Materiály 2.: vlna

18.07.11 | autor Ada

Po minulém povídání o umělých vláknech se dostáváme k prvnímu pojednání o přírodních materiálech. Protože na jeden článek by toho bylo dohromady moc, budeme se dnes věnovat pouze vlně a dalším materiálům ze zvířecí srsti.

Ovčí vlna je materiál s velmi dlouhou tradicí (delší už má jen len). Plstěné textilie ze zvířecích chlupů jsou staré v podstatě jako lidstvo samo; vlněné tkaniny začali zřejmě vyrábět Sumerové kolem roku 4000 př. n. l. Odsud se chov ovcí a zpracování vlny rozšířily do Evropy. Dnešní nadvláda bavlny a umělých vláken je velmi moderní záležitost, ovšem nutná, protože na světě není tolik ovcí, abychom všichni mohli chodit ve vlně. (Možná by to šlo, ale museli bychom se naučit chrtit méně hadrů.)

Existuje nespočet ovčích plemen, která dávají vlnu různé kvality. Ovce na vlnu se chovají především v Austrálii (odsud pochází čtvrtina veškeré vlny) a na Novém Zélandě, v současné době samozřejmě také v Číně a v menší míře v mnoha dalších zemích.

Zpracování vlny

Surová vlna, která se získá ostříháním ovce, se nazývá "potní vlna" (anglicky "mastná vlna" - "grease wool"). Dobrý střihač by ji měl z ovce "oloupat" vcelku - rouno drží pohromadě díky zplstnatělým vrstvám. (Jehňata se stříhají ve věku půl roku a od té doby každý rok; dlouho nestříhaná vlna může ovci v krajním případě i zabít tím, že jí znemožní normálně fungovat.)

Záběr z brněnského přeboru ve stříhání ovcí

Rouno se poté rozebere na části podle kvality vlny, žádná ovce ji totiž nemá po celém těle stejnou. Někde jsou chlupy krátké a hrubé a hodí se jen pro technické využití či na koberce, jinde jsou dlouhé a jemné. Vlna se poté odmašťuje, pere, odstraňují se z ní rostlinné nečistoty, které ovce posbírala, surovina se znovu přimašťuje. Pak je vlna připravená na mykání (angl. "carding"), proces, při němž se materiál rozvolní a jednotlivá vlákna se narovnají. Na následující fotce vidíte vlevo nemykanou vlnu, vpravo tzv. pavučinku. V pozadí je mykací strojek na ruční pohon.

Vlna se pak může ještě česat (angl. "combing"), tím se odstraní kratší vlákna a zůstanou jen ta dlouhá; příze a látka jsou potom kvalitnější. Pavučinka se může použít na plstění (v hobby obchodech ji koupíte ve všech barvách), nebo se upřede. Na fotce je ukázka předení na kolovrátku, vyfocená na veletrhu hospodářských zvířat v Brně. Je to technika, kterou už najdete jen na podobných akcích nebo ve skanzenech, ale princip moderního strojového předení je v základu v podstatě stejný.

Aby vznikla zakroucená příze, jako je na obrázku, musí ještě následovat skaní (angl. "plying" nebo "twisting"). Při skaní se dvě, tři nebo více vláken příze skroutí dohromady.

Při výrobě směsových látek se může příměs do vlny přidat již v některé z předchozích fází; buď se vlněná vlákénka namíchají s umělými ještě před předením, nebo se při skaní splete vlněné vlákno s jiným. Další možnost je při tkaní (osnova z jiného materiálu než útek). Když tedy chcete látku zkoušet v ohni, je dobré zkusit zvlášť osnovní a útkové nitě.

Druhy vlny

Jak už jsem předeslala, není vlna jako vlna. To vám ostatně dojde, jakmile si osaháte pár různých vlněných svetrů; některý kouše jako ďas, jiný jen tak přiměřeně, některé svetry jsou heboučké. (U vlněných tkanin a jemných úpletů velmi záleží i na finální povrchové úpravě látky.)

Je-li na štítku v oděvu napsáno prostě vlna (wool), může jít (a pravděpodobně také jde) o vlnu recyklovanou. Zpracovávají se tak třeba odstřižky z výroby vlněné konfekce. Materiál se rozruší, znovu se upřede a vyrobí se látka. Tím pádem jsou ale vlákénka (staply) vlny kratší a výsledek méně kvalitní. Pro vlnu (i bavlnu) totiž platí: čím delší, tím lepší. Příze z dlouhých staplů je hladká, hezčí, trvanlivější a tolik nechlupatí.

