Změna stylu v zahraničí

Při pobytu ve Francii pár let zpátky jsem byla překvapená, že všichni, ale opravdu všichni nosí jen černou. Asi to tenkrát byla nějaká móda, ale já jsem najednou měla pocit, že z těch tří napěchovaných kufrů, co jsem sebou dotáhla, drtivou většinu nemůžu vytáhnout. Byla jsem ještě taková nesebevědomá, v pubertě, takže představa, že budu se svými barvami přitahovat na ulici pozornost mě celkem děsila. Ale na kompletní obměnu šatníku jsem neměla samozřejmě prostředky, takže jsem to nějak musela „vydržet“ a myslím, že mi to nakonec bylo i k užitku.
Ještě dříve (to už je ale snad tak deset, dvanáct let) tam byla velká móda mezi mladými nosit nohavice kalhot zastrčené v ponožkách. Hrozně jsem se bála, aby to k nám nedošlo…no snad ne, nebo mě to aspoň minulo.
Jinak můj tip je rozjet to ve velkém ve výprodejích, mám tu zkušenost, že slevy jsou tam oproti našim obchodům skutečně omračující a super oblečení se i po přepočtu dá pořídit za směšné peníze. Dnes už asi neplatí, že bude o moc jiné, než u nás, ale dřív to tak ještě bylo, já mám ve skříni některé stálice, za které jsem tam dala pár korun v klasickém řetězci a dodnes jsem je na nikom v ČR neviděla, což považuju za zázrak:)

Když jsem byla na Erasmu v Německu, jediný výrazný styl, který se tam objevil, byly kabátky a k tomu conversky. Naštěstí! jsem se neinspirovala 

Občas jsem při návštěvách (naposledy Francie)něco zachytila. Ne vše se mi líbilo, pravda. Nechci zase úplně kopírovat a naříkat, jak nic není, ale buď si málo všímám, ale moc zajímavě oblečených lidí nepotkávám. Hodně se rozmnožily bloggerky, přijde mi to na jedno brdo vše. Ty řetězce jsem myslela taky, že jsou stejné, ale když jsem porovnala Zaru právě v té Fr. ve městě s cca 50tis obyvateli a tou v Brně, nedalo se srovnávat, a to ani cenami ve výprodejích. To samé, když se člověk přehoupne za hranice, např. do Mistelbachu.

Příspěvek upraven 23.11.12 v 14:13

Hodne jsem zmenila styl za pobyt v Australii. Privezla jsem si par veci ze super vzdusnych materialu. A i tady v lete nosim volnocasove australsky styl. Jejich moda je zvlastni, neco jako hadry z UK krizeny s prakticnosti hodne tepleho pocasi. Naucila jsem se nosit klobouky, cetky na krku a propadla jsem botam ugg. Jinak me ovlivnilo hodne i Spanelsko a jeho stylova cistota.

Nevím, jestli mám takové štěstí, nebo si svět tolik idealizuji, ale v cizině potkávám daleko otevřenější, vlídnější a slušnější lidi, kteří nemají potřebu druhého hned hodnotit a soudit. Nebo to možná i dělají, ale já to tam nedovedu tak snadno rozpoznat. Proto mívám po návratu z ciziny osvobozující pocit, že experimentování či pokusy o vybočení z davu jsou v pořádku… samozřejmě že po několika dnech či týdnech to pomalu začne vyprchávat a po pár srážkách s realitou se vracím ke svému zaběhanému stylu, na který je okolí zvyklé.

Co mě v zahraničí vždy potěší, jsou chodníky. Hodně chodím pěšky po městech a ať jsem byla kdekoli na západ od našich hranic, všude byly chodníky krásně rovné, uzpůsobené podpatkům, kočárkům, starým lidem… u nás (Praha, HK) je to všude samá díra, hrbolatý asfalt, kočičí hlavy, kluzké dlažby, vysoké obrubníky… Možná řeknete, že to je zanedbatelná drobnost, ale není: když u nás spěchám, musím si vzít raděj placaté boty a od toho se pak odvíjí zbytek oblečení.

Japonsko je spíš inspirací jak ne A navíc pro naše postavy nepoužitelné, tady jsem v té době kupovala S, tam XL
Ale dovezla jsem si pár skvělých kousků-protože oni mají úžasné věci, jen je třeba je zkombinovat trochu jinak než jsou Japonci zvyklí. Inspirace přišla spíš s úsměvem a slušností.....jo a taky jsem se tady párkrát vyzula před zkušebními kabinkami (což se tam běžně dělá-mimochodem bezva zvyk), ale už jsem se to odnaučila 

Tak mě pobyt na Erasmu v Německu módně nijak neovlivnil…Ale všimla jsem si, že jakmile se oteplilo, všichni měli legíny. A já teda nevím, ale ve 30 stupních si strkat pod šaty nebo sukni černé legíny, to mi moc smysl nedává…

Pamatuji se úplně přesně, jak na mě zapůsobil můj pobyt kdysi v Německu. Bylo to v roce, kdy u nás všechny módy dbalé osoby ženského pohlaví nosily barevné kaliopky a k nim košilové halenky ušité z brokátu primárně vyrobeného jako závěsovina. Tehdy jsem se stala šťastnou majitelkou devizového příslibu a zoufalou chovatelkou myšlenky, že v tom velkém světě budu za chudinku, neb jsem, coby studentka, takový model nevlastnila. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na místě zjistila, že Mnichovanky tuhle, ani žádnou jinou, uniformu nenosí. Od té doby pouštím (pseudo)módní trendy z hlavy a oblékám se tak, abych se cítila dobře a sama sebou.

Moje zkušenost:
Třeba v Anglii a v Německu, kde jsem chvíli pobývala, nežijou kdovíjaké módní bohyně. Řekla bych, že zrovna Němky a Angličanky se občas oblíkají dost blbě. Ale co je v zahraničí podle mě vidět, to je svoboda experimentovat. Zajímavé modely se u mladých vidí mnohem víc, tady je oproti tomu šeď. Já osobně si myslim, že je to i odlišnýma finančníma možnostma - nám už holt po zakoupení pár kousků tolik peněz na doplňky a experimentování nezbyde. Ale kromě toho je spousta dalších důvodů, samozřejmě, jen si myslim, že toto k tomu taky přispívá.

@nellie
Já byla v Paříži jen na dovolené. Očekávala jsem, že se tam hrozně inspiruju v módě, ale možná jsem měla přehnaná očekávání, a pak mi právě taky přišlo, že tam všichni chodí na jedno brdo, v černé či tmavě modré a v „uniformě“ balerínky + úzké kalhoty (většinou džíny)+ tričko a černé sako. Byla to pravda elegantnější uniforma než u nás, ale čekala jsem od mladých Francouzek víc. I když samozřejmě se na ulicích našly i krásné modely, a inspirativní pro starší ročníky byly i tamější mamky a babičky.

@Osmikraska Naprosto souhlasím s tou Francií včetně postřehu o starších ročnících, ty „maminky a babičky“ tam bývají opravdu nápadně často neuvěřitelně šmrncovní, udržují se do vysokého věku, vypadají přirozeně a jsou vkusně oblečené, v tom vidím opravdu velkou inspiraci pro Češky.
Nicméně mám pocit, že to mladší generace Francouzek jaksi nepodědila a maminky bývají mnohdy daleko atraktivnější, než jejich dcery…

Ja som v 18 odisla ako au pair do Irska a po 8 mesiacoch som sa prestahovala do Londynu kde teraz zijem uz viac ako pol roka a jedine co sa zmenilo ze mam viac peniazi (predtym som bola v skole a vreckove som nedostavala) cize si mozem kupovat viac oblecenia, ale zial este som sa stale nedostala do bodu vela-kvalitneho. Kazdopadne som zacala nosit asi viac siat a sukien a mam omnoho viac topanok na opatkoch. A zacala som sa malovat:)

Mě asi ovlivnil (sice velmi krátkodobý, ale přesto) pobyt na Islandu, tenkrát tam zřejmě byla vlna emo, která k nám přišla s velkým zpožděním, a mě to v té době hrozně fascinovalo a k trochu punkovému oblečení (se kterým už jsem tam přijela) jsem přidala ty zářivé barvy (růžová, svítivě zelená, černý lak na nehteh a ohnivé konce vlasů). Punk/emo/hipie styl už je sice minulostí, ale záliba ve výrazných barevných kombinacích a depresivní hudbě zůstala Pak mě také velmi zklamala Paříž, kde ať jsem hledala jak jsem hledala, žádnou inspiraci na ulici ani hromadu šikfrancouzek jsem nenašla. A taky mě zklamala přehnaně vychvalovaná kuchyně a špinavé restaurace, ale to už je mimo mísu.

V Paříži ještě všudypřítomný proch*aný zápach:)

Po třech měsících v Londýně mám pocit, že místní uniformou mladých jsou legíny (na všech typech postav) do nich zastrčené over size triko, a na hlavě účes ála „drdol vylezla jsem z vany“. Zatím jsem nenašla chuť se u nich inspirovat.
Jinak čas od času se stane, že nějaký model na ulici mě zaujme, ale než si ho stihnu pořádně zapamatovat, abych se inspirovala kombinacemi, dotyčná už je pryč, a zůstane po ní jen příjemný dojem že jí to slušelo.

Někdo tady psal o Japonsku. Já jsem tam byla cca před 13 lety a přivezla jsem si spoustu blbinek a oblečení. V té době tam frčely přívěsky na mobily(to tady ještě nikdo neznal), obří platformy, automaty na skvělé veselé fotky.To teprve člověk poznal jak jsme tu 100 let za opicemi.Ty narvané obchody vším možným, to si nedokážete představit, ty vychytávky! Třeba šablony na různé styly obočí jsem viděla uplně poprvé. Tam si každý nosí co chce a je to prima podívaná. Vkus nevkus. Dospělé maminy nosí sponečky a kraječky a chtějí působit roztomile. A víte proč mají Japonky křivé nohy? Protože tam skoro neexistují kočárky, mámy mimina tahají v náručí- aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Jako modní výstřelek jsem si přivezla boty na platformě cca 7 -8 cm. Hnědé, placaté, styl spíš sandálky. V Hypernově si na mě ukazovali prstem ! A dneska jsou toho plné obchody.

@miichalka píše:
Po třech měsících v Londýně mám pocit, že místní uniformou mladých jsou legíny (na všech typech postav) do nich zastrčené over size triko, a na hlavě účes ála „drdol vylezla jsem z vany“.

Tohle Britky drží už rok. A ideálně rozšmajdané válenky, balerinové šlupičky a nebo neskutečně začuněné tenisky.

@Dahllie Leginy na vsech typech postav uz jsem tam zaznamenala nekdy pred deseti lety, ale mozna mely mezitim pauzu 

Ja jsem se odstehovala do Norska a inspirovalo me to hodne. Je smutne, ze vlastne az tady jsem pochopila, kam se nosi sportovni bunda a pohorky.
Co opravdu ocenuji je funkcnost a logika oblekani, coz samozrejme souvisi s pocasim. Velky duraz se klade na vlnene termopradlo a vlnu obecne. Svetry s norskym vzorem netreba predstavovat. Libi se mi dlouhe cardigany s propinanim. Uzasne jsou hunate rukavice, saly, beranice. Hodne oblibene jsou ponozky, ktere kousek presahuji kozacku a maji na sobe nejaky zdobny prvek, napr krajku. Pak tu snad vsechny zeny nosi tuniky delkou a strihem na tisic zpusobu. Pro deti tu delaji specialni bundy a kalhoty z PVC do deste, nebo zateplene gumacky az do -20. Na kocarky se pouzivaji rukavniky.
Co se tyce stylu Norek, je to asi vsude stejne. Polovina se umi a obleka velmi elegantne (vypadaji jak ledove kralovny) a polovina na to kasle a chodi v teplakach a sesmajdanych teniskach.

@Kjersti
Rukávníky na kočáry jsem asi vloni viděla poprvé i u nás. Možná to bylo i dřív, ale já si kočárových trendů moc nevšímám. Je to super věc, řekla bych.

Mají to už pár let i tady, aj s beranem vevnitř. Super věc.

Zaujal mě ten model kalhotový komlplet s pukovýma kalhotama do holínek, kozaček.. to se mi moc líbí! ale hádám podle Ady je to peklo..

Podle mě ne:) Mně se líbí aj kombinace barev na svetru, ta zelenkava a cervena.

Mám zahraničí ráda, protože mám pocit, že tam lehce zapadnu do davu, zatímco tady na mě čas od času zírají vyperoxidované blondýny v pekelných kombinacích oblečení. Nejdrsnější bylo, když jsem na japonský den zírání na sakury zkusila kratší károvanou sukni, lehce růžové punčocháče, balerínky, nadkolenky a sako.

Po dlouhodobém pobytu ve Francii jsem se nakazila tou černou, co tu někdo zmiňoval. A už se toho nikdy nezbavila. A nezbavím