Skvělý článek, hned jsem se šla mrknout na kabát, který jsem si pořídila letos v sekáči. Jak píše Ada: když už směs, tak s co nejvyšším podílem vlny (80:20 třeba)- tak to tam přesně takhle je.
Materiály 2.: vlna
18.07.11 | autor Ada
Po minulém povídání o umělých vláknech se dostáváme k prvnímu pojednání o přírodních materiálech. Protože na jeden článek by toho bylo dohromady moc, budeme se dnes věnovat pouze vlně a dalším materiálům ze zvířecí srsti.
Ovčí vlna je materiál s velmi dlouhou tradicí (delší už má jen len). Plstěné textilie ze zvířecích chlupů jsou staré v podstatě jako lidstvo samo; vlněné tkaniny začali zřejmě vyrábět Sumerové kolem roku 4000 př. n. l. Odsud se chov ovcí a zpracování vlny rozšířily do Evropy. Dnešní nadvláda bavlny a umělých vláken je velmi moderní záležitost, ovšem nutná, protože na světě není tolik ovcí, abychom všichni mohli chodit ve vlně. (Možná by to šlo, ale museli bychom se naučit chrtit méně hadrů.)
Existuje nespočet ovčích plemen, která dávají vlnu různé kvality. Ovce na vlnu se chovají především v Austrálii (odsud pochází čtvrtina veškeré vlny) a na Novém Zélandě, v současné době samozřejmě také v Číně a v menší míře v mnoha dalších zemích.
Zpracování vlny
Surová vlna, která se získá ostříháním ovce, se nazývá "potní vlna" (anglicky "mastná vlna" - "grease wool"). Dobrý střihač by ji měl z ovce "oloupat" vcelku - rouno drží pohromadě díky zplstnatělým vrstvám. (Jehňata se stříhají ve věku půl roku a od té doby každý rok; dlouho nestříhaná vlna může ovci v krajním případě i zabít tím, že jí znemožní normálně fungovat.)

Záběr z brněnského přeboru ve stříhání ovcí
Rouno se poté rozebere na části podle kvality vlny, žádná ovce ji totiž nemá po celém těle stejnou. Někde jsou chlupy krátké a hrubé a hodí se jen pro technické využití či na koberce, jinde jsou dlouhé a jemné. Vlna se poté odmašťuje, pere, odstraňují se z ní rostlinné nečistoty, které ovce posbírala, surovina se znovu přimašťuje. Pak je vlna připravená na mykání (angl. "carding"), proces, při němž se materiál rozvolní a jednotlivá vlákna se narovnají. Na následující fotce vidíte vlevo nemykanou vlnu, vpravo tzv. pavučinku. V pozadí je mykací strojek na ruční pohon.

Vlna se pak může ještě česat (angl. "combing"), tím se odstraní kratší vlákna a zůstanou jen ta dlouhá; příze a látka jsou potom kvalitnější. Pavučinka se může použít na plstění (v hobby obchodech ji koupíte ve všech barvách), nebo se upřede. Na fotce je ukázka předení na kolovrátku, vyfocená na veletrhu hospodářských zvířat v Brně. Je to technika, kterou už najdete jen na podobných akcích nebo ve skanzenech, ale princip moderního strojového předení je v základu v podstatě stejný.

Aby vznikla zakroucená příze, jako je na obrázku, musí ještě následovat skaní (angl. "plying" nebo "twisting"). Při skaní se dvě, tři nebo více vláken příze skroutí dohromady.

Při výrobě směsových látek se může příměs do vlny přidat již v některé z předchozích fází; buď se vlněná vlákénka namíchají s umělými ještě před předením, nebo se při skaní splete vlněné vlákno s jiným. Další možnost je při tkaní (osnova z jiného materiálu než útek). Když tedy chcete látku zkoušet v ohni, je dobré zkusit zvlášť osnovní a útkové nitě.
Druhy vlny
Jak už jsem předeslala, není vlna jako vlna. To vám ostatně dojde, jakmile si osaháte pár různých vlněných svetrů; některý kouše jako ďas, jiný jen tak přiměřeně, některé svetry jsou heboučké. (U vlněných tkanin a jemných úpletů velmi záleží i na finální povrchové úpravě látky.)
Je-li na štítku v oděvu napsáno prostě vlna (wool), může jít (a pravděpodobně také jde) o vlnu recyklovanou. Zpracovávají se tak třeba odstřižky z výroby vlněné konfekce. Materiál se rozruší, znovu se upřede a vyrobí se látka. Tím pádem jsou ale vlákénka (staply) vlny kratší a výsledek méně kvalitní. Pro vlnu (i bavlnu) totiž platí: čím delší, tím lepší. Příze z dlouhých staplů je hladká, hezčí, trvanlivější a tolik nechlupatí.
Výrobce, který použil čistou střižní vlnu, se tím rád pochlubí a na štítek to napíše (anglicky "pure new wool"). Kvalitu také potvrzuje značka certifikátu Woolmark, kterou jsme zde znali už za socialismu. Podobné logo má označení Woolblend - směsovka s podílem čisté střižní vlny.
Jehněčí vlna ("lambswool") je vlna z prvího stříhání, cca v šesti měsících věku ovce. Je jemnější než vlna z dospělé ovce.
Merino je vlna z ovcí stejnojmenného plemene; nejvíce se toto plemeno chová v Austrálii. Merinová vlna je měkká a jemná a má vynikající tepelně izolační schopnosti, používá se proto mimo jiné k výrobě sportovního oblečení.
