Dokonalé! Tomu nelze nic vytknout a ta kabelka, to je krásná třešinka na dortu.
Oblíbené šaty s kočičím potiskem...
Šaty: Mango
Kabelka: Urban Outfitters
Boty: Mango
Vaše modely se mi líbí tak na střídačku, ale tenhle hraničí s dokonalostí, ty šaty jsou nádherné a doplňky k nim dokonale sednou:)
Jste krásná, úspěšná, fotogenická, umíte se obléct a navíc máte šaty s kočičkama a super kabelku…grrr, nenávidím vás ![]()
Super,
nechci opakovat, co už bylo řečeno. Snad jen dodávám - že bychom tu dnes měli poprvé model, který získá samé zelené? ![]()
@AnaKarenina to těžko, za chvíli přijde někdo s tim, že je to „vyblitý“ a slečna nevýrazná a že nemá opálený nohy a nevim co ještě ![]()
jo ještě že by si přes to měla vzít jupku, protože tomu něco chybí a pak ten nejlepší argument „já bych to nenosila, tak se mi to nelíbí“ ![]()
@ Corrigan,
jasně, to je docela dost dobře možné ![]()
Jinak nevím do jaké míry je to na MP k tématu, ale mě se právě líbí, že slečna není uměle opálená ze solárka a zmalovaná, ale přitom je krásně nalíčená a upravená. Pro mě je to přesně trefa jak nevypadat moc uměle, ale přitom nebýt za divoženku, která zná řasenku jen z vyprávění.
Model je skvělý, k němu neméně skvělý účes a líčení (takový nenucený french chic:)), úsměv… ale upřímně řečeno, úplně první, co mě napadlo, bylo, že naprosto parádní je zejména ta hlavní fotka. Působíte na ní živě, rozevlátě, uvolněně, přitažlivě… Model by byl dobrý i tak, ale ta fotka ho bezezbytku „prodala“ ![]()
Krásné, svěží, takové vřelé:D skutečně by mě zajímalo, za co je těch pár mínusů… Můj osobní pocit je, že závist lidem prostě brání, aby tu někdo měl plný počet zelených ramínek. Docela bych chtěla vidět outfity dotyčných, pravděpodobně to bude taková paráda, že by si i Ada sedla na zadek: )
Příspěvek upraven 23.01.14 v 17:25
Vždycky se divím, jak se na MP šmahem odsuzuje móda osmdesátých let jako hnusná. Mně naopak vždycky připadala hezká, elegantní, ženská. Tady kupodivu „osmdesátky“ nikdo nezmínil (proč?) a všem se ty šaty hrozně líbí, přestože přesně takové nebo velmi podobné se právě v oněch „hnusných“ letech nosily. Samozřejmě s dlouhými kabáty, aby dole nevykukovaly. Měla jsem takové několikery, a nosila je v zimě v létě, pochopitelně „urputně sladěné“ - pásek, kabelka, boty na podpatku. (Fakt žádná skleróza, ještě je mám schované – šaty i boty) Prostě hnusné, nemožné „osmdesátky“… Nebo že by to tentokrát neplatilo? ![]()
Nevšimla jsem si, že by se tu někdo nějak vehementně obouval do osmdesátek, když už, tak se tu spíš hážou do kotle celý devadesátky… Jinak mně ten model osmdesátky vůbec neasocioval, ale vůbec by mi to nevadilo, mám toho období vysloveně ráda.
Ono je tam těch vlivů asi víc. Jednak osmdesátky trvaly 10 let
, což je na jeden módní styl zatraceně dlouhá doba. Záleží taky na věku, v jakém je člověk prožil, na osobním vkusu a prostředí, ve kterém se pohyboval. Při kritice určitého módního období je také dost obvyklé, že se zobecňují extrémy a úlety, a přitom se nebere v úvahu, že většina, která akceptovala spíš jen náznaky módních trendů (typy kabátů, určité střihy sukní a kalhot, určité typy a tvary doplňků atp.), se tomu smála i tehdy. Takže když třeba někdo napíše, že v „osmdesátkách“ nebo „devadesátkách“ se nosily bílé lesklé legíny, k tomu neónově vybarvené minisukně, a nakadeřené dlouhé vlasy, které připomínaly keř po vichřici, tak má jistě pravdu, ale do zaměstnání tak chodila třeba jenom jedna žena ze sta (pokud jí bylo míň než pětadvacet) a budila tam velkou pozornost, zatímco ostatní nosily kostýmy, sukně nebo kalhoty s pěknými halenkami nebo střízlivé šaty podobné těmto.