Výrobce, který použil čistou střižní vlnu, se  tím rád pochlubí a na štítek to napíše (anglicky "pure new wool"). Kvalitu také potvrzuje značka certifikátu Woolmark, kterou jsme zde znali už za socialismu. Podobné logo má označení Woolblend - směsovka s podílem čisté střižní vlny.

Jehněčí vlna ("lambswool") je vlna z prvího stříhání, cca v šesti měsících věku ovce. Je jemnější než vlna z dospělé ovce.

Merino je vlna z ovcí stejnojmenného plemene; nejvíce se toto plemeno chová v Austrálii. Merinová vlna je měkká a jemná a má vynikající tepelně izolační schopnosti, používá se proto mimo jiné k výrobě sportovního oblečení.

Ovčí vlnu lze však ještě dále dělit podle jiných kritérií. Určitě jste někdy slyšeli nebo četli radu "pánské obleky z látky 130 jsou nejlepší". Toto číslo udává,  kolik přaden o délce 560 yardů lze upříst z jedné libry vlny, a tak nepřímo odkazuje na tloušťku vlněného vlasu (staplu); čím vyšší, tím tenčí a jemnější stapl, přičemž 130 je nejvyšší hodnota. Jenže tenkost není všechno, záleží také na délce staplu, na zpracování, povrchové úpravě látky...

Ostatní zvířata

Kašmír je materiál ze srsti kašmírových koz. Je velmi jemný, lehoučký a hřejivý, zpracovává se totiž hustá zimní podsada z jemných chloupků. Existuje mnoho odrůd kašmírových koz. Jednou z nich je pašmínová koza, chovaná na severu Indie, v Pákistánu a Nepálu.

Mohér je velmi jemná vlna z angorských koz. Vlákna na sobě nemají šupinky typické pro jiné druhy vlny (respektive mají, ale nejsou dostatečně vyvinuté), proto mohér neplstnatí. Z mohéru se vyrábějí zpravidla svetry, různé zimní doplňky, ale také plyšová zvířátka nebo vlásky pro panenky, srst angorských koz je totiž přirozeně vlnitá a na pohled i omak připomíná lidské vlasy.

Angora je srst angorských králíků. Chlupy jsou duté, vyplněné vzduchem, angorská vlna je proto lehká a "poletuje". Výrobky s podílem angorské vlny (obvykle se mísí s ovčí vlnou, aby se zvýšila elasticita - angorská vlna není přirozeně pružná) se poznají podle typické chlupaté "svatozáře".

Lama, vikuňa, alpaka - srst lamy vikuni je nejjemnější vlna, jakou můžete mít. Jemnost (průměr) vlasu se měří v mikronech (mikrometrech; 1 mikrometr je tisícina milimetru). Průměrná tloušťka lidského vlasu je cca 80 mikronů, ovčí vlny mezi 15 a 45 (ultrajemným merinem počínaje a kobercovou vlnou konče), podobné jsou i parametry běžné lamí vlny. Průměr vlasu z vikuni je do 10-12 mikronů. Vlna se navíc stříhá jen jednou za tři roky a zvíře je nutné nejprve chytit, protože vikuni žijí převážně divoce. Cena za oblek nebo kabát z vikuní vlny se proto počítá ve stovkách tisíc korun. Podobně jemná, ale dostupnější a výrazně levnější je vlna z alpaky (druh suri).

Velbloud také dává jemnou vlnu, podobnou lamí. Přestože pomocí moderních barviv ji lze úspěšně barvit, nechává se ve svém přirozeném zlatohnědém odstínu nebo se barví na podobné odstíny. Pravý velbloudí kabát je luxusní klasika. Levnějšími alternativami jsou kabáty ze směsovek (velbloud + ovčí vlna).

Máte-li alergii na lanolin, vlna z koz, lam či králíků může být řešením, neboť lanolin neobsahuje.

Vlněná nit pod mikroskopem, zvětšeno 50x. Je vidět, že je upředená ze spousty krátkých vlákének (staplů).

Při 200x zvětšení jsou dobře patrné šupinky na povrchu vlněných vláken.

Vlněné vlákno vedle akrylového (vzorek ze směsového svetru). Povrch akrylového vlákna je hladký.

Angora, 200x zvětšení. Vlákna angorské vlny jsou dutá a vzduch v dutinách slouží jako výborná tepelná izolace. Tenčí vlákénko s povrchem připomínajícím ocelové lanko je pesík, chlup ze svrchní vrstvy srsti.

Srovnání síly lidského vlasu a vlněného vlákna. Lidský vlas také není tak šupinatý, zvlášť je-li zdravý; je tedy méně náchylný k plstnatění.

Jak nakupovat vlněné oděvy

Z předešlého textu je patrné, že opravdu není vlna jako vlna a při nakupování je třeba být extrémně opatrný.

Chcete-li například skutečně kvalitní vlněný kabát, hledejte čistou střižní vlnu (s Woolmarkem), směsovku vlny s kašmírem nebo čistý kašmír. Kabát z takto kvalitního materiálu by měl být i pěkně vypracovaný. Na cedulce se bohužel nedozvíte, z jakého plemene ovce vlna pochází, jak jemné a dlouhé jsou staply, jak byla vlna dále zpracována a jakými úpravami prošla hotová látka - to by vám řekli snad jen v nějakém luxusním obchodě či krejčovství. Orientujte se hmatem a zrakem (je látka na omak jemná nebo hrubá? je hladká, drsná, nejsou vidět nějaká ošoupaná místa?).

Kabáty v řetězcích bývají z recyklované vlny, navíc často ve směsi s polyesterem. Směsovka je méně hřejivá než čistá vlna, když už směs, tak s co nejvyšším podílem vlny (80:20 třeba). Neplaťte za takový kabát zbytečně vysokou cenu, 2000 korun jsou až až, je lepší počkat si, až bude stát 1200. Vždycky ho řádně prohlédněte a vyhněte se kabátům z podezřele tenké látky nebo takovým, které začínají žmolkovat nebo vypadají umolousaně a rozčepýřeně (protože nošením se to rozhodně zlepšovat nebude). Pořídila jsem takhle vcelku slušný směsový kabát v jednom řetězci, ale hned vedle visely kabáty vskutku odporné nekvality. Že není úplně od věci kouknout do second handů snad nemusím připomínat.

Vlněný svetr je hřejivější než akrylový a méně vstřebává pachy. (Mimochodem, vlna hřeje, i když je mokrá.) Je tu však jeden nemilý problém: kousavost. O tom, jak bude svetr příjemný na tělo, rozhodují vlastnosti vlny, z níž byl upleten (druh a plemeno zvířete, jemnost a délka vláken, u směsovek složení směsi). Nekouše kašmír, jemné merino, jemný mohér. Veškeré vlněné svetry, včetně směsových, vřele doporučuji před koupí zkoušet, a to i když se na omak zdají jemné! Zárukou nekousavosti není ani jehněčí vlna. S nošením přímo na tělo ale tak jako tak u jiných materiálů než kašmíru a velmi jemných "frakcí" ostatních vln moc nepočítejte.

Kašmírové tílko (směs kašmíru a modalu v poměru 90:10) bych si klidně koupila bez obav (pomíjím, že je z Topshopu, takže ta pletenina nemusí být nic moc a po prvním praní bych se mohla divit, kam se přesunuly boční švy). Nebála bych se ani jemné merinové pleteniny (na fotce uprostřed). Pletené šaty ze směsi s 10 % mohéru a 40 % vlny bych si ale bez vyzkoušení nekoupila. Na pohled vypadají celkem hebce, ale z fotky nepoznám, jaká vlna byla do směsi použita - klidně může být nekvalitní a šaty budou nepříjemné na nošení. A když mají rolák, tak před tím kousáním nemáte šanci utéct.

Tílko http://www.topshop.com, pánské triko a šaty http://www.asos.com

Péče o vlnu

Vlněné vlákno má jednu typickou vlastnost: za mokra je méně pevné než za sucha. Mokrý vlněný oděv by proto neměl být v pračce ždímán při vysokých otáčkách, v ruce jen jemně mačkáme, nekroutíme. Sušíme nejlépe položený, při pověšení se může vlastní vahou opět poškodit. Vlna špatně snáší horkou vodu (sráží se), měla by se proto prát ve studené nebo mírně vlažné. Vlnu nelze bělit přípravky s obsahem chloru (Savo, Savo Perex), protože by zežloutla; používejte přípravky na bázi peroxidu vodíku.

Pratelnost vlny závisí na tom, jak byl materiál během výroby upravován. Řiďte se údaji na štítku.

P.S.: ten vlas pod mikroskopem je můj. Těším se, co z něj vyčtete.

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Sdílet

Váš příspěvek
MP Vera
265 příspěvků 18.7.11 19:19

Kozy nemají odrůdy ale plemena, jinak tleskám! :)

Karoleenah
2322 příspěvků 18.7.11 19:36

Hm, mám 100% kašmírový svetr od značky Jake*s (německá, prodává se v P&C myslím, každopádně já ho mám ze sekáče za 65 kaček :) ), svou hebkostí lehce trumfuje všechny mé ostatní svetry, ale docela rychle se sežmolkoval. Tak si teď nejsem jistá, jestli na takový jemný svetr můžu použít takové to „holítko“ na žmolky, nerada bych ho nějak poškodila. Nemáte někdo zkušenost s odžmolkováním takových jemných svetrů?

Karoleenah
2322 příspěvků 18.7.11 21:09

Jana III: S jedním takovým „funkčním svetrem“ mám docela čerstvou zkušenost, jela jsem v něm na týden na vodu, z toho první tři dny byla pěkná zima a lilo, díky tomu svetru jsem nepromrzla na kost. A taky vůbec neabsorbuje pachy, proseděla jsem v něm tak tři večery u ohně a svetr vůbec nebyl cítit, i když ten druhý tenký, co jsem měla pod ním, smrděl jak udírna. A mám ho taky ze sekáče za pár korun, myslím, že jsem ho tu už i zmiňovala, jen v jiné souvislosti. Na cedulce se píše „100% naturally oiled wool, made in Ireland“. Zázračné irské ovečky… i když trošku škrabavé :)

DanielaS
5443 příspěvků 19.7.11 10:30

Katarina, ja tedy vyuzivam mistniho textilu, ale jsem v zahranici, to vam nepomuze - nicmene podivejte se na tessuti.com (tusim, ze maji ceskou mutaci latky.cz). Tam maji vlnene oblekovky, latky na kabaty, nejaky zerzej taky, momentalne asi 30 druhu. Hledejte v nazvu wool nebo woll. Zdarma posilaji vzorky. Je to nemecka firma.
Namatkou tmave modra oblekovka s prouzkem (strizni vlna), sire 155 cm, 16.99 €
Smes 60 % strizni vlna a 40 % polyester, kostkovana na kabaty, sire 145 cm, 4.99 €
Strecova smes 50 % strizni vlna, karovana, 8.99 €

DanielaS
5443 příspěvků 19.7.11 12:02

Jasne ze nenahradi, ja se domnivala, ze jste v uzkych.

DanielaS
5443 příspěvků 19.7.11 14:03

Tricka (uplne obycejna tricka) z merino vlny: http://www.w-shirt.com/
Vyrobce lze premluvit i k zaslani latky a pak si z ni usijete, co libo.

DanielaS
5443 příspěvků 19.7.11 16:10

Ja mela do turistickeho oddilu neprekonatelny velbloudi… vec, bylo to tkane, i s kusy podestylky, v tom by slo i prejit Gronsko. Byla jsem ctvrty uzivatel a me uz neprezil, ale od roku 1963 do 1995 slouzil neochvejne.
Ne ze bych ho proboha vyhodila, ted je z nej neznicitelny batoh.
Skotsky (?) kasmirovy svetrik (zakoupeno v Italii) za asi 2500 drzi velmi pekne jiz patym rokem, ocekavam od nej stejny vykon jako od toho podedeneho po mamince, jez jej podedila po sve mamince, jez jej dostala darem od zahranicni pritelkyne nekdy v sedmdesatych letech.
Svetrik kasmir + hedvabi koupeny predloni za 30 euro je uz jen na domaci praci, vyzmolkoval se desne.

DanielaS
5443 příspěvků 19.7.11 16:12

Do prace jezdim denne kolem Lanificio Colombo, ale dobre duse me varuji, at tam nelezu, protoze ceny odpovidaji kvalite a neodpovidaji mym moznostem a oci bych si vyplakala.

http://www.lanificiocolombo.it/

DanielaS
5443 příspěvků 21.7.11 09:50

To je klasicka poucka specialnich jednotek a jinych Robinsonu: pri ztroskotani se navlect do vlneneho obleceni. I pri plavani zahreje.

katango
1356 příspěvků 18.1.12 17:10

Jo, zkušenost předaná mi mými rodiči - horolezci - vlna hřeje, i když je mokrá.

DanielaS
5443 příspěvků 21.7.11 09:52

Jo a co se tyka „kolik přaden o délce 560 yardů lze upříst z jedné libry vlny“ - to pro me byla novinka, nejak jsem myslela, ze cim vyssi cislo, tim tlustsi tkanina. Vcera jsem v zamysleni postala nad rolemi sede a ruzove 100 a 120 (22.90 € za metr), ale odolala jsem!

Ada Pekelná
973 příspěvků 26.7.11 10:42

Katka: zaručuju ti, že té ovci je to poměrně jedno. Přijď se někdy na stříhání kouknout.

chekotay
411 příspěvků 28.4.12 12:31

Tuhle jsem v rukách nedůvěřivě obracel sako - na lístku bylo napsáno Woolmark, tak jsem si řekl „Hm,to bude asi nějaká umělá vlna, nebo recyklovaná, nebo tak něco… ale je to strašně příjemné na dotek, a za ty peníze, no nekup to…“ :-D
Děkuji za naučné články!


Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 2.6.12 14:44

Vyborny clanok,dakujem. Ja som si vzdy kupoval obleky len z vlny a nedam na 100% ňvlneny oblek dopustit. Sice ho nekupite v BandiVamos za 3000kc (výsmech mody a material z ruk cinskych detskych robotnikov), ale od 5.000 v zlave zozeniete. A od 10.000kc uz mate spickovu taliansku vlnu.


Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 4.6.12 16:09

Každý ať si nakupuje, kde chce, ale z polyesterových říší typu Bandi Vamos je mi také na bl**í.

sladurce
23 příspěvků 9.9.13 15:19

Ado a mohla by si objasnit pojem virgin wool?

Ada Pekelná
973 příspěvků 10.9.13 23:23

Virgin wool je totéž co střižní vlna, tj. nerecyklovaná, nová vlna.


Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.11.14 12:58

Zdravím!
Můžu se zeptat na konkrétní přípravky, kterými ošetřujete výrobky z ovčí vlny? Našla jsem na internetu prací prostředek Lanolin na praní. Info o něm zde: http://www.oveckarna.cz/lanolin.html
Používáte ještě něco speciálního kromě toho, že v tom výrobky vyperete? ¨
Díky moc za odpovědi. :)

Tene73
1 příspěvek 23.1.15 07:56

Zdravím Vás všechny a prosím o radu. Prodala jsem přes aukci kabát - složení 70% alpaca a 30% lana wool. Zákaznice mi nyní kabát reklamuje /podotýkám že byl světle růžový/, že pouští chluy a posílá mi fotografie černého svetru na kterém jsou samozřejmě vidět světle růžové chloupky. Myslím si, že u tohoto složení musíte počítat s tím, že materiál pouští chloupky. Je to důvod k reklamaci? Třeba se mýlím ale myslím si že složení mluví za vše a musím s tímto problémem počítat. poraďte prosím,
 Andrea

katango
1356 příspěvků 24.1.15 15:31

Nebyla to spíš angora? Ta pouští chlupy přímo nepříčetně.

Ada Pekelná
973 příspěvků 1.8.11 17:51

Víťa: Spíš jde o to, že ovce přes přerostlou vlnu ani nesehne hlavu, aby se nažrala, a prostě pojde hlady. To musí být ovšem nestříhaná několik let.

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
Sweater weather – outfity se svetry v hlavní roli

Autor: Redakce

Podzim je zvláštní roční období, které vyvolává silné emoce – buď... Celý článek

Spacáky a medvědí kožíšky, kabátové hity 2016/2017

Autor: Redakce

Letošní kolekce překypují kreativitou. Trochu si říkám, aby... Celý článek

Odíváníčko

Autor: Ada

Ne všechno retro je úžasné. Ne všechno, co se tvořilo svépomocí za... Celý článek

Dlouhá plesnivá míle

Autor: Ada

Zachytila jsem dnes kolem půlnoci v televizi reprízu těsně... Celý článek

Jehlicí do vosího hnízda

Autor: Ada

Všimla jsem si, že článek mé kolegyně Kultakutri (a.k.a. Blbé... Celý článek

Flerové Vánoce

Autor: Ada

Chtělo se mi napsat článek o Fleru, přemýšlela jsem, jestli mám... Celý článek

Oj, květe mého mládí

Autor: Ada

Michaela z týmu Fleru se tu onehdy ohradila, že se nemusíme... Celý článek