Tradice jako součást života

Fotoalbum tématu (3) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
stes
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 11:45

@ProfZav takže takový na just, nebudu stádo…a vlastně ani nevím proč :-)to taky nerada.
tohle téma tradic je asi docela ožehavý, naráží tu na sebe různé věkové a věřící/neveřící kategorie.
no já si dám kapra a salátek ráda i mimo vánoce a ať si každej jí, co chce a nevnucuje to druhýmu a neodsuzuje za jiné chutě - a nejen o vánocích a velikonocích

budox
619 příspěvků 7.5.13 12:18

Pro mě jsou tradice velmi důležité, dodržuji nejen formu, ale i obsah. Myslím, že hodně pomohou ve chvílích zla, kdy člověk třeba zůstane sám, ale má vnitřní potřebu ozdobit vánoční stromeček, obejít všechny betlémy ve městě, zajít na půlnoční atd. atd.

pilotDodo
718 příspěvků 7.5.13 12:26

U nás ve východních Čechách (Orlické hory-konkrétně Rychnovsko) je na Velikonoce moc pěkná tradice, která se udržuje dodnes - 14dní přes Velikonočním pondělím je holčičí koleda :-) přiznám se, že bez ní bych mužské koledníky od dveří asi taky vyhazovala :-D ale takhle… navíc bydlíme v parku trochu na samotě, takže běžným ožraleckým partám se k nám nechce :-D
jinak tradice v rodině dodržuje tak nějak obyčejně, nevyžíváme se v nich, ale takové ty základní praktikujeme. (Předvánoční a jarní úklid za tradici ovšem nepovažujeme :-D)

Ejmyk
70 příspěvků 7.5.13 12:31

Ne každý je nutně na Vánoce zvyklý jíst kapra nebo rybu, v některých rodinách mají na Štědrý den jiná jídla a to si pak většina lidí nese jako své tradiční štědrovečerní jídlo - nemusí být za tím nějaká touha „oddělit se od stáda“ ;)

Moje babička, byť je Polka, tak do naší rodiny přinesla, jako naší již tradiční polévku, silný hovězí vývar s kořenovou zeleninou, domácími nudlemi, sušenými houbami a spoustou masa. A já osobně nikdy žádnou jinou polévku na Vánoce dělat nebudu. Jako hlavní chod máme smaženého kapra, smažené řízky a bramborový salát. Já osobně kapra nejím, protože mi nechutná (i když ho každý rok poctivě ochutnávám, jestli mi třeba už nezačne konečně chutnat :D) a jím místo něj řízek, žádnou jinou rybu bych ani nechtěla a upřímně, pokud moje děti jednou nebudou jíst kapra (přítel ho také moc nemusí, i když ho sní), tak s největší pravděpodobností kapra ani žádnou jinou rybu na Vánoce dělat nebudu, poněvadž by to nikdo nesnědl. Šupiny si asi budu „krást“ u mamky, poněvadž ty pod talíře dáváme. Na Štědrý den naše zvířata také dostanou nějakou dobrou „večeři“ a pod stromečkem mají nějaké dárky. Také se jdeme projít a přineseme něco na hrobečky zvířátek, která nás již opustila. Jo a Ježíšek u nás zvoní pořád, i když už nikdo na Ježíška nevěří :)

Na Velikonoce barvíme vajíčka voskem a, stejně jako na Vánoce, zdobíme byt. Máme naší rodinnou tradiční velmi bohatou snídani a většinou jedeme na nějaký výlet, ideálně na nějaký zámek. Pečeme beránka a mazanec. Když jsem byla malá, chodil se mnou táta koledovat.

