Módně-technická revoluce

28.07.14 | autor Ada

Mezi moje koníčky nepatří jen móda. Mám ráda i technické hračky, a tyhle věci jdou kupodivu velice dobře dohromady. Varování: v tomto článku vás budu přesvědčovat, že nutně potřebujete tablet. Lidé se slabší vůlí by ho radši neměli číst.

Tablet, jak jistě víte, je elektronické zařízení s velkým displejem a dotykovým ovládáním. Dá se na něm prohlížet internet, fotky, filmy, číst, skypovat, navigovat a tak podobně. Na fotce jsou vedle sebe pro porovnání velký tablet Asus se širokoúhlým displejem o úhlopříčce 10,1" (25,6 cm), menší Acer (7,9" - 20 cm), běžný dnešní čtyřpalcový smartphone a šestipalcová čtečka e-knih.

Věci popisované v tomto článku budu demonstrovat na Aceru. Všechny ostatní přístroje už jsou starší, ale ten Acer je zbrusu nový model a má také nejpříhodnější parametry: je za dobrou cenu, má šikovnou střední velikost (vejde se i do Fendi Baguette!) a hlavně dobře vypadá. Můžete se s ním vyfotit na svůj fashion blog (doporučuju položit vedle kelímku Starbucks a otevřít na něm Vogue) a nikdo se vám nebude smát.

Představení tabletu na stránkách výrobce najdete zde. Jde o model Acer Iconia A1-830, který má ještě starší levnější verzi A1-810 s pomalejším procesorem a horší selfie kamerou (takže dneska nepoužitelný, jistě chápete). Odkaz na podrobnější parametry tabletu třeba zde na Alze, kde jsou taky užitečné recenze uživatelů (záložka Hodnocení). Podrobnou technickou recenzi si můžete přečíst na Tabletnetu. Vyplývá z ní, že výkonově je to hodně dobrá mašinka, naopak nejvíc si recenzent stěžuje na nízkou výdrž baterie (cca 7 hodin běžné práce), což je odvěký problém všech elektronických zařízení s velkým LCD displejem.

Takhle naleštěný vám vydrží jen pár minut. Doporučuju rovnou přikoupit čisticí utěrku.

Pozn. pro laiky: Aby vám tablet k něčemu byl, je vhodné mít doma wi-fi síť. Hodně věcí se dá dělat i bez ní, ale nechtěla bych bez připojení k internetu třeba instalovat nebo aktualizovat aplikace. Wi-fi router už má ale dnes doma kdekdo, protože když si pořizujete nějaké kabelové, ADSL či místní připojení k internetu, obyčejně ho k tomu dostanete. (Je to taková ta krabička s anténkami a spoustou světýlek, do které vede internet ze zdi.) Wi-fi je taky v každé druhé hospodě a kavárně a občas se dá chytit i jen tak venku, třeba v parku. Nic jiného už pak k tabletu nepotřebujete. Systém vás po prvním zapnutí sám provede úvodním nastavením a pak už můžete tablet používat. Iconia umí česky a počeštěno je i mnoho aplikací.

Základním ovládáním se zabývat nebudu, to se naučíte velice rychle intuitivně nebo z návodu. Iconia A1 používá oblíbený systém Android (verze 4.2.2), na který je k dostání spousta aplikací (dnes už nemá smysl kupovat zařízení se starší verzí systému). V tabletu je jich hodně předinstalováno (v nastavení je možné ty, které nechcete, odinstalovat, respektive vypnout, a ušetřit tím něco místa), další si můžete najít na Google Play. Většina aplikací je zdarma, i ty placené často mívají použitelnou bezplatnou verzi.

Hlavní obrazovka tabletu přibližně tak, jak na vás vykoukne po prvním spuštění

Na tabletech nejvíc zbožňuju jejich mobilitu. Zatímco počítač není vhodné přesunovat dál než deset centimetrů po stole, s tabletem si můžete sednout v kuchyni ke kafi, natáhnout se v obýváku na sedačku nebo si s ním zalézt před spaním do postele jako s knížkou. Můžete si ho vzít i ven a nepotřebujete velkou tašku a silné rameno jako na notebook. Můžete na něm ukazovat fotky a videa z dovolené. Můžete si ho položit vedle šicího stroje. Je malý, skladný a máte v něm kdykoli na dosah ruky celý svět. Ano, vím, že technika určitě žene naši civilizaci do zkázy a že knížky krásně voní, ale řekněte mi, proč bych měla říct NE něčemu tak úžasnému, jako je tablet?!

A teď vám ukážu, co všechno můžete s tabletem dělat. Vsadím se, že ani nedočtete do konce a budete mít objednáno.

Čtení blogů

Na tabletu si můžete číst své oblíbené blogy. Buď si je nalistujete v internetovém prohlížeči, ale mnohem lepší je použít nějakou aplikaci, kam si dáte odkazy na všechno, co čtete, a aplikace vám naservíruje všechno najednou.

Jedna taková je v základním vybavení - Kiosek od Googlu -, ale já mám nejradši Feedly.

S aplikací se pracuje jednoduše. Pomocí vyhledávače si přidáte buď přímo blogy, nebo si vyberete v některé kategorii.

Design aplikace je maximálně jednoduchý a ovládání se děje pouhým šoupáním prstem. Je to jako listovat si časopisem, kde vycházejí články jen o tom, co vás zajímá :) Feedly se dobře čte i na mobilu a zachrání vás tak od nudy třeba v MHD nebo v čekárně.

Do Feedly si můžete naládovat i Módní peklo, nebo si ho otevřít normálně v prohlížeči (v tabletech je obvykle předinstalovaný Chrome, a pokud nemáte vyhraněné preference a nechcete třeba mobilní Operu, Firefox nebo Dolphin, není důvod měnit). Layout Pekla je přizpůsobený čtení na malých obrazovkách.

Inspirace

Tolik inspiračních webů... Mít je tak hezky po ruce, odpoledne se natáhnout na gauč, položit si vedle sebe brambůrky nebo čokoládu a listovat si obrázky, to zní dobře, že.

Lookbook.nu má svoji vlastní aplikaci, ve které si můžete prohlížet příspěvky donekonečna, zvětšovat si fotky a ukládat si je.

Podobně funguje aplikace webu Tokyofashion.com, která se ale zrovna při mém testování vyznamenala tím, že načítala pořád dokola jedny a ty samé fotky.

Spousta obchodů má své vlastní lookbooky a magazíny, tohle je například aplikace Asosu:

Pro tvořivé jsou určeny aplikace jako DIY Clothes Tube (videa s návody na úpravy oblečení, zajímavé nápady i totální blbosti included) nebo pletací lekce. Cokoli si vymyslíte, někdo na to určitě udělal aplikaci s návody.

Přehlídky

Listovat si na tabletu nejnovějšími fotkami z Fashion Weeků? Ale jistě. Není lepší večerníček.

Existují sice aplikace, které slibují snadné prohlížení fotek z přehlídek, ale zatím se mi nepodařilo najít žádnou skutečně dobrou a vždy aktuální. Nejlepším zdrojem stále zůstává stránka vogue.co.uk, která mě sice rozčiluje svou pomalostí (na PC i na tabletu - prostě to nemají dobře optimalizované), ale zato je tady všechno a hned. Mezi fotkami se listuje klasickým šoupáním prstem.

Alternativou je ještě neohrabanější a pomalejší style.com, který není nijak přizpůsobený pro mobilní zařízení. Zlatý Vogue.

Radši videjka? Nainstalujte si FashionTV, kde je kategorie I See It First a v ní nejnovější přehlídky. V mezidobí mezi módními týdny se můžete bavit různými videi ze zákulisí, večírků, focení a různými pohyblivými lookbooky.

K přehlídkám se dostanete i přes aplikaci YouTube, která je v tabletu už předinstalovaná. Ostatně i FashionTV vás vždycky hodí do YouTube do svého stejnojmenného kanálu. Vidět v pohybu třeba třpytivou couture Elieho Saaba je krása.

Vogue

Jestli vás nepřesvědčily dosavadní body, tenhle určitě zabere: přes tablet si můžete koupit a přečíst nejnovější číslo Vogue. Na stránkách jednotlivých národních verzí se to nedá dost dobře vyčíst, ale jde to, a to přes aplikaci Zinio. Je tu nejen americká a francouzská verze, ale i ruská, mexická, indická, japonská a další. Jsou tu i starší čísla a jedno vyjde zhruba na 90-130 Kč. Zakoupené magazíny se vám uloží do Zinio knihovny, odkud si je můžete stáhnout do PC nebo libovolného zařízení.

Takhle Zinio vypadá. Vlevo nahoře je screenshot obrazovky s částí výběru časopisů v kategorii magazínů pro ženy (kdyby vám nestačil Vogue, tak jsou tady Bazaary, Elle, Cosmopolitany, časopisy pro nevěsty, hobby, vaření, bulvár a tak dále). Vpravo vidíte, jak vypadá otevřený časopis; prstem listujete po jedné stránce, nebo dole ťukáte rovnou na stránky, na které chcete přeskočit (to se ve Vogue hodí, můžete snadno přeskočit prvních 50 stran s reklamami). Dole je celá stránka bez listovacího proužku a vedle ní zvětšená část stránky z módního editorialu. Zvětšuje se tažením prstů od sebe nebo dvojťukem.

Měla jsem obavy, jak bude magazín na osmipalcovém displeji čitelný, ale byla jsem mile překvapená. Ačkoli je písmo drobné, jde přečíst, a pro delší čtení si ho jednoduše zvětšíte. Pro špatný zrak to může být i výhoda, písmo si můžete nastavit i větší než v papírovém časopise. Text i obrázky jsou krásně ostré, nerozmazané.

Zinio má i verzi pro PC, jen její instalace je poněkud otravná, nejprve se musí nainstalovat Adobe AIR, aby šla vůbec spustit. Prohlížet si módní editorialy na velkém displeji je ovšem skvělé.

Knihy a časopisy

Iconia se vzhledem ke kompaktním rozměrům a poměru stran 4:3 (což víc odpovídá obvyklým rozměrům knih a časopisů než širokoúhlý poměr) skvěle hodí jako čtečka. Jedinou vadou je hmotnost, ta vzhledem ke kvalitní konstrukci dosahuje 380 gramů a to není na dlouhé držení v jedné ruce. E-inkové čtečky váží o dost méně, ta moje má poloviční hmotnost.

Iconia přečte cokoli, na co si nainstalujete příslušnou aplikaci, tj. PDF soubory, EPUB knihy, textové a wordovské dokumenty i různé obrázkové a DJVU skeny. A kde je vzít? Dovolím si parafrázovat jedno anglické rčení: the internet is your oyster. Pochopitelně je vhodné ovládat nějaký světový jazyk, protože českých e-knih a magazínů zatím moc není, zvlášť z oboru módy.

Moje oblíbená prodejna e-knih je Kobo, jehož androidí aplikace je v Iconii už nainstalovaná. Kupovala jsem zde i knihu Overdressed, o níž jsem nedávno psala článek. Na Android nainstalujete i Kindle a můžete si číst knížky, které máte koupené pro tuto čtečku, nebo nakupovat na Amazonu. Na Kindlu by měly jít číst i elektronické verze časopisů ze Stratosféry. Pak je tady čtečka Wooky, spojená s českým obchodem rajknih.cz, kde si můžete koupit Ženu a život, Harper's Bazaar, Cosmopolitan, Jackie, Dolce Vitu a další užitečné i zbytečné tituly, a přirozeně i e-knihy. (A také audioknihy, které tablet samozřejmě přehraje.) Designem ani rychlostí mě Wooky moc nenadchla, ale co už naděláme, když to jinudy nejde.

čtečka Wooky

Mnohem zajímavější je samozřejmě obsah různých pololegálních a nelegálních zdrojů. Přes aplikaci Issuu se dostanete ke spoustě magazínů v mnoha jazycích; některé jsou běžně zdarma a Issuu používají jako jeden z distribučních kanálů, například český Makeup Magazin...

...jiné se sem dostaly bůhvíjak - je tu například kopec ruských Burd včetně nejnovějších čísel. Našla jsem tu španělské bulvární časopisy, časopisy o zbraních nebo třeba katalog osiv. Ostatně podívejte se sami.

Podobným chaotickým a bezedným zdrojem všeho možného je Scribd (aplikace, web), který však chce za některé funkce (např. stahování dokumentů) platit. Dají se tu číst knihy nebo vyhledávat soubory, které sem nahráli uživatelé, což může být cokoli od celých knih a časopisů přes powerpointové prezentace o sladkovodních řasách po noty pro saxofon. Díky tomu, že sem může nahrát kdokoli cokoli je Scribd zdrojem těžko sehnatelných pokladů; našla jsem zde například tuhle knihu o Diorových modelech, kterou vydalo v roce 1996 Metropolitní muzeum. Knížka je v podstatě katalogem Diorových šatů ze sbírek muzea a i starší ošoupané výtisky se prodávají za vysokou cenu. A takových případů je na Scribdu spousta. Můžete ležet celý den v posteli a vzdělávat se do zblbnutí (a jsou tu i české věci).

Čtení na tabletu a na e-ink čtečce

Co je lepší na čtení, tablet nebo čtečka? Obojí: každý na něco. Co umí jeden, neumí druhý.

E-inkové čtečky nemají LCD displej, používají jinou technologii. Displej se překresluje poměrně pomalu, rozhodně není možné na něm přehrávat například videa. I když už se objevily první barevné vlaštovky, většina e-ink zařízení je černobílá. Displej nelze podsvítit, je čitelný jedině na světle (proto se této technologii také říká elektronický papír, protože přesně tak se chová), což také znamená, že neunavuje oči jako svítící LCD. Má velmi nízkou spotřebu energie, na jedno nabití dlouhé dny aktivního čtení. Čtečky nejsou vhodné pro prohlížení obrázkových publikací a zobrazování složitějších grafických layoutů, nejlepší jsou na čtení obyčejných textových knih.

LCD displej je pěkně barevný, o nic vás neošidí ani při prohlížení graficky náročných magazínů. Je rychlý. Dá se číst ve tmě, ale jeho čitelnost na přímém světle (na slunci) je naopak špatná. Má velkou spotřebu energie.

Screenshoty z tabletu a e-ink čtečky pro srovnání (pro zvětšení klikněte):

Nákupy

Tablet vám zase o něco usnadní utrácení za novou módu. Všechny velké e-shopy jsou uzpůsobené pro mobilní zařízení a často nabízejí i speciální aplikaci na Android. Když jsem dala v Google Play vyhledávat "Zara", rovnou na mě vypadla i aplikace obchodů Mango, Forever 21, Pull & Bear, Topshop a dalších.

Pravda, nakupování přes internet je při dnešní kvalitě zboží adrenalinový sport, ale nic nám nebrání používat aplikace obchodů jako inspirační prohlížečky, že ano.

aplikace ModCloth

Svoji aplikaci pro pohodlnější práci na tabletu má také Aukro nebo eBay...

...Etsy (Flere? Mrk, mrk?)...

aplikace Etsy

...a už i Votočvohoz. Zachraň se, kdo můžeš!

aplikace Votocvohoz

Z vyhledávačů módního zboží šlape Shopstyle. Je také aplikace pro Polyvore, která se ale na Iconii odmítá nainstalovat. Možná vyžaduje nejnovější Android 4.4, přestože tvrdí, že stačí jakákoli čtyřka?

aplikace ShopStyle

Organizace šatníku

Pořád vám na Módním pekle vštěpuju, abyste nakupovali s rozmyslem. K přehledu o vašem šatníku vám může posloužit některá aplikace pro organizaci šatníku. Jejich testování by vydalo na samostatný článek. Ne každá je dobrá a použitelná.

Stylitics

Mobilní aplikace webu Stylitics má spoustu funkcí včetně sociálních (můžete koukat, co má kdo v šatníku, jak to kombinuje, vzájemně si radit, komentovat...), můžete si ze svých věcí sestavovat outfity, třídit je podle příležitosti nebo počasí atd., v kalendáři si lze plánovat outfity na jednotlivé dny. Aplikaci není možné spustit bez vytvoření účtu na Stylitics, případně bez přihlášení přes Facebook, na druhou stranu díky účtu uloženému na serveru máte ke svému šatníku přístup z libovolného zařízení. Třeba z mobilu, až budete v obchodě hledat, jestli potřebujete další modré tričko, nebo už jich máte doma pět.

Přidávání nových kousků do šatníku je dost zdlouhavé. Aplikace vás nutí vyplnit nejen druh (sako, boty) a barvu, ale i značku, obchod a dobu zakoupení. Chápala bych to, kdyby se pak podle značky dalo vyhledávat a koukat, kdo všechno na Stylitics nosí boty od Bati, jenže to nejde.

(Fotky na testování aplikací jsem si vypůjčila z bazaru MP. )

Fotky také musejí být zásadně čtvercové, obrázek lze do galerie přidat jedině po oříznutí na čtverec. Detail, ale protivný.

