Dnes k nám přiletěli špačci, jak ráda je zase vidím a slyším.
Vlákno jen tak pro radost
Stala se mi minulý týden taková nemilá věc, naplnila se moje nejhorší
noční můra, měla jsem defekt na dálnici. Musela jsem odstavit auto,
navléct si vestu, vystoupit a volat si o pomoc. Tou dobou ještě hodně mrzlo
a foukalo. Naštěstí se ukázalo, že je to jen proražená pneumatika.
Ale co chci hlavně napsat je: zastavilo modré Audi, vystoupil mladý muž,
navlékl si vestu, ptal se zda mám v autě klíč, zvedák, rezervu…
Normálně mi to kolo šel vyměnit a já na něho koukala jako úplný blázen.
Přemýšlela jsem jestli mě zná… nebo proč to dělá, kdo to je? Pak jsem
mu tedy řekla, že je hrozně hodný, ale že už mi jede pomoc, že nemusí
nic dělat. Říkal, že mě tam viděl stát a vracel se od nejbližšího
sjezdu aby mi pomohl. Byla jsem v úplném šoku a jsem v podstatě i po
týdnu.
Jak teď všechno nestojí za nic, je blbá nálada, lidi jsou naštvaní a mám
pocit, že jsme všichni čím dál víc rozhádaní a unavení, tak tohle bylo
pro mě jako zjevení. Že prostě dobří lidé jsou a pomůžou, když je
potřeba. Fakt mě to hrozně překvapilo.
A tomu pánovi tímto ještě jednou děkuji.
@Murray Chápu, že
jste dojatá lidský přístupem. Ale racionálně je to blbost. Hodně mrzlo a
foukalo a vy si takhle stojíte na dálnici a opravujete kolo… To není dobré
ani pro další účastníky provozu, mohl vás někdo přehlédnout a přejet,
narazit do vás, cokoli.. To prostě není dobré. Defekt na dálnici znamená
označím auto trojúhelníkem a odejdu z dálnice, nepohybuji se ve
vozovce.
Nechci moralizovat, ale je to tak. Nechcete být členem rodiny, ve které
někdo nechtíc narazí do auta a to odražené auto někoho smrtelně zraní.
Není to zas tak výjimečná a neobvyklá událost.
@Byljednoujedenživot
Jéje. Tak to se omlouvám, špatně jsem se vyjádřila.
Já vzorně označila auto a odešla jsem z vozovky přes škarpu na pole
(kdyby tam byla svodidla, tak za svodidla). Kolo jsem si neměnila sama a při
té opravě za námi stálo oranžové auto silničářů se světelnou šipkou
a hlídalo, aby nás něco nesmetlo. Myslím, že předpisy jsem dodržela a na
bezpečnost jsem myslela. Jen se mi to všechno nechtělo vypisovat, bylo by to
moc dlouhé.
@Murray V tom
případě super, mně se úplně sevřel žaludek při představě, že takhle
někdo stojí, byť na okraji dálnice a sám si něco opravuje.
Není to nic výjimečného, jezdím často a lidi měnící se v řízení,
čůrající na okraji dálnice, vytahující věci z kufrů, ideálně hned za
namrzlým povrchem mostu atd nejsou nic výjimečného. Chápu, že se může
stát náhlá příhoda, nevolnost, ale to co vídám pravidelně mi hlava
nebere. Nedávno jsme se bavili s kolegou, jak málo lidé věnují pozornost
prevenci úrazu a jak moc se potom diví.
@Murray Před Vánoci
jsem měla dopravní nehodu. S mou malou dcerkou. Jela jsem po hlavní a
z boční cesty do mě v plné rychlosti narazilo auto a řidič odjel. Po
nárazu mi vypadla řídící jednotka, vyletěly erbegy. V protisměru plno
aut, za námi také. Stačila jsem strhnout volant a zastavit těsně před
lampou. Zasekly se pásy a já nemohla dcerku dlouho vytáhnout z auta.
V autě byl dým, dcera plakala..Když jsem ji vytáhla, tak k nám přišla
paní ( také děkuji za pomoc!) a snažila se dcerku uklidnit mezitím co jsem
volala na policii a pro pomoc. Po telefonátu paní musela odjet do práce a já
s dcerou v náručí čekala 3/4 hodiny u vraku auta na příjezd policie.
Byl mráz, sněžilo, strašná zima. Stály jsme u krajnice frekventované
silnice. Po celou dobu zastavil pouze jeden mladý muž a nechal nás na chvíli
se ohřát v jeho autě. Odnesly jsme si díky bohu jen nachlazení a teploty.
Auto bylo totální škoda.
No a co chci říct Když jsem přišla do práce, tak mi říká
kolegyně, že nás její dcera viděla, když jela do obchodu. Že jsme stala
u krajnice s dcerou v náručí a že jsme byly celé zasněžené a když se
z obchodu vracela, že jsme tam pořád byly.. Neměla jsem slov. Dcera mě
zná. Poznala mě. A nic
@MarryJu To je
vážně hrůza. K pláči. Je dobře, že jste vyvázly jen s rýmou.
Musím říct, že mě tato moje příhoda přinutila se zamyslet i sama nad
sebou, zda a za jakých okolností bych někde někomu zastavila a zajímala se,
jestli nepotřebuje pomoci. A taky se samozřejmě na té dálnici našli tací
(asi 3), kteří na mě troubili. A to už jsem tedy vůbec nepochopila.
@MarryJu píše:No a co chci říctKdyž jsem přišla do práce, tak mi říká kolegyně, že nás její dcera viděla, když jela do obchodu. Že jsme stala u krajnice s dcerou v náručí a že jsme byly celé zasněžené a když se z obchodu vracela, že jsme tam pořád byly.. Neměla jsem slov. Dcera mě zná. Poznala mě. A nic
k poblití
@MarryJu ŘIDIČ ODJEL?! To nepochopim. Někomu zdemoluju auto a ujedu? Ještě to dokážu pochopit, když někomu promáčknu nárazník při vyparkovávání (neudělala bych to), ale ujet od nehody je prasárna největšího kalibru. Fuj, to jsem se naštvala.
@MarryJu Jako přes kopírák! Ten pocit zklamání nikdy nevymizel. Ale je fakt, že bohové mají smysl pro humor a už několikrát mě dostali do situace, kdy jsem byla já na straně podporovatele a pomocníka, který mi kdysi tolik chyběl.
Ale mám i hezké zážitky, například ve městě zastavili policisté a
opravili malé holčičce jízdní kolo .
@bao-baba Taky se mi
v tu chvíli, když mi to kolegyně říkala chtělo regulérně zvracet. Ta
její dcera má stejně starého syna jako je moje dcera. Viděla uplakané
dítě v mrazu u vraku auta a prostě nic.
Když jsem poté dívala na kamerové záznamy ( kamera byla umístěna na
lampě před kterou jsme zastavily),tak jde jasně vidět kolik aut tam projelo
a jak nás z daleka objížděly.
Pripomela jste mi nasi sousedku, ktera zvesela vypravela, jak z okna videla, jak nekdo v noci do privesu auta naklada manzelovu motorku. Nektery lidi jsou proste svine. Jsem rada, ze se Vam i dceri nic vazneho nestalo (ve smyslu opravdoveho zraneni) a doufam, ze pokud nekdy budete potrebovat pomoc, tak ze narazite na nekoho slusneho a hodneho.
@Jordaan Děkuji.Já byla ještě na nemocenské samozřejmě s krční páteři. Ale už jsem v pořádku. Zůstalo mi akorát menší trauma, které zažívám, když řídím a vidím, že z vedlejší cesty přijíždí auto. Stres a pocit na zvracení zažívám při každé cestě do práce a z práce. Byla to bezmoc. Nemohla jsem nic ovlivnit. Musím to překonat a chce to nejspíš čas.
@Jordaan
Tak nevím, nejsem právník, ale zdá se mi, že by to klidně mohlo být na
žalobu. Byla svědkem trestného činu. Nemyslím, že by jako měla jít
bránit vaši motorku vlastním tělem, ale třeba vám zavolat, zavolat
policii, napsat SPZ. Určitě takovou krádež vyšetřovala policie. Přiznám
se, že bych jí v tom čumák oráchala, minimálně bych jí jako svědka
nahlásila. Tohle chování nenávidím.