Na dušičky zapalujeme svíčky, na Čarodějnice palíme čarodějnici.

helium
34 příspěvků 7.5.13 12:45

V Rusku mají takový moc hezký zvyk. Když má někdo narozeniny, tak se dřív popřeje jeho matce, pak teprve se přeje oslavenci. Přenesli jsme si to i k nám domů a doufám, že to v rodině zůstane zachováno i v dalších generacích.

kayav
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 13:04

@pixiedixie A to je právě to, s tím půstem. Podle mě to nemusí mít právě jen ten náboženský smysl, ale co naše tělo? Není to svým způsobem lepší implementovat do svého života tyto tradice co se týče jídla, než pak praktikovat nějaké nesmyslné diety, které na nás vyskakujou z každého časopisu, že takhle dieta zaručeně funguje? Nestačilo by jen se trošku tady v tomto vrátit k základům a nevyřešili bychom tím spoustu problémů se špatným stravováním, stresem, nedostatkem pohybu apod.?

antees
733 příspěvků 7.5.13 13:43

Dovolím si toto téma trochu rozebrat. Kdo se chce něco dozvědět, nechť čte:)
Jsem věřící, věřím v Boha, nejsem ale katolička, jak by si asi většina myslela, hlásím se k evangelíkům. Osobně se na tradice dívám tak, že jsou to většinou - nic ve zlém - pohanské rituály. Příklad první - Velikonoce. Prý církevní svátek a tudíž se mají odvíjet od Ježíšova zmrtvýchvstání, oslava toho, že smrt nad ním neměla žádnou moc, On vstal z hrobu a skrze Něj pak máme všichni (ano všichni) život věčný. Co s tím mají co společného vajíčka, zajíček a pomlázka? Toto jsou už rituály, které hlásají příchod jara, pohané všeobecně oslavují změnu každého ročního období. Zmíněné symboly ukazují na plodnost, která právě s jarem přichází. Nemělo by Vás tedy překvapit, že právě pomlázka je symbolem mužského pohlavního orgánu. A s tím spojené polévání… no… však vy víte. Svátky Velikonoc ovšem existovaly již před Ježíšem a není náhoda, že právě v tyto dny Jej ukřižovali. Nicméně jsou to nyní spíše oslavy jara a plodnosti, než zmrtvýchvstání. S tím snad souvisí jen pečení beránka. Radost z pečení čehokoliv (třeba i jidášků:) ) Vám to ale určitě vzít nemusí. Je na jednu stranu pěkné, že lidé se dokáží nad něčím upřímně zaradovat, ale zároveň je nutné si uvědomit, odkud každá tradice pochází a jaký má důvod. Každého věc, jak se s tímto popere. Naproti tomu katolická církev tento svátek bere navýsost vážně a dělá z něj modlářskou záležitost.
Vánoce - další náboženský svátek, o jehož podstatě dnes skutečně přemýšlí jen málokdo. Ovšem je opět nasměrován na období zimního slunovratu, čímž se pohanům opět něco povedlo. Slaví se ale Ježíšovo narození. Je docela jedno, který den se narodil, určitě to ale nebylo 24. nebo 25. prosince., pravděpodobně někdy začátkem podzimu, ale to nemusí změnit nic na tom, že někdo prostě o Vánocích oslaví Jeho narození. Všichni víme, že se tyto svátky zvrátili v období neuvěřitelného konzumu a když už mluvíme o tradicích našich předků - pokud je skutečně chcete brát vážně, měli byste se v období adventu alespoň trochu postit a nedopřávat si naopak všeho toho luxusu, který je Vám nabízen, je vám řečeno, že zrovna o Vánocích je ta správná doba se přežrat a nakoupit drahocenné, avšak nepotřebné dárky. Tak to dělali naše babičky :) V tomto období to ani jinak nešlo, jídlem z dožínek se holt muselo šetřit, aby do jara vydrželi :) O Vánocích se také často mluví o jakémsi Ježíšku a nikdo neví, kdo to je, či jak vypadá (pominu stařičkého Santu Clause, který v sobě spojuje legendu severoevropských států - jakéhosi dědu s ne příliš dobrým charakterem a reklamní postavičku společnosti Coca-Cola). Takže Ježíšek.„U nás v Česku máme Ježíška, žádného Santu nám sem netahejte.“ A pak že jsme národ ateistů :))
Ano, slavíme Ježíšovo narození a myšlenka obdarovávání od Ježíška byla nasnadě, netřeba dlouze vysvětlovat. To, v co se to poslední roky obrátilo je už vítězství konzumu. Ostatně ještě dvě věci k zamyšlení: když slavíte narozeniny, jste obdarováni, nebo si Vaši nejbližší rozdávají dárky mezi sebou a na Vás nemyslí?
A za druhé: když slavíte tradiční Vánoce, kdo dětem přináší dárky? Slavíte „náboženské“ (nemám to slovo ráda) svátky, narození Ježíše nebo sluneční slunovrat a svátky konzumu?
S tím, že se rodina sejde a povečeří spolu u svátečního stolu je samozřejmě pěkné, i když k tomu máte jakýkoliv důvod :)
Z Ameriky se k nám dostává další svátek, který rok od roku nabývá na popularitě - Halloween. A mladé generace rodičů začínají s novou tradicí. Děti se převlečou za strašidla a chodí dyndat sladkosti po sousedech a známých. Jak tento zcela nevinný dětský svátek začal? Keltští druidi byli vesměs velmi krutí lidé, nevím, do jaké míry jsou takoví dnes, ale jedna věc je jistá - stále uctívají jednu a tu samou entitu a tou je Satan - ano, mohou jej nazývat jiným jménem, ostatně sám se v Satanistické bibli pojmenoval (tuším) 72 různými jmény, pod kterými je znám v různých skupinách. Tak tedy tito druidi považovali prvním dnem nového roku 1. listopadu, takže „oslavy“ začaly už den předtím. 31. října. Duše všech mrtvých, kteří v tom roce zemřeli, měli povstat a rejdit po celé zemi. Druidi se tehdy převlékali za duchy a „strašidla“, aby předešli tomu, že si je oni praví duchové vezmou do temnot. A tradiční vydlabaná dýně má také své místo v historii - řekněme jen tolik, že druidi praktikovali velké množství rituálů a obětovali mnoho zvířat i lidí, včetně dětí. Tato dýně sloužila jako nádoba na tuk z těchto obětí. Přeberte si to…
Katolická církev si zas a znovu nedala říct a přetvořila tyto svátky ve Svátek všech svatých (mrtvých, ano - Halloween také odnedávna oslavuje mrtvé duše).

