Vím, že toto není módní otázka, ale snad mě tady za to neukamenujete ![]()
Jaký je věkový rozdíl mezi vámi a vaším partnerem?
A co říkáte například na rozdíl 20, 30, 40 nebo dokonce 50 let?
Věkový rozdíl
Mezi námi je rozdíl dvou let, on je starší. Vyhovuje mi to, ani by mi nevadilo, kdyby ten rozdíl byl o pár let větší, ale jedině kdyby byl starší partner. Sama si nedovedu představit chodit s někým o víc než pár měsíců mladším.
Ale znám páry s různými věkovými rozdíly, ať je starší muž či žena, a pokud jim to funguje, tak proč ne? Pokud to nedělá problém jim, proč by to mělo dělat problém mně ![]()
Já bych asi nechtěla mít vztah, kde je větší rozdíl než kolem 5 let. Připadá mi nejlepší, když jsou partneři přibližně stejného věku. Ale ono se to nedá předem naplánovat, že.
Můj muž je starší o rok a čtvrt.
U nás jsou dva roky, a i když jsme mladí, tak oba víme co chceme a sehráli jsme se v tomhle. Myslím, že je to každého věc, kolik let je mezi ním a jeho partnerem. Spíš to někdy může způsobovat praktické problémy, a vadí mi pokud z toho trpí dítě (příliš starý otec, nebo oba dva). Ale jinak je mi to úplně šumák.
On se hlavně věkový rozdíl tváří úplně jinak v různém věku. Rozdíl tří let vypadá jinak ve 20 a v 60, rozdíl 30 let taky vypadá jinak ve 20 a v 60.
@stricc Bu´D, anebo starý otec s mladou matkou taky bývá fajn na začátku, ale po pár letech…
Rodiče mají mezi sebou 13 let, otec starší, vše v pohodě, můj přítel byl o 18 let starší a vyhovovalo mi to ![]()
Kvůli velmi špatnému vztahu se svým otcem jsem vždy inklinovala ke starším mužům, rozdíl 20 let mi vůbec nevadí, naopak, muž ve věku 35 až 45 let je pro mě ideální, otázka je, jestli by se mi i ve 40, 50 letech líbilo mít muže o 20 let staršího. K mladým klukům jsem nikdy nic necítila, nelíbí se mi, jsou ještě strašně nevyzrálí.
Partner je o 12 let starší..a i předchůdci byly kupříkladu o 8 let a podobně starší. Vrstevníky vůbec nemusím - pociťuji vůči nim mateřské city.
Fungovat může jakýkoli rozdíl - je to vždy o lidech.
Ale ke starším rodičům vůči dítěti mohu poskytnout zkušenost. Mí rodiče jsou oba shodou okolností dětmi starších rodičů. V té době ještě více zvláštní věc než dnes a oba tím trpěli dost. Obzvlášť můj táta, který měl v podstatě již od počátku za otce „důchodce“,to neměl lehké. Na obou se to svým způsobem podepsalo. Dnes by se jim žilo s takovou rodinnou konstelecí podstatně lépe.
No, obecně není moc fajn, když čtyřicátník chytí druhou mízu, nechá manželku s teenčaty a nabrnkne si dvacítku. Ono mít dospívajícího kluka když jednomu táhne šedesátka je o nervy pro oba.
@Esmee s nevyzrálostí souhlasím, zatím všichni moji vrstevníci, se kterýma jsem se setkala (19,20 let), mi přišli hrozně nevyzrálí, spíš než chlapi nebo muži takoví klučíci…
@Giulietta To je přeci strašně individuální. Jen jsem naznačila, že se může stát, že dítě tím trpí, že právě jak @stricc řekla, někdo mu může naznačit (a ano děje se to ve školce, škole) že jeho rodiče jsou staří. Pak se setkáváme s takovým tím: a tys přišel s dědečkem/babičkou. Neříkám, že je to tak vždy, ale může se to stát (stejně jako může být starší rodič mnohem aktivnější než kdejaký mladý). Znám dva příklady - v rodině máme muže, který je od svých sourozenců asi o 20 let mladší, od svých 13ti let nemá maminku, od 22, nemá otce. A ano, na tu dobu byli už dost staří rodiče. Druhý příklad: slečna mého věku, otec je děsný mrzout (ale to je asi spíš i povahou), ale je už starší, věk dědečkovský, a s dcerou si nikdy moc nehrál, byl už na to líný (sám to říkal).
Neříkám, že dítě se starším rodičem trpí, říkám, že se to stává (když pominu že dítě může trpět i povahou mladého rodiče atd.atd.)
@Giulietta ..ano, to je hezké.
Nicméně můj otec nejen, že měl oba rodiče staré, ale ještě oba s cejchem " rozvedení " ( což v té době také byl negativní jev) a dokonce byl nemanželský a jeho rodiče se vzali až asi v jeho 8 letech, přičemž on ani nevěděl, že nejsou svoji. Na malém městě si jistě dokážete představit, že rodina byla středem drbů.
To, že se o něj otec dílem pokročilého věku nezajímal a nevychovával, mu ubližovalo asi stejnou měrou jako předhazování zvláštní rodinné situace okolím.
Souhlasím s tím, že je to vždy o lidech a žádný rozdíl není zárukou " katastrofy", ale některé děti vnímají hlavně díky okolí, že je něco jinak, než by mělo být.
A k tématu starších rodičů ještě dodávam, že všichni prarodiče mi umřeli v dětství - takže rodičům kolem jejich 35 let. Smutné.
@pilotDodo Je to tak, mladíci kolem 20 let jsou ještě divocí, neví, co od života chtějí a neumí se chovat, což mi vadí ze všeho nejvíc, když vidím ty nevycválané fracky, je mi zle…
Příspěvek upraven 29.09.13 v 11:56
@moet.de.foret Tak ja mam tu zkusenost, ze v dnesni dobe je naopak spis rarita tatinek bez sedivych vlasu:-) Temer vsude, kde se nase deti vyskytuji /skola, skolka, krouzky/, uz se stalo, ze si nekdo spletl 30 leteho manzela s jejich starsim bratrem. Nase deti z toho maji legraci a my taky.
Na druhou stranu musim rict, ze manzelovi rodice, kteri jsou ve veku, kdy si lide bezne jeste porizuji vlastni deti, jsou velmi akcni a v dobre fyzicke kondici a deti si s nimi uziji vse od vyletu na kole az po lezeni po skalach.
Troufam si tvrdit, ze primo o veku to tedy nebude - nekdo muze byt skvely otec ve triceti a jiny neni dobry ani v 50 a naopak.
@Giulietta píše:
@Lizbeth Moj dedko bol najstarší dedko, zo všetkých dedkov spolužiakov a kamarátov. Napriek tomu ten 80 ročný pán sa najviac s nami hrával a bol najoblubenejší. Známi rodičov čo k nám chodievali vyzdvihnúť svoje ratolesti, ktoré sa u nás zabudli cestou zo školy si robili žarty, že je to ako v družine. Bolo nás tam vždy najmenej 5. Je to o ľudoch a nie veku. Dieťa trpí ak má zlých rodičov, bez ohľadu na vek.
@Lettie S tím naprosto souhasím. Jen se to může stát
a pak se to vždy svádí na věk.
Tak můj otec zakládal s mamkou svoji druhou rodinu, bratrovi byly dva roky, když se brali, vlastně nemanželské dítě rozvedeného otce, ještě za sociku, a žádné narážky na něj nikdy nikdo neměl. Táta je už pár let v důchodu; rodiče mám zhruba ve věku prarodičů mých spolužáků (kolem těch 50 a 60 let), prarodiče ve věku jejich praprarodičů… Vždy jsem to brala spíš jako vtipnou konstelaci hvězd, nikdy mi to nevadilo, vztahy máme výborné a jak prarodiče, tak rodiče jsou šíleně aktivní (až moc
), jejich věkem jsem nikdy netrpěla ![]()
Chtela jsem napsat sve oblibene „moudro“, ktere na tema vekoveho rozdilu v paru rikam kamaradkam, ale mela jsem pocit de ja vu… Tak jsem si to vyhledala a zjistila, ze podobna diskuze zde jiz nedavno byla -
http://www.modnipeklo.cz/…-muzem-2228/.
P. S. To moje „moudro“ je:
Muz by nemel byt tak stary, abyses vedle nej citila jako jeho dcera, a tak mlady, abyses vedle nej citila jako jeho matka.
Máme rozdíl 14 let. Mě je 25 a komické je, že vypadám ještě výrazně mladší (hlavně v oblečení, co nosím do práce).
Nedávno se mi stalo, že jsme se dali do řeči s podobným párem ale slečna těch 17 - 18 opravdu měla. O samotě se mě tak zeptala „takže ty jsis narazila taky staršího?“. Odpověděla jsem jí, že ano, a jsme „naražení“ už 7 let
Chvíli na mě zírala a šlo vidět, že neví co říct
Hodně lidí, co nás neznají si myslí, že jsem milenka apod.

