Británie začíná řešit fast fashion

Je to problém všetkých komodít, ale niekde treba začať.

Její parlament teď vyzval největší módní řetěžce, aby poskytly informace o krocích, které podnikají směrem k udržitelnosti v módním průmyslu. Výzva obsahuje řadu otázek – mimo jiné na platy zaměstnanců, bezpečnost práce či řešení následků podnikání k životnímu prostředí. - a oni poskytnou přesně ty vyhovující informace, k čemu tohle je?
Já pracuji v obchodě s oblečením a nazvalo bych to jako super fast fashion. Ty věci mají životnost na obchodě tak měsíc; pokud se neprodává, musí být staženy, protože mezitím obdržíte kvanta jiného zboží. Některé věci jsou už od pohledu odsouzené dožít se výprodejů a ani tam je nikdo nechce. Přitom by stačilo trochu rozumu. Ale ten se zjevně nikomu nechce používat.
Fast fashion byla, je a bude a moc se tam toho nezmění, bohužel pro zaměstnance i zákazníky.

Příspěvek upraven 13.01.19 v 20:02

Proč si myslíte, že se nic nezmění? Mění se to v jiných oblastech (třeba spotřebitelský přístup k potravinám, k jednorázovým plastovým výrobkům, k třídění odpadu), proč by se to nezměnilo tady? Nemyslím si, že by fast fashion úplně vymizela, ale promění se to určitě, jsem optimista.

Třeba ty plasty, to jsou dobré zprávy, ale tuhle jsem zrovna četla dobrou připomínku, že přechodem na lepší materiál se problém zmírní, ale nevyřeší (i tu kukuřičnou drť na papírové kelímky, nebo z čeho to dělají, je potřeba vypěstovat, zpracovat atd.). Řešením by bylo zastavení toho děsivého konzumu, a ten se zastaví jen těžko.

přesně. a většina vzhledem (ušitím, střihem a materiálem) tomuto mikročasu odpovídá - udělala jsem hloupou vyjímku a koupila v HM svetr, který po prvním !nošení! zežmolkovatěl a je prakticky odsouzen na nějaké to podvlečení pod bundu , když zaběhnu koupit chleba

Co s tím asi tak mají velké obchodní řetězce udělat? Legislativa umožní za nějakých podmínek vznik a rozvoj něčeho, a pak to zatrhne těm, kteří v tom byli nejúspěšnější. Chybu je potřeba hledat jinde než u těch, kteří v daném systému dokázali úspěšně fungovat. Být parlamentem, tak reaguji hlavně tím, že zpytuji svědomí a hledám funkční úpravy legislativy. Vyzývat z této pozice obchody je směšné.

Příspěvek upraven 13.01.19 v 21:17

Domnívám se, že tlak skrze osvícené zákazníky je nakonec nejúčinnější. Lidi by měli vědět, co je spojeno s jejich spotřebou.
Na mě to platí, každý rok touhle dobou jsem řádila ve výprodejích, letos nemám vůbec chuť si něco koupit. A dost přemýšlím už při tom, když si něco vybírám, jestli to unosím a co to udělá se životním prostředím, až to vyhodím.
Docela účinné je představit si svůj vlastní skon a všechen ten oser pro pozůstalé, až budou muset vyklízet vaše skříně. Fakt to pomáhá, přijde vám to najednou blbý je tomu vystavit.

Paris1789 - Přesně z tohoto důvodu mám ráda uklizeno ve svých věcech (ve všech) mít je v cajku, a přesně vědět kde co je. Nesnáším pocit,že by se mi někdo někde hrabal, i když tam neschovávám žádná tajemství. Prostě když potřebuju aby mi „mých věcech“ někdo úřadoval, když nejsem doma - papíry, oblečení, apod, tak musí jít najisto, takže po telefonu hlásím - tahle skříň, police druhá od shora vlevo, žlutý šanon, desky s názvem xy… asi je to trochu diagnóza no svoje věci jsem schopná najít i poslepu…ale když vidím, jaký má někdo v baráku binec a co všechno se tam dá najít, tak je mi zle…

Teda já mám v baráku asi tak deset tisíc různých komodit, o kterých musím vědět, ale zjistila jsem, že poslat muže pro vruty 4/30, které jsou v prádelně v regálu na nářadí v horní polici v průhledné plastové krabičce cca 15 krát 30 krát 3 centimetry s modrými klapkami, je zbytečné. Následkem toho se dost naběhám po schodech.