Všiml si někdo toho pána na první fotce vedle tej bílokozačky? To podle mě taky není špatný. A ta paní bílokozačka mě kupodivu moc neuráží. Víc mě uráží ta bundička do pasu. Chudáci ledviny.
Modrozelená slečna - paráda! Modrou sice nesnáším, ale jen na sobě.
Barevná slečna v pohodě. Takhle nějak si představuju oblečení mladých puberťaček! Ale pro mě to v pubertě nebylo ono, al ejá byla dycky jiná ![]()
A poslední hnědo zelená paní se mi líbí, kdyby neměla ten klobouk, nebo kdyby vyměnila bundu za hnědej kabát. Zelené kalhoty ten model jenom obzvláštní to se mi líbí!
Vraťte mi sníh!
14.03.12 | autor Ada
...volá celou svou bytostí slečna na fotce. Dobře, tak jenom botama. Ale zato pořádně: bílé kozačky pod kolena, na jehle a doladěné bílým podolkem. I když nejsou špičaté a ocvokované, výsledek je pořád "seksi východoevropanka". Přiléhavé džíny, bundička do pasu a peroxid included.
Vyfotila jsem ji na pražském nádraží při předvčerejší pracovní cestě do hlavního města. Ale vy už víte, že život překladatelův vine se od termínu k termínu, proložen lítáním po všech (nakladatelských) čertech. (A proto také nastávají pravidelná zadrhnutí v proudu nových článků. Což taky víte.) Člověk po cestách vyfotí leccos zajímavého.
Například důkaz totální promořenosti trhu padělky všeho druhu. Šátek na hlavě této starší paní je potištěn logy "Gianni Versace". Jsem si jistá, že vůbec netuší, co si to koupila, nebo že by Versace měla být nějaká značka. Šátek našla možná na tržnici, možná v nějakém menším obchodě za pár korun; proč musí být i obyčejný levný šátek něčím potištěný? Už jsme z těch značek úplně zblbli?
Ještě jedny bílé kozačky mi poslala čtenářka, tentokrát už takové lehce jeté a zašedlé, jak je v pekle máme rádi:

fotila MST
I zbytek ohozu stojí za povšimnutí, akorát nevím, jestli i za komentář. A než začnete hledat omluvu, například "vždyť si jen tak odběhla do supermarketu pro nákup", uvědomte si, že úplně stejně můžeme omluvit všechno: ráno si jen tak odběhneme do práce nebo do školy, kam se nebudeme činčat, protože tam budeme sedět celý den a musí nám být pohodlně; po práci si skočíme na nákup, případně do města honem něco vyřídit, zkrátka nic, na co by bylo potřeba se strojit. Celý lidský život je koneckonců v porovnání s vesmírem jen takové odskočení, které se dá zvládnout v keckách a teplákách, ne?
Co říkáte na modro-zeleno-černou slečnu z bratislavské tramvaje?

fotila Marion


Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky