Další psycholog, bože. Jo, bydleli jsme v hlubokých lesích a maminka mě balila do batikovaného povijanu.
A jestli to je nebo není do pekla - nemůžeme donekonečna omlouvat vytahanou batiku tím, že je to „snaha o styl“, a ucouranou paní v hnusném oblečení tím, že možná někam jede a možná někde půjde lesem a možná… Takhle bych uměla vymyslet výmluvu pro každého, koho potkám, a Peklo bych mohla zavřít.
Dvě dámy v metru
24.08.10 | autor Ada
Dvě zralé dámy, přistižené fotoaparátem bdělé čtenářky, jsou každá jiná, a přece obě svorně pekelné.
Paní vlevo zvolila batiku. Tentokrát vynechám z kritiky samotný fakt, že je to batika, protože barva, tvar a délka bohatě stačí k tomu, abych dostala psotník. Lososová barva by byla ok, kdyby nebyla zprzněná hnědou. Taky se vám zdá, že skoro na každém batikovaném výrobku je hnědá barva? Především na těch, na které se vůbec nehodí? Druhá vlastnost společná batikovaným oděvům je jejich volnost. Ano, šaty na fotce jsou zase beztvarým hábitem. Není nic lepšího pro zralou ženu než beztvarý pytel.
A když už si odmítáte jakkoli lámat hlavu s tvarem, barvou a kombinovatelností svých šatů, kupte si aspoň takové, které nebudete tahat v zaplivaném prachu velkoměsta.
Paní vpravo se mi ani nechce komentovat. Ani ne tak kvůli batohu - bylo jí kolem padesátky, je vidět, že v tom batohu má víc věcí, třeba byla nucena zvolit ho kvůli zádům - jako kvůli všemu ostatnímu. Volná halenka z průsvitného čehosi, pytlovitá tmavá sukně, na hlavě dva dny nečesaný drn a to na nohách jsou asi crocsy nebo něco jim blízkého. Výsledek? Utahaný, zanedbaný vzhled, a to docela zbytečně, paní není obézní ani stará a mohla by s minimálním úsilím vypadat mnohem lépe.



Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky