Libi, az na kabelku, ktera mi pripomina kosmetickou tasku:)

Kabelka je fakt strašná, ty sportovní popruhy jsou úplně mimo styl všeho ostatního. jinak je to zajímavé.

Moc Vám to sluší

Vy jste boží

Kabelka je zlo, ale zbytek je na Vás až neuvěřitelně dobrý. (Tím myslím, že jindy se mi nelíbíte, dnes velmi.)

Já vás prostě žeru.

Mně se líbíte moc. Sluší Vám to. Já se blížím 60-ti ještě o trochu víc než Vy, ale Váš blog mě inspiruje. Nevzdávám to a myslím, že alespoň někdy mně to i sluší. Někdy mě až mrzí proč to naše věkové kategorie často vzdávají. Právě nyní máme dost času o sebe pečovat. Děkuji!

Ja ďakujem Vám! Veľmi ma Váš komentár /komentáre/ povzbudil, naozaj. Trošku tuším, prečo naše mnohé rovesníčky o seba nedbajú, rozhodne to nie je nedostatkom času. Skôr je to nedostatkom chuti. Mala som tiež krízu tak okolo 55-ky, keď som spozorovala, že začína rapídne starnúť už aj telo. S vráskami na tvári som bola vyrovnaná, ale toto ma ozaj zaskočilo. Začala som to svoje telo nenávidieť a nemala som už nijakú chuť naň nejako upozorňovať oblečením. To je presne tá kríza, keď si žena želá byť najmä „neviditeľná“, aby nebola nedajbože smiešna.
Ja mám dvojnásobné šťastie. Po prvé - roky som žila v alpskej krajine, kde sa slušivé oblečenie vníma ako súčasť kultúrnosti človeka a kde sa ani mladé dievčatá neobliekajú prvoplánovo sexi. Chcem tým povedať, že tam odev nedelí ženy na mladé a staré. Po druhé - môj muž ma v tomto „chytení druhého dychu“ veľmi podporuje a často mi hovorí, že mi to sluší… a to je motivácia ako hrom. On sám je už po šesťesiatke a tiež chytá hysáky zo starnutia. Navzájom sa povzbudzujeme: tak čo už, sme starí, čoskoro budeme hádam už aj ohnutí, ale vždy upravení a voňaví. Rezignácia je zakázaná!

Musím poděkovat za Vaši otevřenost. Lépe bych to o sobě nenapsala. Prožívám tu svoji změnu směrem k vyššímu číslu věku úplně stejně. Děkuji.