Ovčí vlnu lze však ještě dále dělit podle jiných kritérií. Určitě jste někdy slyšeli nebo četli radu "pánské obleky z látky 130 jsou nejlepší". Toto číslo udává, kolik přaden o délce 560 yardů lze upříst z jedné libry vlny, a tak nepřímo odkazuje na tloušťku vlněného vlasu (staplu); čím vyšší, tím tenčí a jemnější stapl, přičemž 130 je nejvyšší hodnota. Jenže tenkost není všechno, záleží také na délce staplu, na zpracování, povrchové úpravě látky...
Ostatní zvířata
Kašmír je materiál ze srsti kašmírových koz. Je velmi jemný, lehoučký a hřejivý, zpracovává se totiž hustá zimní podsada z jemných chloupků. Existuje mnoho odrůd kašmírových koz. Jednou z nich je pašmínová koza, chovaná na severu Indie, v Pákistánu a Nepálu.
Mohér je velmi jemná vlna z angorských koz. Vlákna na sobě nemají šupinky typické pro jiné druhy vlny (respektive mají, ale nejsou dostatečně vyvinuté), proto mohér neplstnatí. Z mohéru se vyrábějí zpravidla svetry, různé zimní doplňky, ale také plyšová zvířátka nebo vlásky pro panenky, srst angorských koz je totiž přirozeně vlnitá a na pohled i omak připomíná lidské vlasy.
Angora je srst angorských králíků. Chlupy jsou duté, vyplněné vzduchem, angorská vlna je proto lehká a "poletuje". Výrobky s podílem angorské vlny (obvykle se mísí s ovčí vlnou, aby se zvýšila elasticita - angorská vlna není přirozeně pružná) se poznají podle typické chlupaté "svatozáře".
Lama, vikuňa, alpaka - srst lamy vikuni je nejjemnější vlna, jakou můžete mít. Jemnost (průměr) vlasu se měří v mikronech (mikrometrech; 1 mikrometr je tisícina milimetru). Průměrná tloušťka lidského vlasu je cca 80 mikronů, ovčí vlny mezi 15 a 45 (ultrajemným merinem počínaje a kobercovou vlnou konče), podobné jsou i parametry běžné lamí vlny. Průměr vlasu z vikuni je do 10-12 mikronů. Vlna se navíc stříhá jen jednou za tři roky a zvíře je nutné nejprve chytit, protože vikuni žijí převážně divoce. Cena za oblek nebo kabát z vikuní vlny se proto počítá ve stovkách tisíc korun. Podobně jemná, ale dostupnější a výrazně levnější je vlna z alpaky (druh suri).
Velbloud také dává jemnou vlnu, podobnou lamí. Přestože pomocí moderních barviv ji lze úspěšně barvit, nechává se ve svém přirozeném zlatohnědém odstínu nebo se barví na podobné odstíny. Pravý velbloudí kabát je luxusní klasika. Levnějšími alternativami jsou kabáty ze směsovek (velbloud + ovčí vlna).
Máte-li alergii na lanolin, vlna z koz, lam či králíků může být řešením, neboť lanolin neobsahuje.

Vlněná nit pod mikroskopem, zvětšeno 50x. Je vidět, že je upředená ze spousty krátkých vlákének (staplů).

Při 200x zvětšení jsou dobře patrné šupinky na povrchu vlněných vláken.

Vlněné vlákno vedle akrylového (vzorek ze směsového svetru). Povrch akrylového vlákna je hladký.

Angora, 200x zvětšení. Vlákna angorské vlny jsou dutá a vzduch v dutinách slouží jako výborná tepelná izolace. Tenčí vlákénko s povrchem připomínajícím ocelové lanko je pesík, chlup ze svrchní vrstvy srsti.

Srovnání síly lidského vlasu a vlněného vlákna. Lidský vlas také není tak šupinatý, zvlášť je-li zdravý; je tedy méně náchylný k plstnatění.
Jak nakupovat vlněné oděvy
Z předešlého textu je patrné, že opravdu není vlna jako vlna a při nakupování je třeba být extrémně opatrný.
Chcete-li například skutečně kvalitní vlněný kabát, hledejte čistou střižní vlnu (s Woolmarkem), směsovku vlny s kašmírem nebo čistý kašmír. Kabát z takto kvalitního materiálu by měl být i pěkně vypracovaný. Na cedulce se bohužel nedozvíte, z jakého plemene ovce vlna pochází, jak jemné a dlouhé jsou staply, jak byla vlna dále zpracována a jakými úpravami prošla hotová látka - to by vám řekli snad jen v nějakém luxusním obchodě či krejčovství. Orientujte se hmatem a zrakem (je látka na omak jemná nebo hrubá? je hladká, drsná, nejsou vidět nějaká ošoupaná místa?).
Kabáty v řetězcích bývají z recyklované vlny, navíc často ve směsi s polyesterem. Směsovka je méně hřejivá než čistá vlna, když už směs, tak s co nejvyšším podílem vlny (80:20 třeba). Neplaťte za takový kabát zbytečně vysokou cenu, 2000 korun jsou až až, je lepší počkat si, až bude stát 1200. Vždycky ho řádně prohlédněte a vyhněte se kabátům z podezřele tenké látky nebo takovým, které začínají žmolkovat nebo vypadají umolousaně a rozčepýřeně (protože nošením se to rozhodně zlepšovat nebude). Pořídila jsem takhle vcelku slušný směsový kabát v jednom řetězci, ale hned vedle visely kabáty vskutku odporné nekvality. Že není úplně od věci kouknout do second handů snad nemusím připomínat.
