Nevím, jestli to bylo tím oteplením, že jsem dneska potkala docela dost slušně oblečených lidí (žen). Možná jo - když mrzne, je přední neprochladnout a nerozbít si ústa na ledě, a vypadat při tom ještě elegantně není úplně snadné. A taky na to člověk nemá náladu. Pocit, jaký se mě zmocňuje, když na zemi leží břečka, teplota se motá kolem nuly, Brno tone v šedém oparu a nebe je taky šedivé, jen v lehce jiném odstínu, by se dal nejlépe vyjádřit modrými džínami, orvaným batohem a neučesanými vlasy. A asi se tak cítí hodně lidí.
Dneska se zase někteří cítili dobře, a tak jsem neodolala a fotila. Protože fotky vyšly zvlášť blbě i na můj mizerný mobilový standard, rozhodla jsem se, že vám ty špatně vyfocené holky a ženy ještě nakreslím, abyste nemuseli pátrat mezi rozmazanými pixely. A ne že se mi zase budete smát.
+
-
Veselá barevnost: slečna zářila na dálku a na šedé ulici mezi (modro)šedými lidmi ji nešlo přehlédnout. Kombinace sukně a kabátu je mnohem ženštější než rifle a bunda Alpine Pro.
Příliš mnoho různých červených odstínů. Něco bych vyměnila, nejspíš kabelku; punčocháče by byly také lepší v jiném odstínu, třeba tmavě červené.
+
-
Příjemné barevné ladění - hnědooranžová, levandulová a béžová k sobě perfektně ladí, černá přidává kontrast. Kabát je pěkný, dobře laditelný s dalšími tlumenými odstíny z jeho škály. Je i dobře ušitý (viz navazování vzoru na rukávech, symetričnost na zádech).
Tmavě modrá barva na kabelce do celkového ladění moc nesedí - ideální by bylo, kdyby byla celáv koňakové barvě, nebo kombinovaná s jinou barvou. V igelitce se podle tvaru a zářivé novosti nese právě zakoupené zboží, takže nic nenamítám.
+
-
Příjemné barevné ladění do různých hnědých odstínů - čokoládová bunda, světle hnědá čepice, hnědočervená kabelka a oranžovohnědé boty. Jasné a světlé odstíny to zachraňují, i když je celek barevně monotématický. Všimněte si barevného sladění bot a rukavic :) Kabelka je podle designu staršího data a je skvělá, a nejen proto, že retro je zase v módě. Víc takových kabelek vyhrabaných ze skříně a méně černých koženkových pytlů z tržnice!
Ten bundokabát není žádná krása a z celého oděvu je jednoznačně nejslabší. Nebýt toho, mohla se paní zařadit mezi elegantní postarší dámy - takový klasický kabát ve stejné tmavě hnědé barvě by celek pozvednul někam úplně jinam. I boty by mohly mít koukatelnější tvar, ale chápu, paní při jejich vybírání koukala hlavně na pohodlí. Mohlo to být i horší.
+
-
I v oblečení, které tvoří převážně černé kousky, lze vypadat dobře. Detailem, který ihned přitáhne pozornost, je jasně tyrkysová šála (tyrkysová jde s černou dobře dohromady!). Slečna je štíhlá a má pěkné nohy (doporučovala bych dát se na dráhu tanečnice latinskoamerických tanců, ty nohy si o to přímo říkají), proto správně zvolila přiléhavý kabát s páskem, sukni nad kolena a taktéž přiléhavé kozačky na podpatku (nižší stabilní podpatek v pohodě obstojí i na rozflákaných ulicích nebo ve sněhu). Na zádech má batoh - i podle zastávky, kde vystoupila, bych si tipla studentku -, ale je to hladký městský batoh bez visících přezek, čistý a neorvaný. Celkem logicky k němu patří kabelka přes tělo (mohla by být i do ruky), protože k batohu se kabelka na rameno jaksi vzít nedá.
Té černé je opravdu hodně. U kabátu i bot to chápu, jsou to dražší věci, které se vyplatí mít v některé univerzální barvě - a někomu se prostě hodí černá. Punčocháče a kabelka jsou ale mnohem levnější záležitost a celek by se jimi dal perfektně doladit: kabelka mohla být ve světlé šedobéžové barvě, podobné sukni, punčocháče tmavě šedé nebo tyrkysové jako šála. Nebo třeba punčocháče i kabelka v rezavohnědé barvě.
To, že mají všechny chválené slečny sukně, je náhoda, nezaměřovala jsem se jen na ně. Ale najít pěkně oblečenou ženu v kalhotách je těžší. Koneckonců, když už jsou to kalhoty, jsou to většinou džíny. (A nedávno jsem viděla i pěkně oblečenou holku v modrých džínách, akorát se mi ji nepodařilo vyfotit. Snad se mi to někdy podaří a budu vám moct přinést důkaz, že nejsem proti všem džínům na světě!)
Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.
Mně se líbí, jak se pod kritickými články obětí zastáváte, případně mi spíláte, že studenti jsou chudí a babičky bolí nohy a batohy jsou dobré na záda a co teda chci… a když pochválím, tak jdete honem napsat do komentářů, že jsem slepá a chválím blbosti, laciné boty apod., a že tohle by teda na Sartorialist nedali!
Myrthie, Kuli, kolasice: PŘESNĚ tak je to myšlené. Chválit i za malý pokrok. Po Češích nemůžu chtít, aby se hned vyšvihli na módní Olymp, stejně jako po žáčkovi, který propadá, nelze chtít okamžitě jedničky, ale musí se chválit i za trojky.
Slečny na fotkách mají dobře nakročeno a určitě by nechtěly slyšet „ty se ani nesnaž, stejně to stojí za prd“. Pochvala, byť dílčí, je mnohem lepší motivace.
Imoen: pod každou fotkou jsou jasně označená negativa i pozitiva, domnívala jsem se, že tak každému dojde, že nejde o žádné vyzdvihování na piedestal. Jak vidno, každému ne.
kolasice: móda a zábavná hra? No toto, takový kacířský názor, móda je přece odporné povrchní zloooo!
Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky