Podle mne je nošení růžence (nejen u teenagerů, ale i odrostlejších lidí) jen obšlehnutí u nějaké super známé celebrity… Je to stejné jak móda na obrácené kříže a kříže vůbec, iluminátské pyramidy a oči, apod… Pubescenti to nosí, aniž my vůbec věděli, co ty dané symboly znamenají. Je to prostě davový efekt, který jde ruku v ruce s lidmi, kteří z toho mají výhodu…
Popularita růžence u teenagerů
Já mám doma skutečný k modlení používaný růženec po pradědovi, takže ze začátku minulého století. Je z červených korálků a uprostřed má křížek. Samozřejmě sem si ho chtěla zkusit - ale ejhle, je malý a přes hlavu ho nedostanu. Pokud tedy pradědeček neměl minihlavičku, nejspíš se ani tehdy růžence nenosily na krku, ale v kapse a vytáhly se ven při modlitbě. Tuším, že kuličky na růženci mají sloužit trochu i jako počítadlo, za každý korálek se modlíte za někoho jiného.
Jako rozený ateista neručím za žádnou informaci ![]()
@HertaDeOran Ano, korálky jsou pomůcka k počítání modliteb - jsou k tomu zavedené úvodní a závěrečné modlitby a mezitím se opakuje daný počet modliteb Otče náš a Zdrávas, Maria. Je sice možné se modlit růženec i bez růžence (toho fyzického předmětu), ale používat ho pomáhá právě jako ukazatel toho počtu modliteb. A přesně to nevím, ale taky myslím, že nikdy nebylo v historii obvyklé nosit ho kolem krku.
Možná to bude zbytečná informace, ale na úvodní stránce mě rozsekala informace, že „prý nosí něco podobného od muslimů“. Takže „růženec“ původně pochází zřejmě z asie, kde se mu říká mála a existuje indická verze pro zpívání manter a pak také buddhistitcká. Odtud ji zřejmě převzali muslimové, u kterých se nazývá dhikr (omlouvám se arabštinářům za možná špatný přepis do latinky) a slouží k počítání při zpívání alláhových jmen. No a u nás je to růženec pro počítání modliteb. Jak probíhalo přebírání tohohle zvyku už si přesně nepamatuji a nevím jestli je to vůbec vysledované (jako jestli křesťané od muslimů nebo muslimové od křesťanů a tí od buddhistů…například). Každopádně všechno má svůj vývoj… u Romů může být nošení růžence jak móda, tak poverčivý zvyk, protože jejich víra je kombinací pověrčivostí a zvyků pocházejících z jejich domoviny Indie a převzaných křesťanských pověrčivostí… no a u dětí bílých je to jistě móda podobná jako té vlně po Madoně…ale u některých to třeba taky může být forma talismanu, která v našich krajinách přetrvává od pohanských dob a jenom na sebe bere různé podoby…
Doplním, že existují růžencové prsteny - většinou jde o nenápadný kroužek, který má deset drobných výstupků k počítání jednotlivých desátků růžence. Nošení růžencových prstenů má kromě modlitební funkce i funkci sociální - katolík (nosí to většinou ti mladší) podle něj pozná v davu souvěrce.
edit: doplnění
Jen zvídavý dotaz… když je růženec tolik kontroverzní, co symboly jiných náboženství, třeba ankh.. to se nosit smí?
@Akitaken Tak Ankh nepatří k žádnému „živému“ náboženství, podobně jako Thorovo kladivo, ale třeba taková Davidova hvězda, to už je něco jiného.
A mně to přijde fajn, že nosí růžence. Naše společnost má křesťansko-židovské kulturní kořeny, takže růženec je zde doma a nevidím důvod, proč mu nenajít nové využití. Třeba se i pár z nich zamyslí, k čemu že to vlastně dříve sloužilo. Měli bychom si je pořídit všichni a modlit se, ať je za pár let nemusíme schovávat pod burkami.
@Bačavelmistarý píše:
A mně to přijde fajn, že nosí růžence. Naše společnost má křesťansko-židovské kulturní kořeny, takže růženec je zde doma a nevidím důvod, proč mu nenajít nové využití. Třeba se i pár z nich zamyslí, k čemu že to vlastně dříve sloužilo. Měli bychom si je pořídit všichni a modlit se, ať je za pár let nemusíme schovávat pod burkami.
Ani nevim kde začít, blbý od začátku do konce…
@Atlacoya píše:
@Akitaken Tak Ankh nepatří k žádnému „živému“ náboženství, podobně jako Thorovo kladivo, ale třeba taková Davidova hvězda, to už je něco jiného.
To je právě to.. proč by v tom měl být rozdíl, jestli je náboženství „živé“ či „mrtvé“? Pořád je to náboženství, ne?
Ti lidé tenkrát věřili, že Thor fakt existuje. Že se dneska věří něčemu jinému neznamená, že to za pár set/tisíc let nebude jinak..
@Akitaken píše:
To je právě to.. proč by v tom měl být rozdíl, jestli je náboženství „živé“ či „mrtvé“? Pořád je to náboženství, ne?
Že u mrtvého náboženství nejsou žádní jeho vyznavači, kteří by se mohli cítit dotčeni, případně vás něčím mohli majznout po hlavě.
Jen zlehka upozorňuji, že růženec není něco, co „kdysi k něčemu sloužilo“, růženec se stále používá i dnes. Stačí zajít do kostela půl hodiny před začátkem mše sv. (i když tam ho má v ruce obvykle ten (většinou ta), kdo modlitbu vede, ostatní se přidávají) - ale i v mnoha rodinách se růženec běžně protáčí. Když mne jednou vezli známí po D1 ve vánici, byl jsem svědkem toho, že růženec sejmuli ze zrcátka a použili - abychom bezpečně dojeli…
@Atlacoya píše: Že u mrtvého náboženství nejsou žádní jeho vyznavači, kteří by se mohli cítit dotčeni, případně vás něčím mohli majznout po hlavě.
@Atlacoya To nemáte pravdu. Berete totiž v potaz jen velké, rádoby oficiální církve a zapomínáte na novopohanské a pohanské kulty, u kerých už roky probíhá snaha o obnovu. Vyznavačů je i v ČR poměrně dost a pro ty je třeba zrovna Ankh, nebo Thorovo kladivo pořád „živé“ dostatečně ![]()
A mě by zajímalo, jak je to dnes. Když pominu covid, tak vídali jste ještě dítka s růženci?
Já občas a takové ty slušnější, ale je to spíše modlitební pomůcka než módní doplněk - proto se asi růžence na krku moc nenosí