Vlněný svetr je hřejivější než akrylový a méně vstřebává pachy. (Mimochodem, vlna hřeje, i když je mokrá.) Je tu však jeden nemilý problém: kousavost. O tom, jak bude svetr příjemný na tělo, rozhodují vlastnosti vlny, z níž byl upleten (druh a plemeno zvířete, jemnost a délka vláken, u směsovek složení směsi). Nekouše kašmír, jemné merino, jemný mohér. Veškeré vlněné svetry, včetně směsových, vřele doporučuji před koupí zkoušet, a to i když se na omak zdají jemné! Zárukou nekousavosti není ani jehněčí vlna. S nošením přímo na tělo ale tak jako tak u jiných materiálů než kašmíru a velmi jemných "frakcí" ostatních vln moc nepočítejte.
Kašmírové tílko (směs kašmíru a modalu v poměru 90:10) bych si klidně koupila bez obav (pomíjím, že je z Topshopu, takže ta pletenina nemusí být nic moc a po prvním praní bych se mohla divit, kam se přesunuly boční švy). Nebála bych se ani jemné merinové pleteniny (na fotce uprostřed). Pletené šaty ze směsi s 10 % mohéru a 40 % vlny bych si ale bez vyzkoušení nekoupila. Na pohled vypadají celkem hebce, ale z fotky nepoznám, jaká vlna byla do směsi použita - klidně může být nekvalitní a šaty budou nepříjemné na nošení. A když mají rolák, tak před tím kousáním nemáte šanci utéct.

Tílko http://www.topshop.com, pánské triko a šaty http://www.asos.com
Péče o vlnu
Vlněné vlákno má jednu typickou vlastnost: za mokra je méně pevné než za sucha. Mokrý vlněný oděv by proto neměl být v pračce ždímán při vysokých otáčkách, v ruce jen jemně mačkáme, nekroutíme. Sušíme nejlépe položený, při pověšení se může vlastní vahou opět poškodit. Vlna špatně snáší horkou vodu (sráží se), měla by se proto prát ve studené nebo mírně vlažné. Vlnu nelze bělit přípravky s obsahem chloru (Savo, Savo Perex), protože by zežloutla; používejte přípravky na bázi peroxidu vodíku.
Pratelnost vlny závisí na tom, jak byl materiál během výroby upravován. Řiďte se údaji na štítku.
P.S.: ten vlas pod mikroskopem je můj. Těším se, co z něj vyčtete.
Ado, dekuju za clanek. Jiz leta ujizdim na prirodnich vlnenych a hedvabnych materialech, mam nacteno a stejne jsem se zase dozvedela neco noveho.
BTW kvalitni kasmir i merino jsou TAK jemne ze se pouzivaji i na receiving blanket – deku do ktere se bali cerstve narozena naha miminka.
problém možná není v malém počtu ovcí, ale primárně v ceně. umělé materiály jí válcují. bohužel v čechách prý je to tak, že výkupní cena vlny od chovatele je nižší, než kolik dá za ostříhání ovce. vlna nejde spálit a když jí zakopete, rozloží se asi za 200 let. hodila by se výborně jako tepelný izolant(např. místo polystyrenu), ale lobby výrobců izolačních materiálů je mocnější. přijde mi, že už i v irsku jsem viděla daleko míň oveček než dřív …
Ado: moc děkuju za oba články a moc se těším na další. Opravdu jsem
se na štítky začala víc soustředit.
(Bohužel také šílených kreací na ulici, kterých jsem si, před objevením
tvého blogu, nevšímala)
Ale mám takový sen – najít hezký zimní kabát s výhřevností péřové bundy. Je to marné? Nebo jak se dá takový najít a z jakého materiálu by měl být?
Děkuji
Mám dotaz – lze napravit sražený vlněný svetr ? Komu se povede mi
dát fungující radu, tomu asi fakt pošlu nějaký dáreček ![]()
Hm, mám 100% kašmírový svetr od značky Jake*s (německá, prodává se
v P&C myslím, každopádně já ho mám ze sekáče za 65 kaček
), svou hebkostí lehce trumfuje všechny mé ostatní svetry, ale docela
rychle se sežmolkoval. Tak si teď nejsem jistá, jestli na takový jemný
svetr můžu použít takové to „holítko“ na žmolky, nerada bych ho
nějak poškodila. Nemáte někdo zkušenost s odžmolkováním takových
jemných svetrů?
taky to holítko používám, ale netlačit, jinak je díra na světě! mám svetr nylon+angora+lambwool(ze sekáče, cheche), je krásnej, tenoučkej, hřeje, nevypadam v něm jak v pytli, ale jako ženská, ale bohužel žmolky se dělají po každém nošení, tak už ho skoro nenosím.
Při pohledu na ty první dvě fotky jsem si říkala, že náš pes by byl uplně vhodnej „dárce“ srsti…fotky přesně jak kdyby stříhali našeho psa..:-D
Odžmolkovač je na vlnu v pohodě, pokud svetr (nebo cokoli jiného) natáhneš na polštář (na tvrdým se díra udělá téměř stoprocentně)
Dřív ženy námořníků z chlad. moří pletly svetry s hodně mastnou
vlnou, ta pak na moři asi hřála ještě lépe i za mokra, možná to
i lépe odolávalo soli apod. Sever Anglie, Skotsko, tam jsem to viděla,
v takových klasických vzorech s roztaženým copánkem. Hrubší vlákna,
nažloutlá (asi pův. barva), mastná vlna, asi takové funkční prádlo
minulých století ![]()
Jana III: odpuzovalo to vodu. Vlna se prostě neodmašťovala, nechala se na
ní vrstva lanolinu a vznikl přirozeně nepromokavý materiál.
Samozřejmě to bylo těžké a kapku to mastilo.