Na začátku osmdesátých let jsem byla malá a bylo mi jedno, co mám na sobě (převážně jsem nosila kousky, které pletla babička), koncem osmdesátých jsem byla puberťačka a oblékala jsem se v souladu s trendem hudební skupiny Depeche Mode, kterou jistě, jistě znáte. Nechápu, proč tolik bazírujete na škatulkování, tyhle šaty jsou spíš sedmdesátky.
Zduř, kurde. ![]()
Příspěvek upraven 27.01.14 v 08:31
Jsem poslední, kdo by bazíroval na škatulkování. Je mi jedno, jestli to byly „osmdesátky“ nebo „sedmdesátky“. Ale faktem, za který nemůžu, je, že vyjít si v takových klasických šatech po roce 1989, tak se člověk „módně“ prakticky znemožnil. Jen si vzpomeňte: všechno bylo jednobarevné, různě fikaně až nepochopitelně vrstvené, kalhoty, trika, sáčka, mikiny, čím nesourodější kombinace tvarů, barev, stylů, tím lépe, a když už nebylo kde brát, tak nastoupili vorvani nejen na spodních lemech, svršky z nevhodných materiálů zmačkané jak zákon káže, a ty nejhnusnější střihy kalhot, co kdo může vymyslet… Taky v obchodech žádné „hezké“ DÁMSKÉ šaty na běžné nošení neexistovaly ani náhodou (a troufám si tvrdit, že neexistují ani dneska). Nenávratně z obchodů zmizely i příjemné šatové látky, takže i samovýroba je předem odsouzena k nezdaru. Přípustným řešením „elegance do práce“ zůstaly jen nepohodlné upnuté kostýmky nebo pouzdrové sukně s bílou sekretářskou halenkou (pro všechny postavy a pro každý věk!), v poslední době nanejvýš krátké pouzdrové šaty (většinou šedé nebo černé) bez rukávů, vhodné pro holčiny, které je na nic nepotřebují. „Hnusné šaty pro staré báby“ (přeloženo: vozorované s rukávem) byly přece přežitkem „hnusné socialistické konfekce“! Já jsem ten pocit neměla. Dámské šaty jsem nosila vždycky ráda (klidně na střídačku s oblečením momentálně trendovým, pokud neškodilo mým proporcím), a vždycky jsem oblečení té doby bránila proti paušálnímu odsudku, kterého na MP nebylo málo. Celý ten čas mi bylo líto, že zmizely obyčejné vzorované šaty, jako typ běžného dámského oděvu, úplně ze scény, a čekala jsem, až je zase někdo objeví. To se (po skoro 25 letech) stalo, což mě těší. I když je mi jasné, že jejich cesta zátky do běžného života, kam vždycky patřily, bude ještě trnitá. Toť vše.
Příspěvek upraven 27.01.14 v 13:39
@Rowanberry Už klasik říkal, že i ten středověk se musí posouvat neustále dopředu aby se udržel ve středu.
(Osmdesátky byly na tapetě před devadesátkama.)
Však jo, přijde mi, že se v módě vždycky nejvíc kritizuje období před cca 20 lety:) Kolem roku 2003 jsme se ještě s gustem posmívali osmdesátkám (ačkoli mně se vlastně celkem líbily), teď jsou to zas devadesátky (i když mně se vlastně celkem líbí:))
Něco takového v tom zřejmě hraje roli, i když to může být i naopak. Já prožila většinu dětství v 90. letech a ještě donedávna mi tehdejší móda připadala vysloveně srandovní, ale v poslední době jsem asi začala nějak podléhat nostalgii, začínám ji považovat za milé retro a některé prvky se mi až podezřele líbí:))
Já myslím, že je to normální generační vzdor. Soudě podle sebe, člověk zatuhne na stylu, na který si zvykl zamlada, takže jeho děti se za dvacet let, v době, kdy si samy tvoří svoji představu, nebudou přece oblékat jako on, padesátiletý „starý páprda“, resp. „moje nemožná matka“! ![]()










Komentáře
Zobrazovat komentáře chronologicky