Mladí + móda 2.

To je tak pozitivní čtení, jak to pěkně hraje barvama:-)
Myslím, že spoustě lidí to fakt bodne.
Prosím, odkud jsou ty punčochy na fotce s křivákem? Takové bych chtěla už moc dlouho. Na Polyvore jsem je nenašla, nebo jsem po ránu ještě slepá, dík:-)

Přidávám se jako zájemce o zodpovězení dotazu. Punčochy mě fakt zaujaly. 

Tady mají i tartanové vzory, ale mě zaujala ta barevná škála punčocháčů – v podstatě by si tam mohl člověk vybrat tak, aby to opravdu sedělo k tomu, co má v úmyslu kombinovat…
 http://www.mytights.com/…-tights.html?…

jedy takové mám doma, od polské značky Gatta, model Carrie Ann, vzor nebo barva se údajně jmenují diane red

Punčochy jsem vyrobila v grafickém programu, protože jsem na Polyvoru nenašla ty pravé v čelním pohledu Hledejte „tartan tights“.

Pak to má člověk najít, když to neexistuje. Díky za tip! 

Jo tak takhle jsem se zamilovala do punčoch s klaviaturou. Vyšťourala jsem je v jednom obchodě kdesi v Asii, budou v prodeji v dubnu, a nejsou tak krásné a už vůbec nejsou k podvazkovému pásu
 https://fbcdn-sphotos-a.akamaihd.net/…409035_n.jpg

ty puncochy s klaviaturou jsou nakreslene, rekla bych

ja jsem si ted, v prodejne puncoch na v Praze na Karlove nam., koupila jedovate zelene a ruzove, zarive modre, zlute a oranzove … meli tam vzornik odstinu a bylo jich tam 20 (nepocitala jsem to) … jedny staly 99kč

Dneska jsem viděla množství barevných punčoch snad ve všech barvách v Tescu a v akci cenové rozmezí mezi 50 – 100 Kč. PS: tu puntíkatou sukni chci a určitě ji nebudu nosit jen do divadla .

Kdysi jsem takové podobné měla, černo-červeno-krémové káro, koupila jsem je tenkrát myslím na Brandlově ulici v Brně (zastávka trolejbusů Česká), je tam malý krámek s punčochovým zbožím a mají tam pěkné věcičky a prodává tam velmi milá a ochotná paní, která s vámi bez jediného křivého pohledu prorabuje celý obchůdek. Loni k Vánocům jsem tam sestřičce koupila pěkné černo-červené s puntíkama. A pokud vím, tak celkem pěkné vzorované a barevné punčochy mají v Brně i ve Fuseklárně na Maliňáku.

Obchod na Brandlově má i e-shop http://www.e-puncochace.cz/, já tam nakupuji moc ráda, mám odtamtud jedny kárované punčocháče a jsou téměř nezničitelný. A prodavačka je opravdu moc fajn.

http://www.uktights.com/…badfcd0dd9d4

podobne: http://www.uktights.com/…badfcd0dd9d4

šikovný článoček

Tu první fotku s šedými svetry si pamatuju z doby, kdy byla prvně otištěná. Tehdy mi bylo kolem 20ti a nějaký takový svetr jsem sháněla jak blázen – ovšem MARNĚ!

Moc hezké Nejvíc mě zaujal oranžovo růžový colorblocking. To je ten správný odvaz 

kdyby se tímto řídila alespoň část slečen… A když by ty slečny ve správnou dobu „přesedlaly“ na něco, co více koresponduje s věkem.

Myslím, že to není tak zlé. Tedy alespoň v mém okolí znám dost holek, co se obléká v duchu tohoto článku…sama jsem milovnicí sukní, ale hlavně punčocháčů a to jsem právě na zmíněném gymplu- třetí ročník ))

Přesně tak milá Ále, koukám kolem sebe a vidím spoustu moc pěkně oblečených dívek. Rozhodně jste na tom lépe, než jsme byly my před 10ti lety…

Přesně tak, taky sem na gymplu ve třetáku a sukně (nosím jen minisukně, nejdelší sukni mám tak po kolena) a punčocháče nebo podkolenky zbožňuju. 

Ty to s těma dětma umíš, Ado .
PS: slova krotší a zábst mě zahřála u srdce .

co mě naopak nezahřálo je slovo „jestly“

A proto je dobré mít korektora, protože člověk prostě něco přehlídne…

Super!! Víc lidí by si mělo uvědomit,že v punčochách je větší teplo než v džínách.A když jooo tuhne,tak si vezmu pod ně ještě samodržky nebo tělový silonky silnější a můžu se jen smát pipinám v džínách 

Je to tak. A to se punčochy vyrábí i hodně teplé, takže do každé zimy se nějaké najdou. Džíny se do mrazu moc nehodí. Jedině další vrstvu pod ně, a to už je nepohodlné. Ale lidem v džínách se nesměju – každý má možnost volby.

Já jsem se k tomuhle závěru tak nějak taky snažila sama sebe přimět, ale síla mysli na mě nefunguje. Jak klesnou teploty tak pod pět stupňů, tak v sukni prostě mrznu. A přitom bych ji nosila ráda. Mám punčocháče z Calzedonie s kašmírem, nic teplejšího asi neseženu, ale stejně je v nich prostě kosa, hlavně od kolen dolů. Když si vezmu normální kalhoty a bavlněné podkolenky, je to nebe a dudy. Akorát mě celá zima v kalhotech nebaví.

A zkoušela jsi v Calzdenoii punčochy s mikrovláknem? S případným návlekem ke kolenům (nebo vysokými botami s kožíškem) a teplou sukní by to mělo jít, teda pokud nebude zrovna –20, já už takhle chodím třetí zimu a nemůžu si to vynachválit… jen ty udivené dotazy „tobě v to tom není, zima, v sukni…?“ No… není 

Alysso, a nosíš kozačky? Já mám nejradši sukni ke kolenům nebo lehce pod a k tomu kozačky. Zima nemá šanci

Punčocháče 200DEN, vevnitř s plyšem jsi zkoušela? Ty fungují velmi dobře.

Proč hned mínus? Tyhle punčocháče existují, mám je a nosím je, funguje to. Stačí hledat…
třeba tady:
 http://www.modny.cz/…Micro-Plush/

http://www.modny.cz/…N-POLAR-800/

Vrstvit! A teplé boty, ideálně o velikost větší s teplýma ponožkama.

Chce to teplé boty po kolena s kožíškem a teplou bundu/kabát pod zadek, nejlépe taky ke kolenům. Zateplené leginy jsou samozřejmostí (nosím je i pod kalhoty, jinak mi mrzne zadek i v bundě pod kolena). V případě velké zimy je možno přidat vrstvu a vzít pod sukni ještě nějaké úpletové kraťásky, aby pozadí bylo opravdu v teploučku. Myslím, že sukně je na zimu lepší než se brodit sněhem v nacucaných nohavicích.

Také rada nosím punčocháče. Nedávno jsem koupila punčocháče z mikrovlákna 60 den a vevnitř s plyšem tady:

http://www.kalhotkypodprsenky.cz/index.php?…

http://www.kalhotkypodprsenky.cz/index.php?…

A dokonce byly dost levné

Andreo, ty plyšové barevné, krása A cena taky dobrá. Asi se rozhlédnu po netu.
Ty plyšové punčocháče ve 200DEN jsou silnější, než mé sportovní elasťáky, vypadají, že vydrží věčně.

Já jsem už tak 3 zimy v kalhotech nevyšla a teď jsem si navíc ještě pořídila teploučké kozačky po kolena a je to bájo. Nejenže mi není zima, ale navíc to i vypadá mnohem lépe než namáchané nohavice 

Na tlustší barevný punčocháče natáhnu nadkolenky nebo návleky. Ty kašmírové mám taky, ale jsou v nich hrozně velké dírky. To snad ani není myšlené na nošení na holé nohy.

ANDREA: Páni, díky za ten odkaz! Já naivně myslela, že nic víc než 60den neexistuje. Asi zkusím něco odtud objednat, nějaké ty 140 den – 60% bavlna, 20% vlna plus nějaký ten elastan musí zahřát i zimomřivku jako jsem já.  Díky!

Mám vyzkoušené punčocháče od polské firmy Gatta, nebo italské Veneziana, obrovský výběr až do 200 DEN a je v nich krásně teplo. U nás v obchodě mají i zmiňované kostkované punčocháče.

a nebo dvoje punchochace jedny se v praci vyslecou

Dřív jsem ve velkých mrazech nosívala vlněnou sukni, punčocháče a na ně pletené teplé legíny, tenkrát se jim arci říkalo kamaše, které jsem si po příchodu do práce sundala.

Tak dík Např. já možnost volby nemám. Tlustá lýtka a kolena mě prostě donutily chodit celý dosavadní život v džínách. Kdybych na své špalky navlíkla punčochy, to by asi všichni kolemjdoucí padli 

A co zkusit nějakou delší sukni a tmavé punčochy? Džíny taky ujdou, ale byla by to změna …

Pokud zůstanu u kalhot, jsem nudná a neženská. Když vyjdu v sukni, dozvím se, že na ně nemám nohy. Takže jde vlastně jen o to vybrat si, odkud to schytám. Takže jsou dny, kdy bych radši nešla ven vůbec.

Určitě by nepadli! Já si myslela to samé, ale co jsem sehnala konečně padnoucí kozačky na silná lýtka, už bych na sebe v zimě džíny nevzala ani omylem! Dá se najít spousta punčocháčů v tmavých barvách, nebo se svislými proužky a uvidíš, že budeš vypadat štíhleji než v kalhotech!

Já nevím, nikdy jsem na sobě sukni neměla. Ani jako malé mi ji mamka nedávala, asi se za mé nohy styděla i ona. Neumím v tom chodit. Ale ty sukně vám všem, co je nosíte, fakt závidím.

Saryvary: cítím s Tebou, mě taky moje maminka na gymplu vyrobila pěkné komplexy z mé tloušťky. Měřila jsem 170 a vážila 58kg… Teď mám o 10 kg víc a jsem se sebou naprosto spokojená:-) Ale trvalo to (je mi třicet) Nenech se rozkolísat, maminky nám někdy umí zatopit, věřím, že na tom s nohama nejsi zdaleka tak zle, jak si teď myslíš

Ještě mě napadla nějaká pěkná dlouhá sukně. To by taky nemuselo vypadat špatně. Stejně si myslím, že sukně ke kolenům/pod kolena a třeba černé punčochy by šly. A v kalhotách žádná žena nevypadá automaticky nudná a neženská – záleží na tom, s čím to zkombinuje. Dámy, více si věřte!

Také Vám všem ty sukně docela závidím, jsem ten samý případ jako Saryvary, kratší nohy ( těm pomohou podpadky) a silná lýtka. A po vyšších kozačkách se mohu jen dívat, zatím jsem padnoucí fakt neobjevila.Hermínko poradíš kde ?

Já s dovolením nalepím dotaz k vám…
Trochu mě v e-shopech mate, jak vybrat velikost punčoch. Obvykle vybírám v kamenných obchodech podle výšky, tady ale je rozpětí jen S-XL. Máte někdo zkušenost, na jak velkou babu takové XL ještě sedí? Mám problém sehnat padnoucí velikost, když měřím 172 a mám vel. asi 46. Buď jsou mi dost široké, ale natáhnu je sotva do půli stehen, nebo je natáhnu na výšku, ale stehna se do nich nevlezou. Takže kde sehnat fakt velký punčochy?

ze zkusenosti bych rekla, ze se to proste musi vyzkouset a pak se drzet te znacky, ktera sedi… V zime jsem videla puncochace vetsich velikosti od Esprit, bylo to na nich vyslovne uvedeno, ze jsou sirsi, nez ty normalni velikosti. To stejne u nejake znacky (myslim, ze je to jejich domaci znacka, ale jmeno jsem zapomela) v nemeckem obchodnim dome Galeria Kaufhof, coz Vam ale asi nepomuze. Patrala bych na internetu, mozna v britskych e-shopech, dobre rady se daji najit na www.tallwomen.org…

Solidní prodejci mají na krabičce napsáno, jaký poměr výšky a šířky znamená která velikost. Ale zdaleka to není na všech. Někdy mají převodní tabulku prodavačky, ale to se týká jenom menších galanterek, v obchoďáku bych to nehledala.

Takže to chce spíš vyzkoušet a už nepustit.

U mne se osvědčily XL z C&A (vel. 46 při 184cm).
Viděla jsem tam i XXL. Ted tam měli 50% slevu.

Díky všem, jdu hledat

Tady jsou punčocháče které skutečně sedí i ve velikosti XL:
 http://www.kalhotkypodprsenky.cz/index.php?…

a doporučovala bychom značku Marilyn. Mám to vyzkoušené.

A já se s dovolením budu smát pipině v sukni… Protože jak vidno, ani sebelepší šatník z vás inteligenta neudělá.

P.S.: Jo, jsem potrefená husa – džínařka.

ja radostne kombinuju klidne i nekolikery barevne puncochy – daji se tak vytvaret vyborne odstiny barev i vzory – treba oranzove pod hnedo/telovo karovane, nebo tluste cerne pod tenke jasne cervene

a jako bonus mi proste neni zima (a to prosim uz treti zimu od te doby, co jsem v zime prestala nosit kalhoty). JUPI! 

K tomu niet čo povedať iba ÁÁÁÁCH,…úplne nadšenie!!!
Veľmi pekne ďakujem Ado za časť o sukniach. Mám pocit, že veľa mladých slečien sa ich bojí nosiť a veľmi ani nevedia ako. Pre mňa tiež veľmi užitočné a inšpirujúce rady. Dala by som to ako povinné čítanie od nejakého magazínu pre -násť!

Potesila me rada, aby se nactileti naucili sit nebo plest. Takto jsem za svych studentskych let resila tristni nedostatek financi. Je fakt, ze to nebranilo nekterym spoluzakum oznacovat me za socku, presto mi to doda(va)lo sebevedomi v tom smeru, ze si prece nejak poradim a nemusim dyndat u rodicu, aby mi neco koupili (no, ja bych ani nic nevydyndala).
V teto souvislosti bych ale upozornila, ze na beznem „domacim“ stroji neni uplne snadne usit manchestrove kalhoty (kalhoty z cordu). Zduraznuju, ze jsme nemeli zadnou plecku , byla to poctiva Husquarna, ale i tak – jakmile dojde na prositi vetsi vrstvy latky, je problem. Takze jsem u tech manchestraku musela casto improvizovat v oblasti pasu, rozloucit se napr. s poutky na pasek, atp.
Obdobny problem je s sitim upletu – na klasickem, tedy nikoli-overlockovem stroji se uplet sije blbe a nikdy nedocilite vlastnosti tricka z obchodu. Resenim je poridit si takovy stroj, ale cena neni zrovna nizka.
Kdyz jsme u stroju, jednu dobu jsem mela pujceny i pletaci stroj, to bylo super!!! Pokousela jsem se ho potom sehnat z druhe ruky, ale neuspesne. Dnes je ale na internetu kde co, takze doporucuju se po necem takovem podivat (a treba se slozit ve vice lidech). Je to o poznani rychlejsi pleteni nez po vecerech na jehlicich.

Já jsem měla spolužačku, která si vyráběla téměř všechno oblečení a doplňky a bezmezně jsme ji obdivovaly a učily se od ní. Ale měla jsem štěstí, že finanční situaci u nás ve třídě nikdo neřešil, V jiných třídách to bývalo jinak a to je určitě v tomto věku velmi nepříjemné, být za socku…

detaily jsem si šila na oblečení ručně (poutka). k áčkové sukni, jak radí Ada, jsem se dostala až na výšce, zato jsem si ji vypiplala k dokonalosti – je z 8 dílů. díky radám z MP jsem všechny díly zahýbala s přežehlováním, takže švy jsou rovné. rovnější než konfekce…

bratrovi sem tam opravuju džíny ručním šitím. poutka jsem vyrobila ze silné kůže tak, že jsem propíchala díry šídlem a pak to teprve přišila ale je fakt, že on je trochu alternativní jedinec a nestydí se za to. někdo by to možná nerozdýchal, místo nových riflí mít spravované 

K těm spravovaným oděvům: Můj syn, i když na oblečení šetřit nemusí, chodí ve věcech nejen do roztrhání. Když se mu začnou trhat, vnutí je babičce zdatné zna ruční práce (a na rozdíl ode mne ochotné mu oblečení spravovat, protože co by pro mazánka neudělala).
Jsem z něj od doby, kdy odrostl a obléká se sám, mírně šílená. Když už si něco na sebe koupí (i boty), tak klidně utratí za jedny džíny a mikinu 5 až 8 tisíc, za zimní bundu i víc, ale používá oblečení mnohem déle než by sneslo. Takže jestli někdo spravované nerozdýchá, tak můj syn se v tom vyloženě vyžívá, je asi taky dost alternativní.:-) Říkám tomu spíš trochu švihlý, protože je to mimo moje chápání.

Za sebe jen tolik, že fandím všem, kteří se dnes věnují šití, háčkování, pletení a dalším ručním pracem, a obdivuju je. Jsem ráda, že už se těmto pracem věnovat nemusím. Tím, že všichni kdo jsme se chtěli lišit a mít cokoli lepšího a zajímavějšího než byla mizerná nabídka socialistických obchodů, vesměs hodně pokulhávajících za módností a trendy, jsme se těm ručním pracem museli věnovat. I když mi šlo lecos velmi dobře, ne vždy mě to bavilo. Jsem ráda, že už to dělat nemusím, že si můžu nakoupit hotové, co potřebuju. Možná se k ručním pracem někdy vrátím, prozatím stále ještě nemám potřebu.

Pletení nebo háčkování je dnes vhodné zejména na výrobu doplňků, které nikdo nemá, a kterými se dá pozvednout a ozvláštnit i naprosto obyčejné nebo ne zcela nové oblečení. A pokud jde o tu značku… Dcera měla na SŠ spolužačku, která by si prý nic značkového neoblíkla… čímž dost štvala spolužačky, které na značkové oblečení neměly nebo pro které nebylo značkové oblečení prioritou. Upletla jsem dceři čepičku se shetlandskými vzory, z pravé shetlandské vlny. Byla skvěle barevně vyladěná ke krátkému kabátku, v kterém v zimě chodila do školy. Spolužačky ji obdivovaly a dívka, které dosud tvrdila, že by v neznačkovém oblečení nešla ani vysypat odpadky do popelnice, si ji vyzkoušela a ptala se, odkud ji má. A dcerka briskně odpověděla, že si ji v sobotu přivezla z Vídně.

Ono záleží na stroji. Doma jsme měli Veritasku z roku 80 a ta si poradila s mančestrem nebo riflovinou v pohodě. Jediné, u čeho jsem dost sakrovala, bylo šití riflí takovou tou tlustší nití, protože se to muselo zapošívat ručně, zpětnej chod už chudinka nezvládla. Ale to nezvládá ani můj současný stroj, který je jeden z nej hobby strojů na trhu. Ostatně když jsem nedávno sešívala na kabátě límec s „tělem“a mezi to kapuci, všechny díly vyztužené organzou, zadní díl mušelínem, přední kanvasama, takže dohromady 7–8 vrstev látky, z toho 3 flauš a 1 flanel, tak jsem se na to taky musela psychicky připravovat několik dní 

Kombinace se sukněmi jsou povedené. Za chvíli jdu k zubaři, tak si aspoň zlepším náladu.:-)

Já jdu k paní zubařce za 15 min

Já ve dvě:)

A asi si i tu sukni vezmu, mám tu jednu báječnou kordovvou, růžovou s vyšívanýma kytkama.

No teda, já se od zubaře vrátila před chvílí!:)

Byla jsem ale ve vlněných kalhotách, protože na sukni bych si v těhle mrazech (alespoň pro mě netroufla). Navíc jsem ještě na žádnou zimní, která by se mi líbila tak, že bych ji musela mít, nenatrefila. Mám spoustu letních, s potisky květin, pár klasických elegantních, které se dají nosit na podzim atd. ale zimní žádnou.

Módní peklo způsobuje kazivost zubů? Že vy se přitom čtení cpete čokoládou, abyste podpořili pozitivní prožitek? Stejně jako já. 

Taky dnes jdu se zubama

Já třeba nosím letní sukně i v zimě, pokud nejsou extrémní mrazy, pod to punčocháče, kozačka a ještě nejlépe i ponožky (když se nevyzouvám) a je vše v pohodě a lidí to většinou chválí, když vnáším barevné věci do zimní „šedi“, vyhýbám se jen bílým sukním, ty mi k zimě nesedí, když je sníh nebo břečka )

A já jdu k zubaři teď

A mně přijde zubařka domů
(Omluvou jí budiž, že je to vlastní tchyně)

Báječné příklady! Pro začátek by stačilo, kdyby si dívky chodící celé v černé vzaly barevné punčochy a barevnou šálu s čepicí. Stojí to pár korun a hned se odliší.

Cerna je dobra:-).
Sice uz taky nosim trochu vic barev, ale cerna porad vladne moji skrini. Nechapu predpoklad ze kazdej komu je -nact ma rad barvicky a mel by je uprednostnovat pred ‚civilnima‘ barvama. Mne je -nact, vetsina modelu vyse se mi libi ale neoblikla bych si je protoze bych si pripadala jako papousek na drogach:-). A neni to o tom ze bych neumela kombinovat, spis o tom ze proste kombinovat nechci. Jeden barevnej kus mezi cernym zbytkem taky udela svoje:-).

Nemůžu než nesouhlasit, chápu, že většině lidí přijde černá/šedá jako klišé, ale ve svém šatníku mám také spoustu černé a s tím většinu svých barevných svetrů/triček/košil bez problémů sladím.

Mám kamarádku (právničku), která tvrdí, že nejrychlejší kombinace oblečení je černá s černou. Výjimečně s šedou. Takže chodí jako Černá Máry, ale je to pro ni natolik typické, že si ji ani neumím představit v barvách. Navíc i při té jedné barvě se pořád dá vyhrát s materiály, vzory (vyšité kytky, vytkané proužky, …), střihy, …

huraaa!

ada se odusedlostila a je to fakt skvělé. křivák se skotskýma punčochama se mi líbí tak, že jdu shánět skotské vzory )

Taky jsem z těch nápadů v článkách paf. Rozhodně půjdu trochu přebrat šatník, protože inspirace z posledních článků je parádní 

Hm, ten článek ale rozhodně není o tom, že se Ada „odusedlostila“…

Super kombinace, mě strašně pobavila intelektuálka v tvídových kalhotech, žlutém svetru a brýlých. Včera jsem ve městě koukala po těch teenagerech a musím říct, že jsem viděla spoustu pěkných a nápaditých outfitů. Byla jsem ve fitku a tam byla slečna, tipuju tak 16 let, která měla tak úžasný colorblockingový outfit, že jsem se za ní ohlédla několikrát:-).
Jen mám malou poznámku k těm radám o nákupech. Jsou to všechno dobré rady, kterými se já např. řídím velmi přísně. Ale myslím, že člověk k tomu musí trochu dojít sám a párkrát se spálit je normální. Mě přesně toto vždy kladla na srdce maminka, ale teprve poté, co jsem si koupila pár věcí, které jsem pak už nikdy nevytáhla ze skříně, jsem uznala, že měla pravdu

Ze srdce díky za sukňovou osvětu. Snad mi díky ní bude méně lidí říkat, že sukně přeci v zimě nosit nemůžu, neb mi pod ni bude táhnout 

Pokud bude sukně užší, ke kolenům a z vlněného materiálu, bude určitě teplejší, než bavlněné džíny. Silnější punčocháče, teplé boty a zima na vás nemůže!

Proti opravdové zimě mám výbornou vlněnou kalhotovou sukni. Pohodlně pod ni navléknu silné punčocháče nebo leginy, netáhne pod ni a hřeje. Zatím na ni bylo až příliš teplo…

Sibylo, mám podobnou zkušenost s úpletovými šaty ). Ve škole mi říkají, že jsem mrazuvzdorná, když chodím takhle „nalehko“ i v zimě. Ale mě je prostě v džínách zima, ty kalhoty studí a nedají se pořádně vyhřát.

Taky jsem si letos koupila krásně teplé úpletové šaty – za 250 v New Yorkeru, ve kterém běžně nenakupuju. Vypadají hezky, je v nich teplo – dneska jsem je použila jako světřík pod sukni do pasu a po kolena, pod to punčocháče 100DEN, k tomu kabát s 73% vlny, který jsem ulovila za 800 v Tescu, obrovská šála, teplé ponožky do bot (kvůli většímu množství sněhu bohužel do sněhulí, protože do kotníkových bot na podpatku by se mi hned nasypal sníh a tál by mi dvě hodiny ve vlaku) a bylo mi krásně teplo. Až bude větší zima, přidá se k tomu ještě svetr , sníh se snad odhrne, tak si vezmu podpatky. Na colourblocking apod. pořád nemám odvahu, ale na 18 snad slušné.

Miluju colorblocking, i když si občas říkám, jestli se na můj věk ještě vůbec hodí. Ale vzhledem k tomu, že mi každý hádá věk min o 7 let nižší, můžu si toho dovolit víc, aniž bych vypadala směšně A navíc mi to dovoluje krásně vrstvit barvičky a tak je mi krásně teplo i v té největší zimě. A ty barevné punčochy z obrázků bych brala úplně všechny!

Víc takových článků! Nemají chybu

Zdravím Módní peklo,
jsem ráda, že tato stránka existuje a děkuji za ní. Nejsem sice nejmladší, je mi skoro 40 let, ale obracím se na vás s prosbou: „Poraďte mi jak se oblékat“
Vždy, když tady čtu vaše rady, všechny ty krásné dámské boty, sukně, šaty, to bohužel není nic pro mne. Bere mne akorát vztek, že si stejné vámi doporučené outfity bohužel nemůžu ze zdravotních důvodů dovolit a je mi spíše smutno. Musím se totiž denně takto bandážovat obvazy. Ráno než vstanu z postele a večer je sundavám. Můj problém je doživotní. Nesmím na sluníčko, do sauny, do teplé vody, to vše zvyšuje riziko ještě většího otoku – tzv. sloní nohy (lymfatické otoky).
**Boty **kupuji velikost 42 a pánské, aby se mi do nich vešly mé ovázané nohy. Takže v létě chodím v kroskách, v zimě v konverzkách nebo pánských botech s kožíškem, když mrzne. Letní žabky a sandálky už nemohu nosit třetím rokem.
**Sukně **mohu nosit maxi až úplně na zem, když ale foukne vítr koukají mi obvazy. Ono stačí, když si sednete na lavičku nebo v restauraci na židli. Nosím sice na bandáže silonky, ale to už bych se v létě opravdu upekla, protože pod obvazy nosím ještě kompresní punčochy.
**Kalhoty **si kupuji pouze pánské, protože dámské nepřetáhnu přes levé lýtko. Zkoušela jsem všechny střihy. Když už jsou to zvonáče, zase jsou to bokovky.
Budu ráda za vaši pomoc. Předem moc děkuji a přeji hezký den!

Moje fotka rel="nofollow

Je mi Vás strašně líto, já nosím „pouze“ kompresní punčochy a stačí mi to, máme v rodině křečové žíly. Moje sestra nosí kompresní punčochy od svých 20ti let, já naštěstí až teď „po dětech“. Dokud si je neobleču, tak mě bolej nohy a když je mám oblečené, začnou mě po pár hodinách strašně svědit…je to boj.
Protože nemám žíly vylezlé, doktoři měli podezření na poruchu lymfy. Mám takzvané vnitřní křečové žíly, absolvovala jsem různá vyšetření, včetně vyšetřování lymfatického systému. Ujistěte se, že Vás správně léčí, protože nevěřím, že takto obandážovaná budete opravdu muset chodit celý život. Nabídli Vám operaci? Ale předpokládám, že zdravotní rady tady nechcete slyšet.
Takže jak se oblékat? Asi bude nejlepší koupit si jedny dobré a pohodlné boty a nějaké neutrální a široké kalhoty. A vyřádit se na horní polovině těla. Podle fotky jste štíhlá a můžete si dovolit i kontrastně trochu upnutější top, který vyváží široké kalhoty. Co hodně široké kalhoty do zvonu a dělat, že je to schválně? Dlouhým sukním bych se vyhnula, spíš bych v létě volila vzdušné barevné maxišaty. Moc se mi líbí dlouhé šaty až na zem s výstřihem do V a s dlouhými rukávy, které se zvonově rozšiřují a vedou až k prstům u ruky. Dělají nádhernou postavu a v parnu je v nich mnohdy lépe, než v krátkých, protože jsou z chladivého materiálu. Pokusím se něco najít a hodit sem odkaz…

Moc děkuji!!! Ráda jsem před nemocí nosila přesně co zde vkládáte, barevné punčochy a kárované sukně styl rockerka. Šetřím na nové „větší“ Martensky, snad se do nich vlezu a omlouvám se, že jsem nevhodně vložila dotaz sem.

Přesně: udělejte z nouze ctnost: co široké zvony? Dlouhou sukni střiženou rovně – tu vítr neodvaje – ale ne s rozparkem, nýbrž se skladem? Teď je výhoda, že se nosí prostě všechno, stačí zajímavé doplňky a drzé čelo. Moc držíme palce!

To je teda nepříjemná nemoc, přeju hodně sil! Mám jeden nápad k obvazům, ale záleží na tvojí odvaze. Když se koupí už nový obvaz, obvykle vypadá (co já znám) už zapraný či jakoby opocený předem. Neprodávají se nějaké barevné? Prostě nesnažit se obvazy skrývat, ale povýšit je na součást oblečení? Případně na ně použít nějaké koupené či vyrobené návleky, které by barevně či vzorem pasovaly ke zbytku oblečení, a když by obvaz byl vidět, pěkně by to promyšleně ladilo…

Pokud vím, prodávají se barevná obinadla, drží sama a dají se prát. Před nějakou dobou mi takové hezky modré nabídli, ale na vyvrknutý kotník by to byla škoda nosit. Možná nějaké zdravotní potřeby, hledejte na netu…

koko děkuji zkusím obinadla nějak nabarvit, mám speciální kompresní Lenkelast. Nová jsou nažloutlá a jak se perou jsou bělejší nebo lehce do šeda, ale zkusím jedny starší nabarvit! Díky moc za kreativní nápad 

Co se týče kalhot, nechcete si je prostě nechat ušít tak, aby vám vyhovovaly? Ale stojí to peníze, bohužel. Levnější je naučít se šít sama, to je jasné, ale zase ne každý na to má trpělivost, čas, chuť.
K maxi sukním mně napadá jedno: co zkusit takové ty pletené návleky? Ty by nejen zahřály, ale při posazení by nebyly vidět obvazy. Akorát jsem to vždy viděla nosit pouze u kratších sukní, ty proporce vypadají dobře. Jak by to vypadalo s maxi sukní, nevím, ale vyzkoušejte to, třeba to vyřeší váš problém.

Poraďte mi – souhlasím s tím, co píší holky- Mám tip na léto – fakt si nechte ušít úplně jednoduché – třeba šifonové kalhoty, široké, v pase do gumy a ty obvazy pod nimi obarvěte tak, aby spolu ladily.! udělat z obvazů spodní barevnou vrstvu v odstínu kalhot. Obvazy by měly jít s přehledem barvit – recykluji takhle hodně věcí.. Hodí se jakékoliv lehounká látka, která splývá a je vzdušná – krepy, např.. Tyhle jednoduché kalhoty jsem si šila i sama – do gumy. nebudou ani drahé na ušití. A na zimu nechat ušít zvonáče nebo typ Marlen Ditrich jako jsou na obrázcích nahoře. Do těhle širokých typů se vejdete spolehlivě.

Čas od času mě trápí ekzém. Proti tomu, co píšete je to prkotina, navíc čím jsem starší, tím méně se to objevuje, ale i tak je nepříjemné nesmět si vzít tričko s krátkým rukávem nebo tílko kvůli slunku a blbým pohledům lidí okolo. Takže rada je, když už se musíte zahalit od hlavy k patě, tmavší nebo v létě tlumenější barvy, klasické střihy, použít k tomu výrazné doplňky. Šátky, kabelky, náušnice, klobouky. Pokud jste starší, je jasné, že nejspíš nebažíte vypadat jak diblík s mašličkama, ale zkuste ze začátku zařadit na doplňky výraznější barvy, pak už záleží na tom, jaký jste typ, na co vše si troufnete. Dejte si záležet na účesu, líčení, podtrhněte, co je hezké. V základu jako kalhoty, halenka, triko, boty asi zázrak nelze vymyslet, ale když už musí být toto jednoduché, je třeba hledat jiné možnosti, kde se realizovat. Držím palce každopádně, nevzdávejte se hezkých věcí, i když to dá víc práce.

Laro, přeji pevnější zdraví a děkuji

Stálo by za to dát dotaz na fórum, tam Vám budou lidi odpovídat průběžně:-)

Nevím, zda Vám dokážu aspoň trochu poradit, ale snad aspoň k sukním… Sama velice ráda nosím dlouhé sukně, mám kde co od jakoby country stylu přes lehce goth po elegantní a myslím, že je to dost slušivá záležitost i když se to moc v obchodch nevede. Moc ne-lesan v tom v mém věku nevídám, pravda, ale holt jejich škoda. Vím, že se schánějí dost blbě aby člověk nebyl za hipíka nebo babičku (mě je 22), já někdy mívám štěstí v sekáčích a lepších obchodech pro nadměrky i když nosím normálně eMko, svépomocí je to ale samozřejmně nej. Ideální (aspoň na mě) je když kopírují linii pas-boky, případně ještě kousek pod buďto splívavou látkou nebo střihem, a pak se teprve rozšiřují. Asi bude celkově nejlepší si to (dát) šít, bude to alespoň přesně jak to chcete, ať kalhoty nebo sukně.

A pak se vyřádit s vrškem a v doplňcích, jak bylo pode mnou řečeno. A třeba co nějáké ty martensky nebo něco takového? To by snad mohlo být je-li to Váš styl.

Mně je 57 a dlouhé sukně miluju a nosím.

Dlouhou sukni a martensky nosím, náctka už dávno nejsem.

Pro „Poradtemi“: zkusila bych široké kalhoty se splývavého materiálu, nebo dlouhé sukně. Obojí může být z letních i zimních materiálů, dá se s tím vykrýt celý rok.

Co třeba zkusit palazzo kalhoty?

http://www.asos.com/search/palazzo?…

Jsou úzké jenom v pase, rozšiřují se už na stehnech. Tuhle sezónu jsou v módě a v anglických eshopech je jich plno. Obvazy by se do nich určitě vešly. V kombinaci s nějakým upnutějším vrškem dělají hezkou vyváženou postavu.

No super, takové jsem si koupila na podzim v sekáči za pár drobných 

Zkuste nějaké volnější střihy kalhot. Nebojte se objednat v e-shopu. Pokud nebudou sedět můžete je do 14 dní vrátit zpátky. Tady něco málo pro inspiraci.

http://www.bonprix.cz/bc/offer.htm?…
http://www.halens.cz/…m417740.html
http://www.otto-shop.cz/…-london.html
http://www.otto-shop.cz/…kalhoty.html

A co byste říkala tomuhle? http://www.facebook.com/!/photo.php?fbid=10­150658200074838&set=a­.10150658199524838­.489218.51610689837­&type=1&theater
Když teda odhlédnete od toho, jak se ta modelka tváří:) Mně se tohle vždycky strašně líbilo a přijde mi to i dost sexy (nevím teda, co na to chlapi). Jenom ty kalhoty bych klidně vyměnila za zvonový nebo široký a ten salvar třeba s rozparkama. S tím se dá ještě leccos dělat, tohle je prostě jen tak pro inspiraci…

Ve vašem případě bych si rozhodně nechala ušít kalhoty na míru v nějaké tmavší neutrální barvě. Švadlena zohlední bandáž, udělá vám jednu nohavici o nějaký ten centimetr širší, ale ve výsledku to nebude vidět, kalhoty vám dobře padnou a budete se v nich cítit líp. A barevně se můžete vyřádit na horním díle, čímž odpoutáte pozornost od problematických nohou. Obecným pravidlem je obléct problémovou část těla do tmavší nenápadné barvy a barvou nebo zajímavým doplňkem připoutat pozornost k tomu, co je pěkné a co chceme zdůraznit.

Nemáte to lehké. Být vámi, zkusila bych ty doporučované široké kalhoty, nějaké splývavé. A k nim zajímavé vršky na tělo – svetříky, trika, sáčka, a klidně vzorované, něco efektního, aby to upoutávalo pozornost a vašich nedostatků na nohou nebo botách si nikdo ani nevšiml.
Na léto bych zkusila nějaké dlouhé šaty. (Asi před 2 lety jsem si koupila v Takko za „pár šupů“ dlouhé úpletové šaty se vzorem a dole s kanýrem; nebyly široké, a přesto se v nich pohodlně chodilo, vítr je nezvedal. Koupila jsem si je původně jen na dovolenou a pak jsem v nich odchodila skoro celé léto. Doplnila jsem je nápadnou bižuterií. Měly velký úspěch, nikdo mi nevěřil, že jsou to laciné šaty. Loni jsem si pak koupila úplně stejný střih, stejný materiál jen jinou barvu a vzor. I když nemám křečové žíly, měla jsem poměrně dost těch drobných žilek po nohou, je to sice jen kosmetická veda, ale ty moje už místama vypadaly jako modřiny, tak jsem zvolila jejich „rozpuštění“ laserem. Po zákroku mi vznikly opravdové velké modřiny a mizely za avízované 2 měsíce, ale trvalo to skoro půl roku, takže celé léto. Tyhle šaty splnily přesně maskovací úkol, aby mi nebyly vidět nohy).
Ještě mě napadlo, že by se dalo vyzkoušet sárí. Spodek je dlouhá sukně a když k tomu vezmete jednobarevné tričko a do vršku se nezamotáte, ale přehodíte jen jako šál, vypadá to zajímavě. Je to sice odvážnější, ale chce to zkusit. Někdo v tom vypadá velmi dobře.
Přeju vám hodně štěstí.

Moc děkuji všem za nápady. Jsem za vaše řádky velmi ráda, protože časem člověk zapadne do oblékacího stereotypu. Mám chuť si vylepšit šatník a dlouhé kalhoty si budu muset ušít. Zaměřit se na trup a vršek, to by mne vůbec takhle nenapadlo. Díky moc!

Široké kalhoty, upnuté svršky.
Jinak si nemyslím, že by ty kalhoty musely být tmavší a jednobarevné, možná by mohly být i barevné a příp. i se vzorem (s jednobarevným vrškem). A doplňky.
Ale to všechno tu už padlo.
Držím Vám palce. Ta lidská schránka je někdy hrozně bídná a potrápí nás:-((

Napadá mě ještě zkusit sárí. Prodává se jich spousta a moc krásných. Výhodou je, že jsou dlouhá a nikoho nenapadne, že vlastně něco „schovávají“. Záleží samozřejmě na Vašem stylu, ale polosárí je taková maxisukně, tak by se dalo vybrat. A překvapivě ne všechna sárí vypadají „indicky“.  http://www.sari.cz/page_3.php?…

To sárí je skvělý nápad, přinejmenším na léto nebo ke společenským příležitostem. Chce to poprvní najít odvahu. A pokud nejste zrovna švadlena, tak si kalhoty raději nechejte ušít, nebo si alespoň nechejte od profesionální švadleny udělat střih. Aby vám dobře seděly i s tou bandáží.

Sari holcicky – Mireckove v kroji. Nemluve o tom, ze cesky na to nemaji vetsinou postavu a ani toneumi nosit. Smesne.

Také jsem z důvodu onemocnění musela jeden čas bandážovat, proto vím, jak se cítíte.
Volila bych ale spíše než kalhoty asi dlouhé sukně..

Nicméně…správná náhrada pružných obvazů jsou, dle mého názoru, zdravotní léčebné kompresivní punčochy http://www.zdravotnicke-potreby.cz/…na-komprese/
nebo punčocháče http://www.zdravotnicke-potreby.cz/…na-komprese/ .
Vím o čem mluvím, sama je mám doma, protože je mám nosit…
Neděste se ceny, není to spotřební materiál, neuletí na nich očko. Navíc je možné nechat si je předepsat lékařem a pak je můžete mít zcela zdarma.
Vím, že nejsou nejkrásnější, ale nic nebrání nosit přes ně třeba ještě barevné..
Nestálo by za to, poradit se o tom s lékařem…?

Jen mě tak napadlo, co do spodního lemu sukně všít takový ten pásek se závažíčky, jaký zatěžuje závěsy? Vylepšila jsem si tak jednu sukni, která se při chůzi vyhrnovala nahoru. Zezačátku je to divný pocit, že je sukně tak těžká, ale na to se dá rychle zvyknout a proti ne moc silnému větru by tomohlo pomoct.

DÍKY DÍKY DÍKY DÍKY!!! Po minulém článku jsem se na tenhle moc těšila a nezklamal. Kombinace se mi moc líbí. Všechny ).
Klobouk dolů, Ado ).

Ado, pozor na „jestly“.

Opět skvělá práce, Ado tohle jsou přesně články, kvůli kterým sem ráda chodím… (vím, že umíte česky, jen doporučuji opravit to „jestly“ v třetím odstavci)

Skvělé! Tak snad nebudu sama co chodí v barevných punčocháčích a sukni (a to mi táhne na 30:-)! Musíme trochu rozjasnit ty šedivé dny. Je to tak depresivní, minule jsem sledovala lidi na ulici a všichni byli černo-šedí..:-)

Matyldo, ja barevne puncochace k sukni nosim taky a to mi 30 uz pred nejakym tim rokem bylo:) Jinak mam sklony k cerne a jeste cernejsi, tak jsem si takhle zacala „vybarvovat“ svoje kombinace. Ted jsem si treba oblibila cerno/cervenou – cerna sukne, tmave cerveny svetrik, cervenocerne puncochace. A k tomu cerveny kabat a cerveny golfky s dcerkou v cervenem kabatku.
A ja si rikala ze se okolojdouci na nas nejak „zvlastne“ usmivali.

Jejda… já barevné punčocháče nosím celou zimu a to mi je hodně přes padesát… samozřejmě v tmavých barvách, hodně tmavě vínové, tmavěmodré nebo tmavě lahovově zelené… podle toho, jakým svetříkem nebo šálou je doplním.

Kvůli těmhle článkům sem chodím. Díky
Já sama jsme teď v přechodu z kalhot na sukně a potřebovala bych poradit. Jaký střih sukně pro mamuta ( snažím se s tím něco dělat)? Přes boky 110 v pase něco kolem 85. Mám tlustá stehna, která se o sebe třou, tak i se silonkami potřebuju, aby to pod sukní aspoň trochu větralo.
A jsou oxfordky na podpadku přijatelný kompromis mezi pohodlím a vzhledem? (myslím k sukni)

Janko, zkuste sukni v délce ke kolenům, která se dole rozšiřuje (zvonová?), většinou bývá střižená ze 6 nebo 8 dílů, nebo podobný tvar.

Proč pro mamuta? Teď jste mi nasadila brouka do hlavy! Mám jen o maličko menší míry a jako mamut se necítím… Máte prostě hezké přesýpací hodiny:-) Kýžených 60 v pase má moje sedmiletá dcerka (vím to, teď jsem jí šila sukýnku), takže tím bych se neřídila.

Já se už vlivem různých diskuzí i zde na fóru bála napsat oplácaná/baculka bych nebyla nařčená z nějaké mega obezity..
Přesýpací hodiny by to byly hezké, kdybych neměla po obou rodičích poděděnou lordózu, takže se mi vystrkuje břicho. Dokonce i přes prsa to mám kráně vyrovnanýh, nějakých 106 (34GG).

Já se vůbec nedivim, taky jsem čekala kdy se tady na to ozvou rady typu nejdřív zhubni, nežer a cvič apod., jak bývá u některých zvykem.

Já mám v pase 63 a sedm už mi dávno není akorát, že přes boky mám 97 a sehnat sukni je umění…v pase mi to je dvakrát takové 

zimonka: Tak já mám v pase taky asi 60, přes boky teda těch cca 90 (jen přes prsa mi toho do „ideálu“ dost chybí), a ani za zlatý prase na sebe nemůžu sehnat pouzdrovou sukni. Ty dvě, co jsem ulovila v sekáčích, kamarádka označila jako nepouzdrové, protože jsou moc krátké – asi je šili na to sedmileté děvčátko. Takže když je sukně dost dlouhá, tak to zase všude vlaje.

janiiv: já jsem si nedávno vybírala sukni v orsay, a měli tam střih, který mi dělal za zadkem lodičku, tak třeba je to střih na vaši postavu? Byla černá, s jemnými, téměř neznatelnými proužky, za 500, v „office“ sekci.

janiiiv: no a to si vem, že mám ještě větší rozdíl než ty mezi pasem a boky ani kalhoty neseženu, nejradši nosím legíny, protože rifle se v pase vytahají a hrozně mi to odstává a to si nekupuju žádná velká čísla, ale 36/38…už vážně nevím…ale stejně nosím dlouhé svetry nebo tílka, takže k tomu asi legíny pasují lépe
Co se týče prsou, tam mám 92 cm, takže to je takový ideál…ale zase, ten rozdíl mezi pasem a prsama je velký, obvykle mi vychází pas XS a prsa M nebo dokonce L…potom třeba kabáty, to je taky problém 

Jakej mamut?

No tedy já mám po 4. dítěti stejné míry, boky 110, prsa 100, pas 85 na 174 výšku. Sice nic moc, stále bojuju a snažím se to shodit… ale jako mamut se necítím a ve velikostech 42/44 je dost výběr. Na Aukru jsem koupila cca za pětikilo 5 parádních zánovních sukní (á 89 Kč) a cítím se v nich bezvadně. Ani mě tolik netrápí, že mi moje staré kalhoty ještě nejsou.

S tím mamutem jste mne dostala. Mám prakticky stejné míry.
Osobně nosím úpletové sukně od Navarily a jsem s nimi naprosto spokojená.

mamutko - mám ještě o 10 přes boky víc a přijdu si jako pěkné zaoblené přesýpací hodiny. A jak psaly holky, sukně zásadně do tvaru tulipánku – šikmo střižené, přes boky přiléhavé a dole do zvonečku. Nosím jen tyto dílové a bezva. Nic nabraného v pase, rozšiřuje to. Všechno vypasované do úrovně boků a z nich už jen nechat padat. Elastické, lehčí látky, splývavé. to mám z k knížky Jaká barva mi sluší a dost jsem se naučila.
Stehna mi taky dřou o sebe, v létě už v šatech bez legin nemohu vylézt, u moře jít s mokrými plavkami po břehu nemožné. Buď se mi podaří zhnubnout ten tuk nebo půjdu na liposukci těch vnitřních partií . Jinak to nevidím. Fígl: nakoupila jsem laciné bavlněné bílé „leginy“ ke kolenům v CaA, ustřihla je, obšila a mám z nich takové delší nohavičkové kalhotky pod šaty, když je fakt vedro a ani slabounké legínky se nedají snést.

To jsou krásný míry!

lol, žádnej mamut! Já mám sice o pár cm míň v pase, ale boky úplně stejný, stehna se mi dotýkají, a žádnej mamut teda nejsem! Jach nejlepší jsou sukně do pasu, ale ne mini, naopak těsně nad kolena. Teda pro mě.

Mamut?? Šmarjá, tak jsem se teď po několika letech (nekecám, já se ani nevážím) přeměřila a mám v pase 85 cm. Přes boky 100 cm. A jako mamut se tedy rozhodně necítím. Oblékám velikost 38 až 40, podle výrobce. Někdy je výrobce nepřející a já mám 42. No a co? Já si doteď říkala jakou mám bezva postavu Jestli opravdu chcete vidět mamuta, tak nekoukejte do zrcadla a zajeďte do Brna. Tam mají v muzeu mamuta v životní velikosti To pak uvidíte velikost 

K problému silných stehen – v létě používat kvalitní antiperspirant na místa, která se třou. Vyzkoušeno.

Míry mám dost podobné, v pase trochu víc a nosím prakticky jedině sukně (a šaty) a to všechny možné typy. Pravda, spadám do věkové kategorie, pro kterou byl psaný tenhle článek, takže si říkám, že excesy typu moc krátká sukně mi snad budou prominuty, navíc v zimě to s tmavými punčochami není takový problém.
Co se týče střihu, nekoukala bych se tolik na míry, ale na proporce nohou. Sukně dělá divy s postavou a když tušíte, jaká dělá jaké, můžete si s tím dost hrát. Střih, do kterého si promítám své naděje (tzn. kdybych ho vídala častěji na ulicích, byla bych štěstím bez sebe) je ke kolenům (ale spíše mírňounce nad, pozoruju to na dámách ve svém okolí, postava krásná, trochu mohutnější pozadí a s tím sukně pod kolena pracuje docela nemilosrdně) a holčičkovsky rozevlátá. Koupila jsem si teď přesně takovou ve výprodejích v Promodu, snad teď nějakou půjde sehnat. Ale univerzálnější rada bude asi zkoušet, zkoušet, zkoušet. Až budete mít sukni na sobě pak teprve uvidíte, jestli v ní vypadáte tak, jak chcete nebo ne.
Btw, co šaty? Tam se s určitým střihem můžete na míry přes zadek úplně krajvajc. Když přecházíte na sukně, tak počítám, že žensky asi vypadat chcete, takže v tom nebude překážka (sukně nemusí vždycky vypadat totálně žensky, ale šaty vždycky). Přeju hodně štěstí se sukněmi! 

No já bych překážku viděla v 34GG, trička apod. seženu normálně, protože jsou natahovací, ale do upnutejch šatů bych si netroufla…

Janka: nechtěla jsem příliš šaty rozvádět, kvetla tu diskuse o sukních, přišlo mi to jako mírné off topic. Samozřejmě máte pravdu, tyto míry už se u šatů řešit musí, ale budu hnidopich a odvolám se na své předchozí prohlášení „míry přes zadek nemusíte řešit“.
V mírách, které jste tu popsala se docela poznávám, přes prsa mám něco přes sto a podle mých zkušeností se šaty sehnat dají, i za cenu toho, že některé musím občas v obchodě nechat, protože je nepřetáhnu úřes hrudník. Moc se mi na běžné nošení nelíbí uplé, takové, co by se uplými nazvat daly, mám jedny, zbytek je veskrze střih do A, od prsou se více či méně rozšiřují, a umí udělat postavu, mají definovaný pas a schovají zadek. Po takových se doporučuju kouknout. Snad jsem odpověděla a uhájila šaty 

Poraďte mi napsal:
16.1.2012 v 10:10
Zdravím Módní peklo,
jsem ráda, že tato stránka existuje a děkuji za ní. Nejsem sice nejmladší, je mi skoro 40 let, ale obracím se na vás s prosbou: „Poraďte mi jak se oblékat“
Vždy, když tady čtu vaše rady…

Směřujte to možná spíš do dotazů, tady je velká šance, že si toho nikdo nevšimne.
Jinak, moc se těším na zavazadla. Už delší dobu přemýšlím, že bych ten školní batoh vyměnila za nějakou větší kabelku, tak třeba načerpám inspiraci.

Když tak v článku vidím, kolik je možností (a to jich je určitě ještě víc), tak se divím, že většina holek zná jen tu jednu. Ačkoliv… vlastně to není zase tak moc divné. Když si vzpomenu, jaké to bylo, když mi bylo šestnáct, tak je to jednoduché: za prvé od maminky jsem nic moc v odívání pochytit nemohla a za druhé jsem se od ostatních prostě nechtěla lišit, chtěla jsem být jako ostatní holky. Takže kdyby mi bylo šestnáct dnes, určitě bych taky nosila džíny a triko a černou bundu… Ale slíbila jsem si, že svojí dcerce se budu snažit ukazovat ty jiné možnosti. A jakmile půjde do puberty, tak jí ukážu i Módní peklo. (Jsou jí čtyři.)

jsem takový módní maniak, že je možná dobře, že mám kluky:-) I když holčičku bych si moc přála! Třeba to ještě vyjde.

Krásné barvy! Taky je ráda nosím (35), líbí se mi tyrkysová, vínová, zelená… Teď zrovna ujíždím na barevných punčocháčích. Ale vídám je i na starších ženách, než na náctkách, pro které byl tento článek, co myslíte, dokdy můžu?

Ja bych rekla do te do by, do kdy na to maji vhodne nohy:) Taky je rada nosim, ani ne tak jednobarevne ale barevne s nejakym vzorkem (je mi 33) a neresim to.

Když to nebudete kombinovat se skejťáckou bundou, trikem s nápisem pretty bitch, mikinou a mašličkama, pak klidně na doživotí.

prosim ta, v 35 sa pytat dokedy mozes nosit farebne pancuchy! samozrejme, ze ich mozes nosit!!! v 35 si jednak stale mlada, navyse, pokial si nekonvencnejsi typ, budu na tebe dobre vyzerat stale

Dokdy chcete, třeba do té doby, než vás položí do rakve. Noste to, v čem se vy cítíte dobře a ne to, co se „hodí“ pro váš věk. Kdo určuje, co se hodí a co ne??? Jistě se starší dáma nebude cítit dobře v bokovkách, z kterejch jí poleze kasička, a v tričku s třpytkama a nápisem Sexy girl. Ale kdyby jo, ať si to klidně nosí.

Ve 35 už by žena měla nosit jenom černou, šaty bez výstřihu a na hlavě šátek?
Do kdy se budeš cítit, do té doby to můžeš nosit. Nikde není řečeno, že žena po 20 odkládá růžovou, po 30 oranžovou, po 40 červenou, vínovou a tyrkysovou a po 50 odloží vše a navleče si pytel od brambor.

V pytli od brambor bude dobře vypadat dvacítka, ta totiž vypadá dobře od přírody. S přibývajícím věkem je právě potřeba ty pytle od brambor odložit a začít se oblékat šik.

Cituji: „Ve věku, kdy se Francouzka vzdává barev a obléká holubičí šeď a perly, navléká Angličanka sladkou růžovou a bleděmodrou.“ Jen se podívejte na barvy, které nosí královna, a které nosila i Queen-Mom! Klidně noste limetkově zelené a oranžové punčocháče, jste mladší než světové filmové sexbomby!

Odkud je ta citace?

Tak mám dojem, že díky větveným komentářům se odpovědi asi nedočkám.:)

A jakmile je malý i ten pytel od brambor, vrátí se k růžové.
Ale vážně – v odstínu starorůžová klidně.

Ano, Blair, kvůli větveným komentářům jsem vás přehlédla. Zápisník majora Thompsona, napsal Pierre Daninos. Laskavě vtipné úvahy Francouze o Angličanech.

Děkuju!

Hmmm, na co cekate? Na pochvalu za to, jak jste odvazna?

Na ujištění, že ještě může…

Ha, muj prvni „skryty“ komentar

A stejne si za nim stojim, nemam rada fishing for compliments…

Já nosím barevné punčocháče celou zimu a je mi hodně přes padesát! Ač nejsem zrovna štíhlá, mám štíhlé nohy a ty punčocháče nosím v decentních barvách… tmavě modré, hodně tmavě zelené,, tmavé vínové. A taky černé s velmi jemným nenápadným vzorečkem.

Do smrti smrťoucí Já mám 41 a nosím je a nosit budu a to pěkně výrazné. Musí k tomu být, ale sladěné celé oblečené, aby to bylo elegantní (já mám eleganci ráda) a nepůsobilo to trapně diblíkovsky. Zrovna tuto zimu mám oblíbenou kombinaci črný kabát s persiánovým lemováním, černá kabelka, černé kozačky na podpadku, černá sukně,sytě červené tlusté punčocháče, červený pletený rolák, červený klobouček a na tom kabáte brož ze dvou červených látkových kytek. Kdo mě vidí, ríká jak mi to sluší A komu se to nelíbí, ať se na mě nedívá 

Holky, mám trochu opačný problém. Kde sehnat manžestráky v článku připisované lesanám? Prostě pořádný zvonáče. Člověk aby pohledal.. Díky! 

Na fleru. Tam seženete ohavnosti všeho druhu. I hezké věci, abych nekřivdila.

To jo, ale to je problém se zkoušením. Každopádně díky. Já se svojí postavou (velký zadek, velký stehna a naopak žádný lýtka a celkově nohy od kolen hubený) právě zvonáče dost oceňuju. Pořád je to i známka jisté alternativy, zvlášť manžestráky. Cítím se v nich jako skutečně „já“.

Co zkusit nějakou šikovnou švadlenu ve tvém městě. Střih si zvolíš podle své představy, kalhoty budeš mít na míru a navíc tě možná vyjdou levněji než kvalitní konfekce.

zvony jsou ted celkem in, tak by mohly byt i v klasickych retezcich – HM, mango, zara, MaS..

Klasika – sekáče. Ale chce to pořádnou dávku nervů a času. Snažím se sehnat nějaké kloudné (sedící na zadku a v pase, dostatečně dlouhé, ideálně do zvonu), narazila jsem na jedny, ale dávná majitelka byla menší a udělala z nich vorvaně Hodně mě to mrzí, bylo to někdy v listopadu a od té doby jsem ulovila jen jedny tvídové kalhoty.

Viděla jsem pěkné v trojím barevném provedení (tuším, že červené, zelené a hnědé) v Promodu, ale už je to nějaký čas zpátky a myslím, že už je bohužel nemají:(

Nevím, jestli to bylo někde zmiňováno, ale na am. kanále TLC běží pořad ‚What not to wear‘ (co nenosit), dá se dohledat na youtube. Spočívá v tom, že nějakou (ne)šťastnici přihlásí kamarádi nebo rodina, protože se jim nelíbí, jak se obléká, a odborníci ji pak úplně promění – účes, make-up, ale hlavně styl oblečení. Neustále dokola se tam probírají úplné základy, ale jsou doplněné praktickými ukázkami na jednotlivých ženách (a časem jsou zastoupené snad všechny věkové katgorie, typy postav i styly – geek, seksi, mámy od dětí). Rozhodně stojí za skouknutí (v angličtině, ale myslím, že je to pochopitelné i bez ní).

Ještě dodatek: proměnou dokonce prošla i Mayim Bialik (aneb Amy Farrah Fowler z The Big Bang Theory), která se obléká i v běžném životě téměř jako Amy:
 http://www.youtube.com/watch?…

Tak vidím, že Mayim Amy moc hrát nemusí:-) Měla jsem velký strach, co z ní vytvoří – poučena našimi proměnami ve stylu hodíme voživeníčko, vlasy zkrátíme a střapatě sestříháme, zmalujeme a oblečeme jak šlapku a voilá, žena jako nová. Musím uznat, že v tom americkém pořadu respektovaly její naturel a ta proměna byla velice vydařená, vlasům pouze dodali tvar, líčení velmi velmi decentní, u oblečení poradili, jak zvýraznit figuru, přesto zůstalo docela usedlé (dle jejího stylu). Když bude čas, zkusím projet i ty ostatní, protože je to opravdu velmi poučné:-)
Mmch, mám podobně jako Mayim problém s břichem (a to nejsem po dětech), ty poslední šaty na ní byly docela úplé a bříško se poněkud vykulatilo ven. Asi už jsem tak zblbá těma vychrtlýma modelkama v časopisech, že mi to přijde nepatřičné; na druhou stranu, když se zamyslím, i mé velmi štíhlé spolužačky, pokud si podobné šaty dají, tak to břicho hold jde vidět. Tak si nejsem jistá, kdy je to ještě ok a kdy už by to přes pás chtělo něco volnějšího…

ty šaty, co si vzala na tu oslavu, jsou prostě boží 

Podobný pořad jsem ráda sledovala na BBC Prime – stylistky Trinny a Susanna to dělaly dobře, hodně se dalo přiučit. Škoda, že to přestali vysílat.

Je moc sympatická a vypadala dobře i před tím. Jsem ráda že jí skoro neměnili vlasy. Je to pěkná holka. Oblečení, které jí vybrali je pěkné, takové klasické, neurazí, ale zase ani vyloženě nenadchne.

Už to běží nadabované..
V poslední době tam bylo hodně afroameričanek prostorově výraznějších, libujících si v děsivých „sexy“ modelech a jejich sbevědomí bych chtěla mít…Rady jsou tam trefné, kadeřníci i kosmetička skvělí, co jim ale nejvíc závidím je neskutečný výběr šatů, kalhot a kostýmků pro plnoštíhlé , ale je to holt natáčené v New Yorku…

A kde se to prosím dá sledovat?

Tento serial uz chodi aj v Ceskom zneni – vola sa to Módní proměna. Obliekaju tam skutocne rozne zeny od plavkyne, boxerky, vojacky az po dentalnu hygienicku atd.

Modely jsou hezké, ale s tím, že punčocháče stojí pár korun rozhodně nesouhlasím. Barevné punčocháče (a to je kupuji ve výprodeji kolem 70 kč) jsou téměř nejdražší složkou šatníku, co kupuji (po spodním prádle). Zbytek v sekáči za 10 nebo 20 kč. Takže kalhoty jsou podle mě mnohem levnější varianta, než sukně a punčocháče, i když to druhé preferuji a nosím téměř výhradně. Ale levné mi to nepřijde, navíc se punčocháče rychleji zničí.. Tím si ovšem nechci stěžovat, jen myslím, že pro náctileté to není nezanedbatelná položka, když si vzpomenu na svoji finanční situaci v tomhle věku.

No, Mončičando, obávám se, že za 20Kč to hodně muziky nebude. Těžko čekat, že se obleču za částku, která mi nestačí na deset rohlíků…

Jak komu se co líbí, mě ty věci vyhovují, světříky z vlny (merino, woolmark), sukně taky pěkné, s vysokým podílem vlny nebo bavlnu, len (moje oblíbená je bílá benetton), trička se taky dají občas sehnat pěkná, téměř nenošená. Pro manžela tam kupuji košile, vypadají skoro jako nové, občas i lepší značky jako S. Oliver – vše za max. 22 kč.
Ano, musí se hledat, chodit tam častěji a vybírat, ale nabídka je větší než to co stihnu unosit.. Neříkám, že tam kupuji úplně vše, ale většinu věcí ano a jsou pěkné, jsem s nimi spokojenější než s těmi, co se většinou nabízejí v obchodech a splňují můj finanční limit.

Když je čas běhat po sekáčích, tak se to dá. Sestřenka takhle obráží pravidelně a přináší si fakt krásné kousky za pár korun.

Takový sekáč bych chtěla znát ) (a to myslím vážně, ne jako výsměch).
Já jsem částečně z finančních důvodů přešla z kalhot naopak k punocháčům. Je pro mě výhodnější koupit si šaty za 300 a k nim punčocháče za 70 kč, než kalhoty za 500 a tričko za 200. Pravda, na ty punčocháče musím dávat větší pozor. Navíc mi málokteré kalhoty sedí a nerada je nakupuju. Punčocháže mi sedí vždycky.

Ta první řádka sukní mě nadchla!

nádhera perfektní článek, který opět rozšířil mé obzory

Vytahaný svetr, zcela neelegantní boty a brýle – úplně se v tom ve svých šestnácti letech poznávám! 

Já taky!

Trochu OT (ale zkousela jsem bez povsimnuti i na foru): Muzete mi nekdo doporucit dobry secondhand v Olomouci?

já chodím do unimody na tř. Svobody – naproti červenému kostelu, potom do toho britskýho na Nám. Hrdinů a pak Billtexu (nebo jak se to přesně jmenuje) v ulici 8.května (Prior) nebo u nádraží

Krásné modely!
Akorát je tu jinej problém – holky na základce a na střední se nechtějí moc odlišovat od svých spolužaček. Spolužačky mají akorát blbé kecy a ptají se :„Proboha co to máš na sobě?!“
Pořád pamatuju na sebe, jak každej nosil akorát džíny, trička. Já taky spíš nosila obyčejné klahoty – v tu dobu jsem džíny nesnášela. A někdy na konci základky jsem začala víc nosit sukně. měla jsem jednu takovou šedivou koženkovou sukni do pasu. To bylo keců od holek a ještě si ze mě dělali srandu, že nemám co na sebe. K tomu všemu jsem nebyla typicky hubená, jako jiné holky ze třídy – vždycky jsem měla tak o 10 kilo víc, než ostatní a i hodně měli kecy na to, že mám velká prsa. Když kouknu na fotky, tak bych brečela, pač ve 13cti jsem měla postavu jako normální dospělá štíhlá žena menšího vzrůstu a s dětským obličejem.
Největší pokrok v odlišnosti bylo, když sem se jednoho dne rozhodla vzít si sukni a kalhoty najednou. Hrozně se mi to v tej době líbilo a tak jsem si vzala červenouz sukni a čenré široké kalhoty, k tomu nějakej upnutej hořejšek (ten si nevybavuju, co sem měla) a bylo mi tak dobře do té doby, než spolužačky otevřely tlamu … to bylo řečí typu jestlůi jsem se nemohla rozhodnout, jestli si vemu sukni nebo kalhoty. Ty kecy jsem slyšela pouze u těch holek, co nosily jen džíny, triko, mikinu.
O financích tam však vůbec nešlo. Sme snad všechny nakupovali u vietnamců a pro nás byl drahej i to Takko, Orsay nebo NY.
Na střední už ty finance byli horší, zato mi nikdo nekecal do toho, co nosím a byli sme skvělá parta …

Nevím, jak je na tom dnešní mládež, ale aby se mohlo odívání u mladuých holek změnit, tak by bylo potřeba, aby se odlišit chtěla ta holčina, či kluk, kterej je jakýsi leadrem třídy, aby ji ostatní mohli chtít kopírovat…

Váš problém nebyl s oblečením, ale se sebevědomím a sebepřijetím. Kdybyste tehdá neměla mindráky ze své postavy a měla více držku proříznutou, možná byste právě Vy byla tím leadrem, kterého všichni napodobují. Jenže sebevědomí je sviňa a děti (a teens zejména) na to mají naprosto přesné radary. Na mne taky měly spolužačky na základce blbý kecy a já se trápila. Až mnohem později mi při prohlížení školních fotek došlo proč. Byla jsem překrásné dítě s obrovskýma očima a nádhernou hřívou vlasů až pod kolena. A to se neodpouští. Ale jaké já tehdy měla mindráky, že jsem škaredá, protože mi to spolužačky denodenně opakovaly.

Ze základky mám stejné vzpomínky Zlatá střední… A vysoká 

Pokud ta slečna/chlapec není opravdu slabé povahy, dá se to ustát. Stačí vyzařovat dostatečné sebevědomí a nikdo si ani nedovolí vám něco říct. A kdyby přece jen došlo na hloupé řeči, stačí udělat ze svého stylu či postavy přednost, obrátit role. Věřte mi, děti na ZŠ (případně i SŠ) se dají manipulovat lehce. Jestliže ani toto nezabere, potom si jich prostě nevšímat, když za to stejně nestojí. Nesouhlasím, že toto průměrná dívka v 15 letech nedokáže, pokud to myslí s odlišením se od vrstevníků vážně.

Stačí vyzařovat. Hezké. Člověk bohužel není rentgen. Nedá se na něm naprogramovat, co bude vyzařovat. Se sebevědomím má obrovské problémy překvapivá spousta dospělých žen a co potom děti. Jak sebevědomou je taková žena schopna vychovat dceru?
Jsem lektorka orientálních tanců a vidím to na našich open clases. Přijdou, choulí se do sebe, na sobě džíny, tričko. Svléknout se do přiléhavého (potřebuji vidět jejich tělo v pohybu, aby si neublížily) je pro ně obrovský problém.
Ale miluju pohled na to, jak mi ty ženský potom postupně rozkvétají. Jak se narovnávají, jak se začínají usmívat. Pak přijdou změny oblečení (začíná to kupodivu nejčastěji náušnicema). To je prostě k nezaplacení.

Musím se přiznat, že na gymplu jsem z průměru nevybočovala a připadala jsem si tlustá… Vážila jsem 58kg a měřila 170..Ach jo

S tim sebevedomim to je vec. Vzdycky me prekvapilo, ze kdyz se jednou za rok delala tridni fotka, tak spousta (i velmi hezkych spoluzacek) z toho byla nestastna. A posleze jim bylo od maminky nebo jine zenske pribuzne receno, ze na te fotce vypadaji blbe (kecy typu „proc si koukala tak a ne jinak, proc mas na sobe to a ne neco jineho, jak sedis, jak se hrbis“ atd.). Moje matka mi vzdycky rekla, ze jsem nejhezci holcicka ve tride – nebyla jsem, to vidim dneska, kdyz je mi to uz jedno, ale tenkrat mi to hrozne pomahalo. Je to jen detail, ale z takovych veci se sklada dojem male holky ze sebe a kdyz ten dojem je mizerny, tak se neda ocekavat sebevedoma reakce na kritiku okoli (ktera je kolikrat spis jen neomalena, nez opravdu zle myslena a stacil by na ni jen jeden sebeironicky vtipek).

Jenomze kdyz tam to sebevedomi neni, neni nic co by vyzarovalo. A mnoha holka se proste mnohdy odlisovat NECHCE, uz tak si vyslechne hloupych poznamek dost. A deti dokazou byt pekne neprijemne. Me rodice chvalili, nijak oskliva ani hloupa jsem nebyla a stejne jsem jako nactka mela to sebevedomi nulove. Jake ho potom ma holka, ke ktere maji negativni komentare i vlastni rodice a nejake ty chybicky a odlisnosti ma.

Black Diamond: To jsou přesně ty rodičovské řeči, které když děcku řeknete, tak vám to všechno odkejvá, jenom abyste mu dali pokoj. Moc dobře si pamatuju pubertu, kdy jsem mámě všechno odkejvala a říkala to co chce slyšet jenom proto, „aby už byla konečně zticha a přestala udílet rady“. ZŠ a některé SŠ jsou podle mne tím nejdrsnějším nevyhnutelným obdobím, kterým si průměrný člověk v životě projde. Děcka dokážou být neuvěřitelně krutý kvůli šíleným pitomostem, proto zapadnutí do davu je spíš právě ochrana sebe samého. Já osobně pro to mám pochopení.

Rady do zahrady.

no je to individualni ja jsem chtela byt oblecena jinak nez spoluzacky … nesmi se soudit lidi jen podle sebe

Na mem gymplu byli prave ti, kteri meli svuj zvlastni styl, mezi tema, co se s nima chtel kazdy kamaradit. Cim zvlastnejsi a originalnejsi, tim lepsi…

seznam.mih mne moja mama v detstve oznámila že na otázku preboha čo to máš na sebe je najvhodnejšia odpoveď „to čo by si si ty s tvojou postavou a financiami v živote nemohla dovoliť obliecť“. A fungovalo to perfektne. Aj keď je pravda že nám so sestrou celú mladosť a detstvo celá rodina na čele s babičkou opakovala že sme nádherné a krásne a ja tomu dodnes verím,veď babička bola múdra žena,ta by predsa neklamala. -:)
Takže je to aj o sebavedomí toho dotyčného,nie o tom čo bude robiť líder a že sa možem opičiť.

„to čo by si si ty s tvojou postavou a financiami v živote nemohla dovoliť obliecť“
Skvělá odpověď 

Pohádka o petrolejovém ponču:
Pravda, teď si vzpomínám, jak jsem jednou přišla do školy v ponču se širokým límcem. Nebylo dlouhé a dodnes si myslím – a teď mě Ada prokleje – že je šik. Jedna kamarádka mi řekla, že vypadám jak Francouzka a já se dmula pýchou jak holub. Ovšem jen dod doby, než to druhá kamarádka zazdila slovy „Jéžišmarjá, vždyť v tom vypadáš jak stará bába“. Od té doby jsem ho 4 roky nevytáhla ze skříně, osmělila jsem se až letos (loni) na podzim a v jiném kolektivu.
V kombinaci se skinnama a botama na podpadku vypadá moc pěkně. Je mi jen líto, že muselo tak dlouho čekat, než bylo opět vzato na milost.

Podpadek podle vzoru odpadek?

Clanek fajn. Jako zaryta celorocni suknarka ale upozornuju na jeden problem, na ktery narazi i moje obdobne zatizene okoli: puncochace ohromne lezou do penez. V teplem pocasi je nenosim vubec (mam radsi delsi sukne, kde je to jedno, a barevne nohy se mi stejne nelibi), ale i ty zimni zadne nevydrzi ani sezonu. Vetsinou se za chvili vyklube jeden nebo druhy palec, a to si nehty v jednom kuse striham a nemam zadne anomalni prsty. Po par kolech stupovani je to na vyhozeni. Chce to rozhodne investovat do solidnich tlustych bavlnenych, jake se driv nosily pod oteplovaky na lyze, ty jedine vydrzi rozumnou dobu, holt ovsem nebyvaji nijak extravagantni. K Vanocum jsem dostala krasne smartwoolove z RockPointu za 800 Kc, velikost byla moje, nicmene po trech(!) dnech kancelarskeho noseni se udelala dira podel svu v rozkroku, kde jsou oka nejvic namahana v tahu. Opravdu pozor pri vyberu, nektere materialy se na puncochace proste nehodi, coz ale vyrobce nijak netrapi.

A nekupuješ si jenom moc malou velikost?
Jsem taky celoročně sukňová, a letošní zimu tahám některé punčocháče ještě z loňska. Přijde mi, že v rozkroku se mi roztrhly jenom ty, u kterých jsem usoudila, že esko je mi dobrý, ale nebylo 

Nene, byly mi dobre a podle tabulky od vyrobce to byla moje velikost dokonce velmi s rezervou A pokud jde o ty palce, k tem dochazi u vetsich i mensich, uz jsem vyzkousela vsechno mozne.

Mně se takto taky udělala díra a bylo to zrovna na těch, které jsem si koupila o několik čísel větší, protože mám ráda když nejsou tak moc natažené a potom více hřejí. Takže velikostí to asi být nemusí. Ale jinak ano, punčocháče jsou drahá záležitost, zejména pokud chci nosit různě barevné k různým modelům.
Navíc, vzpomenu – li si na svoji střední, tak tam se trhaly punčocháče o staré židle skoro pořád, což je asi taky problém, který musí náctileté slečny řešit.

S punčocháči je kříž. A o to horší, když má ženská ženskou postavu (žádné kozí nohy, ale pořádná stehna). To se ty výrobky občas spíš prodřou, než aby se vyklubal palec
Jediné řešení jsou snad opravdu bavlněné punčocháče. Já je nosím téměř celoročně (v létě se s punčocháči vůbec nezalamuji). A když už někam potřebuju silonky, tak kupuju ty nejlevnější , protože cokoli dražšího je pro mě zbytečné (maximálně po druhém oblečení je prostě o něco rozervu). Do peněz to zase tak moc neleze, nosím převážně dlouhé sukně bez rozparků (a to někdy ještě v sadě spodnička – spodní sukně – vrchní sukně), takže punčocháče nejsou vidět – nemusím hledat nějaké prudce moderní za tisícovku.
Co se týče velikostí, občas se mi zdá, že ta tabulka je vtip. Krásně se do daného políčka vejdu a stejně nakonec zjistím, že jsou mi malé (jednou dokonce i velké). Řekla bych, že došlo k zabalení do špatné krabičky, kdyby se mi to nestalo již tolikrát. Nejvíce mě to však rozčílilo u bavlněných punčocháčů za 300, to jsem se ještě zvlášť radila s prodavačkou (a nejhorší je, že jsem si zapomněla vzít lístek, abych je mohla reklamovat). Takže to asi chce vyzkoušet různé značky, kde Vám ta tabulka opravdu sedí.

Mě se často udělá oko na místě, které není namáhané, jako by se uvolnila pletenina (nárt, schovaný v kozačkách). Ale zjistila jsem, že nejodolnější punčochy má Tesco. Když jsem ve škole zavadila o výstupek pod stolkem, tekla mi krev, ale punčoše se nic nestalo. Říkáme tomu Tesco kosmický výzkum. Když jsem si koupila troje za 115 korun, neroztrhly se žádné, jen se vyžmolkovaly mezi nohama. Punčochy z galanterie byly hned roztržené, ani nevím jak.

Mám punčocháče různých značek a barev, od 40 DEN výše, jediné, co jsem vyhazovala byly ty, co se mi roztrhly na koleně, když jsem zakopla. Pravda, ty chlupatější se mi obvykle vyšustí na palcích, ale ty nosím dál, jako podvlečené pod jinými, když si počasí žádá více vrstev.

A to máš štěstí, že jako já nejezdíš MHD v době, kdy jdou děti do školy. Jejich neopatrné zacházení s batohy také umí zanechat následky na punčocháčích 

Ad díry na palcích – loňskou zimu jsem měla palec vyklubaný snad každý den, kdy jsem se večer vyzula z kozaček. Samozřejmě jsem pěkně střečkovala, ale taky zkoumala, čím by to mohlo být (boty, styl stříhání nehtů apod.). Nakonec se mi osvědčila jedna malá „finta“: když si nehty ostříhám a opiluju je horizontálně, u palců pak ještě pilníkem párkrát přejedu vertikálně (pod úhlem cca 45°). A děr o 95% ubylo!
Bohužel jsem ale zjistila, že je taky někdy dělají boty, hlavně ty na podpatku. Když jsou volnější a noha sklouzává dopředu.
Barevným silonkám zdar!

Doporučila bych Calzedonii. Mají 5 párů základních barevných za lepší cenu. Mám je už druhý rok a roztrhli se mi jen jedny lehce v rozkroku, po zašití drží.

To já ne. Tam jsem si koupila krásný punčocháče asi za tři stovky a hned po prvním nošení díra na noze, nevím, jak k tomu došlo, ale nejsem si ničeho vědomá. Musely do koše.

Bane, ty silné – nad 200 DEN jsou nezničitelné. Kupuji je buď na Aukru nebo v Hák+Hák (děsivá šuntárna, ale mívají tam třeba kalhotky S.Oliver ve výprodeji) – tak za 40 Kč – silné, černé – a nosím je několik let.

já si pamatuju, že manželova babička ( berte mne s rezervou,bylo to cca před 40.ti lety ) si přes punčochy na chodidla natahovala ještě takové ty ťapky z materiálu jako punčocháče ( dnes už je zase prodávají řetězce napč. Hm, Lindex jako neviditelné ponožky do lodiček ), právě kvůli tomu palci.

Nosím sukně i v zimě. Souhlasím s tím, že punčochy můžou být pěkně drahé … takový jako jsou Kunert, Falke, Oroblu, Pompea, Sissi, Venezia apod. se ale vyplatí. Sice dáš za punčochy v případě Kunerta šest stovek ale není problém aby vydržely bez újmy i tři čtyři roky, to mně dřív přestanou bavit než je stihnu zničit.
To co popisuje vypadá jednoznačně na špatně vybranou velikost.

Jo a ještě dodám… že s barvami není problém, někdy jsou naopak v designu docela šílené. A nedávno jsem si dokonce koupila punčochy s jelenama (Cronet – 20 euro). Jediné čemu bych se při nákupu přes internet vyhla je asijský výrobce. Jakmile je na obrázku číňanka nebo to posílají z asie tak rozhodně nebrat. Mají chyby v číslování nebo mám nechutně dlouhé nohy. Ačkoli mám nohy jak dráty do betonu a žádný zadek, všechno z číny je mi i při odpovídající výšce v tabulkách děsně krátké.

To jsem ráda, že punčocháčový krize řeší i někdo jinej.:D já nosím sukně a šaty celoročně, (kalhoty v podstatě nikdy) většinou v dýlce trochu nad koleno. Nejsem zrovna štíhlá takže se barevným punčocháčům celkem vyhýbám, přijde mi to jako zbytečný zvýrazňování a kupuju černé… Jenže… To je takovej porod ?? Sehnat padnoucí, černé , neprůhledné puncháče je děsivý, vždycky zapomenu jakej to byl materiál, kde to bylo koupený…pak mi to přijde moc pevný, málo pevný, moc průsvitný…uááá.:D

Díky Ado, budu shánět nějakou vhodnou sukni na běžné nošení. Mám jednu tenkou letní, květovanou (v té je teď fakt zima) a jednu opravdu jen společenskou. Nikdy jsem se v nich necítila úplně pohodlně, ale k dívce sukně patří a basta! Takže sekáče, těšte se!

A další dušička, která díky Peklu obleče sukni já si takhle v říjnu koupila perfektní cihlovou. A přitom před rokem bych se na sukni a ještě ke všemu v téhle barvě ani nepodívala. 

Já jsem si dnes koupila šedé pletené šaty (umělina, 160 kč) – v sekáči, můj první úlovek ze sekáče. Zítra otestuji s teplými punčochami.

Ado, skvělé. Udělalas mi radost těmi dlouhými svetry s kamašemi. Ještě je mám schované. Svetr s vysokým patentem, který jsem si v roce 1984 upletla podle vlastního návrhu na pletacím stroji Dopleta, nosím poctivě pořád (do velkým mrazů), jen ten patent jsem zúžila, když vyšel z módy, a prodloužila rukávy, protože se mi při jednom nešetrném praní srazily. Na zateplení nožek v mini, když je mínus dvacet, není nic lepšího než vlněné kamaše. 

Kde se dají sehnat vlněné kamaše? Něco podobného jako jsme nosily jako děti před 89? Máte tip na normální obchod? Na netu nakupuji nerada, jak si to zboží naosahám a nevidím na vlastní oči, tak to prostě nekoupím 

To teda nevím. Já jsem si je pletla (dvě hladce, dvě obrace) z vlněné příze zvané Marika na mašině i tehdy, a to se nosily! V dnešní době jsem takové ještě na nikom mladém oblečené neviděla ani jsem je nepotkala nikde v obchodě, takže bohužel neporadím.

Majú na esprit.eu teraz v zľave..

Doplňujúce info, stoja 14,90 eur, 42% vlna, 6% kašmír:-)

Kombinace pěkné, ovšem já celá v černé (z tak 90%) chodím ne kvůli nedostatku invence, ale prostě se tak cítím nejlépe
A obzvlášt pod ty nákupy z druhé ruky se podepisuji, z bazaru mám úžasné martensky za asi 600, téměř nenošené a teď mám na cestě klasický poctivý křivák. Ale i z obyč secondhandu u nás u domu mám velkou část šatníku – ted např. dlouhou manšestrovou sukni Marks&Spencer, s takovými barokem inspirovanými vzory, 90 Kč.

Vás černokněžníky prostě nechápu… jak může někdo chodit celý jen v jedné barvě? Co když mám oblíbenou tyrkysovou, nebo růžovou? Kdybych chodila po ulici od hlavy k patě v růžové, tak mě bude většina lidí považovat za Chocholouškova uprchlíka, ale pohřební průvody v ulicích jakoby nikdo nevnímal Dokonce i matky s miminkycelé v černé si kupují černé kočárky co pak vypadají jako rakvičky na kolečkách… a stále to lidem nedochází… 

Tak to potom není o tom, že nás černokněžníky nechápeš, ale o tom, že nechápeš, jakto že to nepřipadá divné ostatním lidem. Já taky chodím prakticky jen v černé, a to počínaje spodním prádlem a konče náušnicemi, ale je to můj styl, cítím se v tom dobře a když si výjimečně vezmu něco barevného, sice je to fajn změna, ale brzy se zase ráda vracím k černé. Asi je v tom kus pozérství, ale přiznejme si to, kdo není aspoň trochu pozér? 

A co je spatnyho na rakvickach na koleckach;-)?
Jak uz jsem zminila vyse, barvy se precenujou. Velka vyhoda cerne je ze se hodi ke vsemu, vsem slusi a je vhodna na kazdou prilezitost. O tyrkysove a ruzove to rict nelze. Stokrat radsi uvidim „pohrebni pruvod“ nez „pruvod magoru v tyrkysove“.
A koneckoncu, vsichni sme uplne mimo – cetla sem o jakymsi mnichovi kterej prohlasil, ze barveni odevu je hrich protoze kdyby Buh chtel, abysme nosili barevny obleceni tak by stvoril barevny ovce. A mate to:-).

Tak to nechápejte klidně dál, chodím tak do svých cca 12, s velmi občasnými barevnými detaily (eh, barevnými – bílá, pudrová, občasná šedá, fialová nebo rudá. Nebo smaragdově zelená ) a prostě se tak cítím nejlíp. Zkoušela jsem už kde co, ale nikdy to nejsem opravdu já a cítím se pak celý den nesvá. Holt divoké kombinace „optimistických barviček“ ráda přenechám jiným slečnám či dámám.
A lidé se nad mým oblékáním podivují dost často, a to už jsem vážně dlouho nechodila po centru města s černou rtěnkou nebo prakticky corpse paintem místo make-upu. (aneb i puberta může být svérázná)
A kdybych potkala osobu celou v růžovém či tyrkysovém, což se mi už několikrát stalo, maximálně se lehce pousměji a ocením tu příjemnou a osvěžující střelenost. Zkuste to taky.

Mě spíš fascinuje, když jsou lidé z řad té záplavy modré z všelijakých riflí, celí paf z toho, že někdo je záplava černé (když jednou za sto let vytáhnu kalhoty), a nebo nosí dlouhé sukně.
O tom, že je černá smuteční barva a černý kočárek rakvičkou, můžeme velice dlouho polemizovat. Z historického pohledu jsou barvy oblečení také zajímavou věcí. Existovali barvy, které mohla nosit jen ta nejvyšší šlechta. Musíme si uvědomit, jaké kultury zdejší kraje ovlivňovali, a že mnoho našich zvyků pochází od křesťanů. I mnoho zarytých ateistů slaví Vánoce a podobné svátky a nemohou pochopit, že jiný ateista to nedělá. Připadá jim divný, mají tendence ho litovat (neslaví je, protože určitě nemá s kým) považují ho za zlého člověka (dobrý člověk přeci o Vánocích rozdává dárky, …)a podobná vysvětlení. Jsou kultury, kde je smuteční barvou bílá, ale řeknete si to konkrétně Vy o dívce oblečené do bílé? Ještě jedna historická perlička, Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, milovala černou barvu a velmi ráda se do ní oblékala (hlavně na slavnostní příležitosti jí přišla vhodná). A jaká to byla úžasná osobnost a co pro své statky a poddané udělala
Cítění barev je čistě subjektivní záležitost estetických představ každého z nás. Polemizovat o nich můžeme jedině, pokud se bavíme o záležitostech nošení moderních věcí – do toho nošení jediné barvy opravdu nepatří. Konkrétně černá barva je záležitostí subkultur a jak už toto napovídá, jde o jedince, jejichž cítění v tomto směru je jiné než cítění většiny. Netřeba je chápat, stačí je akceptovat (oni dělají to samé vzhledem k mainstreamu).

Hm. Zdá že jsem tak trochu píchla do vosího hnízda…ehm pardon… vosy jsou moc barevné
Aria udělala moc pěkný historický rozbor černé… a není v něm nic s čím bych nesouhlasila. Jen podotýkám, že vzhledem k tomu,že žijeme ve střední Evropě a konkrétně v naší zemi je naprosté minimum přistěhovalců z jiných kultur než je ta křesťanská, můžu si dovolit tvrdit,že tady černá prostě JE za elegantní, slavnostní a smutnou barvu. A když si někdo vezme černé džíny a černou bundu a černé boty,tak není ani slavnostní, ani elegantní, jen jde z pohřbu.
A proti černým subkulturám vůbec nic nemám, naopak „gotiků“ na ulicích vídám zoufale málo, byli by skvělým oživením. Podle mě jsou jediní kdo berou černou opravdu vážně, u ostatních mi to přijde jen jako lenost nebo nedostatek odvahy obléct se jinak. Například využít hodně tmavých odstínů jiných barev. Tak a můžete lynčovat.

Smuteční barva byla v Evropě dlouho bílá, protože jakékoliv barvení bylo velice drahou záležitostí až do vynálezu chemických barev v XIX. století. V Japonsku je tomu tak dodnes. To jen na doplněnou. Pokud jde o oblibu černé, teď je prostě v módě, je to základní akord, uvidíme, jestli se ulice prosvětlí, až dozní.

Tím jsem narážela na absordnost předsudků, kterých se mnoho lidí nehodlá vzdát 

Omlouvám se za překlep. „Absurdnost“ samozřejmě.

Barevná symbolika je absurdní předsudek… jo, tak jo. 

Inspirujete se nekdy modou nejakych znamych lidi ? Líbi se vám oblekani nekterych znamych českých lidí? Já padla na jednu MLADOU českou kapelu, jejichž sladěná MÓDA a celkové vystupování se mi strašně líbí .
http://www.nmnl.cz/…lie_straight
http://by-adel.blog.cz/…anocni-darek
 http://www.lewronmusic.cz/…-2009/foto32

Přesně, Charlie Straight mám ráda. Nejenom, že jejich oblékání opravdu spadá pod „mladou módu“, což se o většině zde navrhovaných modelů říct nedá, ale jsou to i vážně milí lidé 

Přesně, mě v článku chybí kostkované košile, trička s logama kapel, Ada zase vytáhla uplé sukně a decentní vršky

většinou ten, kdo nosí trička s kapelou, tak už přebere další znaky dané subkultury, tudíž si umí víceméně s oblečením poradit a o další rady moc nestojí…

Článek pěkný. Ada si ovšem libuje v barvách, které já nesnáším (limetková, oranžová, tyrkysová, fialová) takže pro mě je ten článek jen na pročtení, moc inspirace nepoberu.

On je obrovský problém si to oblečení představit (když pominu tu možnost v nějakém grafickém programu předělat) v jiných barvách! Celá ta Adina snaha ukázat nám, co teda nosit, přišla vniveč jen proto, že ona je TAK zaslepená čtyřmi barvami, které figurují v KAŽDÉM obrázku. Možná bude lepší už se na peklo nedívat, když ti teda nic nedává…

Až přijde den, kdy se ti zavděčím, zavolám z balkonu „hurá“ a Peklo zavřu, protože jeho poslání bude naplněno.

A ja sa pojdem utopiť na najbližší strom s brokovnicou,keďže prídem o zábavu. 

je možné, že se mi Ado nikdy nezavděčíš. Já to přičítám tomu, že mám absolutně jiný vkus na barvy, střihy, typy oblečení než ty. Přiznávám, že na pekle mě nejvíce baví články z ulice, protože vodit za ručičiku abych věděla, co si vzít na sebe si troufám říct nepotřebuju. Ale neber to zle, většině běžné populace článek přijde užitečný.

Ada právě málem zabila stařenku,téměř jsem se zadusila večeří:-).

Ada právě málem zabila stařenku, vo chlup a udusila jsem se večeří:-)

No jo no, nějaký breptal v této diskuzi chyběl.

můj předešlý komentář určen Ann

Jojo věčně nespokojený breptal. Ale šatník mám barevně postavý úplně jinak a trvalo mi 3 roky než jsem z něj oranžovou, zelenou a fialovou vytěsnila, protože mi tyto barvy nesluší a ani se mi nelíbí. Tak sorry, že nejásám když je Ada použila.

Ja mám 16 rokov a môj štýl obliekania sa za posledný polrok zmenil. No bolo pre mňa veľmi ťažké zobrať na seba „prvú“ sukňu, šaty alebo nedajbože opätky, lebo som sa bála čo povedia ostatní. Keď som bola ešte na základnej škole, tak deti odsudzovali každého, kto sa obliekol trošku elegantne. No na strednej je to už trochu iné, a len pochvalné slová na moju adresu ma utvrdili v tom, že rifle nie sú nič pre mňa. Postupne badám, ako aj moje kamarátky menia štýl. Ja som na sebe nemala botasky minimálne polrok a mikiny som zavrhla už niekedy v máji. A konečne sa cítim ako žena. Fakt odporúčam všetkým mladým 

AJ keď možno nie každému to pôjde, veľmi to závisí na rodičoch. MOja mamka už do mňa veky hučala, aby som dala preč tie rifle a obliekla si sukňu a opätky. Ona mi dodala asi najviac odvahy. Prosím všetky mamičky, veďte dcéry k elegancii.

Já ti nevím, ale kdyby mě osobně mamka v 15 nebo 16 směřovala k eleganci, asi bych se honem rychle zatvrdila a přeorientovala úplně jinam. Myslím že mnohem lepší by bylo, kdyby rodiče podporovali děti, aby si našly vlastní styl, ten chybí českým ulicím mnohem víc než elegance, IMHO. Jo a k té eleganci jsem časem (teď je mi 19) došla i sama, ale cítím se v ní až teď, dřív mě prostě nebavila. Teď si v ní připadám jako já, tehdy by mi přišlo leda že ze mě chce okolí udělat tvora víc dívčího, který by ale byl někdo úplně cizí. Kromě toho, člověk si musí trochu zablbnout, než se najde…

Ještě k tomu nakupování a nedostatku financí. Nabídka v našich obchodech se mi zdá čím dál tím mizernější, přesedlávám na internetové obchody. ALE žádný bonprix nebo neckermann…
http://www.asos.com/Women/
http://www.topshop.com/…oriesDisplay?…
http://www.newlook.com/
http://www.modcloth.com/
 http://www.monki.com/Start/383222.1

všechny zasílají co ČR, nabízejí kvalitvní oblečení, nejsou to žádné pochybné čínské eshopy, na poštovné se složte s kamarádkou (ale na ASOSu je zrovna teď zadarmo), a hlavně mají momentálně SLEVY

No New Look a Top Shop bych teda mezi kvalitní moc neřadila. Kupuju si tam věci v UK a kvalitou je tak na úrovni H&M. Najít se tam dá, ale je třeba hodně hledat. To už mi příjde lepší BHS, ale to myslím do Čech neposílá.

Moje oblečení z Topshopu se řadí mezi nejkvalitnější v mém šatníku, samozřejmě že každý má jiné zkušenosti.

Tak oproti běžné české nabídce kvalitní určitě bude 

A jakým způsobem se přes ty stránky dá nakupovat? Pořád mi to nějak nedošlo.

Je to běžný eshop. Vybrat si, dát do košíku, zaplatit po netu a počkat si něco málo přes týden než to příjde. Dost zahraničních obchodů umožňuje mezinárodní dodání.

Musíte se zaregistrovat (umět malilinko anglicky), mít na vaší kartě aktivované platby přes internet, popř. mít i PayPal http://www.zive.cz/…default.aspx
Pak už to je odklikáte. Podrobnosti ohledně platby přes internet vám sdělí v bance. Já jsem taky byla před první objednávkou rozklepaná a nevěřila jsem, že to funguje, ale teď už bych se nebála.

Děkuju Ann

v neckermanne sa daju nakupit normalne znacky ako s.oliver, esprit, tom tailor atd. tak neviem, co mas proti neckemannu

Milá Ado,
tyhle články mě zatím z celého pekla zaujaly nejvíc!

Ado, oba články se moc povedly! Máte pravdu, že jako chlap jsem si z toho tolik neodnesl, ale četly se dobře. A když jsem si představoval, že by v těch modelech chodily dívky/ženy, tak i potěšily. A myslím, že je fajn, že jste ukázala, že i džíny nebo ta snowboarďácká bunda jdou nosit.

Za mne: obávám se, že i vlivem módního pekla jsem si za posledních 14 dní koupil béžové, červené, zelené, modré, dofialova, hnědé a černé kalhoty. Chybí snad už jen žlutá (neměli mou velikost). Zajel jsem na výprodeje tentokrát do Drážďan a opět jsem zaplakal: nad výběrem a pak doma nad výpisem z kreditky (pro OT mám i historku z uzenářství, kdyby někdo chtěl pokračovat ve stylu článků pod Vídní, haha).

Ale co chci sdělit především: Kdo nemáte zkušenost s martenskama, pár nás v nich odchodilo celý gympl a nějaké roky potom, neb jsme byli strašně drsní. Já nenosil ani žádný jiný boty, měl jsem 3 – 4 páry. Když jsem si po letech koupil jiné boty, tak jsem zjistil, že existuje i pohodlná obuv (marteny jsou dost tvrdé). Dále nejsou nezničitelné, v tom místě, kde se při chůzi prohýbají, za dva tři roky prasknou. Podrážka se sjede ještě dřív, takže pak dost kloužou (ale kloužou i nové). A v zimě je v nich dost zima. Tak radím promyslet.

No nevím, martensky nosím, mám i jiné boty. Martensky jsou boty z tvrdé kůže, zpočátku jsou nepohodlné, ta kůže musí povolit. Ale rozchodí se do měkké a pohodlné obuvi, přesně podél nohy. Je to kůže, chce to péči. Takže krémovat. Pak nepraskají.
Na zimu to chce zimní boty Nebo silnější ponožky do martensek.

Pochopitelně jiná chůze je v martenskách, jiná v balerínkách, ale to si snad tady nemusíme vykládat.

Jedny nosím už dvanáctým rokem. Podrážky jsou trochu ochozené a na jedné botě v ohybu naprasklá kůže. To jo. Taky mají odřené špičky, protože po prodělané mrtvici občas zakopnu. A taky jsem musela 2× měnit tkaničky!

Teda já mám svoje Marteny už 9 let (je to možné?:) a vůbec nic jim není. Žádné naprasknutí, sjeté podrážky nebo tak. Fakt je, že jsem je intenzivně nosila „jen“ asi 5 let, teď už je využívám jen na hory apod. Tkaničky jsem měnila jednou (vyplatí se investovat ty 300 Kč do originálů:). Ale souhlasím s tím, že na sněhu/ledu už od začátku dost klouzaly. A vyžadují péči, samozřejmě – což by si někteří jejich náctiletí nositelé (nebo jejich rodiče) měli uvědomit.

Já mám martensky čtvery – jedny lehce zateplené na podzim/lehčí zimu, polobotky, „balerínky“ a na léto něco jako festovní žabko-pantofle a musím říct. Všechny mám od tří let dýl a pořád vypadají super. Sešlapané ani popraskané nejsou, ale rozhodně se o ně musí pečovat. Ovšem to, že v mokru dost kloužou, je pravda pravdoucí… Pokud jde o rozchození – ty zimní i letní jsou z měkoučké kůže, rozcházet netřeba, jsou jako papučky. Polobotky i balerínky jsou sice z tvrdší kůže, ale rychle se přizpůsobily. Pantoflím jsem tedy musela už nechat přilepit odlepenou podrážku (postupně na obou), ale vzhledem k tomu, že je nosím už nějakých šest let, tak mě to nijak nepohoršilo, kůže přes nárt je pořád jako nová.

Já teda nevím, ale některé uvedené barevné kombinace mě přímo děsí!!!

Možná právě proto, že jsou barevné a u nás se stále sází spíš na šeď a „hlavně nevyčnívat“.

Nemyslím, že hned musíte někoho nařknout z toho, že nechce vyčnívat. Výrazné barvy se nehodí ke každému. Já a moniii naprosto souhlasím. Pěkné barevné kombinace si představuju jinak:http://2.bp.blogspot.com/…DSC_0707.jpg
http://www.maddinka.com/…r-night.html
http://www.maddinka.com/…elieved.html
 http://www.maddinka.com/…0/girly.html

to Ann: černá JE výrazná barva.
Kombinace, které jsi dala, jsou pěkné, ale ne např. pro letní typ (všechny tři letní typy).

Nojo, když já nejsem letní typ… Každý podvědomě podsouvá to, co by nejvíc slušelo jemu…

Ann, já nikoho nenařkla, ale komentuju hlavně ten trend, který vidím všude kolem sebe.

Vyčnívat může i člověk v šedočerné kombinaci, ale máte pravdu, že v mém okolí nikdo moc oblečení neřeší. V podstatě je peklo moje jediná šance jak si s někým o módě pokecat…smutné

ked ma clovek v mode strach z farieb, tak prichadza o vela…

Opet dokonale!

Ado, napadla me jedna drobnost – slo by uvadet nazvy materialu i v anglictine? Hodne lidi dneska objednava z anglickych obchodu, pripadne v anglicky mluvicich zemich rovnou zije, a tohle by jim urcite ulehcilo zivot (dyftyn je moleskin, je to tak?). Mozna by stalo za to i ruzne prvky obleceni taky prekladat, nebo vytvorit slovnicek – doted netusim, jak se ‚peak lapels‘ jmenuji cesky. Kdyz jsem s tatou resil usiti jeho obleku na svatbu, nazval jsem to ‚spicate klopy‘ a doted nevim, jestli ho krejci nemel za uplneho idiota 

Mimochodem, k tomu slusnemu obleceni u stredoskolaku – chodi se jeste dneska standardne do tanecnich? Tam je preci oblek podminkou, a vydrzi potom na ruzne plesy, divadla, maturity a podobne prilezitosti v clanku zminene.
Jak takovy univerzalni oblek vybrat? Musi byt nadcasovy a hodit se temer ke vsemu. Jednorade sako na dva knofliky, ‚notch lapels‘ – proste nespicate klopy, nijak moc uzke, nijak moc siroke. Nenapadne kapsy. Barva navy nebo jiny tmavy odstin modre. Bez vzorku, pripadne pro silnejsi ci kratsi mlade pany s ridkym pinstripem (rekneme prouzky takhle daleko od sebe: http://bit.ly/ABgy84). Dvojity, no zase jsme u toho nazvoslovi, ‚vent‘ – prostrih na zadku. Zadne kontrastni obsiti a podobne modni detaily. Kalhoty rovne, bez samku (tohle slovo si nahodou pamatuju!), sedici v pase a ve spravne delce – coz je na samostatny clanek.
Idealne 100% strizni vlna, neni-li dostupna, tak holt nejaka vlnena smesovka, neni-li ani ta dostupna, tak at je v tom polyesteru aspon nejaka viskoza, pusobi to pak neskonale lip. U obleku vic nez u jakehokoli jineho kusu panskeho obleceni strasne zalezi na tom, jak sedi, klasicke pravidlo pri nakupu v CR je nechat si doporucit velikost od prodavacky a potom o jednu ubrat, to vetsinou funguje slusne. A varianta ‚regular‘ se hodi komukoli mezi 175 a 190 cm, tedy naproste vetsine panu. Sako nema koncit u kolen.
Existuje-li moznost nechat si oblek usit, stoji jednoznacne za zvazeni vysoke pruramky, kor, chce-li v onom ‚kvadru‘ mladenec tancovat.
Kde nakupovat? Mene bezne velikosti jednoznacne ve slevach, protoze pak si muzeme dovolit jit o uroven obleku vys za stejnou cenu. Jinak vsichni klidne v H&M, Zare a podobnych obchodech, materialy nic moc, ale strihy jsou pekne a ceny priznive. Vyhybat se polskym radobyluxusnim oblekum (Sunset Suits a podobne) jako cert krizi.
Jak to cele nosit? Na vecerni, pripadne slavnostni/smutecni prilezitosti cerne oxfordky, bila kosile, decentni kravata, bily lneny kapesnicek slozeny do ctverce. Na denni prilezitosti (‚business‘, coz bude i maturita, pohovory…) podle troufalosti nositele bud tradicne cerne oxfordky nebo derby, nebo hnede oxfordky. Bila, ruzova, svetle modra, svetle seda kosile. Kontrastni kravata. Bily lneny nebo barevny hedvabny kapesnicek. Na bezne noseni hnede oxfordky nebo derby, bila, ruzova, svetle modra, svetle seda, pripadne i jina pastelova kosile, pletena kravata nebo vyrazny motylek, hedvabny barevny kapesnicek. V teto variante je mozno obleci pod sako svetr (nejlepe pletenou vestu s nebo bez zapinani s v vystrihem), v predeslych dvou variantach pokud neco, tak jedine treti dil obleku – vestu ve stejnem vzoru a materialu.

…a treba si to nekdo precte a bude o jednoho hezky obleceneho pana v Cechach vic 

A Morava zase utře nos, ách jo.

Na Moravě máme okrojovaný chasníky s koštýřem Ať si v Čechách nechají nudný kravaťáky 

Potkala jsem před chvílí hezkou, štíhlou mladou žabičku. Černé kozačky, černé punčochy, černá minisukně, černý kabátek, černá šála, černá taška, bledý obličej. Říkala jsem si, jak by se hned rozsvítila, kdyby měla třeba ty punčocháče barevné, k tomu barevně sladěnou šálu, kabelu a třeba nějakou ulítlou čapku na hlavě…

Opravuju, tu sukni měla šedočernou kostkovanou

Nemám nic proti černé, ale je pravda, že k použití veselejších doplňků černá barva přímo vybízí.

DÍKY!!! Sice mi už dávno není -náct, ale 30, ale článěk ve mě vzbudil touhu nosit sukně. Neskutečně mě tenhle článek inspiroval, ta puntíkatá sukně s modrýma/červenýma punčocháčema, to je prostě bomba! To by prošlo i u mě v práci. Neříkám, že každý den, ale pátky určitě. Ze svého divočejšího (barevného) období ve mě čas od času převládá touha zase si tu divočinu obléci (namísto neutrálních tónů oživených jen broží či šátkem)…

Achjo. Článek je moc pěkný, ale podobné téma mám rozpracované na svém blogu, tak druhý díl budu muset napsat nějak, abych se vyhnula tomu, co už zmínila Ada, abych se vyhnula napadání z plagiátorství­. Fíha.

Jen to napiš, Peklo přece nemá patent na módní rady.

tento clanok by si mali povinne precitat vsetky mlade baby, ktore nosia len cisto tlmenne a tmave farby, nechapem, ako niekto nemoze mat rad farby, hlavne v mladom veku, asi nemaju odvahu experimentovat, ale nemaju dostatok sebavedomia, aby nosili vyraznejsie oblecenie…hlavne, ze stretavam zeny v zrelom veku, ktore sa obliekaju az privelmi mladistvo (napr. kriklavo ruzova hello kitty mikina-z vlastnej skusenosti) a hned ma pri pohlade na nich napadne, ze toto su prave tie zeny, ktore v mladom veku nosili tlmene farby a ked zistili, o co prisli, bolo uz neskoro…
samozrejme, ze dnesne zeny v strednom veku, nemali v mladosti tolko moznosti, ale to co som napisala moze platit aj o buducnosti, kedy sa moj rocnik stane ‚stredno-vekovym‘

Myslím si, že je to dobou. Jen se podívejte, co nosili např. vyznavači hip-hopu začátkem v 80. a 90. letech nebohttp://www­.polyvore.com/cgi/img-set/BQcDAAAAA­woDanBnAAAABC5vdXQKFm5DO­TlxYnluM2hHRHdRREJ­jQVpRNVEAAAACaW­QKAXgAAAAEc2l6ZQ­.jpg (pamatujete fresh prince?). A podívejte, co nosí teď http://i.telegraph.co.uk/…_639366a.jpg. S příchodem cyber punku(no představte si třeba matrix nebo blade runner)chtějí být všichni temní a cool. pak taky nemají fantazii a nechce se jim u toho myslet. A takovým tím černým náctiletým obdobým si prošel snad každý, někdo z něj bohužel nevyrostl.
PS: černou mám moc ráda a taky ji hodně nosím, zásadně však v kombinaci s pestrými barvami.

tak je rozdiel, ked je niekto hip-hoper alebo emak (ti byvaju vacsinou ‚cerni‘) a ked niekto nosi neidentifikovany styl resp. nema styl a kazdy kusok oblecenia je tlmeny, nechapem takych mladych ludi, je to dost smutne :/

ciernu s pestrymi farbami nosim aj ja, taka kombinacia je fajn (;

Jestli muzu mluvit za sebe tak jsem jako nactka taky nosila (krome letnich mesicu, to jsem byla vzdycky „za divnou“ v kvetovanych satech) tmave barvy, nebylo to ani z nedostatku sebevedomi (i kdyz to bylo hodne v minusu) … o experimentovani jsem v tom veku moc nepremyslela (hlavne najit neco levneho co mi bude sedet ke zbytku satniku a bude to uchazejici) ale dobre se mi to kombinovalo s bidnym zbytkem satniku a hlavne se mi to v tom veku libilo. Myslim ze hodne lidi proslo „cool cernym obdobim“ a u vetsiny casem odeznelo i bez Hello Kitty experimentu.

Tak to já jsem nosila nejradši oranžové punčocháče, krátkou černou sukni, okrové tričko s dlouhým rukávem, na to tílko přecházející z oranžové do žluté s černou výšivkou a zrcátky u výstřihu a spodního lemu, případně na to ještě oranžový svetr. Jednou mi jeden kluk řekl, že vypadám jako pomeranč a to mě hrozně potěšilo Klidně bych tak chodila i dnes, všechny ty věci pořád mám (ostatně je to jen 5 let zpátky), ale připadám si na to už stará, což je možná škoda, protože staré budem po zbytek života…

Nosím tmavé a tlumené barvy( šedou, černou, béžovou, hnědou, narůžovělou, světle modrou, jedinou pestrou barvou v mém šatníku je červená, protože tu miluju už od dětství.) Nosím je protože se mi prostě líbí a cítím se v nich dobře. Nikdy bych si na sebe nenavlíkla nějakou veselou kombinaci(zelenou, žlutou, oranžovou), protože bych to prostě nebyla já. Každý jsme jiný a každý máme jiný vkus, nevím co je na tom nepochopitelného.

Souhlasím. Nezáleží na barvách samotných, ale jak se použijí. Nelze říct: tyhle barvy ano, tyhle ne. Každý má své oblíbené. Já černou moc nenosím, ale líbí se mi šedá, tmavě modrá apod. Ale mám ráda i barvičky, záleží na oblečení.

s tym „kazdy sme iny“ velmi suhlasit nemozem, pretoze, ked si vsimam okolie, tak malo ludi je odlisnych a nielen oblecenim, ale aj osobnostou, atd…neviem, preco sa hovori, ze kazdy sme iny, ked popravde su skoro vsetci rovnaki…

Takže pro vás je každý člověk, který ve vašem životě hraje nějakou roli nahraditelným? Docela pochybuju, že za každého vašeho kamaráda či rodinného přislušníka bez problému najdete náhradu.

ja som to necharakterizovala nhraditelnosotu, ale tym, ze ludi, co stretavam (nemusim ich poznat blizsie, ani osobne), ide o to, ze co vidim, tak vacsinna su vsetci rovnaki (povaha, mentalita, zivotny styl hodnoty, nazory, vkus…)
nechcem nikoho zovseobecnovat, ale len mi vadi, ze malokedy vidim ludi, ktori su niecim originalni a vynimocni

a ked ide o tu nahradu, mojich ‚kamaratov‘ by som kludne vedela nahradit za inych a lepsich, prave preto som pouzila tie uvodzovky
rodinu by som nikdy nechcela nahradit, ta aspon za nieco stoji

Poucny clanek, byt jsem vekem jiz teto kategorii vzdalena, povzbuzuje me, ze barvy lze nosit i v zime. Prave podnikam pokus: na mesicni dovolenou do lednoveho Ceska jsem si nevzala ANI JEDNY KALHOTY. Zatim jsem to v satech a suknich zvladla od hospitalizace po operu, od plus osmi do minus peti.

Bezvadný článek!! Opravdu tleskám!! Skvělé kombinace, obzvláště sukně, zelené punčochy, šátek a páv. A pak taky hnědorůžová sukně, růžové punčochy a hnědý svetr!! Fakt moc hezké…hergot, já bych tě někdy s sebou potřebovala na nákupy Ado!!! 

Jéé, zrovna dneska mi poštou došly světle šedé, růžové a červené punčocháče ještě nějakou pěknou obyčejnou pouzdrovou sukni by to chtělo 

Kde se dá sehnat ta halenka z poslední fotky prosím? Nebo nějaká podobná, třeba i v jiných barvách? Jestli víte tak to přede mnou netajte 

Mně se zdá, že jsem halenky s vázačkami viděla všude možně, Tatuum, Peek & Cloppenburg, Orsay – zkus něco procourat a hledej.

Více podobných

A více žen v takových modelech na ulicích.

zrovna včera jsem si koupila malé černé ve výprodeji za 400 korun. využiju je dostatečně, do divadla, na lekce tanečních a podobně myslím si, že se vyplatí si je pořídit hned po tom, co přestanete růst a pokud budou v nějakém klasickém střihu, tak vám vydrží dlouho 

No vida. „Styl „rockerka“ se dá naopak nosit až do smrti.“ Já si to taky ve svých jednapadesáti myslím, i když se snažím poněkud mírnit… Ale že to uslyším od Ady mě nenapadlo… 

Moc díky za super článek. Jelikož spadám do cílové skupiny, určitě mi pomůže trochu rozzářit můj šatník. Hlavně díky za nápady s čím kombinovat áčkové sukně, ty totiž nosím moc ráda.

Na bižuterii na fleru doporučuju http://www.fler.cz/elegant-elefant

Miluji sukně a díky za článek…

to je sranda, ten model se žlutým vytahaným trikem jsem prakticky stejný nosila na gymplu. akorát svetr byl tyrkysový a kalhoty s proužkem a k tomu vínové glady a na očích lenonky a pak jsem plynule přesedlala na minule ukázaný boho styl. pěkný a moc inspirativní přehled. kombinace růžová/oranžová a ta strakatá sukně se zelenými punčocháčemi a tyrkysovým vrškem nejnej úžasná!!

Myslím, že uvedené kombinace oblečení nejsou ani tak pro náctileté, ale spíš asi pro dvacítky. Ale to nevadí, každopádně děkuji za článek, protože mám neodolatelnou chuť vzít si zítra na sebe sukni. Akorát si musím koupit nějaké ty barevné punčocháče, ty doma ještě nemám.:)

Nechci být protivná, ale… já se tu tak pojmenovala dřív! Ne, kecám Jen je v tom trochu zmatek 

ahá, tak to jsem si nevšimla. Tak jo, už jsem si změnila přezdívku, tu snad nikdo nemá. Tak mi říkala maminka 

Jééé, Radmiška… To jsem ještě od nikoho neslyšela moc hezké!

Milujte svoje menžestráky! Sú to najlepšie nohavice na zimu! Úplný univerzál – čierne s vyšším pasom sa dajú nosiť kedykoľvek a k čomukoľvek!

Máte nějaké zkušenosti s pletenými vlněnými sukněmi? Narazila jsem na jednu, která se mi strašně líbila, ale nekoupila jsem si ji, protože jsem si hned představila, jak mě bude kousat do zadku, když v ní budu dlouho sedět. Fakt pletené sukně koušou, nebo je to jen mylná představa? Díky.

Záleží na složení materiálu těch sukní, ale obecně bych řekla že koušou. Pořiď si pod ni spodničku z podšívkoviny. Ani ji tam nemušíš všívat, stačí ušít obdélník, v pase na gumu a navlíct to pod sukni.

Záleží na materiálu, většina umělin nekouše, ale i kousavost se dá ztlumit punčocáči a spodničkou/pod­šívkou. Kousavé zimní sukně bych se nebála, nepřijde na tělo.