Pro někoho, kdo nelituje námahy na sestavení podrobného virtuálního šatníku a využije sociální funkce, je Stylitics ovšem jasná volba.

Stylicious

Tohle je jedna z aplikací, které bych vcelku doporučila: nenutí vás vytvářet účet, má hodně užitečných funkcí (wishlist, kalendář, kufr, kam si můžete naplánovat balení na dovolenou) a ovládání není složité.

Kdybych ovšem měla hodně velký šatník, chyběla by mi možnost lepšího třídění, např. podle barev.

Stylish Girl

Stylish Girl je jen jiná verze Stylicious, jinak má stejné funkce a úplně stejné přidávání oblečení. Design a ovládání jsou o fous lepší.

MyDressing

Tato aplikace je velmi minimalistická a přehledná. Sama přidává pod fotky oděvů barevné pozadí, které usnadňuje rozlišování podle barev. Odstřižení původního pozadí je jednoduché, při přidávání jen objedete obrysy prstem. Aplikace ale neumožňuje nic jiného než přidávání oděvů a jejich sestavování do outfitů, žádné další funkce tu nejsou.

Clamotty

Velice povedená, úhledná aplikace. Přidávání oděvů je radost, vytváření outfitů taky.

Hurá, označování a třídění podle barev.

Jestli se přenesete přes mírně demodé béžový a kulaťoučký design a nebude vám vadit, že tu chybí stránka, na které by byl vidět komplet šatník (prohlížet lze jen hromádky rozdělené podle filtrů), je Clamotty mezi virtuálními šatníky jasný vítěz.

Kromě základních funkcí má i plánovací kalendář, kufr, sekci s fashion drby z britského Telegraphu a prohlížečku fotek z přehlídek (některé kolekce jsou aktuální, některé ne, ale fotky si můžete ukládat do seznamu oblíbených, kde se vám zobrazí jako jedna galerie).

Kdo by se chtěl socializovat, může si stáhnout doplňující aplikaci Clamotty NET. To je podle mě lepší přístup, než nutit k přihlašování i uživatele, kteří o sociální funkce nestojí.

Mix Me

Tohle vypadalo slibně - nafotíte se v různých outfitech, pomocí dělítek se rozporcujete na tři části (hlava, trup, nohy) a šoupáním zkoušíte kombinace. Aplikace je ale tak uživatelsky nepřívětivá, že jsem z ní málem dostala psotník. Můžete do ní přidávat fotky z galerie, ale abyste se k této funkci dostali, musíte nejdřív udělat aspoň jednu fotku. Při přidávání z galerie nelze přesunovat dělítka. A ke všemu se fotky z galerie i z foťáku zobrazují šišatě. Chtěla jsem aplikaci vyzkoušet na fotkách z inspirační galerie a podívej se, Lollipop, jak jsi dopadla. Díky, ne. Až autoři udělají skutečně použitelnou verzi, ráda se k ní vrátím.

Další aplikace, které jsem vyzkoušela, aniž by mě nějak zvlášť oslovily: Outfit Ideas, BonRack, SmartCloset (příšerný design), dressApp (nelze přidávat fotky, jedině fotit přímo kamerou), Wardrobe Manager (nehezký design, divné ovládání), Closet Virtual (nevypadá špatně, ale nepodařilo se mi přidat ani jednu fotku, aplikace vždycky spadla), Dress Me (aplikace je pomalá a s uloženými oděvy se špatně manipuluje), My Dress Mate.

Stahování a přenos souborů

Co si nestáhnete z internetu, můžete si do tabletu přetáhnout z PC buď přes bluetooth, nebo nahrát na paměťovou kartu, nebo využít nějaké meziúložiště. To může být buď Dropbox, který si nainstalujete na PC i na tabletu a pak do něj můžete z obou zařízení umístit libovolné soubory, které si na tom druhém stáhnete. Mně se ale víc líbí předinstalovaný Acer Cloud, protože přes aplikaci abFiles se můžete hrabat rovnou ve svém PC. Takže není vůbec nutné vstávat z gauče a něco z PC posílat nebo nahrávat do Dropboxu. Jelikož mám na PC velkou knihovnu, kterou rozhodně nelze narvat na paměťovou kartu, rozhodně takovou možnost vítám.

aplikace abFiles

Technická stránka

Jak jsem psala hned na začátku, tento článek neměl být technickou recenzí, ale je tu pár věcí, které bych k demonstračnímu modelu po vyzkoušení ráda řekla. Acer Iconia A1 je bytelný, jeho konstrukce je pevná a nebudí dojem zařízení, které se do dvou měsíců rozpadne. Systém je rychlý, všechno běhá velice svižně - ani při listování aplikacemi a časopisy plnými velkých fotek se nic nezasekávalo. Starší Asus Transformer TF101 s tím má občas problém. (Ač v době, kdy byl nový, patřil mezi nejlepší stroje, levnější Iconia už ho dneska holt utře.) Nepříjemné jsou ovšem zpomalené reakce tabletu při připojené nabíječce; při nabíjení se na Iconii prakticky nedá pracovat, protože na dotyky reaguje až po dlouhém bušení.

Přední okraje kolem displeje jsou bílé, zadní deska bílostříbrná, což je hezké, jen mám strach, že se brzo odře. Uvidíme. Reproduktorky hrají dostatečně nahlas, takže se na videa dá koukat i bez sluchátek. Zdířka na sluchátka je na horním okraji, takže při zapojení konektor nepřekáží dole (uvítáte hlavně při skypování, kdy potřebujete mít kameru nahoře, jinak je to celkem jedno vzhledem k tomu, že displej rotuje podle toho, jak tablet otočíte). Úložnou kapacitu lze rozšířit microSD kartou o velikosti až 32 GB.

V balení je kromě tabletu také nabíječka s kabelem, ale tablet lze teoreticky nabít z jakékoli nabíječky s micro USB konektorem nebo pomocí kabelu z USB portu počítače. Kdybyste chtěli na tabletu psát, je možné k němu dokoupit klávesnici připojitelnou právě přes micro USB nebo přes bluetooth. Třeba něco takovéhleho. Z tabletu si tak vyrobíte maličký notebook, na kterém můžete blogovat přímo z terénu. (K tomu je nutné podotknout, že tablet nemá žádné připojení k internetu, takže je nutné se připojit někde, kde je wi-fi, nebo použít micro USB modem se SIMkou, nebo se k internetu připojit přes mobil.) Kapacitu baterie lze zvýšit pomocí mobilní dobíjecí krabičky, kterých se dnes prodává x druhů za nejrůznější ceny.

Kdybyste si chtěli nějaký tablet kolem 4000 Kč koupit, doporučuji určitě vybírat mezi Acerem, Asusem, Samsungem a Lenovem, a různým Sencorům a Prestigiím se raději vyhnout. Výrobky zavedených značek mívají lepší technickou podporu a přívětivěji nastavená kurvítka.

(Protože někteří z vás se bojí, že článek je reklama: tablet, na kterém jsem zkoušela všechny uvedené aplikace, mi poslal přímo Acer. Ostatní hračky uvedené v článku (telefon, čtečka, 10" tablet) jsou moje, a co potřebuju, to si koupím, takže pohnutkou k napsání článku rozhodně nebylo to, že mi někdo něco dal. Článek o mobilních aplikacích týkajících se módy jsem chtěla napsat už dřív, takže byste mu nakonec stejně neušli. Technické hračky mám skutečně ráda, takže testování tabletu jsem si užila - a až se dostatečně pomazlím, zřejmě ho někomu daruju, protože dva tablety jsou zbytečná rozmařilost i na mě. A že technický článek na Pekle nemá co dělat... Projděte si historii, na Pekle je spousta článků, které na něm nemají co dělat :) )

Komerční sdělení: Pokud vyrazíte na nákupy do starého dobrého offlinového světa, i tam se vám budou některé aplikace z tabletu a mobilu hodit. Obézní prkenici, které praskají švy pod tíhou plastových karet, můžete v klidu vyhodit a nahradit elegantní peněženkou díky aplikaci Portmonka. Ta nabízí nahrání věrnostních karet přímo do rozhraní aplikace, kterou se pak prokážete na pokladně a čerpáte slevy, body a výhody stejně jako dřív. Mezi autorizovanými partnery je v Portmonce třeba pietro filipi nebo Delmas.

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek

Témata článku

Pokročilý styl

Autor: Channah

Dnešním článkem se vám představuje Channah, nová občasná... Celý článek

Baculky poráží andílky: Kila mohou do reklam

Autor: Janča

Taky se ušklíbnete, když se na vás z časopisu usmívá retušováním... Celý článek