Nebudu se již více rozepisovat, osobně nevidím nic špatného na tom, když se rodina sejde pohromadě, zažijou nějakou srandu, mají něco svého. Ale je důležité vědět, CO a PROČ to děláme ;)

aailyyn
809 příspěvků 7.5.13 13:48

Moc toho nedodržuju právě proto, že o nich něco vím, jakožto člověk, který v podstatě studuje historicky zaměřený obor. To, o čem se urputně přeme, že je to tradiční, vlastně s tradicí moc společného nemá a v kontextu dějin to bývá novodobá záležitost. Aka prapraprapůvodně pohanské Vánoce. Tak je teda otázka, jestli máme ty teď aktuálně zakořeněné Vánoce zrušit a k původně pohanskému pojetí se najednou vrátit? Do toho pár lidí bude pindat, že oni to takhle dělat najust nebudou, protože jim nebude nikdo nic přikazovat. Já spíš udržuju povědomí o tom, co bylo, snažím se chápat ty kořeny a tehdejší mentalitu lidí (protože dělat něco „protože prostě proto“ je taky nesmysl, když vnitřně necítíte Vánoce z křesťanského hlediska, tak na co je člověku potom doma Betlém jen proto, že ho mají doma všichni? Ony ty tradice mají svůj důvod a dělat něco bez důvodu mě nebaví.) ale pro svou aktivní praxi dělám to, co vyhovuje mně. Na Vánoce kapra nejím prostě proto, že mi nechutná a nebudu si dělat násilí. Mám klobásu anžto ta mi naopak chutná a mám ji se salátem jenom na Vánoce a má to pro mě ten punc výjimečnosti svátečního večera. Podtrhuje to pro mě nějaký výjimečný večer stejně jako u jiných kapr, který se má jíst „protože má, protože se to dělá“. Letos jsem prakticky neslavila Velikonoce, protože jsem prostě nechtěla, nedařilo se mi naladit se na atmosféru svátků jara. (Věřící nejsem, ten druhý aspekt v těhle křesťanskopohanských svátcích tudíž pro mě padá.) Slavím po svém. Své potomky bych jednou ráda vedla spíš k povědomí, PROČ to děláme, než že to mají nutně dělat. Jestli někdo chce pojmout Vánoce s Betlémem a kostelem, jestli to někdo chce pojmout jako pyžamový den s horkou čokoládou a kvalitní knihou, taky fajn. Třeba se nějaké jiné pojetí ujme a nahradí to dosavadní tradice, „ztradiční“ něco jiného. Dějiny jsou živý a měnící se organismus.

mikita.miki
1935 příspěvků 7.5.13 15:04

@Jiná Realita konečně někdo, kdo dělá taky křížek na chlebu! jste první od koho to slyším.
u babičky 3 křížky na chlebu dělával vždy jen děda, babičky bez něj chleba načínala jen nerada, u nás dělá i mamka, ale já to mám zažité že to dělá chlap a ten můj se tváří dost nedůvěřivě, tak tuhle tradici přenechávám našim, aby se dítko přiučilo tam

bestia
2300 příspěvků 7.5.13 15:06

.

Příspěvek upraven 21.10.16 v 16:04

mikita.miki
1935 příspěvků 7.5.13 15:12

@bestia pro mě to je taková krásná vzpomínka z dětství, jak dědeček bere bochník chleba, nejčastěji to byl pořádný kulatý pecen orlického chleba (pokud někdo z vás zná, tak vám je jasné, že to je pěkné kolo od vozu) a pěkně ho okřížkuje. nás vnoučat bylo požehnaně, seděli sme nad kouřící polívkou a děda začal krájet krajíce k polívce, stihli sme se pěkně ještě pohádat, kdo dostane voňavou patku :-D
což vlastně je i důvod, proč dodržovat tradice. myslím, že základem není,,aby se dodržovaly,, samy o sobě, ale protože mají místo v životě, ukazují nám, z čeho vycházíme a kam tudíž i směřujeme. tradice bych řekla, že jsou jako smrádek co se za náma táhne celý život a jaksi zanechává stopu tam, kde sme byli, s kým sme se potakli, co utvářelo podobu našim předkům a tudíž i nám. jen ten smrádek je nepříjemný, já tradice mám ráda. i ty pohanské, i ty nesmyslné, i ty osobní a rodinné

kayav
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 15:30

@mikita.miki krásně řečeno:-)

pixiedixie
48 příspěvků 7.5.13 16:40
@kayav píše:
@pixiedixie A to je právě to, s tím půstem. Podle mě to nemusí mít právě jen ten náboženský smysl, ale co naše tělo?

Ale však i náboženský půst má často i dobré účinky na tělo. Já ho chápu jako takovou společnou očistu těla, duše i mysli. No a bez toho náboženského rozměru to bude hlavně taková očista těla. Hodně mých známých půst v různé podobě praktikuje (například 1 x týdně) a pochvalují si i jeho zdravotní účinky. N

Nixe Lulu
344 příspěvků 7.5.13 16:53

Tradice o svátcích moc nedodržujeme. O Vánocích a Velikonocích jdeme na bohoslužby (taky protestant jako @antees), ale to chodíme i v průběhu roku (aspoň dvakrát za měsíc). Na Velikonoce dělám nádivku, péct bochánky apod. jsem se ještě nenaučila a v současném bytě na to ještě nemám vybavení. Na Vánoce máme taky v rodině svoje typická jídla, i když ne úplně tradiční pro Česko (kapra ráda nemám). Takže kromě obligátního vánočního stromku s dárky + trochu další výzdoby se to, že je nějaký svátek, projevuje asi jen tím, že dělám jídla, která jinak během roku nebývají, a jinak si prostě užíváme toho, že je pár dní volna.

pixiedixie
48 příspěvků 7.5.13 16:53

@antees To je zase to samé. Já bych obecné znalosti lidí tak moc nepodceňovala. Většina lidí samozřejmě ví, že na Vánoce se slaví Ježíšovo narození a na Velikonoce jeho zmrtvýchvstání. Nějak mi poslední dobou leze na nervy zdůrazňování toho, jak jsou dnešní svátky oslavou konzumu. Stala se z toho taková omýlaná fráze. Ano, pro někoho jsou Vánoce jen o jídle a drahých dárcích. Ale není snad jen akeze a na druhé straně konzum, ne? Pro mnoho lidí jsou Vánoce oslavou rodiny a lásky k druhým lidem. Já vím, že pro mě je pravý smysl Vánoc jinde, ale neodsuzuju nikoho za to, že se o Vánocích setká s rodinou, dobře se nají a rozdá dárky. Mám proto pocit, že Vánoce tak vlastně nenápadně šíří to správné povědomí o křesťanství. :)

Jiná Realita
13791 příspěvků 7.5.13 17:10

@pixiedixie
já si tedy taky myslím, že tradice a povědomí o pozadí svátků mizí velmi velmi rychle.
nemyslím jen vánoce nebo velikonoce, tam to snad ještě jde. ale stání svátky (to každý využije jen pro práci na zahradě nebo k nákupům, krom 1% nadšenců, kteří kladou věnce a tak). myslím, že víc než 50% lidí nemá páru, co se slaví. v této souvislosti mě hrozně mrzí, že jsme ubohý stát, který má otevřeno v supermarketech v neděli a státní svátky. protože kdyby nebyly otevřeny chrámy konzumu, možná by se lidi zabývali jinými věcmi.

vidím to v naší obci. z tradic se tady stala šaškárna. protože lidi je neprožívají. oni to jen hrají. navlečou se do krojů, které si ani neumí správně obléct, ani neví, jak se která část toho kroje jmenuje (a které ušila nějaká osoba s oběma rukama levýma, která kroj ani nikdy neviděla a využila „lidovou“ tvořivost), a jdou dělat nějaký průvod, protože jsou do něho „nahnaní“ a protože na konci bude jídlo zadarmo. je to celé takové…falešně bodré.

dřív se tu chodilo hrávat na „josefka“, na svátek sv. josefa chodila parta hudebníků po vsi a hrála josefům. bylo to naprosto úžasné, byla jsem malá, ale mám na to krásné vzpomínky. kde je tomu konec, staří hudebníci umřeli, mladí hrát na nic neumí a navíc musí sedět v hospodě.
na masopust byla legrace, masek hromada, teď chodí jakýsi opelichaný medvěd a pět dalších. díky bohu za ně, ale je to o ničem. kdyby neměli chodit jen muži, jdu tam hned sama to zachraňovat, ale nemám na to jaksi pohlaví.

Lachenauerin
544 příspěvků 7.5.13 17:38

Asi budu za přemoudřelou, ale prostě mi to nedá.
1. Je potřeba rozlišovat mezi tradicí na jedné a zvyklostí či obyčejem na druhé straně. To první je celý soubor určitého poznání či zkušenosti předávaný (původně ústně – odtud taky etymologie toho slova) z generace na generaci, zčásti všem, zčásti výběrově (např. duchovní vs. laické vrstvy prakticky ve všech kulturách). Nemusí být jen celokulturní, ale třeba i úzce lokální nebo rodinná.
To druhé – obyčej či zvyklost – je jeden izolovaný prvek, úkon či soubor úkonů, který je buď zažitou – ať už dříve či později ustavenou – součástí některé tradice, nebo to také může být jen zvyk bez výraznějšího symbolického pozadí.
Suma sumárum: např. to, čemu většinou říkáme „vánoční tradice“, jsou ve skutečnosti spíše vánoční obyčeje; myslím takové věci jako stromeček, bramborový salát, rozdávání dárků. I když samozřejmě existuje i tradice spojená s tímto svátkem, ale k té by se řadil spíše právě půst, odpovídající liturgie atd.
2. Obojí – tradice i zvyklost – má nesmírný význam, a to většinou pozitivní (kulturně, sociálně i na individuální úrovni), ovšem za předpokladu, že to není praktikováno s nevolí nebo z donucení.
I proto jsem osobně všemi deseti pro to, aby se člověk, kterému leze jakékoli „sváteční šaškování“ na nervy tolik, že negativní pocity převažují nad pozitivními, na všechno vykašlal a dělal si věci po svém.
Ale na druhou stranu není třeba ofrňovat se nad tím, že jsou všechny tyto záležitosti dávno vyprázdněné a že ten, kdo je dodržuje jaksi bez „toho správného“ (a ty uvozovky jsou tu hodně důležité) vnitřního prožitku, je moula; není, i samotný zdánlivě povrchní pocit v duchu dělám to proto, že je to hezké je hodnotný.
3. „Pohanský“ (či spíše jinověrný) původ mnohých křesťanských (židovských, muslimských…) svátků nesvědčí primárně o nějakém plagiátorství církevních otců nebo o jejich snaze „získávat si podkuřováním nové ovečky“, ale mnohem spíše o historické kontinutitě uvědomování si některých přírodních zákonitostí, které jsou pro život na Zemi důležité. Zůstaneme-li u vánoc, je narození křesťanského Mesiáše dokonalou analogií zrození světla – takže z tohoto pohledu je jeho ukotvení v době slunovratu naprosto adekvátní. Ono nově zrodivší se světlo, resp. naděje na nový život či jeho pokračování přichází právě v době největší tmy – na přírodní i na symbolické rovině. Navíc bychom u těchto ani jiných událostí, v nichž se prolíná mýtus s historií a není vlastně jasné, co je co, neměli zapomínat, že něco jiného je realita historická a něco jiného realita mytická (což jsem si nevymyslela, to je zkrátka termín). Každá má svůj význam, každá jiný – aneb ve zkratce: císařovo císaři, bohovo bohovi; nesměšovat.
4. Velikonoce jsou ještě více než vánoce po stránce symboliky něco tak bohatého a mnohovrstevnatého, že to zde opravdu nejde rozebírat, takže jen pár „stručných“ (já vím, ach jo…) poznámek:
a) Zmrtvýchvstání není žádné kontra vůči oné tak často zmiňované plodnosti, jsou to dva aspekty téhož momentu.
b) Výklad pomlázka = falus je značně polemický; např. důležitější než tvar této propriety je její materiál – vrbové proutí a pentle.
c) Ta zatracená vajíčka nejspíš se samčími pohlavními buňkami mnoho společného nemají, přinejmenším ne v duchu populárních výkladů; vejce je nezbytná součást sederové večeře o židovském pesachu a jeho uplatnění v křesťanských velikonocích velmi pravděpodobně (podobně jako u některých jiných velikonočních zvyklostí) navazuje právě na tuto praktiku.

Závěr: Držet zvyky je hezké a obohacující, žít s vědomím tradice je povznášející. I od „obyčejného“ dodržování zvyklostí se člověk může dostat blíž k sobě, životu, vesmíru a tak vůbec. A je pravda, že obojí – tradice i zvyklost – (staré i třeba nově se rodivší) jsou jedny z nejvýznamnějších „držáků“ civilizací a kultur. A vůbec ze všeho nejdůležitější je svoboda a to, že se dnes konečně můžeme v naší kultuře každý zařídit podle svého, nejen v dodržování tradic a zvyklostí.

GalianosjednimL
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 19:17

No, kdysi jsem dodržoval tradici v jedné části naši země, kde se svobodným dívkám staví majky před dům, kde bydlí. Bylo to super vstávat v pět a jet řezat břízu, zdobit ji a vždy jsem se u toho vyřádil. A jestli budu mít někdy vlastní dům, budou tam vlát tři vlajky - ČR, mého města a mé oblasti. Protože mi to § 9 umožňuje a strašně to závidím Slovákům jak to všude mají a my to vytáhneme jen na svátky, nebo s ní mácháme hystericky, když dá Jarda gól. A taky se mi líbí Velikonočně zdobený hřbitov ve Čtyřkolech (Javorník) ve Středních Čechách.

Guinea Pig
1190 příspěvků 7.5.13 19:20

.

