@Adini202 Vím, že
je zbytečné někoho přemlouvat, aby měl jiná kritéria, než má, ale tím,
že chcete člověka ze svého oboru, si strašně (a zbytečně) zužujete
výběr. Je pravda, že mě třeba absolutně neláká představa například
ajťáka, ale to spíš proto, že je považuju (možná mylně) za úplně
jiný typ lidí, než jsem já, a ne proto, že bych si s ním nemohla povídat
o své profesi (což bych určitě mohla).
Ono je takové kritérium podle mě stejně nanic, protože když potkáte
někoho, do koho se zamilujete, a budete si chtít racionálně zvážit, jestli
je to vhodný partner, je určitě rozumné ptát se, jestli je
hodný/spolehlivý/věrný, ale kdyby všechno ostatní klapalo, určitě byste
ho neodmítla jen proto, že není z oboru, ne?
Mimochodem co mi zatím tady v té debatě trochu chybí, je vzájemná
přitažlivost (třeba zrovna v souvislosti s těmi vašimi ostatními
zájemci). Když se zamyslím nad některými muži, kteří se mnou chtěli
mít vztah, vypadalo to, že mají v podstatě všechno to důležité, co by
měl dobrý partner mít (jasně, to se ukáže až později, ale v té fázi
to tak vypadalo), ale prostě to nešlo, protože si to u mě prostě
(fyzicky?) nesedlo. Nemůžu ani říct, že by něco chybělo, prostě něco ve
mně nechtělo, připadalo si nepatřičně. A bylo mi vždycky líto, že se
připravuju o kvalitního člověka, i kvůli němu mě to mrzelo. Proto mě
tahle otázka mimořádně zajímá - jak moc na to dávají ostatní a jestli
do toho třeba někdo jde i přesto a jestli je chyba do toho naopak nejít
i přesto.