelný problém. Spíš bych řekla, že jde o kombinování. Shodit to ze stolu s tím, že jak nemám na oblek na míru tak ani nemá cenu se moc snažit, se mi moc nechce.

no, rozhodně je to zajímavé a je to na zamyšlení. Díky za dobrý tip!

To ander: Tak až uvidíte přes výlohu ženu, která si zkouší pánský svrchník a představuje si, jak by mohl vypadat, kdyby se jí hmota prsou přesunula do oblasti břicha, tak jsem to já. A když bude vedle mě stát paní, která si přikládá pánské kalhoty tak, aby jí sahaly od podpaží k zemi, tak to bude má drahá matička. Máme asi devadesátiprocentní úspěšnost 

a až uvidíte, jak si nějaká žena dává k tělu košili či svetr - pánské - a zkouší, zda jí rukáv přepadává přes konečky prstů či ne…tak to jsem zase já 

Viditelně píšu na špatné fórum. A jak má mít chlap svůj styl, když za něj dělá nákupy žena/přítelkyně ?

Třeba tak, že už nějaký styl má a ta žena ví, co by se mu do něj hodilo a on pak může do obchodů třeba jen dvakrát do roka, koupit si třeba troje kalhoty najednou.
V případě mého muže, tedy.
V případě mého otce je to tak, že jeho styl „roztržitý vědec“ žádný velký osobní vklad nevyžaduje. Snad kromě jakési závěrečné stylistické tečky, která spočívá třeba v tom, že vysoce oficiální recepci na americké ambasádě za účasti premiéra vlády absolvuje sice v obleku, ale se zářivě oranžovými reflexními stahovacími pásky na nohavicích, protože na ambasádu přijel na kole a v zápalu vyjednávání s ochrankou, aby mu pohlídali kolo si je už zapomněl sundat.

Mně se ten styl moc líbí… vůbec se vždycky pokochám, když má Sartorialist fotky chlapů zejména z Itálie. Žádný volezlý bundy… pěkný kabáty, krásný saka… občas i zkombinovaný s džínama, což vůbec nevadí - nemusí mít každej na sobě celej oblek. A prosím pěkně všechno čistý! Čistý a nažehlený, byť ne vždy fungl nový… je vidět, že některé kousky pánové nosej dlouho a rádi!
K tomu samozřejmě buď hladce oholená tvář (nebo upravený fousy) a umytý vlasy! Plus většinou nějakej pěknej, až vtipnej detail…
Je to radost se podívat, po těch vytahanejch a mastnejch zjevech tady.
Navíc to není jen záležitost fotek, potěšit se pohledem na upravenýho (nezaměňovat se směšně vyfintěným) chlapa je možno prakticky kdekoliv… bohužel je k tomu potřeba vycestovat.

Bože, to jsou muži! Ty chci - všechny!
Ne, KinderKucheKirche, co z nich dělá fešáky? Propána, je to 25 nejlépe oblékaných mužů, které Sartorialist zná (což něco znamená). Pohybují se v kruzích fashion, žádný není zelenáč, čili znají důvěrně módu, materiály, svůj typ, mají přístup k nejlepším krejčím, a navíc musí nutně mít vkus, zájem o oblékání a být osobnost - to by pak byl div, aby jim sako nepadlo!
Ach jo, přesně tenhle typ pánského oblékání zbožňuji - a vidím ho tak málo!
Kdo neví, kde to hledat:
 http://www.thesartorialist.com/…ch-for-25-2/

Ale já vím, že jsou to muži z branže, jenže, jak jsem psala výše, to je Donatella V. taky. A z té tedy na zadek nepadám. Čistě v osobnosti to taky nebude, co já znám silných a zajímavých osobností, co se neumí obléct. Kupříkladu jedna docentka přes filozofii, která má osobnost tak silnou, že má pomalu vlastní směrovací číslo, si obléká do sandálů ponožky s puntíky a potkat jí u popelnic, tak by většina lidí vůbec nepochybovala o tom, že si odtamtud spíš věci odnáší, než že tam nese pytel na odpadky plný papírů s konceptem eseje o Buberově koncepci Já. A zájem o oblékání mají určitě i všechny vystajlované kočičky s gelovými nehty taky.
Bude to tím vkusem a přístupem ke krejčím. Ovšem zde se vážně obávám, že vkus je něco, čím je potřeba nasáknout již v dětství. Ideálně, aby nasákli již prarodiče. Čímž chci říct, že až bude moci Sartorialist poskládat dalších 25 fešáků čistě z Čechů či Češek, budeme na ten film my všichni už potřebovat sakra silné brýle.

@KinderKucheKir­che píše: …co já znám silných a zajímavých osobností, co se neumí obléct. Kupříkladu jedna docentka přes filozofii, která má osobnost tak silnou, že má pomalu vlastní směrovací číslo, si obléká do sandálů ponožky s puntíky a potkat jí u popelnic, tak by většina lidí vůbec nepochybovala o tom, že si odtamtud spíš věci odnáší, než že tam nese pytel na odpadky plný papírů s konceptem eseje o Buberově koncepci Já.

To je dobré!

@KinderKucheKir­che Ale ponožky do sandálů už dávno nejsou tabu, spíš naopak…
Ovšem máte pravdu, někdy mi přijde, že doopravdy velké osobnosti mají na práci mnohem důležitější věci, než ladění outfitů… A to pro mně není příznivá zpráva.

Diankenstein: Tyhle ne, věřte mi.

KinderKucheKirche: asi mi to bylo hned jasné!

Keď chlap chce mať štýl a nakupovať si sám, tak to robí. Keď si nakupovať sám nechce/nevie, urobí to za neho žena. Nemyslím, že ženy, ktoré po sekáčoch skúšajú a premeriavajú pánske oblečenie majú doma chlapov, ktorí sledujú trendy a chcú sa obliekať sami. A mimochodom, v sekáčoch pravidelne vídavam aj mužov, a často dobre, štýlovo oblečených.