Oblékání a peníze

No, já jsem na volné noze, a někdy mám dojem, že osobní příjem z toho je hluboko pod jedním tisícem. Cokoliv nad stovku je pro mě hříšná rozmařilost. Takže se oblékám výhradně na Aukru a aspoň podle známých jsem oblečená dobře. Dají se tam najít úžasné, často nenošené věci, jen odfiltrovat asijský šunt, přesně se změřit, případně se na nejasnosti zeptat mailem. Většinou nad tím sedím večer - jdu pozdě spát, ale je to méně náročné než obrážet sekáče. Drahé a kvalitní mám jen boty - ty bych bez vyzkoušení neriskovala.

Jsem teďka v úsporném režimu, takže si myslím,základ dobrá kabelka a boty, které můžeš různě kombinovat a začala jsem šít,bílé kalhoty mě vyšly na 260 korun,v obchodě např.Infinitive 1500,–.

No tak já ještě studuji, takže se můj příjem rozhodně pohybuje pod 5000/ měsíčně. Podobně jako Sibyla radím Aukro či Ebay. Pokud máte základy šití, tak by bylo dobré je oprášit. Další možností je nakupovat s rozmyslem v řetězcích, ale spíše ve slevách. Hlavně je dobré si uvědomit, že to stojí úsilí, hledání a čas, který pokud chcete vypadat k světu, vždy musíte trochu obětovat.

Základem je u nakupování přemýšlet, viz třeba tento článek. Držím se pravidla, že si z obchodu odnáším jen tu věc, u které vím, že ji dokážu zkombinovat a vytvořit minimálně 3 různé outfity. Dříve jsem kupovala bez rozmyslu, koupila jsem si třeba výrazné tričko, které se hodilo jen k jedněm kaltohám a k ostatním to nebylo tak úplně ono. Toho se nyní snažím vyvarovat.
Základní kousky šatníku se dají pořídit ve slevách, pravda, chce to často pevné nervy, trpělivost, čas ale i to štěstí. Když cíleně něco sháním, nikdy danou věc neseženu, takže mít v obchodě otevřené oči a klidně koupit jiný kousek, který zrovna aktuálně nepořebujete, ale v šatníku ho upotřebíte, protože má neutrální barvu a je dobře kombinovatelný. Udělat si přehled toho, co už mám, jak jdou dané věci kombinovat a toho, co opravdu potřebuju.
Doplňky dělají hrozně moc, osobně ráda nosím jednoduchá jednobarevná elegantnější trička (z Orsay za 200 Kč) a připnu si k nim pokaždé jinou brož (vlastní výroba) nebo si vezmu jiný náhrdelník, náušnice a poslední dobou i čelenky do vlasů a mám hned jiný outfit - nebo aspoň ten pocit.
Zkrátka pořídit si variabilní šatník je běh na dlouhou trať, obzvlášť je-li člověk limitován penězi, chce to přemýšlet doma, znát svůj vlastní šatník a přemýšlet i u nakupování.

Jsem studentka, takže do oblečení moc neinvestuju. Nakupuju v sekáčích - ve slevách v HM a podobných řetězcích. Základem šatníku jsou dvoje černý džíny bez vyšisování (z tržnice), jedny námořnicky modré kalhoty a jedny fialové. Mám jen pár oblíbených barev, takže oblečení v různých odstínech zelené - hl. petrolejové, jedlové a lahvové, fialové, vínové a šedé + černá klasika. A pak několik sukní a šatů. V podstatě můžu každý kus kombinovat s čímkoliv dalším - klidně si vezmu zelené krajkové sako k fialovým šatům, ale vyvažuju barevnýma cetkama - náušnice, náramky, řetízky, laky na nehty- v tom mám raději kvantitu, takže místo stříbra různé fimo a korálkové. Pár kabelek pořízených v akci velmi levně, dvoje obyč. číny (zelené a červené) a pak černé boty (lodičky, páskové letní, kozačky a oxfordky na podpatku). A sbírka barevných šátků v různých odstínech. Většinou vyjdu ven v sukni/kalhotách s tílkem a v propínacím svetru a k tomu podle míry aktivity vyberu boty a podle barev vezmu šálu a náušnice a podle příležitosti sako/džísku. Většinou cena oblečení nepřesáhne tisícovku (komplet). Sice ne všechno jsou bůhvíjak kvalitní materiály, ale řekla bych, že chodím oblečená spíš nadprůměrně a do pekla bych se nedostala (snad jen kvůli olezlé tašce na notebook). Jedinej problém mám s nákupama neuvážených šatů - jsou v akci, líbí se mi a v podstatě není kam je vzít - do divadla a na kafe jsou moc a na ples málo…Vorvaně nosím jen na grunge koncerty nebo když jdu pod stan - prostě někam, kde je reálné, že je budu muset vyhodit. Když mě něco přestane bavit, tak to nějak přešiju - v rámci toho, co se dá zvládnout v ruce. Jediný, po čem toužím je koupit si zelený, červený a černý baleríny…

Můžu se ještě reagujících zeptat, kolik tak ročně utratí za oblečení a obutí?

S omezeným rozpočtem si člověk moc vyskakovat nemůže a když si chce něco koupit, tak nad tím musí sakra přemýšlet. U každého kousku se ptát sama sebe: Je to můj styl nebo styl, jaký bych chtěla mít? Budu to mít kam nosit? Mám to s čím kombinovat? Bude mi to slušet? Snažím se, aby materiály byly pokud možno kvalitní - kvalitní bavlna, len, vlna, kašmír, kůže…
Postupně doplňuji (a možná i trochu pozměňuji) šatník, když se mi něco zalíbí a není to moc drahé. Je to běh na dlouhou trať. V obchodech a sekáčích netrávím hodiny. Vypravím se tam tak jednou za čtrnáct dní.
Za oblečení neutrácím zas tak moc, i když k mému platu to relativně dost je. Ročně utratím za oblečení, boty, kabelky atd. odhadem tak 12-15 tisíc.

Jsem na mateřské a na rozhazování nemám, takže nakupuju hlavně ve slevách nebo v sekáčích a na aukru. A opravdu u toho přemýšlím, jestli mám daný kousek s čím kombinovat. Mám ráda barevné strakaté sukně, k nim mám několik jednobarevných vršků a s tímhle můžu udělat spoustu kombinací. Svetříky si kupuju jen jednobarevné rozepínací, aby se daly co nejvíce kombinovat. A náušnice apod. si vyrábím sama, je to asi tak 5krát levnější.

Ano, šperky a šátky si taky dělám sama. Kolik ročně utratím je těžké říct: na podzim jsem se rozjela, nakoupila několik zimních sukní, kabátů, punčocháčů, svetrů, celkem tak za 5000, takže počítám, že minimálně na příští rok jsem zásobená. Kupuji klasické věci, které oživuji doplňky, a uvědomila jsem si, že stejný střih sukní jsem nosila jako studentka. Některé styly jsou věčné. Stejně tak jarní/letní věci jsem nakoupila teď, a počítám s nimi i do příštích let. Nesnáším nákupy na jednu sezónu: to je podle mě hlavní ekologický hřích.

Studuju a peníze, které vydělám po brigádách, jdou vždycky nejdřív na kulturu, výlety, jídlo a pivo a až potom na oblečení Přesto si myslím, že nejsem v oblékání úplný tragéd. Dělám to tak, že si vždycky určím cíl - dejme tomu potřebuju tyrkysový svetr nebo vysoké šněrovací boty. No, a pak za tím jdu. Šetřím si peníze stranou, koukám do výloh a na internet, a pak to najednou přijde. Takže prostě nejsem ten typ, který tráví dny ve zkušebních kabinách a kterému skříně praskají ve švech. Jinak letos jsem si pořídila jedny pořádnější boty asi za 2500 a pak nějaké nové věci na léto, protože to už bylo nutné, ale v některých minulých letech jsem si zas za celý rok nekoupila na sebe ani ň. Takže tak.

No jak asi, siju si. Nastesti mam pobliz obchod s vyprodejem latek na vahu. A jsou pekne. (Proc myslite, ze vetsina mych modelu ma kratke nebo trictvrtecni rukavy, aha? Jsem kralovna zbytku!) Kupuju si pradlo a boty a ponozky/puncochy. Urcite by bylo zajimave zjistit, kolik to dela rocne (vcetne nakupu galanterie, ony ty nite a jehly taky nejsou zadarmo). Ale ted mlcim, pred hodinou jsem si koupila pohorky za pet tisic.

Na tricka jsem objevila sportovni obchod stylu Giga sport, JEDNOBAREVNA, DOSTATECNE DLOUHA, INTERLOCKOVA TRICKA! V patnacti barvach! Za 5 euro!

Je prijemne cist, ze i na studiich a na materske existuji zeny, ktere svuj vzhled nehodily za hlavu . Tohle je jasny dukaz, ze vsechno jde, kdyz se chce. I s malymi financemi.

Za dob mych studii byl muj prijem opravdu nula,nula, nic, co jsem si nevydelala na brigadach to nebylo a z brigad jsem hradila i spoustu jinych veci - takze v oblekani za maly peniz jsem byla mistr. Nebyl to zadny modes robes, ale par lidi mi reklo, ze chodim hezky oblekana.
Nakupovala jsem zasadne ve vyprodejich a v levnych odchodech. Prvni neslevnenou vec jsem si snad opravdu koupila az s prvni vyplatou v 23 letech.
Obcas navsteva sekace.
Nektere kousky jako tricka, letni sukne a saty jsem kupovala u Vietnamcu, boty tedy nikdy.
Modni peklo by nade mnou mozna zaplakalo pro malou kreativitu, diky opravdu omezenym financim neslo moc experimentovat, proste jsem mela urcity zaklad satniku v neutralnich se vsim kombinovatelnych barvach - cerna, seda, bila.
Jednu cernou tasku na zimu, jednu svetlou na leto. Botu taky minimum, kdyz jsem vedela ze si muzu koupit jedny zimni boty a zase dlouho nic nebude, tak jsem si pochopitelne koupila cerne aby se mi hodily ke vsemu. Barvy by na me Ada hledala s lupou. Slovo doplnek bylo sproste, protoze proc utracet za nejaky pitomy satek, kdyz si misto toho muzu koupit slevnene tricko
Jenom jsem si sama vyrabela ruzne korale a sperky.
Dneska bych doporucila zkusit nakupovat pres internet, treba nekolikrat zminovane Aukro. Ja osobne jsem tam nikdy nenakupovala, ale kamaradka (ktera ma prijem opravdu minimalni) tam nakupuje a v 99% pripadu je spokojena, kdyz se ji neco nehodi nebo uz nelibi, zase to proda dal.

Vydělám měsíčně tak přibližně 9000kč/m z toho trojka za nájem, stovka za net, trojku mam na stranu na jidlo, litr mam na plzenskou kartu a na pausal a ten zbytek je pro me. Takže mám přibližně k dobru dva tisíce. Akorát, že momentálně to chci dát na vlastní nádobí, jako hrnce, pánvičky,nože a tak (něco teda pravděpodobně dostanu od našich k narozkám za měsíc ) a pokud mi zbydou peníze na oblečení, tak nakupuju ve slevách. V poslední době jsem si oblíbila F&F. Pak občas juknu do H&M a do C&A. Pak v Plzni prolézávám občas nějaké sekáče. Doplňky kupuju u vietnamců a občas taky nějaký oblečení - třeba kalhoty, když se poštěstí. Nebo sukně.

Nicméně mám spoustu látek, co jsem dostala od příbuznej, když kupovali hospodu a na patře tam našli látky, které tam asi nechal původní majitel. Takže mám v plánu něco si ušít, ale nějak není čas ani chuť se na to vrhnout …

Nepatřím k těm lidem, co si potrpí na drahé a kvalitní věci. Nevím, co mám dělat, když jsou pro mě kalhoty za 700, triko za 300, svetr za 600, sukně za litr přiliš drahý, i když vím, že levnější už budou jen věci ze sekáčů. Jsem vychovaná tak, že si mám kupovat levný věci. Nevím, jestli to tu někdo chápe a co bych s tím mohla dělat ..?

Což, já si na drahé a kvalitní věci potrpím, ale tím větší mám radost, když je objevím za stovku. Moje nákupy se pohybují většinou kolem stovky, kabáty se vyšplhaly až na 250- 350. Sedm stovek, no, to jsem okukovala lněné šaty Max Mara od nóbl prodejkyně, ale pak jsem uznala, že za tu cenu mám čtvery. Hm, dnes mi přišly troje šaty a žádné mě nezklamaly, krásně sedí: malé černé nad kolena, splývavé lososově růžové a žluté ve stylu padesátých let, košilový živůtek a dílová sukně, dole má 440 cm. Neobnošené, na růžových ještě plastový držáček visačky. Lidi, to je takové vzrůšo, objevovat, radovat se, že si toho žádná blbkyně nevšimla, a přihazovat a čekat, jestli vás někdo v „Méně než minuta“ nepřeplatí!

@Sibyla píše:
Což, já si na drahé a kvalitní věci potrpím, ale tím větší mám radost, když je objevím za stovku. Moje nákupy se pohybují většinou kolem stovky, kabáty se vyšplhaly až na 250- 350. Sedm stovek, no, to jsem okukovala lněné šaty Max Mara od nóbl prodejkyně, ale pak jsem uznala, že za tu cenu mám čtvery. Hm, dnes mi přišly troje šaty a žádné mě nezklamaly, krásně sedí: malé černé nad kolena, splývavé lososově růžové a žluté ve stylu padesátých let, košilový živůtek a dílová sukně, dole má 440 cm. Neobnošené, na růžových ještě plastový držáček visačky. Lidi, to je takové vzrůšo, objevovat, radovat se, že si toho žádná blbkyně nevšimla, a přihazovat a čekat, jestli vás někdo v „Méně než minuta“ nepřeplatí!

Hmm když to tak hezky chválíte, že bych se taky podívala na zoubek Aukru?