Modročerná zima

Moje černá dušička se tetelí…Tyhle články mám nejradši:-)

Jo jo… zábavné to je. Ale ti, kteří se zde ocitají, takové články nečtou, protože už svým zjevem dávají jasně najevo: „Lidi, já na vás kašlu, je mi jedno, co si o mně budete myslet a kam až mi uvidíte…“. Proto upřednostňuji články konstruktivní, které poradí těm dívkám a ženám, které ještě nepropadly džínovočernoše­dokhaki podprůměrnosti, nebo k ní jen občas sklouzávají, ale chtějí s tím a se sebou něco dělat. Proto prosím Ádu, aby zase brzy zařadila nějaké konstruktivní rady… teď v zimě třeba o tom, co si dát na hlavu když je nevlídno nebo mrzne, o účesech nebo líčení. A pod minulým článkem bylo i dost těch, které se dožadovaly rad pro „starší a pokročilé“. Ádo, díky. Z množství ohlasů je patrné, že ne všechny ženy rezignovaly a že Vaše články pomohou jak mladým dívkám, tak i ženám středního věku najít svůj styl.

Posledních pět článků bylo radících, tak proboha neremcejte. Tady jste v Pekle, bez Peklených článků už by to neblo Peklo, víme?

Apropo, já si nemyslím, že by těmhle lidem bylo jedno, co si o nich lidé myslí. spíš se tak zoufale snaží být in a trendy a zapadnout do nějakého obdivujícího kolektivu, že si neuvědomili, že na to jdou špatně. ovšem jiná je to u tatínkových spoďárů, který už se jen těší na telku a pivo a nejspíš toho gaye v silonkách, který okolo sebe bude mít spoustu dalších gayů, se kterými se inspirují navzájem 

Tak sakra, snad musí bejt trošku srandy, musí bejt někdo outsider, ne? (bohužel se mi při přečtení vždy aktivuje moje škodolibé já) 

Já mám taky ráda vzdělávací články, ale PEKLO Z ULICE je prostě peklo z ulice! bez toho by to nebylo ono 

Ten poslední exemlář je teda fakt maso.

Divím se, že nepřihodil ještě bílý špičatý kozačky, nebo místo tenisek na ty ponožky aspoň sandálky!

To asi Ada psala ve spěchu, mám dojem že je tam nezvykle moc nepozorných chyb a překlepů…fotky famózní. 

Prošla jsem a napravila jedno vynechané slovo, zbytek je kde?

To bude zřejmě lichotka, že i jedna chyba je nezvykle hodně;)

něžná slůvka, které slečna chrlila
a…pardon zdálo se mi že jich tam je moc, ale nejspíš to zavinila tady tato chyba, omlouvám se… 

Mě trochu koplo to „punčocháčemi“.

K čemu že tyhle stránky jsou?

na smažení hříšníků

přesně k tomuhle

Proč má taťka po židlí tu dětskou botu? Nepřisedl nějakeho drobečka?:-O

No ale aspoň tam má trencle, jednou jsem zažila podřep jinak jistě ctihodného živitele rodiny, kterému byl vidět anální otvor. Ještě dnes se mi o tom občas zdá.

COMENIŇO (říkají v cizích krajích)

To mi připomnělo jednoho řidiče, co k nám vozí zboží. Už když jde nesouc bedny, má rifle proklatě nízko. Poté bedny položí na zem, sehne se, a ..... ! Řeknu vám, že pohled na cizí mužský obnažený zadek in natura je opravdu noční můra na několik týdnů. Kdyby byl aspoň výstavní, ale s pánovými mnoha kily rosolovaté nadváhy… brrrrrrr.....

Lála: muž nesa, žena nesouc, pachole nesouc; muži, ženy, pacholata nesouce.

To je přesnýý, hnusnej obr, co žere děti a háže kolem sebe jejich boty a pak má z toho takový zadek 

podla mna ho neprisadol, ale rovno zbastil, vzhladom na jeho telesnu hmotnost

Ta opuštěná bota pod pánem mu dodává na bizarnosti

Jinak-typ slečny na první fotce mě vždy pobaví, typu druhého je mi líto (proč, proč, PROOOOČ ty hnusné špičaté boty? a proboha PROČ šusťákovku? Propadala bych se hanbou kdyby mě takhle někdo viděl), ale co vyloženě nesnáším je typ na třetí fotce…vymustrované fiflenky, hadry nakupené všelijak možně, nesladěne, nevyváženě, na hlavě lahev peroxidu, mobil neustále u ucha a slovník…je mi z nich špatně…a ještě jak většinou opovržlivě koukají na ostatní lidi…fuj! Znala jsem jednu takovou, hrozná frajerka, strašně smrděla, nosila zažloutlé svetry a nemyla si vlasy a neustále telefonovala s přítelem..pří­sahám že mu volala každou hodinu, mluvila s ním strašně slaďoulililince, ale jakmile zavěsila, první co z ní vypadlo bylo „čuák zaebaný“…

Myslíte, že peroxid v tom má taky prsty? Znám spoustu takhle vulgárních (verbálně i odevně) třeba brunetek nebo černovlásek. Zase bych to neházela do pytle „peroxidová blbá blondýna“. Ano, odhadli jste mě správně, že i já si na kebuli nechávám plácat zesvětlovač. Ale tak chápete moji výtku, že…

Samozřejmě. Napsala jsem to špatně. Ať už si slečna plácne na hlavu jakoukoliv barvu, je to jistá zodpovědnost. Já když si barvím vlasy, dělám to proto že chci dobře vypadat. Nevím proč se barví někdo, kdo se následně o vlasy vůbec nestará a nechá to odporně odrůstat. Jiná věc je, když chcete nechat barvu odrůst na svou přírodní. I to se ale dá do jisté míry korigovat a nemusíte chodit jako strašák. Ten peroxid jsem zmínila v návaznosti na článek. (tamta je peroxidová 

Já osobně potkávám tyhle typické slečny odbarvené na blond s notným odrostem a často v kombinaci s několikadenní mastnotou. Ne, vážně se mi ještě nestalo, že bych viděla s odrostem zrzku. Když se chce, tak to jde pohlídat, ale já mám pocit, že těm slečnám se prostě nechce nic. Ani mýt a barvit vlasy, natož pak řešit nějaké barvičky :p

Ono, když je ti sedmnáct, tak život není jednoduchej. Tyhle holky tedy beru s velkou dávkou nadhledu!

Hloupost, věk s tím nemá nic společného. Tohle se dá odpustit 12tiletým holčičkám, které si ve snaze být strašně in navlíknou legíny a tričko s Hannah Montanou, ale ne holce ve věku, kdy by už se měla chovat aspoň trochu dospěle. BTW, mě je taky 17 a v tom, co má na sobě ta „slečna“, bych se styděla kamkoliv vylézt, a stejně tak si v tom nedokážu představit ani spostu holek třeba od nás ze třídy.

k té sportovní eleganci – jsem elegantně oblečená (béžový jednoduchý kabát, hnědé kozačky, šátek, rukavice do barvy k šátku) – co si vzít k tomu za tašku, do které potřebuju narvat věci na spinning (boty, osuška, oblečení, sprcháč atd.)?

Viděla bych to na LV Keepall 50 v provedení Nomade 

Jé, já zapomněla, po tolika napodobeninách, že můžou vypadat i dobře 

Hele, ja mam takovou mega kabelku od Elite models (nemuzu ji uz najit na netu, ale vypada trochu takhle: http://www.homedepot.com/…oductDisplay?…)
Jenom je tmavsi. Vejde se tam uplne vsechno, i mensi kabelka na bezny veci (mobil, klice, diar apod…)

Misa tak ten Adin tip na LV sa mi páči viac. -:)

jo, akorát tohle co ukazujete není pro ženský. je to pánský. vidět vás s tím, pomyslím si že jste to sebrala

velkou kabelu podobného tvaru jsem viděla v orsay když jsem nakupovala v 4. výprodejové vlně za 300 Kč.

Mě se toho docela hodně vleze do téhle je cenově dostupná a mně se líbí http://www.bata.cz/artikl/96222

Já nosím normální malou kabelku a věci na cvičení tahám v tomhle… http://www.obchody24.cz/…unicorn-1420

taky jsem to tak myslela – mám kabelku, ve který táhnu typicky ženské nezbytnosti od deštníků po diáře a potřebuju k tomu všemu ještě nějakou tašku, do které bych dala ten spinning…jenže ty sportovní brašny z obchodů se mi k elegantnějšímu oblečení logicky vůbec nehodí 

Ado, co takhle článek na téma ZAVAZADLA?

Nosit na spinning elegantní cestovní zavazadlo mi přijde stejně úchylný jako korzovat po náměstí v lyžařské bundě.
Všechny ty softhellky, fleecové mikiny a sportovní tašky totiž nejsou primárně pekelné – hodí se právě do fitka nebo na túru v přírodě. Vkus se pozná podle schopnosti obléct se vhodně k dané příležitosti/čin­nosti/prostře­dí. K táboráku nepůjdu v plesových šatech ani v saku, Kleť nevyšlápnu ve flaušovém kabátku a na cestu do kanceláře se nevydám v trekovkách. Audrey Hepburn považovala za největší faux pas, být overdressed. Tři čtvrtiny lidí napříč všemi státy to řeší tak, že jsou permanentně underdressed, což je taky špatně. Člověk by měl mít cit pro situaci, příležitost, oblečení sladit v jednom stylu (ne každý pes jiná ves viz. softshellka a lodičky) + hlavně: obléct se vhodně k tomu, co se chystá dělat. Pokud je někdo oblečen stylově čistě, bála bych se dál hodnotit a odsuzovat- snad kromě příležitostí jako divadlo a horská túra, kde je to jasné. Pravda, na náměstí by většina lidí měla mít oblečení městské, ale já se třeba v supermarketu na okraji města vyskytuju jak elegantní, tak v softshellce a trekovkách. Záleží, odkud se zrovna vracím. Ale vždycky si přitom připadám oblečená vhodně a hezky – vím totiž, že jsem se oblékla slušivě, čistě a především vhodně k tomu, co jsem zrovna dělala.

To Ema: Máte jistě pravdu. Ale myslím, že tady se jedná o to, do čeho si dát sportovní výbavu, když přes den je žena elegantně oblečená a v práci a sportovat jde poté.
Snažím se chodit 3 – 4 x týdně cvičit a přece nebudu ty dny v práci ve fleesu a trekových botách, ptž. se mi k tomu hodí sportovní vak se cvičením!?!
Také tento problém řeším. Docela hezké sportovní tašky mají od Converse – http://www.converseshop.cz/…olorbl-taska

Díky za link a inspiraci, taky mám problém, kam s věcmi na cvičení. Tak jsem si objednala tutéž tašku, ale černou.

Emo, Emo, Emo… do fitka se sportovní taška hodí, ale dámy tady řeší, co dělat, když chodíte elegantně oblečená a k tomu taháte věci do fitka s sebou celý den, do práce atd. Kdyby se člověk s tou taškou procházel jen po fitku, tak to neva, to je jasný. Ale na ulici ke kabátu a lodičkám, tam to trochu va..
Já osobně si myslím, že faux pas být overdressed se vztahuje na různé akce, kam když dorazíte v plesové róbě a ostatní dámy mají koktejlky, tak je tím vlastně zahambujete. A když jste ještě k tomu filmová hvězda, je to opravdu faux pas.
Ano, pokud jedete z horské túry, nepůjdete se převléct jen kvůli nákupu v Tescu. Ale i tak…

Pokud Karolína nemá čas odskočit si před cvičením domů na převlečení, tak si ten den může vzít jakoukoliv velkou elegantní kabelku a dát všechno do ní. Dnes je v obchodech dostatečně velký výběr, určitě by se dalo něco sehnat. Není to ideální, ale elegantnější řešení nevidím:)

To Barbucha: LV cestovní taška mi do fitka zkrátka přijde nemístná. Když jdu cvičit přímo po práci, obléknu se ráno casual – teď třeba „bundokabát“ s koženými jezdeckými kozačkami a k tomu mi plátěná šedá sportovní taška přijde naprosto ok.

Ema: Vy upřednostňujete pohodlí a praktičnost. Já zase upřednostňuji eleganci. Neříkám, že moje cesta je lepší, bývám dost často za blbce. Budu ani bundokabát vůbec nemám, je mi líto dát za to ty prachy, když na mě na ebayi čeká třeba šátek Hermes:-) Takže na lyže si každý rok půjčuji výbavu od sestry.
PS: Do fitka chodím s úplně obyč látkovou pruhovanou barevnou taškou.

Emo, a dokážete si představit, že jsou i profese, kde se prostě nemůžete třikrát týdně obléknout casual jen proto, že jdete po práci do fitka?

Prostorné a pěkné tašky má na Fleru uživatelka Dara Bags.
Kolekce „BTW on the road“ jsou právě velké kabely http://www.fler.cz/zbozi?…
A lidi si jí hodně chválí, podle mě jedna z nejlepších kabelkářek na Fleru.

Dara Bags – no, no, no. Ale název trefný, mohle by je hned nosit Dara Rolins

Problém je trochu v tom, že DaraBags jsou krásné, ale z koženky. Ta toho moc nevydrží, například mrazy. Za tu cenu bych si raději pořídila pevnou látkovou. Nebo pak dražší koženou.

Jsem majitelkou dvou kabelek Dara Bags a nejen že jsou pěkné, ale zdají se být trvanlivé, i když je jistojistě přetěžuji.

Není koženka jako koženka…Dara bags vyrábí kabelky z kvalitních italských koženek, některé vypadají a mají vlastnosti jako kůže…a ani v těchto mrazech se taškám nic neděje, nelámou se, nepraskají, prostě vydrží.

Ahoj Karolíno, já cvičení nosím v dárkové tašce od Dove, tvar to má jako taška na bowling. Přibližně takto to vypadá spousta žen je nosí jako kabelky, ale myslím, že jako dámská taška na cvičení se hodí perfektně. V obchodech tašky tohoto tvaru vídávám často.

Doporučuji Le pliage od Longchamp, mají různé barvy a velikosti.

Zkus weekender bag od Michael Kors. Mám ji a je bezva. Má jen jedno mínus, a sice že není kožená.

https://lh3.googleusercontent.com/…+Bag+GWP.jpg

zapomněla jsem na odkaz na fotku

Michaela Korse miluju, ovsem do tehle kabely bych zrovna nesla. Pripomina mi prestylovane divky v lesklych leginach, s leopardim trickem a vlasy obarvenymi bud na cerno nebo na bilo jak miri do Big1Fitness; ty vetsinou podobnou tasku maji. Nerikam ze zlata kabela je nutne zlo ale malokdo ji umi nakombinovat se zbytkem outfitu.

Já jsem do posilky nosila prostě kvalitní jednobarevnou sportovní tašku – takovýhle typ: 

Věcí jsem měla hodně a byly těžké, tak jsem chtěla tašku přes rameno ne jen do ruky abych neměla úplně zničená záda a ruce. Nepřijde mi to tak strašný pokud je taška decentní – prostě chodím cvičit a co jako? Osvědčilo se mi to lépe než velké kabelky, které po čase začali odcházet a nosila jsem pak torza s upáranýmy popruhy, utrhanými zipy a podivně vyboulenými boky;)

Já taky preferuji tašky značky Nike. Mám jich 6 a jsou naprosto nepřekonatelné, vejde se tam úplně všechno, mám je v různých barvách a tahám je denně a na to, jaký dostávají zápřah, vypadají pořád skvěle.

Tak toto je přesně kabelka, která se k elegantnímu kabátu naprosto nehodí… Bacha na Adu, ať Vás nevyfotí…

Podobný problém mám taky. Dvakrát týdně chodím plavat. Protože mám bazén poblíž místa, kde pracuji, chodím plavat těsně před nebo těsně po práci. I do větší kabelky se mi věci na plavání nevejdou. Do práce sice nechodím v kostýmku a lodičkách, přesto by k mému oblečení byla sportovní taška jako pěst na oko.
Zatím to řeším takovou větší taškou přes rameno. Něco mezi kabelkou a nákupní taškou…

karolina: při svojí přirozený lenosti tahat s sebou cokoliv těžkýho bych v první řadě zkusila zredukovat počet těch věcí na spinning tenisky – jasně, ty potřebuju. obleček – jasně, ten taky, ale asi se nemusím tahat s mega teplákama a mega mikinou, stačí tílko a odlehčené leginy. sprcháč – nemusím přece tahat celý krám, ale odlít si do menší lahvičky. osuška – na to pohotovostní mytí bohatě stačí malý ručník. nakonec třeba zjistíš, že se ti to při zamouření obou očí vejde do běžné denně-pracovní kabelky 

díky všem tady za rozjetí zajímavé diskuze…budu ráda, když ji Ada podpoří oním článkem o „zavazadlech“, evidentně by byl vítaný, neboť tu opravdu řešíme to, co psala například Barbucha
UU: k redukci došlo a sice tak, že vše zatím dávám do látkové nákupní tašky – ovšem jen když mám růžový kabát, šedou čepici s rukavicema a černé legíny s černými botami a černou jednoduchou kabelkou – pak má růžová taška barveně i stylově ladí…ale teď řeším jednoduchej béžovej elegantní kabát a s tím se mi zatím všechny nápady tlučou…:-(

No nevím, ony ty tenisky nejsou zrovna skladné a láhev na pití taky zabere nějaké místo. Ručníky zásadně dva – jeden při spinningu propotím durch a druhý do sprchy. A oblečení? Třeba takové cyklokraťasy s molitanovou vycpávkou? Mikina na rozehřívání a na závěrečné protahování? Tohle bych rozhodně nenacpala do žádné standardní kabelky.

teda, mně nepřijde tak hrozné vidět komplet elegantně oblečenou ženskou s kabelkou plus nějakým vkusným zavazadlem s věcmi na cvičení, i když je vidět, že v tom asi nemá šanony a propisky. podle mě stačí úplně obyčejný černý vak na šňůrky. alespoň je vidět, že se sebou něco dělá a že jí sport není proti srsti 

jano, ano, obyčejný černý vak – pytel, mám univerzální z černého semiše a s jedním uchem a červený z kůže. Vejde se do něj ručník, celá kosmetická taška, i fén, protože já tedy z pracovní schůzky občas razím hned na bazén a nechce se mi vracet k autu. Mimochodem – kabelky a tašky mám radši jen s jedním uchem, dvouuchou kabelku snad ani žádnou nemám…

Co tuhle Longchampku – hned ta prvni v rade, maji hnedou a bezovou?
http://www.longchamp.com/…men-255.html
Tohle bude limitka, ale maji i bezne, jednobarevne, ruzve velike.
Mam s nima dobre zkusenosti, chodim oblecena podobne jako ty a v tomhle taham detem veci na plavani. Ty usi jsou kozene, samozrejme.
U nas prodava Beltissimo.

Longchamp je fajn, a ta treti v rade ve vasem odkazu (sultanka) je na noseni treba do prace nadherna.

Karolíno, já nosím na cvičení velikou tmavě lahvově zelenou kabelu od Pietro Filipi. Je z kolekce asi tři roky zpátky, ze šusťáku, ale moc hezky elegantně ušitá. Koupila jsem ji nedávno v jejich outletu za tři stovky a jezdím s ní i na víkendy a tak. A vypadá opravdu pěkně, navíc ta barva jde skoro ke všemu…

A když toho mám míň, nosím tuhle. Je to taková trochu papíračka, ale je vtipná a dá se sehnat kolem tří stovek…

Ema vsechno vi a vsechno zna proste se oblec casual…ahaaaa…to by asi tady pani/slecnu nenapadlo, ale evidentne na tohle se nepta. Ja si myslim, ze kazda slusna znacka kabelek dnes vyrabi vetsinou svych modelu v nekolika veliksotech, takze je podle me nejlepsi si na „cvicici“ dny dat vse do te jedne velke (ja mam napriklad obri Dior vak, do ktereho se vse vejde a nikdo nepozna, ze v nem mam celou cvicici vybavu).

Wow! Pekelné články nepatří k mým nejoblíbenějším, tenhle mi ale pořádně vyrazil dech. A když jsem došla k tomu chlapíku v maskáčích, tak jsem se kácela…

Myslím, že se to mění i u nás. Dnes ráno jsem na Arbesáku potkala pána ve věku +-40, který měl na hlavě pěkně vyvedené číro. Jeho oblečení přitom pankáčové nebylo, jen tak víc vybarveně elegantní. Byl vážně vtipnej a neměl nasranej ani rezignovanej výraz. Dobíhal tramvaj s takovou samozřejmostí, že to najisto nebyl cizinec.

Tak takové ráno vám závidím, mně by to natuty zlepšilo náladu na celý den dopředu. Možná na dva.

tak to by som tiež brala…v mojom rannom spoji,kde sa stretávame tý istý 15–16 ludia každé ráno,je momentálne najväčším oživením mladá slečna:čierhýny šuštákový polodlhá kabát a NEONOVOZELANÝ šál ala 80´roky…každé ráno ma to preberie,lebo si myslím,že nastúpil semafor.ale aspoň nie je nuda 

Můj chlap si chce taky nechat udělat číro. Zatím je jen mánička pod pětadvacet let, tak jsem mu řekla ať si s tím pospíší protože za pár let v tom bude vypadat trapně. Nebo že bych se mýlila? 

Trochu mimo téma, omlouvám se…
Ale MP mě nakoplo k tomu, že bych mohla více nosit sukně, už proto, že ke kabátu, který jsem díky MP oprášila mi přijdou víc vhodné a taky se v nich hned cítím lépe, žensky
Jsem veskrze konzervativní, barvu mám nejraději černou, ale uvědomuju si, že nemůžu chodit pořád jako na pohřbu. Otázka – co barevné teplé punčochy? Není to jen úplně pro mladé? (je mi 30). A kde se koupí?
A jaké boty? Jedny budou martensky, ale ještě bych ráda nějaké ty víc ženské:-)

Mladí a móda 2?
Jinak…myslím že 30 ještě není takový ten věk kdy se člověk musí zákonitě začít krotit, pokud máte hezkou postavu, odvahu a s barvami to umíte, tak třeba i v padesáti, proč ne…

Tak, tak, souhlas. Mojí tetě je dost přes 40 (vlastně už spíš k 50) a barevných punčocháčů se nebojí. Umí totiž svoje oblečení sladit a hlavně ho nosit! Obdivuju jí, kéž by takových ženských bylo víc. Takže zrovna barevných punčocháčů bych se neostýchala 

Já měla za to, že Mládí a móda je pro náctileté

S barvami to neumím, odvahu vůbec nemám, postavu bych sem taky úplně netahala…čili vlastně nemám nárok…

Pokud to neumíte s barvami a nemáte odvahu, proč se ptáte na barevné punčocháče?
Mládí a móda je možná pro náctileté, ale to neznamená že nestojí za to si jej přečíst. Píše se tam o barevných punčocháčích a oblečení k tomu vhodném.

Protože bych tu odvahu ráda sebrala a s barvami se naučila. Ne třeba hned tyrkys a žlutá, ale právě něco decentnějšího, ale přesto jiné, než černé.

Tyrkys se krásně kombinuje…mám tu barvu moc ráda, ale úplně nejraději mám vínovou. Ta je decentní, nepřehnaná, elegantní a dá se taky skvěle kombinovat. A v poslední době mě uchvátila kombinace tmavě modré a hnědé. Není nutné jít hned do extrému, není ani nutné směřovat k extrému. Fandím Vám. 

Tak co třeba červené punčocháče + červené doplňky k černé sukni? To je taková klasika, moc se tím, myslím, zkazit nedá a přesto by to mohl být první krok k barvám.

Takhle se to dá dělat s každou barvou…černá se dá kombinovat se vším, horší je když se kombinují tři a více barev. To už tak šťastně dopadnout nemusí, víme. 

Jistě že se to tak dá dělat s každou barvou, ale ta červená je prostě taková nevybočující, je to prostě míň nápadné než například žlutá.

Táhne mi téměř na 40 a barevné punčocháče jsem nosila, nosím a zatím s tím nehodlám končit.

a kolik máte dětí ? resp. manžela ještě máte ?

Nemyslím, že by zrovna barevné punčošky byly něco jen pro mladé.
Naopak, líbily by se mi i na starších ženách v důchodovém věku, rozhodně víc, než-li průvitné „jako-že-tělové“
Barvy jsou všude, tak proč by se měli lidé bát je nosit a ještě se omezovat věkem? :/
Když se navzájem dobře sladí, nebo nakombinují, je to nádhera, zvlášť v té zimní šedi okolo 

To jsme na tom stejně Akorát mé nohy připomínají bytelné podstavce (krátké a silné), tudíž se pohybuji spíše v tmavší a tlumenější části barveného spektra. Ale barevných punčoch se nevzdám !! Btw., mamince je 65, nohy má daleko hezčí než já a punčochy nosí daleko odvážnější. A sekne jí to!

Tvarch: do počtu dětí vám skutečně nic není, manžela stále mám, přestože jsem nerezignovala na samu sebe, své oblečení a na hlavě nemám květák. Že nosím barevné punčocháče ještě neznamená, že chodím po světě jako papoušek.

Maggie – i kdyby, tak co? I tady na MT byl článek o barevných ptácích a jimi inspirovaných (omlouvám se) outfitech.

Katango: já si na ty papoušky vzpomněla okamžitě, co jsem tu odpověď odklepla.

Maggie: Tvarch si nevšímejte, někdo prostě flamovat vždycky musí:-)

OT – su sama koho irituje, ze kdyz ma nakej kometar hodne palcu dolu, tak se nejenom skryje ale taky hodne zesvetla a pak po rozkliknuti nejde vubec precist? Ja si rada prectu i nepopularni prispevky ale mzourat na ne ze vzdalenosti pet centaku od displeje se mi vazne nechce… Neslo by s tim neco udelat?

Když tak pěkně píšete o barevných punčocháčích i na starších,tak jsem konečně dostala odvahu a zítra půjdu pátrat po těch vínových.Ty se mi hodí a s jinýma počkám,až podle reakcí mojí rodiny.Mám bezva rodinu a nebojí se mi říct,že to není ono.Většinou mne tedy upozorňují,že zase tak stará nejsem,abych musela nosit to co jsem si koupila.Tak se těším,že mne tentokrát pochválí.

pardon, byl to jen fór..
asi příliš černý, omlouvám se

Je mi skoro 30 a tuto zimu poprvé trávím převážně v sukni – hnědé, šedivé, tmavě modré a k tomu barevné punčocháče. Chlapi se otáčejí, kolegové a kolegyně chválí… rozhodně jdi do barevných punčocháčů, taky jsem se ze začátku bála, co na to lidi řeknou a jestli nebudu za vola, ale je to v pohodě i na našem konzervativním jihu Moravy.

Díky!
To je pěkné
Kde ty barevné punčochy kupuješ?

No, nejsem žádný drobeček, takže jediné místo, kde jsem sehnala punčocháče v požadované velikosti byl Petrklíč (www.petrklic.cz). Halenku bych si tam nevybrala, ale na takové drobnosti je to dobré. Jenom škoda, že mají jenom odstíny červené, fialové apod. Ale zatím si vystačím.

V době, kdy jsem já začala s barevnými punčocháči, ještě rozhodně nebyly tak „in“ jako nyní. Kupovala jsem je v zahraničí. Ale bylo mi 14 a tím pádem mě vůbec netrápilo „co si kdo pomyslí“. A to byl možná nejlepší krok k tomu, abych o pár let později, kdy barevné punčocháče dorazí i k nám, měla potřebnou odvahu, i když vkus už mám trochu střídmější.

Nápodobně Zjistila jsem, že v sukni a silnějších (barevných, černých) punčocháčích je teplo, sukně se krásně vlní a mužské pohledy přitahuje víc než džíny. Bude mi 40, ale tohle je móda věkem neomezená. Proč mít pak ve stáří jen béžovou?

Pro hnidopichy tako Tvarch – děti mám, manžela taky. Stejně si myslím, že detaily ani nevnímá. Jen to jestli sluší/nesluší.

Pořád nechápu, proč se tolik žen po třicítce bojí něčeho, jako jsou barevné punčochy?? To si snad myslíte, že jste staré? Mně je 19, ale ve 30 takhle rozhodně uvažovat nebudu, pokud na to má člověk nohy – tak proč ne?
Jinak v normálních obchodech toho asi moc neseženete, ale na internetu toho je spousta, seženete snad každý odstín já nakoupila barevné punčochy na ponozkypolo.cz, jedny za 65 Kč.

Ve třicítce si holka může dovolit úplně všecko, snad až na infantilní obleč. To je ideální věk. A barevné punčochy se dají nosit do vysokého stáří, záleží na kombinaci a na postavě. Nedávno jsem viděla úžasnou dámu (nechci ji urazit, ale možná už měla sedmdesátku za sebou): husté šedé mikádo, přírodní kožený kabát, tyrkysový hedvábný šátek a stejné punčochy – sukně mi unikla, myslím dohněda. Mluvila ovšem německy a vypadala úžasně.

Mě je 30 a připadala bych si infantilní v martenskách… Barevné punčochy jsou ok, mohou být i elegantní a Ada o tom na podzim vydala článek. Já osobně barevné punčochy miluju a nosím už několik let. nejraději vínové, ale mám těch barev víc.

Nosím kožené šněrovací boty ala kanady od Vagabondu a infantilní si nepřipadám. Je mi 46. Skoro.

Neříkám, že ty boty (martensky) jsou infantilní. Myslela jsem to tak, že já bych se v nich infantilní cítila. A stejně tak to někdo může mít s něčím jiným, např. s těmi barevnými punčochami.
Puzzle si nebyla jistá, jestli není „stará“ na barevné punčocháče a to je věc, nad kterou bych se já nepozastavila u nikoho v jakémkoliv věku. A naopak ona se nepozastavuje nad martenskami, které mám zase spojené s gymplem já. Nosili je tehdy všichni, já je neměla, protože byly drahé a strašně po nich toužila.
Vůbec je zajímavé, jak každý tyhle věci vidí úplně jinak.
Další věcí je, že 30tiletá holka v martenskách může (nemusí) působit, že zapomněla dospět. Kdežto v 50ti naopak je cool a stylová, protože je jasné, že nejde o zastydlou pubertu. Doufám, že je srozumitelné, co jsem chtěla říct, vyjadřuje se to blbě, tak prosím abych byla pochopena v dobrém, protože v dobrém to myslím…

Barbucho díky, to je zajímavej pohled, nenapadlo mě, že by to mohlo působit infantilně…
Na gymplu jsem je taky nosila. Pak jsme právě „dospěla“ a už je nenosila. Teď cítím, že bych do nich klidně zase šla.
A jestli někdo z toho usoudí že jsem zapomněla dospět…možný to je.
Nicméně mám dvě děti a klidně bych je do školy vodila v martenách. Většina ostatních maminek vodí v těch černých kozačkách a to můj styl prostě není.

Co takhle začít tím, že si pročteš staré články?

Je mi 40 a nosím barevné a nebo vzorované punčocháče, a vždycky se cítím mnohem lépe než v jakýchkoliv kalhotách – hlavně umět je správně zkombinovat. A koupit se dá například tady:
http://www.modny.cz/Teple-punčochače/
http://www.modny.cz/Punčochače-barevne/
Ada, děkuji za tento článek, protože kolikrát vidím to, ale otevřeně kritizovat to nejde, aspoň si přečtou tento článek a uvědomí, že opravdu nevypadají úplně nejlépe.

Šmankote, mně táhne na 45 a teď teprve, i díky MP, jsem přišla barevným punčocháčům na chuť. Takže ve 30 hurá do nich!

Mám 55+ a také nosím barevné punčocháče. Samozřejmě tmavé nenápadné, tmavěmodré, šedé, tmavě zelené nebo vínové… ale klidně i vzorkované s jemným nenápadným vzorečkem.

Jo, někdo tady výše psal, kombinovat jen dvě barvy, já si myslím, že 2 barvy je málo a když už toto člověk zvládne,měl by se posunout o level výše a přidat do toho VHODNOU třetí barvu.Myslím to tak, že třeba jen bíloočervený outfit mně přijde trochu křečovitý, ale když k tomu přidám jak takové „doteky štětce“ třeba modrou , má to ten správný náboj. Příklad tmavě červené kalhoty a bílá halenka nebo tričko..... a teď si k tomu představte červono(bílo)modrý šátek a třeba modré hodinky nebo kabelku nebo pásek. Jasně, musí ty barvy k sobě ladit, Ta modrá nemůže být světlá ale tmavá a pod, ale to už je právě ten vyšší level.

Holky a ženský, díky za odpovědi, fakt jsem si nebyla jistá, ale dám na vás Půjdu do toho. A děkuju i za tipy, kde nakoupit.

Puzzle,teď jste mě dostala…no nepříjemně…za rok mi bude 30 a můj šuplík je plný barevných punčocháčů a pořád dokupuji nové barvy, ty hnědé jsou rozhodně v menšině…nevidím nic špatného na věku 30 a barevných punčocháčích a děsí mě představa, že by to tak mělo být vnímáno..a navíc já se cítím mladá… pokud máte pocit, že neumíte kombinovat barvy…tak prostě seberte odvahu, nějaké barevné si kupte a jednoduše to zkuste, když se jednou seknete svět se nezboří…pořád lepší než rifle a černý kabát nebo šusťáková bunda:-)

barevné punčocháče koupíte v obchodech jako HM ap., a nebo v obchodech s punčochovým zbo­žím

Mě bude taky za chvíli 30. Letos jsemsi koupila spoustu barevných a vzorovaných punčoch, mám jen pár zimních sukní a šatů, takže takhle to alespoň pokažné trochu změním. Setkává se to s ohlasem, manžel mi neustále říká jak mi to sluší…setkala jsem i se škaredou poznámkou od kolegyně (55 let), že to jako přeháním, ale co mě se to líbí a cítím se v tom fajn… Jinak teplé punčocháče v různých barvách jsem koupila v tesku a u Bati, vzorované pak mark & spencer

Holky na 4. fotce jsou jak z nějakého ga(n)gu – poznávací znamení „hlavně nevybočit z davu“. Opravdu typická česká originalita. A ještě si myslí, jak tu „eleganci“ vyhmátly.

foto maníka z Amsterdamu – SUPR
a znovu výborné entry, bravo

Mám trochu pocit, že poznámka napsaná u toho mladíka a taky přístup k němu je dán logikou „všude dobře, za západními hranicemi nejlépe“. Rozhodně bych nechtěla potkávat podobné modely na našich ulicích. Otázku tolerance a intolerance je třeba řešit i ve vztahu k ohleduplnosti a bezohledosti. Co asi ten chlapík zamýšlel podobným oděvem? Kde se kříží hranice provokace a vkusu?

snad si nikto nemysli, ze ten chalan to myslel seriozne. podla mna si robil srandu.

Vám přijde, že tím, že nosí takové punčochy, se k někomu chová bezohledně? Případně svou sexuální orientací?

Co tím zamýšlel? Tipuji, že legraci:-)

V čem je to horší, než česká pivní trika s humornými a „humornými“ nápisy?

Uměložešina – hezký novotvar

Dneska jsem přišla z venku promrzlá… stačilo náhodně nakuknout do Pekla… a ejhle… někdo přiložil pekelné polínko, aby naše škodolibé dušičky nezábly nohy 

Jak jezdím tramvají, často si sednu a skoro pokaždé se přede mnou uvelebí nějaká osoba s kapucou olemovanou tou „kožešinkou“. Vždycky si vzpomenu na Adino konstatování, kolik že kilometrů toho v Číně vyrobili. Mnoho, musím konstatovat. Taky jsem se už naučila rozpoznat různé druhy té nádhery. Je to vysloveně ohavný a když se na to člověk má tu pochybnou čest koukat zblízka, je to ještě horší.
Někdy mne napadají přirovnání jako „vypelichané ohanbí obstarožní konkubíny“ a podobně.

Ale jděte Alenko – ne všechny umělé kožešiny jsou hnusné – pravda, většina je opelichaný čokl, ale třeba já mám na luxusním českém kabátě tak pěknou kožešinu, že je učesaná ještě po třech letech nošení, vypadá jako pravá. Taky jsem měla na jedné pobíhací parce ze sekáče prašivého psa, tak jsem ho ustříhla a kapucu obšila lemovkou. ale nepaušalizovat prosím. 

Jó, kdyby na něčem byl kožíšek z mýho psa, to by bylo ale nejvíc sedí jemu.

„Vypelichané…“ atd. Tomu se u nás na divdle říká „utírat si nos židlí“.

Nerozumím. Rozveďte to trochu prosím.

AČ: Já jenom už je to až trochu moc pekelnické. Stokrát pekelnější než Adina přirovnání. Nevím, jestli je potřeba zacházet až tak daleko, protože mně se z toho zvedá žaludek.

Ty dvě holky vedle sebe mi přijdou strašně směšné. Když jdou dvě uniformy vedle sebe, tak to vážně vypadá jako… uniformy…

Začala jsem se speciálně na tenhle model soustředit a je to fakt tak sedm holek z deseti… o to zoufalejší, že si – dle mého názoru – nositelky uvědomují, že by měly chodit „nějak“ oblečené (mají kabelku, kabát, kozačky..) ale zároveň je děsí že by mohly vypadat žensky a elegantně, takže mají zase jen… kabát, kabelku, kozačky.

Věro, já myslím, že je to neděsí – naopak! Džíny mají hodně k tělu, kabátky upnutý… čili zadek, nohy i ostatní figura jsou zřetelný, a ženský křivky rozhodně nezatajujou.
Druhá věc je, že je to oblečení poněkud nudný, a zvlášť vidíme-li víc podobných pohromadě, jako tady… ale nepopuzuje mě to tolik, jako ty odhalený zadnice nebo tepláky s podpatkama… prakticky mě to nechává zcela netečnou 

Musím přidat svůj dnešní zážitek, má mladší sestra (20 let) si kupovala šaty. Je přesně ten džínový typ – k tomu šedý kabát a hotovo. Ty džíny samozřejmě na boky, aby se jí při její slovanské postavě (velikost 38, ale holt prsa, pas a boky) udělal tukový prstenec, nenechá si to vymluvit a nenechá.
U Spencerů na sebe oblékla krásné pouzdrové šaty a její hláška mě dostala do kolen – „vypadám jak nějaké ovoce“ Rozuměj – ty prsa, pas a boky jdou prostě vidět!
Já tomu prostě nerozumím, krásně padnoucí šaty ne, ale uniformní džíny vždy a všude…

Teď mě tak napadlo…ještě na vysoký, tak 2–3 roky zpátky jsme s kamarádkou měly na sobě v jeden den podobné oblečení, a to: červený kabátek, každý byl jiný, jiné detaily, zavazování, zapínání, knoflíky, ale byly oba prostě červený, hezký. K tomu černé kozačky, já měla na podpatku, kamarádka spíš „jezdecké“ (snad chápete), k tomu pokud si dobře vzpomínám šedé rifle a pravděpodobně černou kabelku. Když jsme šly vedle sebe, připadaly jsme si divně jen kvůli tomu, že jsme vypadaly stejně…ale když kolem nás šly stejně oblečené ženy viz fotky výše, černá bunda, rifle, černá kabelka a boty, nebylo to divné…Proč? Protože ta černá není tak výrazná jako červená? Černá neupoutá takovou pozornost? I jeden profesor si nás dobíral, že jsme jak sestry.
Kdybychom šly každá zvlášť, troufnu si říct, že je to v pohodě, je to přeci jen něco jiného, než černo modro černý flek…ale když jsme si náhodou vzali stejnou věc ve stejný den, byla to taky uniforma.
Je to sice smutný, že nemají více fantazie, ale zase je to lepší než nějaká „sportovní elegance“.

Před tou dobou 2–3roky…nebylo (nebo jsem neznala) módní peklo, takže jsem si černomodročerného fleku tolik nevšímala, teď si jich kolem sebe všímám více…

Jak jsem uviděla tu fotku „taťkovy zadnice“, docela mi zatrnulo. Ono to totiž od pasu nahoru opravdu vypadalo jako můj otec. Naštěstí tepláky (nebo kalhoty takových barev, jaké byly na fotce) nenosí, tak snad to nebyl on…

Palec nahoru kdo si myslí, že ty dvě dívky/ženy, které si na sebe vzaly „univerzální kombo“, by svůj outfit označily za „sportovní eleganci“.

Nevím co si myslí, ale já bych jim podle fotky tipovala spíš těch 40 než 17.

Dávám palec dolů, protože si myslím, že by to neoznačily za sportovní eleganci. Označily by to za eleganci. Sportovní elegance by to byla s šusťákovou bundou nebo s péřovkou:-)

No rozhodně si myslí, že jsou vyfiknuté, to jistě. ACH JO!!!!

Sibylo, a kde berete tu skálopevnou jistotou, že si o sobě myslí, kdovíjak nejsou vyfiknuté? To by mne zajímalo.

já si taky myslím, že si myslí, že jsou vyfiknuté. Když jsem si asi před pěti lety koupila svůj první kabát, tak mi tehdejší přítel zakázal k němu nosit něco jinýho než džíny, protože se přece nebudu ztrapňovat nějakou elegancí, tak jsem si skutečně připadala vyfiknutá, když jsem si k džínám vzala kabát…

Zelitschko – to byl teda vůl…

byl… Ale už je naštěstí pryč

Nikdo to nechápe, doopravdy jsou přitom džínomodrá+čer­ná+šedá, maximálně bílá zimní městské maskáče! Splynete s asfaltem i dlažbou, hromadou zapraseného tajícího sněhu i černým stojanem billboardu na zastávce:-)

Zaráží mne že z té školní zadnice nekoukají tanga, asi že je fakt zima. Co se týče Holandska tak je to kolorit a já tu zemi miluju. Jinde chlapa v černém ženském spodním prádle na ulici za bílého dne nepotkáte.

Poslední fotka pochází od mé kamarádky, nejsem si jistá, jestli to nebyla sázka, jelikož s námi na trajektu bylo spousta vojáků (tenhle k nim patřil) a žádný nich už takhle „voháklej“ nebyl 

Čekám smršť červených palců, ale napíšu to sem.
Ty dvě stejné slečny vedle sebe fakt působí uniformně a trochu smutně, na druhou stranu taky občas takhle vyjdu. Jednak je to proto, že mám jenom černé kozačky – v jiné barvě jsem kvůli obvodu svého lýtka nesehnala – a rovněž černý kabát – taktéž jsem nepolyesterový kabát v nějaké mně se líbící barevné kombinaci/vzoru ještě nepotkala (ano, málo se snažím, škola mi zabíjí čas). Na svou obranu musím podotknout, že si VŽDY beru barevnou šálu či šátek a rovněž nevlastním černou kabelku, těch mám několik v různých barvách a vzorech, ale černou už nikoliv.
Takže – bůh mi odpusť, a na tom kabátu ještě zamakám, snad ještě po zkouškách něco seženu.

Veru v klidu. Nejde jen o ty barvy. Ty kabáty nemají pěkný střih, boty jsou divně tvarované (já tomu říkám nevím proč disko styl), zvlášť takové to „véčko“ zezadu na lýtku je humus. Ty džíny mají také odpornou barvu a ty kabelky jsou jasná laciná koženka už od pohledu.
Pokud máš džíny pěkné a padnucí, boty kožené a hladké, kabelku méně kolotočářskou a kabát klasického střihu, tak moje oko bys rozhodně neurážela.
Co se týče kabátu, pokud toužíš po barevném, tak v FF jsem koupila krásný tyrkysový, měli i malinový a úžasný hořčicový(ten mi bohužel nejde k pleti:-) , za 500,– Je to sice umělina, ale to jako studentka neřeš, ten kabát hřeje (fakt) a je příjemný na omak. Za tu cenu si myslím, že to zato stojí. Do kvalitního vlněného kabátu v této barvě bych asi taky nešla, pokud to má být základní kousek šatníku, tak přecejen ta tyrkysová praktická není.

Koženkové kabelky nejsou zas tak levná záležitost, když chcete nějakou pěknou tak zaplatíte od 600Kč více. Což pro mě jsou peníze. A i kabelky, které jsou jak říkáte vy jak od kolotoče, což mi přijde,že ty kabelky na rozmazaném obrázku nejsou (nebo alespoň u jedné to není rozpoznat) nejsou nic levného. Ano oproti koženým kabelkám jsou levné, ale na ty studentky většinou nemají. Já třeba radši investuji do bot než do kabelky, na kvalitní kabelku přijde řada až začnu vydělávat…

Evka: Přesně! Nejste sama, pro koho jsou to znatelné částky…já si většinou nemůžu dovolit ani tu koženkovou v plné ceně, nakupuji v secondhandech nebo výprodejích, pokud cena nepřesáhne 500Kč.

Mimochodem, kabelky na fotografii mi kolotočové nepřijdou ani trochu, pokud můžu soudit, ta fotka je dost rozmazaná.

Evka, Hopskulka: Je určitý rozdíl mezi slovem „levný“ a slovem „laciný“. Ne vše, co je levné (tedy stálo málo peněz) je také laciné (tedy působící levně v onom přeneseném slova smyslu). Zatímco slovo levný nemá nijak pejorativní nádech, slovo laciný již ano.

Mě se tedy ty kabelky zřetelně nelíbí. Jinak kvalitní koženou kabelku mám 1, stála 2000. Jinak nosím látkové.
Nedostatek peněz není omluva nevkusu. Ty kabelky prostě lacině vypadají, a to ať stály kolik chtěly. Na fleru koupíte látkovou tašku za 200,– a může být velmi pěkná a originální.

Barbucho, podle mne ty kabelky nevypadají lacině. Ani nevkusně. Podle mne vypadají zcela obyčejně, ta napravo určitě, ta nalevo má navíc dva zipy nebo co to je. Víc z té fotky nevyčtu, vy snad ano? Ty kabelky nenadchnou ani neurazí, ale nějaká nevkusná hrůza to určitě není. Kdyby mi někdo takovou kabelku v hnědé barvě dal, pravděpodobně ji budu nosit.

Hopskulka: no tak to doufám, že Ti ji nikdo nedá
Ale jo, jestli se Ti líbí, ok, rozhodně je lepší říct na férovku, to a to se mi líbí, než plakat nad tím, jak je vše ostatní drahé a nedostupné

Sama bych si je určitě nevybrala, není to můj styl, ale nijak mne nepohoršují.

já jsem si na začátku měsíce koupila tyrkysový v promodu. byl ve slevě 1.000,– . je to tenhle, ale v té barvě na těch stránkách není: http://www.promod.eu/…0032001.html jenom se asi každému nemusí líbit ten střih a každému taky nemusí sedět…

musím se opravit. nekupovala jsem ho tenhle měsíc, ale už minulý, těsně před vánocemi… 

Hm… taky mám černej kabát, a modrý (nesepraný a neděravý!) džíny – ale k nim mám ještě schválně pořízenou modrou kabelku, a teď v zimě k tomu přibírám i modrou šálu… takže v modročerný kombinaci chodím též, já zločinec 

já zlobivá taky chodím v modročerný kombinaci – petrolejovej kabát, černý minišaty, černý punčochy, tmavomodrá kabelka a smetanový boty a rukavice 

O té ceně jsem psala já a reagovala jsem na slovo laciné a koženkové, což jsem pochopila jako hnusné levné …tak jsem se ohradila, že na koženkové kabelce nevidím nic laciného (nemyslela jsem přímo tyto dvě – na obrázku není nic vidět, takže je nehodnotím) protože na trhu jejich velký výběr a není těžké si vybrat nějakou hezkou,ale rozhodně nejsou levné. Takže tu nikdo nepláče, že jiné kabelky jsou drahé…

Musím oponovat… pro mě je každá koženková záležitost (taška, bunda, boty…) laciná.
Protože předstírá něco, co není… taky se už moc nepoužívá název „koženka“, ale obcházejí to různými názvy, jako například „umělá kůže/artificial leather“, aby to tak nebilo do očí… je to jen náhražka, a v tom případě je mi jedno, kolik ve skutečnosti stojí. V podstatě je to fejk kůže – a jako takovej je vždycky až moc drahej 

Veru, nevím, jaké barvy Vám sedí, ale pokud máte už koupené černé boty a černý kabát a jiné těžko seženete, tak je jako základ klidně nechce. Co můžete měnit, je vybrat barvu kalhot nebo sukně a punčocháčů, k nim potom čepici, šálu, rukavice, tašku. Džínová nebarva není jediná barva a k černé ještě jedna z těch horších voleb, i tady na peklu najdete spoustu tipů na kombinace k černé, červené (mladí a móda), oranžové (se šedou, P
romod), zelené, fialové, žluté (články o kabátech a punčocháčích), stačí vybrat správný odstín a k němu ladící barvy ostatních částí oblečení.

Mám tu možnost bydlet v Paříži a někdy je mi z té liberálnosti trochu smutno. Ať si vezmete na sebe cokoli, nikoho tím nešokujete, nepobouříte, nenadchnete…jste tu vlastně každýmu jedno. Občas se mi stýská po malých českých poměrech 

Já mám stejný pocit už i z Prahy…

Barbucho, nakonec budeme rády za maloměsta a jiná velkoměsta. Protože metropole už je moc liberální Moje velkoměsto ještě moc liberální, bohužel, není.

Souhlas! Když jsem ještě bydlela v Hradci Králové a chodila jsem po městě v pánském mysliveckém klobouku, lidi se mohli zbláznit. S pražákama to nic nedělá ani v kombinaci s plyšovou liškou kolem krku.

Hele, dámy, kdybyste zažily hlasité odsuzující komentáře na svůj oděv od úplně cizejch lidí, tak budete vkleče děkovat za dnešní pražskou toleranci. A to jsem byla oděna velmi střídmě – šedé manžestrové sako, rezavá sukně pod kolena a černé triko. Vlasy rovné pod ramena. Víc si nepamatuju.

Doplňuju – za socijálizmu.

Souhlasím s katango… co vlastně chcete? Sklízet bouřlivé reakce okolí? Teda, pochvaly od nejbližších jsou fajn, ale co je cizím lidem do mýho oblečení – a ještě aby to někdo komentoval?!

Jde o opačný extrém. Když má někdo poznámky na to, když vybočíte z šedého průměru, je to omezené. Když se ale naopak oblečete vyloženě provokativně a skoro žádný z těch pražských kamenných obličejů se neusměje, je podle mě něco špatně.

Já si taky myslela, že v Praze už viděli všechno, a když jsem jednou jela metrem v svítivě modré paruce, přes kterou jsem měla šátek, lidi si zašli i pár metrů, aby se podívali, jestli FAKT. A to mi jen decentně vylézalo pár pramínků a měla jsem mírně výraznější make-up, ale nic, co by vybočovalo z běžné charakteristiky „upravená mladá žena“. Jedna mladá alternativní slečna dokonce běžela za metrem a ukazovala mi palcem, jako že OK. 

V Paříži jsem žasla nad tím, jak lehce poznáte, kdo je turista a kdo „domácí“. Pařížanky oblečené v modelech, které by nás nikdy nenapadly – a vypadaly skvěle. Možná to byl pocit ovlivněný atmosférou, ale nic to neměnilo na tom, jak byl návrat do „nudných Čech“ otravný… 

Totéž Řím a celá Itálie

nemůžu nesouhlasit, když jsem šla s naší skupinou po paříži musela jsem se za ostatní čechy stydět, klasická výletová výbava: rejocky, umělé „trackovky“ v lepším případě barevné crocsy, k tomu efektní vytahané tílečko, nesměl chybět turistický bágl
najednou jsem se mezi pařížankami přestala cítit až tak zle v černých kalhotách bílé košili oxfordkách a šátku 

Radko, mluvíte mi z duše! Francouzi mají tu eleganci prostě v sobě.
a k Any: Jako kdybych byla s vámi na tomtéž zájezdě. Skupina odrbaných vemen v šusťákovkách, botaskách a batozích. Největší pecka však byla průvodkyně… Věk 50+ a oblečení děs a hrůza. Susťákovka z roku jedna dva, orvané džíny se záplatou na koleni (ne nedbalá elegance ale prostě deset let nošené a „ještě dobré, však to nikdo nezpozná“) a k tomu ošoupaný batoh a kecky! Kdo nezažil, nepochopí! Musela jsem se stydět.
Já sama jsem zvolila rifle a sako jednoduchého střihu krémové barvy, ke které se dalo bezva kombinovat. Do ruky kabelku a na nohy baleríny. Pochybuju, že by mé nohy trpěly po celodenním městském pochodě více jak nohy ostatních v botaskách. A co chcete v Paříži rvát do batohu? Deštník, láhev s pitím, peněženka a drobnosti se mi vlezou stejně tak do kabelky jak do turistického batohu. Kabelku mám navíc „po ruce“ a nemusím se strachovat, že mi do ní někdo vleze.
Kamarádka byla oblečená obdobně, jenom měla černý kabátek s 3/4 rukávy. Účastníci zájezdu se na nás dívali jako na osoby hodné zavření do blázince („ony jedou na záájezd v balerínách a s kabelkou???“). Ale my jsme si připadaly skvostně. A pokřikování francouzských fracků ve stylu „italianos“ nás v tom jenom utvrdilo.
Vytrvejte a prostaďte si svou eleganci i na zájezdu. Zvláště, je-li do města. Lépe tam zapadnete a nebudete za křupany. A snad i ostatním trochu otevřete oči.

Neoblékám se až tak výstředně, ale když mi kvůli krajkovým silonkám (můj vrchol výstřednosti, za který dál nechodím) začne bába vyhrožovat holí a plivat kolem sebe nadávky o kurvách, radši bych utekla do ciziny, kde by to nikomu tak nepřišlo.

Myslím, že Praha rozhodně není plná šik a elegantních pražanek, ulice jsou tu pekelné dost. Ale každému je celkem buřt co nosíte, nikdo se nepozastaví nad jakoukoliv kreací… Jednou v Brně na zelňáku jsem si sedla v létě v bílých šatech na lavičku a nevšimla si, že je mokrá. Na šatech jsem měla přesně na zadku špinavou a mokrou skvrnu a než jsem došla k příbuzným, ke kterým tam jezdím, zastavilo mě 5 lidí a upozornilo mě na to. Někteří taktně, ale jeden bodrý pán mi řekl doslova: „máš za..anou p..el, di se převlíct“ Ale bylo vidět, že to myslí dobře.

já jednou a bylo to taky v Brně upozornila slečnu ve volánkové puntíkaté mini že ji má vzadu zastrčenou do kalhotek – všichni kolemjdoucí koukali, někteří hodně, ale nikdo jí nic neřekl .

Co na to říct? Je to prostě peklo…Dlouho jsem na ulici neviděla nic „hroznýho“ nemluvím o uniformitě – rifle, černá bunda, boty, kalhoty (viz fotka výše 2 stejné ženy) to je ještě v mezích „normálu“, páč to nikoho neurazí ani nenadchne…ale nedávno jsem viděla slečnu oblečenou do „sportovní elegance“ a myslela jsem, že se zbliju…páč to co měla na sobě mě opravdu dostalo. Nechápu, opravdu nechápu, jak si někdo může vzít na sebe něco jako mají slečny na prvních třech fotkách!!!!

Hrůzy jsou hrozné, to je pravda, ale mě snad nejvíc ubíjí ta modročernost (a buřtovitost) Když vidím na Dejvické, jak se do/z metra hrne ten dav a jedenkaždý má džíny a černou bundu/kabát… nikdo není oblečený úplně špatně, ale všichni jsou STEJNÍ, a nikdo to zřejmě nevidí!!!!! To by člověk zešílel. Copak opravdu nemají oči? A mozek? A na většině je přitom vidět, že se oblékali pečlivě, věci jsou nové a jsou na nich vidět peníze… ale tak zoufale bez nápadu a osobitosti!

Ale v tom případě nenesou chybu jen uniformní modročerňáci, ale i módní průmysl, který toho taky moc nenabízí. (Ano, dají se koupit i dobré a jiné věci, než modré rifle a černá bunda, ale ne všichni mají čas obcházet butiky a sekáče a jiné obchody).

Pořád si stojím za tím, že je to lepší než „sportovní elegance“…prostě tepláky, lodičky, batoh a sportovní bunda, to je zlo nad zlem…!!!!

Shirla – módní průmysl může za modročerné ulice? To snad ne. Nemám žádný kus oblečení v černé nebo modré, nenosím džíny, ani černé bundy, jen barevné věci, a to všechno pořízené za pár kaček bez námahy v prvním obchodním centru. Žijeme v bohaté zemi, máme se dobře, jídlo a oblečení jsou snadno dostupné, myslete na to a moc se nerouhejte 

shirla – jaká je poptávka (zákazník), taková je nabídka (prodejce)

Dnes jsem na sebe hodila kozačky (fuchsiové + šála stejné barvy!), černou zimní bundu, koukla na sebe do zrcadla, řekla si „Peklo“ a šla si pro kabátek. Všechny moje buclatý bundičky, který jsem ještě loni s klidem nosila ke kozačkám, teď visí ve skříni a smutně koukaj.

Nic si z toho nedělejte. Včera jsem na sebe hodila černé džíny, černý zimní silonově buřtovatý bundokábát, červenou šálu, červené rukavice a bílou čepici, a když jsem se vrátila domů, tak jsem tu červenou nádheru sundala a řekla jsem si nikdy více, neb jsem potkala si deset lidí v černé buřtovaté bundě s červenou šálou, ti ostatní se na mě divně koukali a prodavačky ve Vaňkovce mi nabízely béžové šály za stovku ve slevě. Šálu a rukavice nevyhodím, ale nechám k tvíďáku a černému frajerskému klobouku, a bundu nezavrhnu, neb je nenahraditelná spolu modrými džínami. Dneska jsem měla na stavbě omylem černé a asi po šestnácti opatrných krocích celkem a jednom výstupu po žebři a zpátky jsem se vrátila domů jako mlynář. 

Řeším opačný problém, chci začít se zimními sporty a nemám žádnou bundu 

Pozri si stránky http://moncler.com/ tam si vyberies.

Teď mě tak napadlo, Jestli by nešly některé ty bundičky nosit třeba k úzké sukni (aby zůstaly venku i ty kozačky)? Vždyť co do siluety je to se slimkama do kozaček skoro to samé. Čert by se nažral a bunda by nezůstala ve skříni. Akorát se v tom leze hůř do šaliny. 

Typka z Amsterdamu tipuju bud na sazku (jak tu uz nekdo zminil) nebo na Brita na rozlucce se svobodou. Nebo proste Brita, ktery jede parit do Amstru Podobnych je Amsterdam plny a v podstate mi jsou dost sympaticky…

ty ostatni des a hruza

100% sázka, navíc trajekt byl z Amrsterdamu do Newcastlu

Amsterdamu

no ale chlapec v krajkových punčoškách má alespoň oholené a hezké nohy, což se o mnohých „dámách“ u nás v Česku říct nedá:-)

mě je ten pán v silonkách sympatický. Teda nechtěla bych, aby můj „vytouženej“ chodil v silonkách, ale tak na čumendu je to nezvyklý podobně jako pánové v sukních.

Buřtoidní prošívané kabátky není třeba zvrhovat, jen je třeba investovat do kvalitního (mě vykrvácela peněženka u pokladny Pitero Filipi) a vhodně zkombinovat, protože se opravdu nehodí ke všemu. Ale jak mě je v něm dobře a teplo a kupodvu se mi líbí natolik, že i když vypadám asi jako pandulák Michellin, tak si připadám jako pěknej pandulák Michellin.

Ráda věřím, že váš od PF je pěkný. Co ovšem běžně vídáme je odpudlivé. Pro mě to má tu nespornou výhodu, že se cítím štíhlejší a elegantnější než dívky lepších postav – ale v buřtíkové kamufláži.

Zažila som asi pre 3 týždnami udalosť čo ma strašne naštvala. Po 100000 rokoch v čajovni, sedí sa na zemi na tých veľkých vankúšok, celkom fajn atmosfera (sposobená asi tým,že sme sa nemuseli vyzuť) naraz pozriem dolava a ŠOK. Slečna cca 16–17 ročná a kasička na drobné ako vyšitá jej trčí z nepodarených bokoviek (to nespomínam,že je január a my sme boli na horách,).Rozho­dovala som sa či to cvaknem a pošlem Adi ale povedala som si,že budem dobrosordečná. Tak som vstala a išla som za slečnou ju upozorniť, že jej trčí zadok na celý podnik . A ONA? Nie aby sa začervenala a lebo s tým niečo urobila,NIE ona na mna ešte vyletela,že čo sa do nej starám. To už ma prešla trpelzivosť tak som jej povedala,že keď to nechce urobiť pre svoju dôstojnosť tak nech si tie gate vytiahne aspon koli ostatným hosť, lebo, že to vážne nie je pekný pohlad na múčnobiele faldíky pretekajúce cez rifle.Slečna sa konečne asi spamätala a aj s priateľom,ktorý sa celý čas červenal odišli.
Ja som tiež mala násť a nie tak dávno ale toto som vážne nikdy nevyvádzala.

Kdyz nad tim tak premyslim, tak mam dojem, ze kdyby mi nekdo, koho neznam, na verejnosti rekl, at se upravim, ze pohorsuju okoli a ze mi lezou speky z kalhot, tak bych mu taky rekla, at se stara o sebe. Kasicky se mi taky nelibi, arogantni nactilete deti mi lezou na nervy – ale nejak nemam potrebu poucovat okoli a celkem chapu, ze na Vas slecna nebyla moc prijemna. Myslim, ze takhle prima kritika na verejnosti presahuje hranice zdvorilosti. Slecna asi nejspis vypadala hrozne, ale je to jeji problem, ne Vas.

Samozřejmě záleží na tom, jakým stylem ji upozorňovala. Jestli za ní došla a spustila: Hele, kočko, leze ti prdel, kdo na to má koukat!, nebo se decentně naklonila šušky šušky do ouška. Upřímně, někdy vidím na ulici třeba holky, kterým „jen“ lezou cedulky z gatí nebo triček, nebo nějaká podobná malá blbost a úplně mě svrbí ruce, abych to spravila (takhle jsem jednou natřepávala polštářek na zámku, byl úplně zapadlý v opěradle křesla, jako by se tam někdo válel. Podotýkám, že to nebyla vzácná textilie ze 17. století, normálně na inventář zásadně nešahám!). A když mně se občas zadaří a vylezu ráno ven s tím, že mám šmouhu od pasty na puse, docela ráda bych byla, kdyby mi to někdo v šalině přívětivě sdělil.
Samozřejmě ze svých zkušeností se můžu domnívat, že pokud slečně část zadnice výrazně koukala, musela o tom vědět. A pokud s tím nedělala sama nic (např. nosit dlouhá trička, popř. spodní košilky, uvázat si kolem pasu svetr), těžko s tím něco udělá po upozornění.
Já včera udělala tu příšernou věc, kterou normálně nedělám, že jsem si zkusila v normálním obchodě kalhoty. Klasika – přes stehna sotva přetáhnu, kolem pasu a hlavně na bedrech to odstávalo až kamsi. Takže chápu, že koupit padnoucí kalhoty, které by při sezení neodhalovaly vše, je velký problém. Ale pořád se to dá řešit výše uvedeným.

GreatSusan, to by to tady také mohlo za chvíli dopadnout tak, že tady budou lidé chodit nazí a bude jen jejich věc? Mimochodem, jak se Vám líbí, když v létě vídáte muže (bez ohledu na krásy jejich těl) jak se procházejí po městských ulicích jen v kalhotech, nahoře bez? Mě se to nelíbí. A víte, že to je ve většině měst zakázáno vyhláškou? Slečna a další, kteří namají soudnost a na své spoluobčany vystrkují holé zadnice by se nad sebou měli zamyslet. Je to totiž hnus.Fialovej.

Kdyz nekdo bude chodit po ulici nahy, tak pro nej pravdepodobne prijedou policajti, protoze je nejaky mily obcas zavola. To je ok. Muzi chodici nahore bez se mi nelibi a pokud to zakazuje vyhlaska, tak se o to ma starat prislusny urad. Pokud nekdo chodi nevkusne, hnusne, blbe, buhvijak obleceny, ale neporusuje tim zakony nebo vyhlasky, je to jeho vec a ja se tomu muzu max. smat, nic jineho se s tim delat neda. Nikdy by me nenapadlo chodit za cizima lidma a rikat jim, jak blbe vypadaji a ze by se nad sebou mohli zamyslet a ze je to hnus fialovej a je jsem ta nejchytrejsi, ktera jim ted sdeli tu velkou pravdu o tom, jak jsou nevkusni. Oni se rozhoduji sami, co si obleknou a je to jen jejich vec. Co byste odpovedela, kdyz bych Vam na ulici rekla, ze Vase saty jsou hnus fialovej a pohorsuji okoli?

Ahoj, normálně se do diskusí nehlásím, ale tady mi to nedá. Případ WiWi je dost na hraně, sama bych do toho nešla, a to asi ani stylem hušky hušky do ouška. Ovšem nemůžu souhlasit s posledním příspěvkem GreatSusan – čekat, že všechny neřády a nepořádky v soužití naší společnosti vyřeší úřady a nějaká výkonná moc je dost naivní. Pokud se slušný člověk nedokáže ozvat a upozornit nevhodně se chovajícího jedince, pak si zaslouží trpět. Občany nevychovává zákon a vyhlášky, ale společnost. A pokud slušná společnost mlčí (ať nadřazeně nebo zbaběle), tak má co si zaslouží – psí lejna v ulicích, naháče ve městech, vulgární dorost, kuřáky v hospodě k obědu a vůbec všude, binec a tak dále. Proto nebuďme zbabělci a nebojme se očekávat a vyžadovat slušné chování od svého okolí. Potom je „povznesenost“ jen zástěrkou zbabělosti.
PS: reaguji pouze na to spoléhání se na úřady na začátku příspěvku. Hnusně oblečen ať si chodí každý jak chce. Od toho máme demokracii a MP.

Jana: pokud jste si vsimla, tak me spolehani se na policii a urady se vztahuje (jak je z meho komentare jasne zrejme) pouze na nahace a polonahace v ulicich, nikoliv na vsechny nerady a neporadky v nasi spolecnosti (jak jste z toho vydedukovala Vy). Podsouvate mi neco, co jsem nenapsala a zbytecne se tim rozcilujete…

Chtivá pracka: To mi připomnělo historku, jak mi kdysi nějaká paní ve frontě začala obírat vlasy z trička na zádech, protože se na to nemohla koukat. Taky jsem z toho byla docela vyjevená, ale paní se chovala jinak docela mile, tak jsem se spokojila s tím, že do mě přestala šťouchat

mujercita : to mívám taky nutkání občas udělat ( po dvou vlasatých dcerách ),stejně jako upozorňovat na rozmazanou řasenku apod.,ale držím se .
Jednou jsem to nezvládla když byly ještě všechny 3 děti doma a ze zvyku jsem bleskurychle posbírala talířky a skleničky v cukrárně, od té doby si dávám pozor:-).

Jano, problém v naší společnosti je ten, že většina občanů s demokracii plete s anarchií. Demokracie ve své podstatě svobodu občanů omezuje více než se zdá, protože v demokracii, sice každý může dělat to, co chce (pokud to není v rozporu se zákony), ale nesmí svým chováním omezovat druhé.
Občany vychovává především jejich rodina a sociální skupina ve které se pohybují a jejíž hodnoty přijímají za své. To vše pak korigují zákony a vyhlášky. A ty jsou zde proto, aby tady byla ta Vámi zmiňovaná demokracie a nikoliv anarchie.

Mallena Corleone voľajako mi uniká zmysel vášho príspevku . Jana demokraciu spomenula len v súvislosti s hnusne oblečenými ľuďmi.

Obdivuji vaši odvahu! Ale jen do nich!
Jednou jsem v metru seděla vedle starší, skvěle upravené dámy. Na nohavici kalhot měla stále nalepený proužek s velikostí. Byl průhledný, mohla ho přehlídnout. Několik zastávek jsem sbírala odvahu, abych ji upozornila – její upřímné poděkování a milý pohled mě přesvědčil o tom, že někdy se může taktní připomínka vyplatit.

No, ale decentne nekoho upozornit na to, ze ma nalepeny prozek s velikostma na nohavici a rict nekomu, ze mu leze zadek z dzin a ze vypada blbe, je dost rozdil…

Jsem moc ráda, že přišla do módy dlouhá trika. Opravdu mě totiž děsí, že tak hodně mladých děvčat nemá smysl pro přiměřenost a když je něco v módě, tak čím nápadnější, tím lepší. Tak asi předloni od jara do podzimu, když se nosily krátké vršky a k nim bokové kalhoty, pravidelně jsem měla po náladě, když jsem stála v metru na schodech nahoru a přede mnou nejmíň pět cizích nahých zadků. Navíc tam vystupuje odpoledne spousta mladých, protože tam jsou dvě moderní velká kina a ještě větší nákupní středisko se spoustou „butiků“. Takže i výskyt těch zadků tam byl nadprůměrný. Jinak jsem doufám celkem tolerantní, ale nemám ráda, když mě někdo k něčemu nutí. Třeba dívat se na anatomii cizích lidí.

A to jsi WiWi viděla jen zadek v čajovně Já jsem byla na bazénu. Novém. Tam jsou teď ty moderní společné šatny a lidé se převlékají v převlékacích kabinkách. Že někteří pánové z těch kabinek vyběchnou ve spodním prádle opravdu neřeším, plavky nebo spodní prádlo, to pomalu vyjde nastejno. Ale co mě dostalo byly dvě (matka s dcerou, cca 50 a 30 let), které se kompletně převlékaly hned u vchodu do šaten kde kolem nich jednak musí každý projít a kde jsou umístěny sušáky na vlasy. Bylo to hezky česky řečeno eklháft. Nečekaný pohled na jejich odhalené pohlavní znaky byl strašný, ty ženy totiž neměly těla ani modelek a ani nás průměrných a ani pěkných XXL, ale taková ta nehezká velká tvarohovožela­tinová.

A co děláte v normálních bazénech, kde je šatna zvlášť pro muže i ženy ovšem bez soukromí převlékacích kabinek a ve sprchách je upozornění na řádné omytí celého těla mýdlem bez plavek? Nebo tam Vám to už nevadí, protože to nejsou smíšené šatny?

Myslím, že je dost velký rozdíl, jestli člověk upozorní druhého na něco, co jde na místě spravit, nebo na něco, co na místě spravit nejde. Upozornit nenápadně a pouze onoho dotyčného na to první, a přestírat, že nevidím to druhé, je takt. Myslím, že popsaný případ byl ten druhý, a také proto dotyčným nezbylo nic jiného než odejít, protože spravit na místě to nešlo. Co se týče zachování vlastní důstojnosti, je mi líto, ale nebyla bych si jistá, jestli jste v očích ostatních hostů z toho vyšla líp než ta slečna.

A vytáhnout si gatě na místě nejde? Případně si sednout tak, aby kasička nevylézala?

Já naopak chápu, co k tomu Wiwi donutilo. Taky jsem zažila situace, kdy jsem měla ale opravdu sto chutí už vstát a říct slečně, aby na mě nevstrkovala zadek, že se snažím kultivovaně obědvat. Ona totiž když něčí svoboda naráží na mou svobodu, tak fakt je moje právo se ozvat. do toho už mi něco totiž je. Proč máme jenom ustupovat? Co moje svoboda a práva?
Jednou jsem taktně upozornila paní na zastávce, že jí praskl na leginách sedový šev a vylezl jí celý zadek. Byla šťastná, že jsem jí tak nenechala jet do centra. Taky bych si mohla říct, že je to její věc a mě do toho houby.
A taky jsem se nedávno pohádala v tramvaji s dvojicí dvacetiletých. Hulákali na půl tramvaje detaily ze soukromí, když je jeden pán upozornil, že na to nejsme zvědaví, utrhli se na něj. Já jsem se do toho vložila, že je slušnost neobtěžovat okolí intimnostmi, které nechce poslouchat – nemáme jinou možnost, když cestujeme v jedné tramvaji. Takt postrádají oni – ne ti, co se ozvou. …tolik arogance, sprostoty a urážek, co jsem vyslechla ani nemůžu napsat. Ani na vteřinu jim nedošlo, že by se měli stydět.

Barbucho, jestli to byly příliš nízké gatě, tak to fakt možná ani nešlo. Nevím to já, nevíte to Vy a neví to ani autorka toho příspěvku. Že bychom si my dvě takové kalhoty vůbec nekoupily, protože tušíme, k čemu by mohlo dojít, to je jiná věc.
Lilip, mně se nelíbí odhalená ramena se špagetovými ramínky jinde než na plese. Je to svoboda dívek, které tak chodí v létě po ulici a jezdí v tramvaji nebo svoboda moje, která se na to nechci koukat?

Naprosto s vámi souhlasím. viz můj příspěvek na konci. deset palců nahoru.

Velrybo – rameno není intimní partie. to jsou pohlavní orgány a pohlavní znaky : ňadra, pubické ochlupení atd. Vím, že mě zkoušíte, nahota není veřejně přijatelná. Korzetové šaty neodhalují intimní partie (ty dobré teda, ehm) .
Když chci vidět nahý zadek, kouknu na manželův (popř. synů, ten maličký mi ho nastvauje dokonce i k pusinkování) 

Lilip, je fakt, že rameno jsem vybrala schválně, aby to nebylo prvoplánové. Ale úplně vážně: možná se vám budu zdát divná, ale nevidím rozdílu mezi kasičkou vpředu a kasičkou vzadu. Přitom žlábek mezi ňadry je Ách, zatímco žlábek mezi hyžděmi Fůj. Je to jenom věc konvencí a společenské přijatelnosti, jak říkáte. Nic víc. S právy to nemá nic společného. …Tedy nechceme-li tady zavádět nějaké právo šaría nebo tak něco.

Ja nevim… A priste jine slecne reknete, ze ji leze raminko od podprsenky? A kde je hranice, pak usoudite, ze by mela mit delsi sukni?
Chodim oblekana spise konzervativne, prace mne k tomu nuti, ale nebudu mluvit jinym do toho, co nosi, byt mi to obcas hodne vadi. Neumim si predstavit, ze bych nekomu sla verejne vysvetlovat, jak se ma oblekat. Bud to vi nebo to stejne nepobere. Verejni mravokarci mi pripadaji smesni.

pravdu dite

a Velryba taky

Ať si každej nosí co chce – ale vystrkovat na mě holou prdel fakt nemusí. Je to přece jen jednoznačná vybídka, kam mu můžeme… 

Máte naprostou pravdu, ale sama bych do této situace asi nešla. Svoboda jednoho končí tam, kde omezuje svobodu někoho jiného. V parném létě sedím v tramvaji a nade mnou stojí slečna tak asi patnácti nebo šestnáctiletá, tričínko končí kousek od prsy a džíny (v tom vedru) začínají hluboko, ale velmi hluboko pod pasem. Tramvaj narvaná, slečna je tím davem nucena tulit se mi tím nahým bříškem k rameni… a já se snažím nekoukat, protože se trošku děsím toho, že by na mne mohlo vykouknout něco, co vidět nechci, a už vůbec ne v natřískané tramvaji. Nehledě k tomu, co svým oblečením dává slečna najevo svému okolí..... kamarádům, spolužáků, ale třeba i učitelům. Dost dobře nechápu její matku… ale když se člověk podívá na některé „sexy vymóděné“ čtyřicítky, tak není divu.

Nechcem poučovať, ale WIWI žiaden prešlap neurobila.Aj podľa protokolu je úplne v poriadku upozorniť druhého na nejaký nedostatok (vytŕčajúca spodnička).Mala by to urobiť osoba rovnakého pohllavia a samozrejme diskrétne.Mám pocit, že som o tom čítala v článku od pána Špačka a ten určite nerátal s tým, že „koukajíci prdel“ bude seksi, žiadúca.

Je to o míře vkusu u lidí, kteří se nevhodně obléknou, i o míře vkusu u lidí to hodnotících. Z Vašeho komentáře, WiWi, si nejsem uplně jistá, jak jste slečnu upozornila, ale ze stylu psaní a toho, že říkáte, že tam byla s přítelem, mi to moc vkusné nepřipadá. Asi bych také nebyla ráda, kdyby mi někdo před přítelem řekl, že mi leze zadek na celý podnik.

Nicméně při práci v restauraci (cca 1km. od rybníku) se velmi často setkávám s lidmi, kterým připadá naprosto normální, vejít do restaurace (ne restaurace na pláži nebo tak) pouze v plavkách a když je na to naše obsluha upozorní, ještě jsou nepříjemní. Toto už na upoznění je.
Bohužel, existují i lidé, kterým připadá normální přebalovat děti na cizím stole v lokálu, nebo nechat dítě močit na letní zahrádce vedle stolů, ale to už nepatří mezi články o módě…

Já v létě pracuji jako průvodkyně na jednom hradě u řeky a koukali by jste, kolik lidí je shopných přijít na prohlídku do hradu také jen v plavkách… A ještě se diví, proč je tam nechceme pustit, když si přece zaplatí. Naštestí je v návštevním řádu odstavec o vhodnosti oblečení.
Provádění je v tomto velice zajímavá zkušenost, já vždy jen žasnu, co si někteří dokáží na sebe obléci, a taky, kolik žen si neumí vybrat podprsenku, aby jim nelezla za krk.

ZuZuli:
Ten, kdo pravidelně pracuje s lidmi (např. jako vy v cestovním ruchu), je na podobné módní výstřelky zvyklý. Naprosto chápu vaše pobouření nad nestoudností návštěvníků. Také jsem na praxi prováděla na zámku a sama jsem dbala na to, abych byla vždy slušně oblečná. K hradu a zámku mi to prostě tak pasuje.
Momentálně pracuji brigádně v jednom nejmenovaném zábavně adrenalinovém středisku. Chodí tam turisté oblečení všelijak, beru to, je to přeci jen adrenalinová atrakce, tak si berou trekáče, bundy a mikiny. Ale co mě fascinuje nejvíc, jsou „teplákové rodinky“, jen si založit skupinu a sborově zpívat „Tepláková souprava, kule dej si doprava“. Já to fotit, můžu vydat v MP článek „Tepláková souprava, kule dej si doprava aneb čím víc proužků, tím víc Adidas“.

Tak aby bolo na čistom: mne nešlo o to nejak ju uraziť alebo verejne kompromitovať. Keď som jej to išla povedať, čupla som si k nim a hovorila som celkom potichu (vedľajší stôl bol prázdny). A keby ani nešlo o vytekajúcu zadnicu danej slečny, tak ide predsa o zdravotné hľadisko.Nosiť v januári na horách odhalené kríže a vaječníky veď to je na zápal!!

Stále chápu, že to slyšel i její přítel a jak už jsem psala, samotné by mi nebylo příjemné, kdyby mě na to někdo před přítelem upozorňoval a jsem si jistá, že bych se zachovala stejně jako zmíněná dívka. Jak jste psala: „naraz pozriem dolava a ŠOK“, příště bych doporučovala otočit se zpět a na dívku se nedívat…
Za své zdraví je zodpovědná jen a pouze ona sama a může si s ním nakládat dle libosti…

Ten taťulda v trenýrkách je z restuarace o víkendu v Ikea, že ? Tam je to totiž sadomaso a podobných exemplářů se tam najde tak 80% (taťuldové i mamyny). Ikeu mám ráda, ale když už tam musím, tak jedině ve všední den, to tam není takový nával rodinek, které tam často jedou jen proto, že nevědí jak jinak (doslova) zabít ten volný čas, který mají, takže raději korzují po obchoďáku a pak jdou do restaurace na hógofógo oběd. Tedy podle toho jak se při tom rádoby hógofógo chovají a jak se k tomu náležitě „společensky“ obléknou, jdou přece mezi lidi a pak do restaurace, né? 

Zbytek fotek je podle mého soudu standardní uniforma, bohužel. Pořád se tady lidé bojí obléknout, tak jak to cítí a jak se jim to líbí, protože cobytomuřeklilidi? a hlavněnevyčnívat! I když i tady se situace lepší. V týdnu jsem se cestou centrem města dívala po lidech a nemohla jsem si nevšimnout barevně, vtipně a vkusně oblečených mladých žen. Tak jsem si říkala, kolik jich čte Módní peklo 

No, a frajera v černých síťkách ani nebudu komentovat. Snad jen…má odvahu 

Nejde jen o Ikeu. Lidé podobní tomuhle taťkovi sedí nepřetržitě ve food courtech všech českých nákupních center. A ženy v ničem nezaostávají za muži. Podobně vyfiknutých je dost.
Máte pravdu, že o víkendu je to děsivější – víc lidí, víc pekelných exemplářů, takže víkendovému šílenství je lépe se vyhnout.

ahoj Ado,
kdybys mela chut neco napsat o kloboucich, to by se mi moc libilo. Hrozne bych je rada zacla nosit, ale … bojim se! Nejhorsi je, ze kdyz neco zkusim a treba to i dobre vypada, dockam se leda tak zprazeni typu „Na co si to jako hrajes?“.

Silly, nebojte se a noste je, sluší-li Vám! Jako mladá jsem s gustem nosila pánské klobouky (a nejen ty, bavilo mě chodit oblečená jinak než všichni ostatní) a bavila se pohledy kolemjdoucích Dneska už na to nemám to patřičné sebevědomí, věk, figuru, ksicht a tak vůbec 

Nevěřím…

Slepá závist, Silly! Hlavně se nenechte odradit! Proč byste se měla omezovat v tom, co chcete nosit, jen kvůli takovým poznámkám? Proč by zrovna tvořitelé těchto výhlodů měli být ti, kterými se budete řídit, to je přece hrozně omezující…
Jo, poznámky asi budou vždycky, ale párkrát si vyjdete s hučkou a oni si pak zvyknou. A nakonec vás budou sami chválit, nebo se potají užírat tím, jak vám to sluší
Hodně zdaru!

Klobouk mohu jen doporučit, nosím ho už čtvrtou zimu a nemohu si ho vynachválit. Jen si dejte pozor na to, aby vám šel tvarem i barvou k obličeji, některé modely člověka úplně utopí. Chce to jen trochu odvahy, spousta lidí na to divně kouká, ale za tu dobu už jsem si zvykla. Je to fajn, mít něco úplně jiného než všichni ostatní a alespoň to oživí celkový vzhled, když je člověk od hlavy k patě v tmavých barvách.

Určitě! Člověk si jen musí vypěstovat přístup k věci, ujasnit si svůj názor a upevnit se v něm. Vy jste asi ještě mladá, a proto nejistá, ale konkrétně v oblékání zmůže drzé čelo hodně. Noste, co se vám líbí, a na blbé poznámky odpovězte vyzývavě a s jistotou. „Na co si to hraješ?“-„Co ses tak nastrojila“ a podobné prozrazují závist, to si buďte jistá!

Já zase miluju barety.Teď mám k tmavěmodrému kabátu limetkovou šálu a limetkový baret. Přišla jsem v tom prvně do práce, celá nadšená, jakou mám úžasně neotřelou a přitom elegantní kombinaci, uviděl mě šéf a ohodnotil to slovy: Vypadáte v tom jako žena za pultem. Málem jsem to obrečela, a po nějakém čase, když opět komentoval moje oblečení, jsem mu „ženu za pultem“ předhodila. Chvíli nechápal a pak mi vysvětlil, že paní Švorcová byla v tom seriálu vždy moc hezky a elegantně oblečená a že to tudíž byl z jeho strany velký kompliment.

To: Bertulka: Dáma klobouk nesundává. Ani v kostele, ani v kavárně. V divadle a v kině samozřejmě ano. Pokud máte plstěný klobouk správné velikosti, účes se nijak nepoškodí ani vlasy nesplihnou. Sama mám velmi jemné vlasy (a proto vlastně ten klobouk nosím) a dlouho jsem řešila, co nosit na hlavě, protože když si sundám pletenou čepici, nemohu už celý den mezi lidi. Plstěný klobouk, úpletový klobouk, který není příliš upnutý a ke sportovnějšímu oblečení, popřípadě když běžím „jen přes ulici do obchodu“ nosím obyčejnou baretku s anténkou; ty si upravuji, ozdobím velkým knoflíkem, broží. Modely z Fleru od Modistky se mi nelíbí, na mne působí takovým laciným kolotočářským dojmem.

To mi velmi připomíná situaci, kdy jsem si šla vybírat klobouk. Strašně jsem po něm toužila, byl krásný, zimní (letní klobouky mám a nosím). Byla jsem se na něj podívat s kamarádkou a ta byla nadšená, byla jsem se na něj podívat s kamarádem a ten mi řekl, že vypadám báječně. Sebrala jsem tedy finance a šla jsem si pro něj. Bohužel s přítelem. Ten mi řekl, že když mám 160 cm a vrazím si na hlavu klobouk, tak vypadám jako hřib a že je to směšné. Tak jsem uronila slzu, klobouk tam nechala a do teď toho lituji.

Myslím, že by se člověk neměl bát, měl by nosit i dělat, co se mu líbí. Kdybych na něj teď narazila, bylo by mi jedno, co ten chlap vedle mě říká a koupila bych si ho, hlavně, že bych si já připadala báječně.

Já klobouky nosím od mládí a vždycky jsem v nich byla malinko za exota, neb pocházím z doby, kdy správná žena-údernice měla nosit na hlavě uvázaný šátek. Na přítele nedbejte a když se v klobouku cítíte dobře, noste ho. Můj manžel taky trošku remcal, ale za těch pětatřicet let si už zvyknul a dneska je rád, že mi to sluší, když spolu někam jdeme.

Klobouky všech typů, druhů ,barev a materiálů nosím v zimě v létě. Už 20 let. Nikdo si mě už ani bez klobouku neumí přestavit, když ho nemám, tak mě sousedi ani nepoznají.
Je dobré vědět pár základních věcí: ke kulatému obličeji rovná krempa a rovné dno (nikoliv kulaté) Na vysokou dámu nad 170 nesedí malé střechy a naopak. Barevně sladit se svým typem. Musí sedět lehce napevno, aby ho neodnesl vítr, nešel víc jak do půlky čela, v létě měl hustou střechu ale děrovaný vrch kvůli slunci a větrání. Na zimu cokoliv od flízu po plsť. Taky jsem se hledala, než jsem našla ty správné typy. Na Fleru provádá Modistka, tam za levný peníz má různé typy a styly, na začátek a na odzkoušení dobré.

Přesně tak! Na nikoho nedejte, pokud si sama sobě připadáte roztomilá, elegantní nebo třeba i sexy, a pokud víte s čím ten kousek zkombinujete. Já taky poslouchala přítele, a vždycky nakonec vybral kousek, o kterém jsem řekla – no tak jo, berem tohle – a po pár týdnech doma jsem splakala!! nevěděla jsem s čím to vzít, jak to použít, abych nebyla jak stará mladá. Vyhozený prachy. Takže ve výsledku jsem byla za takovou tu nicku, která se necítila vůbec dobře. Teď si nenechám do ničeho kecat a vybírám sama a najednou to sebevědomí je jinde. chlapi se můžou vyvrtat z kolen a přítel najednou zatíná pěstičky, ale je rád, že se cítím sebejistě 

Jak je to s klobouky? Kdy žena sundává klobouk? V kostele?
V restauraci ? Ptám se vážně, opravdu to nevím. Nikdy jsem klobouky nenosila, sice mě to láká,ale pořád nevím… A co vlasy? Mám strach ,jak budou vypadat, když si klobouk sundám…

Bertulka: nesundává ho, pokud není doma. Do kostela je dokonce velm vhodný, samozřejmě nějaký decentnější model. Do restaurace bych doporučovala spíš menší bonbónek, aby střecha nedloubala spolustolovníka do očí, případně nevzplála od romantické svíčky 

jo a dodatek: může si ho sundat v zaměstnání, to je jako kdyby byla doma. Ve společnosti ovšem ne, narozdíl od pánů, kteří smekají vždy při vstupu do místnosti.

A ještě dodám důvod, proč dáma nesundavá klobouk: Protože dřív byly klobouky součástí účesu, byly do účesu v podstatě připevněné (jehlicemi, šňůrkou, ..). Takže by dáma stejně neměla šanci to z hlavy servat, jen proto, že zrovna vchází do restaurace…
Do práce se pak volí klobouk, který není tak složitý na sundavání/nan­davání.

Já barety miluji, mám několik barev, a klobouk si pořídím, jakmile uvidím nějaký zajímavý (a budu na něj mít). Tajně stůňu na plstěné kloboučky ve stylu dvacátých let, které mají v maďarském obchůdku v Rytířské. Jdou mi k obličeji, ale jednak stojí 2–3 tisíce, jednak letos nemají barvu, která by mě uchvátila. Ale Tonak vyrábí spoustu praktických měkkých plstěných baretů a kloboučků ve všech barvách za pár set.

Když jsme u těch klobouků, položím otázku: Jak je nosit? Vysvětlím: mám velmi dlouhé a velmi husté vlasy. Když je svážu do culíku, do klobouku se nevejdou. Celé je nacpat do klobouku nelze – tak velký klobou ještě nikdo nevyrobil (snad v Pelhřimově:)). Svázané do copu či rozpuštěné po zádech zvedají klobouk ze zadu a posouvají ho do očí tak, že přes něj nevidím – hlavně v zimě, kdy mám kolem krku šálu, tak ten klobouk vlastně posouvá i ta šála. Co s tím? Je to velikostí, střihem, nebo jsem odsouzená k bezkloboučí?

Sekhmet: naprosto vás chápu, vlasy jsou trošku problém. Právě jsem se vrátila z venku, na hlavě jsem měla klobouk, který jsem si musela celkem často posouvat z očí. A to rozhodně nemám vlasy tak dlouhé a husté. Zřejmě to chce jiný střih klobouku, ale ty mi zase tolik nesluší a ani se mi nelíbí.

Marbee, při výběru klobouku je důležité zvolit střih vhodný pro Vaši postavu, např.při 160cm, nemůžete mít široké krempy, i kdyby se Vám sebevíce líbily a byly sebevíce modernější. Vypadala byste v nich jako dědeček hříbeček. Doporučuji klouboučky alla 20.léta a neotřelé ozdoby. Klobouk si v obchodě nasadíte na hlavu a předkloníte se, když Vám začne padat, máte špatnou velikost. Musí na hlavě sedět jako přilepený. Ale ne tak, aby jsem pak měla na čele po jeho sundání ještě několik hodin červenou rýhu Jo, a nikdy, opravdu nikdy, klobouky a podobné věci nechoďte nakupovat s mužem, většinou to pro Vás nedopadne dobře. Tedy, pokud ten muž není kamarád gay 

ZetKa: to, ze zeny nesundavaji klobouk v kostele, je hlavne proto, ze od raneho stredoveku nesmelo byt zenam videt „z nebe“ do obliceje. Presne uz si to nepamatuji, ale v tom smysly, aby Buh nespatril jejich hrisne tvare (zena jako puvod hrichu). Ale platilo to i mimo kostel. Takze za svobodna dlouhe vlasy, pak pokryvka hlavy. S temi jehlicemi atd. mate ale samozrejme pravdu.

Pořídila jsem si na podzim tento klobouk od Gucci
http://www.style.com/…011RTW-GUCCI#…
a nosím ho poměrně dost „naražený“ do obličeje. Na tradiční konvence absolutně nedbám a sundavám si ho prakticky okamžitě, jakmile někam vstoupím (třeba do kavárny nebo tuhle do parfumerie), jinak bych asi neviděla a (hlavně!) v místnosti s kloboukem na hlavě bych se necítila dobře.
Mám husté delší vlasy, které svážu do jakéhosi uzlu co nejníže to jde anebo do culíku, také velmi nízko. Když si sundám klobouk, mám na hlavě trochu „rozcuch“, ale neboť klobouk spíš nosím k oblečení v pánském stylu a nosím velmi výrazně nalíčené rty, jeví se to jakou součást „outfitu“… Přeji hodně odvahy při nošení klobouků! V tomto deštivém počasí jsou skvělé a nahrazují deštník!

Sekhmet: Záleží na typu klobouku. Já nosím pánský klobouk, někdy mám k němu rozpuštěné vlasy, jindy si udělám cop nebo volný uzel nízko na krku. Vlasy volím podle toho, v jaké výšce na čele chci klobouk mít a jaký styl mám ten den na sobě.

Já tomu týpkovi na poslední fotce fandím, aspoň má čisté boty!! 

Při pohledu na první fotku jsem si vzpomněla na jednu holčinu ze školy – džíny, mikina, podpatky.

Taky jsem si koupila 2 klobouky.Děsně se líbily,od tý doby,co nenosím na hlavě ovci, je i oblíknu. Kecy krajského maloměsta: Á,madam, dobrý den. No jo, ty seš za dámu,hahaha. Proč máš na hlavě kastrol? apod. jsem ignorovala s pohledem vévodkyně z Cornwallu, která musí jet tramvají. ( mám ke Camille blízko i věkem) Tak toho postupně nechávaj, dušičky upocený s nastydlýma dutinama. Jo, bohužel jsem na svou postavičku do panoptika sehnala jen kabát, kterému interně říkám " kdo vám umřel, paninko?" Ale fandím všem, co se oblečou barevně a hrdě a vkusně.
Hele, myslíte že je normální aby se taková stará stanová kůže jako já teď učila oblíkat?

No jasně! Nakonec oblékat se učíme všichni celý život a každá životní etapa má svá specifika. Já Vám fandím a Váš přístup k životu se mi líbí"-)

Lépe brzo než pozdě. Lépe pozdě než nikdy:-)
Táhne mi na 40 a učím se oblékat už poněkolikáté za život…

Dík, Barbucho, to potěší. Víte, proč se ženský s odrostlýma dcerama začnou " strojit?" Protože ty dcery ( aspoň ta moje) řeknou: mami, zbytečně se bojíš barev a vypadáš v tom starší. To mě nakoplo! Jo a taky jsem se jednou omylem zahlídla v zrcadle v obchodě a zjistila, že na mě vejrá béžová myš s odrostlou trvalou a že jí odněkud znám.

Moje mamka 43let, se také oblíkala někdy dost děsně, naštěstí jsme spolu byly několikrát nakupovat a já jí vysvětlila, že nosit pořád neforemný kusy oblečení není to pravé ořechové a že se nemá bát trochu kombinovat barvy.

No, tedy… ne že bych z vlastní dcery z různých důvodů nebyla na mrtvici, ale aspoň tohle mi nedělá. Zaplať pámbu

Já mám štěstí, že maminka je pro mě inspirací. Obléká se moc pěkně. Ale myslím, že teď, když má děti „z domu“ už pěkně dlouho, mohla by za oblečení občas dát víc peněz a udělat si radost. Máma kupuje jen kvalitní a dražší věci (relativně) takže jí všechno vydrží dlouho a novou věc má tak jednou za rok. Přitom vím, že by jí bavilo nakupovat oblečení častěji.

Vaše maminka je asi mimořádně tolerantní, važte si jí a trochu ji šetřete! A jinak mě tak napadá – není tohle po letech se dostavivší důsledek příčiny, která by se dala pojmenovat jako „strhaná matka se musí šatit především prakticky“, ze které se později vyvine „ještě koupím dětem to a ono a tamto a potom možná pomyslím i na sebe“?

mujercita: Tak buď vypadáte šmrncovně a nepotřebujete pomoc od jiných, nebo naopak na hlavě máte květák, nosíte již zmiňovanou „sportovní eleganci“ nebo ty černomodré hadry…Takže co je lepší? Nechat si poradit, nebo se objevit v pekle? Je mi vás líto!

nemám květák, pokud tím myslíte krátké vlasy s odrostlou trvalou,mám dlouhé vlasy, ovšem nebarvené, tudíž šedivé, zmiňovanou „sportovní eleganci“ jsem v životě neměla na sobě a jak jsem se zmínila někde jinde, nenosím modrou. Dcera měla námitky právě proto. Ale to je celkem jedno. Právě řeči v podobném tónu mě obvykle donutí, abych si dál dělala věci po svém, i kdybych už třeba trochu váhala.

Jo, to znám… u nás takhle zafungoval mladej pán, kterej mě dohnal (před pár lety) ke změně účesu – se slovy, že v tom mikádu vypadám jako jeho babička (patrně chtěl slovy prostými a nehledanými vyjádřit, že vypadám příliš usedle
Měl pravdu, já nejsem typ pro „dámskej“ styl… a šmrncovního ježka mi chválí úplně každej!

Mujercito, pokud dceři není pět a nepřemlouvá Vás abyste chodila nakupovat v růžovém tylu a s princeznovskou korunkou na hlavě, asi bych se nechala přemluvit, nebo alespoň udělala kompromis. Šedé nebarvené dlouhé vlasy…no já nevím, já Vás neviděla ale šedé vlasy jsou málokdy pěkné přírodní…většinou ty " pěkné šedé " jsou přeliv.
Krom toho že šedé vlasy zvýrazní každou vrásku vyžadují upravené obočí a jemné líčení, jinak se člověk promění v bábu a to by ve Vašem případě byla škoda…

Přemlouvala mě na džíny (to přece nosej matky všech jejích kámošek) a na melír (to přece nosí ona). Piercing mi naštěstí nevnucovala a jak jsem říkala, poslední dobou dala pokoj, já jí nemluvím do jejích maskáčů a každé boty jiné a ona mně do mého čarodějnického stylu. A spokojenost je na obou stranách.

Já osobně se těším, až budu stará. Vidím to na něco ve stylu Květy Fialové (ovšem bez batiky a vlajek Tibetu ).
A tohle jistě už znáte http://advancedstyle.blogspot.com/…by-mary.html

Bohužel patřím do kategorie, kterou nemáte rádi: modré džíny (světlé či tmavé bez aplikací) + boty na podpatku+černý kabát a kabelka. Vím, že se Ada snaží tohle svými články změnit, ale upřímně, co mám tedy nosit? Oblékat se sportovně mému věku nepřísluší, a oblékat se ryze nebo komplet elegantně ve smyslu všechny kalhoty a sukně jsou povoleny, jen si neber džíny, mě nebaví. Nebo takhle, baví, 2× do týdne a pak si s radostí opět vemu džíny a výše zmiňovanou uniformitu. Práce mi umožňuje nosit džíny a to je asi ten problém, nejsem donucena k těm společenským kalhotům… Džíny jsou prostě pohodlné. Ano, ovlivněna peklem si sice řeknu, že to není tak uplně ok, že místo džín by byly lepší černé kalhoty, ale copak se mám džín vzdát úplně? A pokud chci nosit podpatky, tak automaticky na ně zapomenout?

a proč si teda nevzít aspoň kozačky bez podpatků a džíny narvat dovnitř? Pořád to je lepší než to, co předvádí sedíví paní/slečna v tramvaji a pravděpodobně i vy.

Nemám ráda džíny nastrčené dovnitř kozaček, nehledě na fakt, že skinny nosit nemůžu. A mám ráda boty na podpatku nebo alespoň menším klínku, dělají lepší postavu… Rozhodně se neoblékám tak, jak sedící slečna v tramvaji (boty na podpatku a sportovní bunda fakt nikdy) , spíš mám blíž k té uniformitě dvou holek, které fotila Sima, jen s tím rozdílem, nohavici mám přes kozačky. A tahle uniformita je, jak jsem získala dojem, špatná.

To je snad jeste horsi uniformita, nez to, co popisuje slecna u sebe.

Moniko – vaše otázka " co mám tedy nosti" mě teda dostala – všechno možné, co se zde ukazuje jako inspirace. To neznáte jiný materiál než džínovinu? Manžestr, polovlněné kalhoty, denim, směsovky, rovné střihy, široké kalhoty, volné atd…
Nesouhlasím, že jsou džíny poholdné – nejsou, jedny jsem si koupila a už prodala. Jsou tuhé, nepoddajné, nedýchají, jsou tlusté, nesplývají, trčí. Ani omylem pohodlné. Pohodlné jsou kalhoty rovného nebo širšího střihu s elastanem. To je poddajná kalhota.

Nejspíš psychicky pohodlné.

Lilip, pravda je, že opravdu jiné kalhoty než džíny neznám a skutečně je nosím nejčastěji. Jen takové ty elegantní na ples (širší s puky) a v nich se necítím. Rovně střižené boční kapsy trčí (rozevírají se), na zadku to kapsy nemá, vnímám je jako slabé, zkrátka tenký materiál, necítím se v nich pohodlně tak jako v džínách. Manšestráky se většinou vytáhnou, nebo mám ten pocit. Asi bych vyloženě potřebovala konkrétní fotky rozličných druhů kalhot (materiál, střih) než jsou džíny, protože v obchodě automaticky sáhnu právě po džínách (naposledy černých). Ano, chci to změnit a ispiruju se právě těmito stránkami, ale někdo má cit pro módu, oblékání a kombinace v sobě, druhý (jako já) se neoblíká jako hastroš a chápe, že podpatky k teplákám či sportovní bundě se nenosí, ale celkově se oblíká prostě průměrně (neurazí, nenadchne), protože neumí posoudit, jestli jakákoliv odchylka od vyzkoušeného průměru, nad kterým se nikdo nepozastaví, nevypadá divně. Chtěla bych se oblékat originálně, ale přitom vkusně, nebo bych chtěla spíš umět kombinovat, mít ten cit pro módu. Dá se to naučit? Zatím jen pečlivě čtu Adiny články.

Já názor Moniky respektuji. Možná i souhlasím. Nepatřím k těm, co nosí černomodročerný flek, ale s jejím názorem se stotožňuji. Jak jsem to tady už psala, myslím si, že je to lepší než „sportovní elegance“-->tepláky, podpatky, sport.bunda, batoh?…
Takže Moniko, raději noste rifle, než tepláky…k pod­patkům:-)

I přesto byste mohla zkusit změnu. Oni ty modráky opravdu nejsou moc pohodlné…uvidíte, až zkusíte jiné, pohodlnější kalhoty.

Moniko, tak zkuste něco úplně jiného, než kalhoty – šaty nebo sukni, anebo kraťasy a silné punčochy. Prostě něco, co bude fakt velká změna, třeba zjistíte, že se tak cítíte překvapivě dobře a pomůže vám to celkově změnit úhel pohledu. Za experiment (skoro) nic nedáte, ne?

No ale, přiznám se, nevadí mi slečny a paní oblečené bez nápadu. V konkurenčním boji samic budu mít výhodu… Klidně se snažte být nenápadné, noste si modročerné nezajímavé oblečky, jen tak dál. Oko žádoucího muže pak spočine na mně. Cha.

brebarboro, pokud stále ještě žiješ v iluzi, že mužům záleží na tom, co nosíme, tak blahopřeju 

No vidíte, a mně zrovna pohodlné jsou. Možná proto, že si umím vybrat vhodný střih, anebo je to prostě čistě osobní, ale pohodlné prostě jsou. Tečka. Nepohodlné jakékoliv oblečení bych ani nenosila – a je jedno zda džíny, jiné kalhoty nebo sukně.

Sukně nenosím, nenosila jsem a nosit nebudu… Rifle mi přijdou skvělé právě proto, že jak leckde „trčí“, tzn. drží tvar a mou postavu tak celkem korigují, lépe než splývavé cosi, pod nímž mi lze spočítat každý špek Tmavé barvy jsou proto také ideální, v béžové např. vypadám jak zamřelé vyvržené vnitřnosti… Radši uniformita, než pěst mezi oči.

kiwi: mužům nezáleží na tom co nosíme tolik jako nám, ale pudově to vnímají. Musíte přece vidět ten rozdíl v pánských pohledech v rozdílném oblečení!

Kiwi, já si dělám srandu, jasně že prvotní můj cíl není urvat někde chlapa, oblékání se sebeprezentace. Ale k nošení nenápadných džín, kozaček a bund se už nevrátím, nejde jen o ty pohledy mužů, i když to je bezva hra, ale o chování žen – hezké vtipné oblečení je neprovokuje, spíš naopak, nebo možná je to i mojí pohodou a sebevědomím, ale prostě cítím, že líp vycházím s lidma, když mám na sobě sukni, kabát a bláznivé barvy a když si připadám jako já, ne jako napodobenina nějakého obecného modelu.
(Navíc je sukně pohodlnější než kalhoty, v obchodě jí nemusím tak dlouho zkoušet, případně vůbec, nemám ráda nakupování, a v punčocháčích je teplo. Ale to už tu psalo hodně lidí, že to tak nějak mají.)

moniko, když ti džíny vyhovují, tak je nos, proč ne? já je taky ráda nosím. najít na mojí postavu dobře střižené a kvalitní džíny je totiž jednodušší než shánět jiný typ kalhot. v takových těch vlněných nebo společenských vypadám jako Paní z pošty. možná je to jen můj pocit, ale prostě se v tom necítím dobře, takže se do toho necpu. ani v manžestrákách apod mi není dobře. zato tmavé a úzké džíny mi sluší a dají se i dobře kombinovat směrem do elegantna.

Nemám v zásadě nic proti džínám, ale obávám se, že směrem do elegantna moc kombinovat nejdou. A v podstatě nejsou ani nijak zvlášť pohodlné. Pohodlné začnou být, až jsou víc seprané, ale v takových už se nedá jít nikam jinam než na výlet do lesa.

Fler: Jako se říká, že není ošklivých žen, jen mužů bez fantazie, tak neplatí, že džíny = automaticky nelegantní kus nepohodlného hadru 

Moniko, nemyslím si, že se džín musíte vzdát. Pokud máte pěkné boty, kvalitní džíny (nejlépe tmavé) a kabát co sedí, vůbec to menusí vyznít jako „dav“. Pokud nechcete vypadat uniformně, tak si myslím, že chytře vybrané pestré doplňky to zachrání. České ulice bývají tak šedé, že i pouhý dobře zvolený zajímavý barevný šátek, šála, rukavice a další doplňky tomu můžou výrazně pomoci. I obchodní centra jsou plné pěkných barevných šál, broží a dalších serepetiček: )

Teď jste popsala to, jak chodím oblékaná a jak mi to vyhovuje (ujíždím právě na doplňcích, šálek, korálů a broží mám hodně). Občas si vezmu i sukni, ale nejsem „sukňová“ i když je to asi o zvyku. Vlastně bych je nosila i častěji, ale do práce dojíždím téměř dvě hodiny (bus do Prahy plus cesta po Praze), tak prostě upřednostním pohodlí, čímž ale nechci říct, aby pohodlí bylo na úkor slušivosti či tomu, pro jakou příležitost se oblíkáte. Zkuste si hodinu sedět v buse v sukni, kdy musíte hlídat nohy, aby byly furt u sebe a navíc pravidelně v buse usínáte. Proto asi mám ráda džíny a považuju je za pohodlné.
Osobně vnímám tři základní kategorie

1. Člověk, který má cit pro modu, obléká se originálně, slušivě, nebojí se nových kombinací a rád je sám vymýšlí, snaží se nejít z davem(ale za výstředního byste ho neoznačili) a dát čímkoliv svému outfitu šmrnc. A šmrc je slovo, které si okolí při pohledu na něj pomyslí. Džíny nosí zcela výjimečně, ale nezavrhuje je.
2. Člověk, co se obléká slušivě a přiměřeně své postavě, avšak průměrně, občas se mu vydaří něco originálního, ale tak nějak pokaždý více či méně splyne s davem.
3. Módní barbar či pekelník, případně nesoudný člověk;) – podpatky ke sportovní bundě nebo teplákům, bílé kozačky, nepadnoucí oblečení zdůrazňující nedostatky, fake kabelky, infantilní trička ve 40 atd. atd.

Ráda bych patřila do 1. kategorie, ale i s dvojkou jsem vlastně spokojená. (obzvlášt pokud se občas zadaří „výlet“ do jedničky). A zcela upřímně, lidi, co patří do první kategorie, obdivuju a ráda se na ně dívám, pro mě je to třeba představitelka Blair ze seriálu Gossip Girl. Přála bych si umět se oblékat takhle, ale sama takovéhle kombinace nevymyslím a schopnost to dokázat považuju jako onen „cit pro módu“ (který je dle mého prostě víceméně vrozený, naučit se to dá, ale dá to práci).

To:uu: Já džíny vůbec nezavrhuji. Je mnoho příležitostí, kam si je vzít a mnoho žen v nich vypadá dobře. Ale stojím si za tím, že džíny a elegance nějak nejdou k sobě.

Moniko, tak z Vašich třech kategorií bych si nevybrala. Okolí mě označuje za člověka hodně výstředního, ale většinou dodají že v dobrém a že by se třeba rádi oblékali jako já, popřípadě přítel dokáže i chrlit komplimenty (nejen) o oblečení. Takže jsem asi 4. Nosím hodně barevné oblečení, spíš mírně elegantní (dobře, podle 4 z 5 lidí, kteří nepatří k peklu, elegantní) oblečení, ale podle pravidel colorblockingu. Potrpím si na různobarevné punčochy a barevné kabáty. Tak co jsem? 

Mám několikero manžestráků a kalhot z bavlněného sametu, obojí strečové a střihu džínů. Vypadají slušně a díky elastanu se nevydojí kolena ani zadek.

Moniko, já osobně zbožňuju kombinaci džíny a sako! Záleží na botách, saku a taky na tom, co máte pod ním, co z toho vyleze za styl. Ten se dá měnit docela dost. A taky můžete nosit džínové kalhoty v různých barvách – hnědé, šedé, běžové, zelené, vínové, okrové… Já být váma, tak na džínách totálně postavím svůj styl. Ale jako tak, že prostě džíny na milion způsobů, a to jako bez pardonu!!!

Moniko, i když mě tady v MP nejspíš ukamenujou, já vám zcela rozumím.
Vezměme v potaz to, že v některých koutech naší vlasti být oblečen do uniformy „rifle, černé boty a kabelka + černý kabát“ je vrcholem elegance. Lidé v těchto krajích totiž ještě nepochopili, že do města se nechodí jako na vysokohorskou tůru.
Také tak chodím, protože v nějaké jiné barvě bych si připadala jak exot. I tak na mě davy „vysokohorských turistů“ civí s nechápavým výrazem. Vrcholem všeho byl jeden známý známých, který při pohledu na mě, oblečenou na zájezd do předvánočního Krakowa v kabátu, riflích, kozačkách, kabelce a barevné šále (outfit nic moc, já vím) s nechápavým výrazem prohlásil: "Ty snad jedeš do divadla nebo co???, " sám oblečen do lyžařské bundy a trekových bot. Nezbytný praktický batůžek se svačinou také nechyběl.

Dovolím si mít pro Adu jeden návrh, možná i spíše prosbu, byť sama moc nemám ráda, když někdo v diskusích Adě navrhuje, čím by se měla v článku příště zabývat. Ale inspirovaly mne k tomu názory, které se, nejen v diskusi k tomuto článku, vyskytují poměrně často, a to někdy poměrně kategorické odsouzení černé barvy oblečení (v minulosti např. v diskuzích ke kabátům, že Češi budou v zimě jako černokněžníci apod.). Překvapuje mne někdy míra odsouzení černé barvy prostě jako černé, nikoliv nekvalitního černého kabátu, ošuntělého černého svetru a tak podobně. Ona totiž není černá jako černá… Myslím si, že z hlediska vývoje módy v posledním století je její zastoupení absolutně nezpochybnitelné a je to prostě klasika a není náhodou, proč ji mají nejlepší návrháři tak v oblibě, a to především ve vlastním šatníku… V minimalistickém stylu oblékání je naprosto klíčovou barvou. Černá má mnoho kvalit – dokáže výnést „hlavu“ nositele; vyniknou na ní šperky; zeštíhluje; je trochu tajemná; černá skvěle vynese kvalitu materiálu, z kterého je oblečení ušité;nevzbuzuje okamžitou pozornost na nositele, ale o to víc dokáže ukázat určitou fajnovost při bližším pohledu a tak dále, jistě by se našly další důvody…
Je mi jasné, co se zde většinou kritizuje – stádnost, neoriginalita, která vede k tomu, že většina lidí sáhne po černé bundě a černých kozačkách a když už jinak, tak k většinou lacinému černému kabátu (kdo viděl černý „celokašmírový“ kabát od Max Mary v ceně průměrného platu v Praze bude vědět, co mám na mysli, to je prostě jiná černá!… a nevkládejte mi, moc prosím, do úst, že já jen u Diora a tak…). Také je mi jasné, že černá každému nesluší… Jde mi prostě jen o podchycení obecné podstaty a významu černé v oblečení a stylu v její, dle mého názoru, zásadní kvalitě. Díky předem, Ado.

Já souhlasím s názorem. Černou miluju, je to moje nejoblíbenější barva, cítím se v ní dobře a rozhodně ji nepřestanu nosit jen proto, že se o ní v nějaké diskusi někdo vyjádřil opovržlivě. A právě z toho důvodu sice pochopitelně nic proti eventuálnímu článku, ale na druhou stranu si myslím, že vlastně vůbec není nutný.
Dovolila bych si připomenout, že nosit, co člověku sluší, v čem se cítí dobře, a co není orvané a celkově nějak příšerné, není zločin, opravdu ne, byť samozřejmě hrozí psychologické rozbory na módním pekle o těch, které se bojí vyniknout, odlišovat nebo dokonce mít vlastní názor, protože nenosí jedovatě zelenou ani tu HNUSNOU a ODPORNOU barvu velbloudí moči… pardon, srsti. Omlouvám se za hysterický výlev, ale já tu barvu tak strašně nesnáším…

Mujercito, jistě, že není zločin nosit, co každý chce, co mu (podle jeho názoru !!!) sluší a v čem se cítí dobře, ale musí počítat s tím, neboť dotyčný je ve veřejném prostoru, že ho prostě někdo ohodnotí… s tím samozřejmě musí počítat i ten (dle svého názoru) „nejvystylizo­vanější“ jedinec…

Ale, dle mého názoru, není správné pokud žádáte toleranci a o jiné barvě se vyjadřujete mimořádně hanlivě!!! Už jste ji viděla v kašmíru? Doporučuji stránky již výše zmíněné Max Mary, pro tuto značku je ta Vaše „močová“ barva klasickou a myslím, že ji opravdu umí…

Birkin, uznávám, že to byl poněkud silnější výraz, ale co se mě týče, může to být v kašmíru, na obraze od Tiziana nebo na velbloudovi in natura, mám ráda hnědou, dokonce hodně odstínů hnědé, mám ráda i tu opovrhovanou béžovou, ale tuhletu velbloudí prostě ne.
Jinak reagovala jsem hlavně proto, že jsem z předchozího příspěvku měla trochu dojem, jako že „pokud to Ada posvětí, bude to konečně v pořádku a nikdo mi do toho nebude mluvit“. Doufám, že mylný dojem.

Mluvíte mi z duše, sice mi velbloudí zas tak nevadí, ale nedokážu vystát jakoukoli zelenou. Myslím, že lidé se dělí na „modrý“ a „zelený“ tábor, které jsou vzájemně nesmiřitelné. Nebo se mýlím?

Ann, já mám velice ráda zelenou a modrou v kombinaci tráva/stromy + nebe, eventuálně voda. Co se týče oblečení, líbí se mi hodně tmavá zelená, tu občas nosím aspoń na šálách a tak, a snesu ji v kombinaci s hodně světlou modrou. Cokoliv jiného mi třeba nevadí, když to nosí někdo jiný, ale sama bych to na sebe nevzala a mám hodně velkou averzi k čisté a nelomené zelené i modré. Mám pocit, že strašně řvou, dokonce snad víc než červená nebo oranžová. Řvoucí studená barva, to je smrt.

Já černou naopak téměř nenosím. Mám medově nazlátlé vlasy, trochu do zrzava, světlou pleť, takže v černé vypadám jak nemocná. Takže od té doby, co jsem si uvědomila, že bez černé to jde, si už černé věci nekupuji a to, co mi zbylo z minulosti, postupně redukuji. Jediné, co mi ještě zbylo, jsou černé elegantní kalhoty, černá sukně s bílými tenoulinkými proužky a černé lodičky (prádlo a ponožky nepočítám ). Jinak mám všechno barevné, jako základní barvu používám béžovou a hnědou. Kabát mám béžový, kozačky hnědé. K tomu asi deset barevných šál a barevné punčochy.
Tuhle jsem v práci měla světle hnědou sukni, k tomu vínově červené punčocháče, hnědé kozačky, zelený svetr a na něm ještě jeden červený sladěný s barvou punčocháčů a kolegyně mi řekla, že jsem dneska nějak barevná (jako kompliment, nebylo to negativně). Hrozně mě na tom překvapilo, že bere béžovou/hnědou jako barvu – já ji beru jako univerzální základ jako ostatní černou – takže jsem podle mě na sobě měla jen dvě barvy: zelenou a červenou.
Já to nesnáším, když lidi nosí černou vždycky a všude bez ohledu, jestli jim sluší nebo ne, ale proto že je to přece univerzální a nedá se tím nic zkazit.

Mně černá sluší, proto ji nosím a poslední dobou pořizuju do šatníku čím dál častěji. Začíná mí docela vadit ta „pekelnická křeč“ – „já nenosím džíny, zato jenom sukně a barevné punčocháče s barevnýma šálama“. Já si libuju v neutrálních barvách a budu dokonce moc ráda, když mě tady za to ty všechny barevné dámy ukamenují.

Souhlasím a dodám, že černá jakožto neutrální barva se taky dobře hodí k ledasčemu pruhovanému nebo vzorovanému. Při té bídě v obchodech je snadnější k vícebarevné sukni nebo pruhovanému svetru vybrat druhou část oblečení právě černou (nebo bílou nebo šedou).

Nesouhlasím – obchody doslova přetékají jednobarevnými kousky snad ve všech odstínech. K pruhovanému či strakatému oblečení bude jednobarevný kousek, který má jednu z již použitých barev vždy mnohem lépe, než když se oblečení „zazdí“ černou.

Černou mám moc ráda, na sobě i na jiných. Chápu, že se někomu nelíbí, ale proč by měla zazdít outfit? Mám pocit, že většinou naopak dodá eleganci…

Já myslím, že je možné obojí. Když mám dejme tomu kratší kabát rezavo-bílo-šedo-černě vzorovaný a vezmu k tomu rezavý ležérní klobouček a šedé kalhoty, vypadá to jinak než když si k tomu vezmu černý klobouk s širší střechou a černou sukni. Obojí je pěkné, jedno je spíš na všednodenní nošení, druhé na svátečnější. A když si vezmu bílý baret a rezavé manšestráky, tak v tomu můžu i do lesa, ne? 

Taky se hrdě hlásím k černejm můrám a děkuju Birkin za podnětnou připomínku!

Ale ono snad nejde o tu černou barvu jako takovou, ale o to, komu sluší a komu ne. A taky o to, že někdo ji nosí, nezávisle na tom, zda mu sluší nebo ne, stále a všude. Já mám kupříkladu světlou pleť a tmavé vlasy a černou nemohu nosit u obličeje, vypadám v ní o deset let starší. Přesto černou ráda a dost často nosím, ale vždy ji kombinuji s něčím barevným a výrazným u krku… stačí výrazný šáteček, barevné korále nebo límeček košile vystrčený z černého svetru. Černé společenské šaty mohou mít výstřih a tam pak není problém, ale vyžaduje to trošku výraznější nalíčení. Kritika ovšem patří těm, které nosí černou vždy a všude a nezávisle na tom, že jim nesluší, a navíc ji považují už z podstaty za elegantní barvu, kterou se nedá nic zkazit. Zkazit se dá hodně, když se špatně nakombinuje nebo si ji dá do blízkosti obličeje žena, které nesluší.

Birkin, to sice máte pravdu, ale, co si budem povídat, 99% černokněžníků v českých ulicích není oblečených v té zářivě „max-mara“ černé, ale v seprané, odrbané „terranova-z-výprodeje-za-dve-stovky-no-nekup-to-černá-je-elegantni-vole“ černé. A to je opravdu peklo. Černá sama o sobě není peklo, ano ráj. Když si beru černou a vím proč, mám to promyšlené, nejde o peklo. Když si beru černou proto, že nic jiného v šatníku nemám, protož jsem při nakupování líná přemýšlet, je to peklo a nic jiného.

Jestli ono to nebude stejné se všemi barvami – spousta lidí si sebe neumí představit v červené, zelené, bílé, velbloudí… – a přitom často problém není v barvě, ale v materiálu a mimochodem také v osvětlení. Bleděmodré věci při zářivkovém světle v obchodě vypadají jinak, než venku; a když se z nich po pár praních stanou vytahané zašedlé hadry, je jasné, proč příště raději sáhnout po „spolehlivé“ černé.

Boty slečny z druhé fotky jsou neskutečně šeredné, takový hnus jsem už dlouho neviděla!

Ani na MMB?

katango já Vás plácnu,tak jsem se rozchechtala až jsem vzbudila psa:-)-

Proč si ta slečna na třetí fotce (ta sprostá odrostlá blondýna) bere boty na podpatku, když na nich neumí chodit?… 

třeba se teprve začíná učit, to bych neodsuzovala…ale zvolila bych v tom případě určitě lepší kousek.

Hele, ta poslední fotka mi náhodou vůbec nevadí. A jestli je to kluk, tím spíš ne! Třeba s ním bude doma sranda  

Ty holky ze čtvrté fotky mi zas až tak nevadí, není to žádná hitparáda, ale ve srovnání s ostatními nijak neuráží.

Ja viem že to tu nepatrí,ale ja som práve zistila čo je to šalina heuréka. 

Sekhmet 22.1.2012 v 11:29 : Já mám také dlouhé husté vlasy (české kadeřnice-umělkyně už se mi je tolikrát snažily voživit a prostříhat, ale já se nedám) a klobouky mám zatím dva. Jeden je takový modrofialový v pánském stylu…někdo tomu říká bitch klobouk, ale mně se líbí. Vlasy pod ním mám rozpuštěné a vůbec by mě nenapadlo dávat je do copku Ovšem je fakt, že v zimě ho nenosím, protože v kombinaci s límcem bundy, nedejbože šálou se mi klobouk posouvá do čela a připadám si pak strašně nemotorně…

A k tomu jak okolí kritizuje: moje vlastní příbuzná, které jsem na zastávce ukazovala, jaký že to krásný klobouk jsem si koupila, řekla „no ten je hrozný, to budeš nosit?“ A ona sama nosí sportovní bundu, džíny, na hlavě voživený krátký hnus a asi sto kilo nadváhy…takže tak A od cizích lidí jsem se dočkala reakce „ooo klobouček, ty jsi strašně sexy, co?!“ To bylo od asi čtrnáctileté slečny v teplákách a zase jedna starší paní u nás na vesnici mě pochválila… 

Nikdy takhle nereaguji, ale tohle mi nedá. Ta slečna na té třetí fotce, opravdu se takhle dá chodit? Kdyť má ten kotník naprosto vykloubený. Docela často vídám ženy v sešmajdaných botech a nevěřícně koukám a přemýšlím, proč si nekoupí nějakou pevnější obuv, ale takhle na podpatku to vidím snad prvně. Jak ta slečna může chodit?

Ale ona takhle přece nechodí:) To ji jenom fotka zachytila přesně ve chvíli, kdy se ji noha smekla a „vykloubila“ 

no nevím, já jsem ve vaňkonvce na vlastní oči viděla slečnu, která měla podpatky úplně, ale naprosto oba tak křivé, že jsem nejrpve myslela, že jsou ulomené (ale nebyly, byly jen oba vyvrácené dovnitř) vůbec jí to nevadilo, a vesele se nesla z nákupů. taška s botami ale v jejích rukách nějak nebyla, nové boty se jí asi zdály zbytečné. přitom se klátila při chůzi tak, že jsem měla pocit, že si musí při každém kroku vykloubit nohu. chtěla jsem to vyfotit, nic neuvěřitelnějšího jsem ještě neviděla, ale nezvládla jsem to.

už jsem viděla hodně sešmajdalek, ale toto byl extrém.

takže bych klidně věřila, že ta slečna v takových botách normálně chodí.

Ne. Ona takhle opravdu šla

Módní peklo jsem objevila teprve nedávno ale nemohla jsem uvěřit svým očím když jsem uviděla slečnu č. 3! podle pozadí (odbočka, modrej barák) jasně poznám že je to focený u nás a jsem si i celkem jistá že vim o koho jde! to je fakt úžasný!
jinak – moc chválím, články co jsem dosud četla jsou úžasný..určitě si tuhle stránku budu pročítat častěji! 

Chybí mi tam tato fotka:

„Nejhorší peklo je ovšem toto. Zelené tepláky a kostkovaný podolek člověku aspoň zpestří den a vykouzlí úsměv na tváři. "Klasické zimní univerzální kombo modré džíny + černá kabelka, boty a kabát. Běžně stačí, abych se rozhlídla ve vagonu metra, a uvidím 5 podobných exemplářů, ale v tomhle případě mě obzvlášt vyděsilo, že je to dvojmo vedle sebe. Slečnám bylo asi 17, ale stejně tak jim mohlo být okolo čtyřicítky a nikdo by to nepoznal…“ píše k fotce autorka a nelze než souhlasit."

(slečny bohužel nejsou..)