Jana: psí „vlna“ z vhodných dlouhosrstých plemen se dá zpracovat a dělá se to… Koukni třeba sem: http://www.viceland.com/…-dog-142.php
Jana III: S jedním takovým „funkčním svetrem“ mám docela čerstvou
zkušenost, jela jsem v něm na týden na vodu, z toho první tři dny byla
pěkná zima a lilo, díky tomu svetru jsem nepromrzla na kost. A taky vůbec
neabsorbuje pachy, proseděla jsem v něm tak tři večery u ohně a svetr
vůbec nebyl cítit, i když ten druhý tenký, co jsem měla pod ním, smrděl
jak udírna. A mám ho taky ze sekáče za pár korun, myslím, že jsem ho tu
už i zmiňovala, jen v jiné souvislosti. Na cedulce se píše „100%
naturally oiled wool, made in Ireland“. Zázračné irské ovečky… i když
trošku škrabavé ![]()
S tím Merinem na tělo taky nesouhlasím, mám tílko a trika a nosím na tělo. Jako svrchní kalhotky na látkové plíny taktéž merino využívám na 2. dítě. Není to pro každého (muž/triko, kamarádky syn/svrchňáčky to třeba nesnesou), ale pro necitlivé jde:)
Loni touto dobou jsem byla v Blatničce u Uherského Brodu na jednodenním semináři o předení vlny, jsem psí holička a materiálu mám hafo. Doslova. Zvládnout u kolovratu koordinovat vše pohyblivé bylo strašné… Musíte sladit troje otáčky, ale mi se nit buď uzlíkovala a nenavíjela, nebo navíjela nezkroucená. No děs. Ale zkusila jsem si upříst přízi ze směsi vlny a psích chlupů a druhou verzi jen psí srst na vodicí nit, protože psí srst není tak dlouhá, aby udělala vlákno. Vypadalo to celkem slušně. Teď mám doma nasbíraných několik pytlů psí srsti a asi je vyhodím, protože na ně pořád nemám čas…
Simi: nevím, nezkoušela jsem to, ale četla jsem, že zplstnatělý svetr lze prý na deset minut namočit do vlažného vývaru z bílých fazolí, pak vyndat, vytvarovat a na plocho usušit – pak by měl povolit…???
Karoleenah: máma odžmolkovávala svetr normální žiletkou, ale chce to vážně dávat bacha, aby se ve svetru neudělala díra.
Alibaba: mám mikroskop, takový „školní“ model s jednoduchou USB
kamerkou. Z vlákýnek jsem udělala vodní preparáty, jak jsme se učili
kdysi dávno na základní škole. Kvalita obrázků proto není nijak
omračující, ale přesto mě třeba ten pohled na chlup z angoráka
fascinoval ![]()
Já jsem před časem váhala v sekáči nad sukní s visačkou WOOLMARK,
byla za 10 Kč. Teď jsem ráda, že ji mám ve skříni ![]()
Dneska jsem držela v ruce a dlouho váhala nad vestičkou se štítekem lama s vlnou od Benettonu a koukám, že jsem docela zaváhala ale bylo to už trochu jetý a žmolkovatý. Naštěstí mě uklidňuje, že jsem koupila ,copánkový, pletený svetr se značkou 100 procent merino wool, Made in Ireland, Arans crafts. Tímto zdravím z Irska.
Ještě jsem chtěla napsat, že mám přímo ze Zélandu koupená trika z merino vlny. Je to hodně příjemný materiál na nošení a opravdu nepříjímá pachy, což oceníte hlavně při cestování, když zrovna nemáte možnost si vyprat.
Ado, ještě technická k tomuto článku – když u dělení ovčí vlny udáváš čísla přaden o délce 560 yardů z jedné libry vlny, což je opravdu hodnota, dle které se rozlišují vlny např. na naše pánské obleky, tak nejvyšší hodnotou není 130s, ale dokonce 160s – u mého krejčího to jsou také jedny z nejdražších látek.
Ani kasmir neni samospasitelny, i tam existuje mnoho druhu a kvalit v mnoha
cenovych hladinach.
Kousavy svetr se da odkousat, kdyz se necha pres den a noc v mrazaku. Ja
netusim, jak to funguje, ale u dvou ovcich mi to pomohlo.
Řekla bych, že módní peklo je nejpřínosnější český blog o módě,
resp. oblékání. Na tzv. fashion blozích se člověk nic moc hodnotnýho
nedozví, jen to, jak si dotyčná češe pěšinku nebo jak kombinuje barvy
ponožek a šály… Btw. loni jsem si pořídila kašmírový svetr (ač byl
zlevněný, i tak to byla docela pálka) a musím říct, že to byla
nejlepší koupě mého života
Pokud se někomu naskytne podobná šance, tak vřele doporučuji.
S normální vlnou nebo akrylem je to opravdu nesrovnatelné! ![]()
Měla jsem kdysi svetr z velbloudí vlny (nebo s jejím vysokým obsahem), měl barvu těch velbl. kabátů, kousal jako ďas, byl z tlusté vlny a byly v ní k nalezení kousky slámy, asi z podestýlky. Moc jsem si ho neužila, ale byl to zajímavý kus. Vlnu jsem koupila za komančů spředenou asi ve FEZKU Strakonice. Babička ale měla starou velbl. deku, ta byla z jemnějšího matroše, vydržela vše a byla pořád taková rovná pevná, ale ne tlustá. Taky nosila kožíšek vyrobený z barvených hedvábných vláken. Je to možné?
Jinak můj svetr s angorákem hrozně pouští chlupy, nedá se nosit ke kontrastním barvám kalhot. Je ale krásně heboučký, jen se mu asi začnou klubat řídké lokty. Dělají to i kašmírové svetry?
já mám kašmírový svetr od loňska, nosila jsem ho celou zimu, takže nevím, nakolik reprezentativní vzorek to je… občas se na něm udělá nějaký žmolek, tak to normálně rukou odstraním, ale pořád je jako nový… těžko říct, záleží to asi na kvalitě každého svetru :/
Já mám z Mango už asi 4 roky svetr s podílem kašmíru a hedvábí, je tenoučký, hlaďoučký, úžasně hřeje a vypadá luxusně i při častém nošení a vůbec nežmolkuje. Občas to tam mívají, takové svetry, jen se po nich asi vždycky zapráší…
Jinak článek skvělý, vždycky jsem koukala na podíl vlny na
štítcících kabátků (jako ono je to často vidět i na první pohled), ale
teď budu koukat i teda na to další zpracování.. jsem poučena ![]()
Jana III: také jsem kdysi měla angorový svetr, dokonce vlastníma rukama
pletený, jak se příze jmenovala, to si už nepamatuji, ale byla vyrobená
u nás. Srst pouštěl pouze na spolehlivé chlupolapače, jinak se choval
slušně, ani moc nežmolkoval. Opustil mě až po letech intenzivního
nošení, jaksi řídl, řídl, až zděravěl, čímž byl jeho osud
zpečetěn.
S kašmírovými svetry mám zkušenost dvojího druhu. Jeden jsem zakoupila ve
slevě v Promodu, pravděpodobně vyrobený pro jiný než český trh (vešla
jsem se do velikosti 34, ač normálně nosím 38), nicméně kvalita žádný
zázrak: žmolkuje se a jedná se o dost řídkou pleteninu (ale zase kašmír
za čtyři sta, že…). Druhý kousek se mi podařilo ulovit ve druhé ruce. Je
od firmy Pringle ze Skotska, hustý hladký žerzej z jemné tenké příze,
žádné žmolky, žádné vytlačené lokty a nepustí ani chlup
(inu, Skot).
Kašmírové svetry: Pokud jsou opravdu pravé, z kvalitního kašmíru,
jedná se o luxusní kousky v cenách několika tisíc. Jedna mongolská firma
je prodává v Domě módy a má i svojí prodejnu v ulici V Jámě. Před
Vánoci je měli ve slevě u Van Graffa – po slevě za 2500.
Neroskovala bych ruční praní /do pračky v žádném případě/,
doporučuji čistírnu.
Ja mam nekolik kasmirovych svetrua kvalita je fakt rozdilna – skoro umerna cene, bohuzel.
Mam par kousku i z CA, Benettonu a podobnych retezcu. Na jednu dve sezony je to super kauf, svetr je prijemny, mekkoucky, paradni noseni. Ale pak zezmolkuje, rozplajzne se a je jen na chalupu ke krbu.
No a pak mam i par ulovku z kvalitniho kasmiru a tam muzu s prehledem rict ze 10 let se ani nehnou.
A čo vlnené tkaniny? Zohnať dnes vlnený flanel alebo vlnenú oblekovku je nemožné. Za socializmu ich bol dostatok v každej dobrej predajni s metrážou. Čo sa týka kabátov – vlnený flaušový kabát z OP Prostějov alebo z Makyty Púchov boli samozrejmosť, dnes sú samé odľahčené flauše s kvalitou handry na podlahu. Čo s tým?
Katarína: svätá pravda. Mala som doma asi 20 rokov krásnu šedú oblekovku zakúpenú ešte v časoch socializmu. Dala som si z nej ušiť nohavice na zimu a krajčírka iba pozrela a hneď skonštatovala, že tá látka nie je teraz kúpená, lebo teraz sa taká kvalita ťažko zháňa.
Katarína: nemáte-li to moc z ruky, čistě vlněný flanel nebo jakákoli jiná látka (nejen vlněná) se dá koupit u Komolky (Mariahilferstrasse, Vídeň). Výběr obrovský, cenové rozpětí značné, prakticky stále mají nějaké „akce“, koupila jsem zde italskou vlnu za 8 euro/metr.
Ado, díky, od doby co čtu peklo nenakupuju jak bezhlavá a taky se snažím
víc kombinovat
A mám moc ráda tyto články, které jsou o materiálech a
srozumitelné i pro laiky.
Katarina, ja tedy vyuzivam mistniho textilu, ale jsem v zahranici, to vam
nepomuze – nicmene podivejte se na tessuti.com (tusim, ze maji ceskou mutaci
latky.cz). Tam maji vlnene oblekovky, latky na kabaty, nejaky zerzej taky,
momentalne asi 30 druhu. Hledejte v nazvu wool nebo woll. Zdarma posilaji
vzorky. Je to nemecka firma.
Namatkou tmave modra oblekovka s prouzkem (strizni vlna), sire 155 cm,
16.99 €
Smes 60 % strizni vlna a 40 % polyester, kostkovana na kabaty, sire 145 cm,
4.99 €
Strecova smes 50 % strizni vlna, karovana, 8.99 €
Internetový obchod nenahradí kúpu v kamennom obchode. Látku môžete chytiť, odbalia vám z nej niekoľko metrov a vy vidíte ako padá, skladá sa, drží, či sa krčí, môžete si ju priložiť k tvári, prehodiť cez place.Kupovanie látky je proste zážitok, obzvlášť ak natrafíte na predavačku rovnakej krvnej skupiny.
Katarína: Souhlasím! U nás ve městě je jeden dobře zásobovaný obchod s látkami a když tam vejdu, cítím se jako v ráji…Nejraději bych všechny osahala a naaranžovala na sebe. Nejhorší pro mě je, když je nějaká krásná látka ve více barvách a všechny se mi líbí. To je pak těžké rozhodování!
Kašmír – kamarádovi jsem před dvěma, možná třema lety dala k Vánocům kašmírový svetr z MS (ve slevě za 500, nekupte to), zanedlouho se na něm vyskytly díry, netuším jakého původu, ale bylo jich hodně. V posledních povánočních slevách v témže řetězci koupil kašmírový svetr znovu, do dvou měsíců neskutečně sežmolkoval…bohužel jsem zatím kamaráda nedokopala to reklamovat.
Ado, diky, tvuj web blog mam strasne rada, ale konecne nekdo zpracoval takhle
zajimavou tematiku, na umely materialy mam alergii (jak me tuhle jedna slecna
prodavacka poucila, tak „prichazim o spoustu krasnyho obleceni“), takze jde
v zasade jen po bavlne, lnu, vlne a hedvabi. Tyhle rady se stopro hodej!
Loni jsem koupila mamince k Vanocum svetr z merina a kasmiru (30:70), ten
je tak uzasnej, ze si rvu vlasty, ze jsem si ho neporidila taky!!!
Simi, zplstnatělý svetr se někdy dá zachránit v octové lázni. Zkus to, tady máš návod: http://everything2.com/…lted+sweater
Bezva článek – nadmíru zajímavý informace… a ještě ke všemu v duchu nejlepších tradic Módního pekla, tj. čtivě podanej!
A mně se otevřel zase další, dosud neznámý, obzor: „pure new
wool“ – jsem si vždycky říkala, proč to tam tak pitomě píšou,
kašpaři? Však svetr je novej, tak jaká by asi měla bejt ta vlna?!
Dlouholetý útrpný pošklebek mě dneska teda přešel ![]()
Supr clanek…ja uz dlouhou dobu kupuju jen prirodni materialy, synteticke jen malokdy (treba PES vubec nemuzu na sobe mit) kvuli citlivy pokozce a nachylnosti k alergiim. Takze takove clanky vitam a tesim se na dalsi. Nikde jinde na internetu jsem takove neco nemohla najit tak jsem se spolehala na vlastni pocit a dojem. Takze Ado jen tak dal
Tricka (uplne obycejna tricka) z merino vlny: http://www.w-shirt.com/
Vyrobce lze premluvit i k zaslani latky a pak si z ni usijete, co libo.
Tak jsem okoukla své zásoby. 1. svetry sekáčové: 25% mohér (Mango) a
55% mohér (H&M). Ten první je super, příjemný, hřeje. Ten druhý
trochu škrábe :/ 2. kabát: 60% vlna + příměsy. Myslím, že po 4 či
5 zimách vypadá pořád slušně, jen ta podšívka už není, co
bývala – ale co byste chtěli, z háemka. 3. domácí vlna: tátova rodina
chovala ovce, takže mám ve skříni několikero kousků doslova domácí
výroby, a zlatý hřeb komentáře – táta si nechal ušít deku z vlny,
ale bylo mu pod ní teplo, tak jsem ji podědila já, a neskutečně si v ní
lebedím ![]()
Off topic – vikuňa je divoký předek alpaky neboli alpaka je domestikovaná vikuňa. Asi jako lama zv.krotká je domestikovaná guanaco.
No já mám svetr ze srsti naší aljašské malamutky – říkám mu
záchranář, je totiž ideální pro chladné zimní dny ![]()
Ja mela do turistickeho oddilu neprekonatelny velbloudi… vec, bylo to
tkane, i s kusy podestylky, v tom by slo i prejit Gronsko. Byla jsem ctvrty
uzivatel a me uz neprezil, ale od roku 1963 do 1995 slouzil neochvejne.
Ne ze bych ho proboha vyhodila, ted je z nej neznicitelny batoh.
Skotsky (?) kasmirovy svetrik (zakoupeno v Italii) za asi 2500 drzi velmi
pekne jiz patym rokem, ocekavam od nej stejny vykon jako od toho podedeneho po
mamince, jez jej podedila po sve mamince, jez jej dostala darem od zahranicni
pritelkyne nekdy v sedmdesatych letech.
Svetrik kasmir + hedvabi koupeny predloni za 30 euro je uz jen na domaci praci,
vyzmolkoval se desne.
Do prace jezdim denne kolem Lanificio Colombo, ale dobre duse me varuji, at tam nelezu, protoze ceny odpovidaji kvalite a neodpovidaji mym moznostem a oci bych si vyplakala.
DanielaS: Nejde mi to pořádně otevřít, ale i z toho mála, co jsem viděla usuzuji, že bych plakala s vámi…Vypadá to moc dobře!
nj, jestliže někdo očekává od „kašmírového“ svetru za 500 Kč či 30 €, že bude mít vlastnosti pravého kašmírového svetru, tak nelze jinak než se podivovat nad jeho naivitou… KVALITNÍ kašmírový svetr je DRAHÝ, na druhou stranu je to však investice, která se vyplatí. můžete ho nosit léta, narozdíl od hader z háemka, které jsou příští sezonu prořídlé nebo vytahané. howgh!
Kvalitné kašmírové svetre i ceny si môžete pozrieť na www.kasmir.sk. Sú to pálky, ale stojí to za to. Kašmírové svetre, ale z tenšej priadze má aj značka Marks and Spencer. Vo výpredajoch aj pod 100 eur.
Dobrý deň,
som majiteľom obchodu kasmir.sk a všimol som si, že ste nás tu spomínali, ďakujeme. Máme výhradné zastúpenie pre SK-CZ a najširšiu ponuku svetrov, od XS po XXXL, veľmi veľa modelov, väčšinu vieme dodať veľmi rýchlo. V Česku nám beží shop felipe.cz
Kašmír je moja srdcová záležitosť, v prípade akýchkoľvek otázok sa mi kľudne ozvite a rád Vám so všetkým pomôžem/poradím. Stačí zavolať na +421918471148 (alebo napísať SMS ak nezdvíham) a ozvem sa.
Ďakujem
Peťo
Pozor! světe div se, došla sem ke skříni, můj zimní kabát, princesový střih z HM, loňská kolekce ve slevě za 650 korun, je z itálie a směsovka 80:20! Někde spletli zboží?
Hejhula, jestli to byla rekce na mne, tak původní cena toho svetru byla 2000, což možná stále není cena za kvalitní kašmírový svetr, nicméně je to cena, u které očekávám ,že ten svetr nebude odporný po dvou měsících.
Jo, to bych za 2000 taky očekávala, ale na druhou stranu v MS by mě nepřekvapil svetr, ze kterého se po vyprání stane síťovina. Moje zkušenost je taková, že tyto řetězce mají pleteninu opravdu mizernou, a to za neadekvátní ceny. Samozřejmě je spousta spokojených zákazníků, ale kvalitní věc, po které chci, aby mi nějaký rok vydržela, tu fakt nebudu hledat v obchodech typu MS, HM nebo CA, ať je cena jakákoliv.
Minulý rok jsem si v sekáči koupila šedé vlněné paleto za 30 Kč. Nejdřív jsem váhala, ale teď na něj nedám dopustit. A dnes v Radotíně vlněný pánský svetr, úplně nový, ještě s visačkou. Ikdyž jich mám plnou skříň, vlněných svetrů není nikdy dost.
Vlna je nové hedvábí, skvělý vzdělávací článek!
Hlavně informace o tom, že vlněný svetr hřeje více než akrylový – to je vlastně fakt. Až doted mě nikdy nenapadlo se nad tím zamyslet takhle. Ale jen mě to utvrzuje v tom, že vlna je jedním z TOP 10 důvodů, proč žít.
To je klasicka poucka specialnich jednotek a jinych Robinsonu: pri ztroskotani se navlect do vlneneho obleceni. I pri plavani zahreje.
Jo a co se tyka „kolik přaden o délce 560 yardů lze upříst z jedné libry vlny“ – to pro me byla novinka, nejak jsem myslela, ze cim vyssi cislo, tim tlustsi tkanina. Vcera jsem v zamysleni postala nad rolemi sede a ruzove 100 a 120 (22.90 € za metr), ale odolala jsem!
Skvělý článek. Vlnu mám moc ráda.
Nesouhlasím ale s tím, že není vhodná přímo na tělo.
Body a trička z jemného merina dávám dětem už od malička. Ideální
funkční materiál vhodný na zimu i na léto.
Jinak vyrábí se i trička ze směsi hedvábí/vlna nebo vlna/hedvábí/bavlna
a ty už nekoušou prakticky nikoho.
K alpace bych doplnila snad už jen to, že její hlavní výhodou je, že je až 7× výhřevnější než vlna.
Připomínka k praní vlny- pouze speciální přípravky na vlnu, ne běžné prostředky či prostředky univerzální. Zatímco vlna a hedvábí jsou keratin ( tedy bílkovina), tak rostlinná vlákna ( bavlna , len ) jsou celulóza ( polysacharid). Enzymatické prostředky na běžné prádlo bílkoviny poškozují- viz rozežrané ruce (keratin v pokožce ) od ručního praní v kvalitním prášku do pračky
Letos jsem konečne dozrála k plstění. Chováme ovce v podhůří Orlických hor. Zní to jako romantika, ale je to dřina. Stříhání ovcí se finančně nevrátí, kdysi vlnu zpracovávala jedna firma kdesi na Moravě, ale dnes ji nikdo nechce…
Pokud byste si chtěli zkusit něco vyrobit už od základu, ráda vám vlnu
za menší obnos prodám. Klidně i tu letošní. ![]()
„…dlouho nestříhaná vlna může ovci v krajním případě i zabít
tím, že jí znemožní normálně fungovat.“
Ovce: moc vlny → není kam dávat novou vlnu → zabečet o pomoc (pomoc
nepřichází) → zkusit vynalézt nůžky (neúspěšně) → moc vlny …tzv.
bludný kruh neostříhané ovce, který končí totálním psychickým
rozvratem a sebevraždou ![]()
Víťa: Spíš jde o to, že ovce přes přerostlou vlnu ani nesehne hlavu, aby se nažrala, a prostě pojde hlady. To musí být ovšem nestříhaná několik let.
Katarina: v kamenném obchodě, kde nakupuju látky, mají hodně celkem
kvalitních vlněných látek, není to o tom nesehnatelná, ale kolik za to
chcete dát. Kdysi dávno, když jsem tam vlezla poprvé, jsem utrženě běhala
od regálu k regálu a nadšeně jásala nad cenami, mi paní prodávající
řekla, že je ráda, že to slyší, protože lidi chodí a říkají, jak je
to drahý(tehdy měli třeba metr vzorovanýho hedvábí za dvě stovky metr
atd). prostě kde není kupec, není ani prodejce.
A s nákupem přes internet si dovolím nesouhlasit. Nakupuju v obchodě, kde
jsou ty látky popsané tak dobře, že vím, co kupuju a nikdy jsem nebyla
naživo zklamaná, spíš naopak. A asi těžko jinak než přes net koupíte
třeba vlnu na kabát od Alexandra Wanga, základ šedý, potažený černou
krajkou za šest stovek/metr. 
Merino na telo ano, meli jsme na dovolene na Islandu merinove pradlo a parada
jinak, co s vlnenym svetrem, ktery pousti chlupy? pomuze vyprani?
jeste jsem to nemela odvahu zkusit, mate nekdo zkusenosti?
Ingrid: Neváhej, zmiň se na stránkách český šerm. Bláznů, co si klidně něco z vlny splichtí, je tam hafo.
Hlásím svůj první úspěch z materiálové osvěty – nákup tří svetříků (bílý, červený, šedý) v sekáči za 160 Kč, z toho dva Woolmark a třetí z jehněčí vlny. Dřív bych na ně ani nekoukla, ale nějak jsem k tomu díky Peklu dozrála a jsem za to moc ráda.
Opět dodatek:
Ono se sice rouno z dané ovce může rozebrat na kousky podle kvality, ale
není to tak, že hřbet na koberec, břicho na spodní prádlo a to ze zadku na
filtry do vysavače. Na koberce je třeba plemeno Lincoln, to jsou takové ty
obří ovce, co vypadají, že žerou lidi, superjemnou vlnu na ty spoďáry
produkuje Merino, ale i třeba Jacob, dlouhé hladké lesklé šedé chlupy má
Gotland (klíčové slovo pláště postav v Pánovi prstenů), vlnité chlupy
snadno plstivé má Shetland atd.
Vikuňa je citesový zvíře, takže kromě toho, že látka bude neskutečně drahá, musí majitel takového obleku mít glejt, že k němu přišel legálně a regulérně.
Mohér kouše strašlivě – v tom teda mezi lidma, co s ním přicházejí do styku častěji, vládne docela shoda. Méně toliko mohér kůzlečí, případně mohér zpracovaný tak, že nevypadá „mohérovitě“ – tak jaksi chlupatě. Protože nemají kozí chlupy šupinky a jsou hladké, uvolňují se z příze jejich konečky, což dělá onu „svatozář“, ale zároveň to píchá a škrábe.
Jo, a to, že vlna se sráží v horké vodě, je pověra. Na to, aby se vlna srazila, je potřeba 1. pohyb (nejspolehlivější je tření) a 2. změny teploty. Takže vlněný svetr lze bezpečně vařit klokotem. Rohožka vznikne tak, že svetr při vaření mícháte, nebo ho vytáhnete z hrnce a pleštíte jím do studeného kovového dřezu. Mimochodem, svetry ap., pokud nemá vlna prací úpravu, se plstí v podpaždí – tření, vlhko, nikoli horko. Prací úprava se obvykle značí jako superwash a plstí taky, zvlášť pokud se jeden snaží, ale podstatně hůř než vlna bez této úpravy.
Mám čerstvou zkušenost se sražením svetru na lyže, o kterém jsem si vždycky myslela, že je umělohmotný a strčila ho do pračky. Původně byl velký celé naší rodině, po vyprání by se do něj vešlo nanejvýš dvouleté dítě, ale asi by neohnulo ručičky.
SUPER článek s velmi cennými informacemi !
Miluji ovčí vlnu, protože je to materiál, kterému podle mého názoru
žádný sebelepší uměle vytvořený materiál napodobující vlastnosti vlny
nesahá ani „po kotníky“ !
Ovčí vlna je prostě svými fyzikálními vlastnostmi jedinečným materiálem
!
Nejraději tvořím z přírodních materiálů ![]()
Velmi precizně napsaný článek, ale mám dvě opravy – add 1)
„mykačka na ruční pohon“ na druhém obrázku neni mykačka ale
čeasačka. Rozdíl mezi mykáním a česáním je ve způsobu rozvolňování.
Mykačka rozvolňuje vlnu pohybem kartáčů do stran, čímž spíše vlákno
trhá a výsledný mykanec je spíše vhodný pro plstění. Naproti tomu
česačk (na obrázku) češe vlákna vlny jedním směrem, čímž
stejnoměrně srovnává vlákan vedle sebe, separuje krátká vlákna a
mechanické nečistoty. Produkt se nazývá česanec a je vhodný pro
předení.
add2) Vlnu lze práv v horké vodě, dokonce je možné vlnu i vyvyřit (mám
to vyzkoušeno osobně). Jen je nesmírně důležité, aby voda další
máchací lázně byla stejně teplá, jako voda, z které vlnu vyndáme a
pokud je příliš horká, tak je nutné nechat vlnu schladnout spolu s vodní
lázní. Tímto způsobem se vlna třeba barví (například rostlinnými
barvivy.
Doufám, že se nehněváte, že jsem Vás opravila. Ty přadýnka na fotce (viz
výše) jsou totiž moje
, takže nějakou zkušenost s vlnou již mám. Ale jinak je
článek opravdu moc hezky napsaný, výstižný, podrbný, naučný
.
evaux
Dneska se mi podařilo najít v sekáči svetr s 55% lambswool a 30% angory. Ještě před bych ho tam nechala bez povšimnutí (pokud bych vůbec složení zaregistrovala), dneska jsem ho vzala všema deseti, i když mi je o 3–4 čísla větší. Takže moc díky, Ado, za tu osvětu, co tu šíříš.
Neber to zle, ale co s ním budeš dělat, jak ho budeš nosit? Taky jsem si koupila pár větších kousků kvůli skvělému materiálu s tím, že je budu nosit asi jen na doma, ale je mi to líto.
no, neni to můj první větší svetr, který jsem si koupila kvůli
materiálu
Nosím je, když jdu ven a vím, že si nebudu svlékat kabát (třeba na
nákup, při zařizování ve městě, do kostela, na procházku), nebo na
návštěvu k příbuzenstvu, kterému je srdečně jedno, cože to mam na
sobě (nebo si už zvykli). On ten svetr je třeba 46, ale ve skutečnosti to
nevypadá zas tak velké.
Blair – určitě šlo. Já nejsem páskovej typ, takže tahle možnost mě
nenapadla. Ale já ty svetry stejně nosim proto, jak hezky hřejou ![]()
Nedávno jsem koupila v sekáči svetr značky Banana Republic – černý
s knoflíčky. 75% wool, 25% angora. Krásně hřeje a stál asi 50 Kč.
Ještě velikost XS, skoro zázrak ![]()


Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky