Vizuální degenerace na rodičovské dovolené

.

Příspěvek upraven 24.12.16 v 14:06

@Bugatti a proč by mělo být dítě odložené v kočárku půl dne?

@Grossularia

Myslim tim od urcite cenove skupiny, ale je dost mozne, ze jsem o nejake (nepritomne) funkci vubec nevedela a nepostradala ji, zas az tak moc jsem to nezkoumala, protoze vychozi bod byl vyska drzadla a od toho se pak odvijelo vse dalsi.
Jinak ja chapu, co myslite. Muj kocar se taky udajne necha pouzivat az do „vysokeho“ veku (necha se to ruzne prehazovat a kombinovat), jen na to mam asi nevhodne dite. Narvat ho do kocaru bylo od doby, kdy se naucilo chodit, nemozne. Do buggy si dokaze sednout samo, coz taky dela, kdyz uz se mu nechce jit a taky (novy pedagogicky uspech), kdyz se mu vysvetli, ze ted konci vybeh a pujde se nekam dal, coz je dobry ve meste, kde ho muzu vypustit jen na urcitych mistech. Jinak chodi proste pesky. Co ale ma velmi rado, je takova „karka“, kterou muzete tahnout za sebou - do mesta je to ale nevhodne, protoze sedi moc nizko, ale treba na dovolene nebo v Zoo je to fajn vec.

@Bugatti

divat se na stojici dite v kocaru, tak se mi udela spatne strachy, ze z nej vypadne a preklopi ho. Stejne jako @Denyna nechapu, proc by dite melo travit pul dne v kocarku, kdyz zrovna nespi.

@Lola

Pravdepodobne budete (budeme) smyslet stejne jako dneska. Vidim to na sve tchyni (75), ktera nosi veci a boty, ktere bych bez problemu oblekla taky.

@Jordaan Aha, tak to určitě, řada „vychytávek“ se objevuje až od určité cenové hladiny. Ale ty zásadnější konstrukční prvky jdou napříč cenovými kategoriemi, protože jinak to asi ani vyrobit nejde, nebo jde, ale výsledkem by byl nesmysl, a buď je přehazovací rukojeť, nebo otočná boudička apod..

Vozejček mi tuze připomíná můj nákupní vozejček od reisenthelu:) Máte pravdu, nějaké podobné vozíčky mají v ZOO.

Možnost přestavby kočárku ze sporťáku na hluboký jsem hodně oceňovala, protože můj syn právě začal chodit celkem pozdě a i potom v kočáře při celodenních výletech rád spal. A možnost to někde v lese zmačknutím několika tlačítek přecvaknout na „postýlku“ mi přišla tuze vhod. Ale to je právě ta věc, která se užije u jednoho dítěte a u jiného dítěte je k prdu. Vy byste ji asi s malým chodcem neužila:)

Příspěvek upraven 13.05.15 v 13:47

@Denyna @Jordaan Ono asi nejde o držení dítěte půl dne v kočáře. Moje sestra je v NYC obklopena matkami, jejichž děti nevydrží ani cestu do obchodu (15min. pěšky) v kočárku, takže často matky nesou dítě v nosítku a k tomu vezou kočár.

Já vozidla dvojčata v kočáru skoro do 4 let a jak mi chybí, že už to nejde… (oni by teda chtěli, ale kočárek už začíná protestovat). Odpadlo tak hlídání děti v obchodě, aby něco neshodily z regálu, věty typu mě už boli nožičky, dalo se cestou nakoupit velký nákup a netahalo se to v ruce a hlavně člověk mohl jít rychle a nemel ruce vytahané jako opice.
Ale naše děti byly v kočáru rádi, měla jsem štěstí 

@moninika

stastna to zena . Me boli nozicky vzdycky driv, nez nezmara. Uhlidat dva takove by me polozilo.

@shanimplavkynahrocha nedivím se takovým dětem. Koneckonců blízkost matky je jejich přirozená potřeba. Jsou děti, které ji vyjadřují víc a takové, které ji vyjadřují míň. Každý jsme jiný.

@Grossularia Zrovna ten moj ma prehadzovaciu boudicku aj rukojet 

K těm kočárkům do terénu - mladým z manželovy strany se osvědčil Chariot. Oni jsou hodně akční, pořád někde jezdí, a tohle jde připojit za kolo nebo vézt samostatně a díky těm velkým kolům to prý jde dobře i v horším terénu. Vloni s námi byli na kolech lidi asi se 4letou holčičkou, jeli s tím i docela náročnou trasu (sice se tatínek nadřel, ale projel) a dítě v tom klidně i spalo a hrálo si, vypadalo spokojeně.
http://www.sportobchod.cz/…72/72649.jpg

@Kokoska1 chariot mam slibeny od znamych, stehujem se k brutalne dlouhe cyklostezce tak budu bruslit 

@Jordaan píše:
@Bugattidivat se na stojici dite v kocaru, tak se mi udela spatne strachy, ze z nej vypadne a preklopi ho. Stejne jako @Denyna nechapu, proc by dite melo travit pul dne v kocarku, kdyz zrovna nespi.

No přesně.
Libertu jsem měla na syna ( drobkovi bude brzy 40), tehdy díky někomu známému světle modrý kořárek s okýnky, byla velká, hnusná a vypadala jako rakev.
I když nejsem nějak extra vysoká držadlo jsem měla nad koleny(.
Na holky později mi má předobrá tchyně koupila v Tuzexu Stegner ( vypadá jako ten kočárek od Grossularia) a později buggynu Stokke, polohovatelnou, úžasnou.
Dopřála mi pocit mít krásný kočárek a já jsem jí dodnes neskonale vděčná i když už tu není.
Na vnoučata jsem kupovala kočárky já a jednou můj manžel, jejich rodiče neměli čas. Pracovali a učili se na atestaci a tak nějak to na nás nechali.
Do města, vysloveně do velkoměsta v zemi kde není tak krutá zima jako tady, jsem koupila Stokke, důležitá byla výška rukojeti ( vysocí rodiče).
Na dvojčata Bugaboo, ten to zvládá i v Alpách.
jeden kočárek koupil můj muž, Harmann? Nemůžu si vzpomenout, byl to kočárek německé výroby, zvládá velkoměsto i Alpy.
U všech kočárků bylo důležité aby se dobře rozkládaly a skládaly do auta a aby do nich vešly dlouhé děti vysokých rodičů, což se povedlo.
Jo, ještě jsem si vloni koupila a hned vyzkoušela na dovolené kočárek pro dvojčata ke kterému se přidá ještě jedna sedačka, značku teď nevím ale i dlouhý pětiletý vnuk se do něj krásně vejde.
Všechny jsou asi pro někoho v trochu vyšší cenové relaci, ale zase pořád lepší než koupit levný kočárek, pak čekat měsíc na opravu atd.
Podotýkám že mám celkem 5 vnoučat, takže to nebylo x kočárků pro jedno dítě .

Já jsem byla donucena okolnostmi pořídit sourozenecký kočár (děti 18 měsíců od sebe), mladému pánovi se nechce chodit,(teda on by toho naběhal, ale zkuste si dojít 1 km do obchodu, když na 250 metrech za ním naběháte 2 kilometry a zabere vám to skoro hodinu). A navíc si rád po obědě pospí v kočáru venku na vzduchu. Takže nějakou vizuální degeneraci už nemusím řešit, všichni obdivují náš „autobus“ a o mě se už nikdo nezajímá =)

@Denyna Třeba výlet?

@v2e2rka Tady tento kočárek si pořídila známá a okamžitě ho dávala pryč, že se s nim jezdilo naprosto šíleně…

Já jsem měla kočárky 3 a peníze na ně vynaložené jsem nikdy nelitovala. Dobrý výběr mi neuvěřitelně ulehčil život. Celková suma se ale blížila 70…

@moninika no vidíte, a já si ho nemůžu vynachválit.

@Jordaan Stojící dítě v kočárku bylo na kšandičkách, vypadnout nemohlo, mohlo ovšem zvrhnout kočárek. Bez dozoru se nechat nemohl. Ale dobře se to hodilo na výlety, dítě se tam mnohem déle zabavilo hračkami a pozorováním okolí. A konečně v době, o které píšu, skoro žádná mladá rodina neměla ani ojetinu. Na sídlišti bez obchodů a infrastruktury byl i běžný nákup půldenní výlet.
Vnoučata jsou na kočárku připoutaná, buď spí, nebo sedí a pozorují okolí, což jim vydrží tak půl hodiny a pak chtějí změnu. V podmínkách, kde jsem tehdy bydlela, bych neměla šanci nakoupit.

@v2e2rka Jak to drží rovnováhu?
Já teda přiznávám, že s kočárkem se budu loučit dost nerada. Jezdím teď na nákupy a obchůzky s golfkama, vnouček jde buď pěšky nebo si chvílemi sedne, jak se mu zrovna chce, případně je možné ho tam přivázat, aby například v samoobsluze nelítal a nedosáhl na zboží. A hlavně nemusím nosit nákup, ten se veze v každém případě.
Do města už se mi naopak osvědčilo nechat kočárek doma, je to jednodušší v MHD i tak celkově.

@stricc pokud je plně naložený (teda vezou se obě děti), tak rovnováhu drží skvěle, je trošku problém s najížděním na chodníky, jenom přece na přední kolečka není vidět, ale s tréninkem je to lepší. Na vesnici ideální, nedokážu si představit s tímhle nastoupit do autobusu nebo tramvaje.

Na synovce (taky cca 18 měs. od sebe) má švagrová tohle. Jezdí se s tím dobře, je stabilní a dobře zatáčí… A při spolupráci dvou dospělých se dá i celkem normálně naložit do tramvaje.
http://www.detskybazar.cz/…imag1002.jpg?…

@shanimplavkynahrocha tohle jsem viděla. Ono to těm dětem asi nevadí, ale já dostávám záchvat klaustrofobie místo toho spodního, jen to vidím

@shanimplavkynahrocha vypadá krásně, taky tyhle kočárky často potkávám.
Jen mi připadá jestli někdy nevadí tomu vzadu že nevidí, resp. že vidí záda toho druhého?

@stricc já taky, ale děti to asi mají jinak.