Příspěvek upraven 24.01.14 v 23:14

Jiná Realita
13791 příspěvků 7.5.13 19:21

@GalianosjednimL
joooo, po májce jsem vždy toužila…(a stejně jako s valentýnkou jsem měla vždy smůlu :-)

edit: akorát u nás to není břízka, ale smrček :-)

Příspěvek upraven 07.05.13 v 19:22

Karja
4837 příspěvků 7.5.13 19:22

Asi patřím k jedněm z mála, ale já mám Velikonoce ráda. Úklid si doma odpouštíme, nestíháme a tak je prostě mírný binec celoročně. Navíc letos byla taková zima, že když jsem viděla někoho jak v té kose před Velikonocemi myje okna, ťukala jsem si na hlavu.
To, že za mnou přijde někdo na vymrskání a ještě to má trochu z ruky, beru jako pozitivum, že na mě myslí. Spoustu známých z dětství či bývalých nápadníků vídám takhle jednou za rok, a jsem fakt zklamaná pokud vynechají.
Co se týká toho mrskání, tak to funguje jako dost vypovídající signál k rozeznání charakteru. Pokud vás někdo dospělý, vylezlý z puberty, seřeže jak žito, tak je to prostě buran a buranem zůstane a jako chlapa bych ho nechtěla ani kdyby mi k němu přidali dvě vily.

GalianosjednimL
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 19:24

@Borůvka19 Malá byla, plevelnatá, náletová…tradici posloužila. Lepší než ovci zařezat…:)

@Jiná Realita Taky bych dal smrček, ale ten tam měli na hlavní vesnickou, na malé břízky, jako znak svobodných dívek v domě.

Curry
65 příspěvků 7.5.13 19:26

Nejvýznamnějším zvykem v naší rodině je pravděpodobně zabijačka. Kromě kulatin a pohřbů je to jediná událost, na které se naše rodina sejde (včetně vegetariánů). Pamatuju si, že na základce jsme měli psát sloh na téma můj nejoblíbenější den. Tři čtvrtiny dětí psaly o Vánocích, další o narozeninách a já o zabijačce. Jinak u nás v rodině se také vzpomíná na 8.května - když jsme byla malá, tak nás rodiče v tento den (nebo někdy blízko k tomuto datu) často brali na různé vojenské přehlídky a srazy veteránů. Děda mi taky tloukl do hlavy data 28. října a 29. září (vznik československa a mnichov). Takže když přijdou tyto dva dny, tak si nejdřív vzpomenu na dědu a pak na něco z těch dlouhých proslovů, co jsem od něj slýchávala. S babičkou jsem jako malá musela o dušičkách chodit na hřbitov a asistovat při čištění hrobu, zapalování svíček a kladení chryzantém. Babička také řezala na sv. Barboru třešňovou větvičku a dávala do vázy. Občas to také dělávám, ale pokud to vyjde na den sv. Barbory, tak to je čistá náhoda.
Jinak bych zase někdy ráda jela do Vlčnova na jízdu králů, doufám, že pokud budu mít někdy děti, tak je tam vezmu. Byla jsem na něm jako malá a hluboce to na mně zapůsobilo.
@Jiná Realita ten kroj vám nesmírně závidím. Z jaké oblasti ho máte a kde jste si ho nechávala šít? Chtěla jsem si nechat ušít kordulku, ale nějak všechny švadleny, na které jsem narazila, byly přesně typ, jak vy říkáte, „lidové“ tvořilky. Už bych se ani nedivila, kdyby se začaly nosit „tradiční české kroje“ s Mickey Mousem.

pilotDodo
718 příspěvků 7.5.13 19:30

@Jiná Realita taky děláme křížek na chlebu. Pamatuju si, jak jsem jako malá sama načala chleba a jak se mamka vyděsila, že jsem určitě neudělala křížek. Divila jsem se jak puk, co to je :-D Od té doby poctivě „křížkuju“, protože bez toho to nějak není ono… ;-)

GalianosjednimL
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 7.5.13 19:33

@pilotDodo Jo, a nikdy chleba nedávám spodem nahoru, to prý přináší bídu.

Stránka:  « Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek