Hltám každé slovo a těším se na konec, kde je uvidím v celé své
kráse… a ono nic. Musím si počkat. Doufám, že ta fotka tu bude už
v neděli
Šaty do opery
31.01.13 | autor Ada

Letos máte článek o šatech na ples v opeře s předstihem. Kdybyste náhodou taky šli a podle těch šatů mě poznali, hlaste se ke mně, nekoušu.
Tentokrát se mi zachtělo krajkových šatů. Je to, stejně jako vyšívání, možnost pěkně si s tím pohrát, a navíc je krajka prudce in. Model je tím pádem konvenčnější než loňské barevné šaty s výšivkou a tím pádem i líbivější, ale proto jsem ho nezvolila. Zkrátka se mi chtělo. A kromě toho, stačí zašmejdit v zahraničních e-shopech s látkami a na eBay... a inspirace se vám do hlavy řine proudem.
Podšívání krajky kontrastním podkladem je staré jako krajka sama, stejně tak aplikace menších kousků (předpokládám, že jako první na to přišel někdo, kdo chtěl zužitkovat starší potrhanou krajku - na použití jako celek už se nehodí, ale na sestavení po kouscích do nového tvaru ano). Zvlášť oblíbená je v současné době krajka na tělové podšívce, protože to vypadá, jako by nositelka pod průsvitnou vrstvou už nic neměla, což příjemně podněcuje fantazii. Mnoho návrhářů na modelky obléká jen krajku bez podšívky, nebo s též průsvitnou (tylovou) podšívkou, protože šaty jsou pak krásně éterické. Na normální nošení se to ovšem nehodí.
Viz tady pan Murad:
Průsvitnou látku rukávu jistě vidíte, ale podívejte se hodně pozorně také na krk modelky: vidíte ten jemný, téměř neviditelný okraj průkrčníku? Zajímalo by mě, co je to za látku, i když nepochybuju, že s ní bude těžká práce.
Materiál
Na šaty jsem nakonec použila bavlněný tělový tyl jako podklad pod krajku (Solidus); jemný tělový viskózový žerzej jako podšívku (Biltex); černý taft (Kalců) a černý šifon (Biltex) na sukni. Krajku jsem sháněla po všech čertech. Jako nejlepší se nakonec ukázala francouzská eBay, kde jsem koupila krásný kus, zřejmě z nějaké staré sukně (na fotce vpravo), a ještě pruh s černými růžemi. Krajka vlevo na fotce je z obchodu Sewing Chest a na šaty se nakonec nedostala. Využiju ji jinde.
Na použití vcelku bylo té staré krajky bohužel málo, ale stejně jsem měla představu šatů se symetricky umístěnými aplikacemi, jak je teď populární. Takže následovalo vystřihování a vyřezávání (skalpelem na řezací podložce je to většinou rychlejc než nůžkami).
Živůtek
Z bavlněného tělového tylu jsem ušila živůtek s dekoltem do V (vzadu i vepředu). Střih je klasika, pasové záševky na obou stranách, prsní záševky. Tyl je mírně pružný, takže něco málo dorovná natažením, ale zacházet s ním úplně jako s úpletem by nešlo. Na to je určen elastický tyl, který byste v případě zájmu nejlépe koupili v tanečním obchodě.
Na živůtek jsem potom postupně našívala kousky krajky.
(Některé kousky, které vidíte na fotkách, jsem nakonec nepoužila, protože se mi nelíbily.)
V pase jsem si původně představovala široký pásek ze skládaného šifonu, ale nevypadalo to tak dobře jako v představách... takže nakonec mají šaty tenčí pásek z taftu.
Podšívka je úpletová, takže záševky nemá. Živůtek není podšitý úplně celý, na některých místech (ramena, rukávy, část zad) je jen tyl, protože jsem se jeho průsvitné jemnosti prostě nechtěla vzdát.
Sukně
Sukně je ze tří čvrtinových dílů, tj. má celkem 3/4 kola, dost na to, aby mohla vlát podle libosti. Vlání podporuje i materiál, vespod je lehký polyesterový taft, který dost zdařile napodobuje hedvábí leskem i tím, jaké dělá záhyby, když ho pomačkáte v ruce. Jsem ráda, že jsem ho v obchodě našla, protože obyčejnému "šusťákovému" taftu jsem se chtěla vyhnout.
Stejnou sukni jsem střihla i z hedvábného šifonu, který se při stříhání kroutí na všechny strany, ale co se povlávání týče, polyesterový žoržet, běžně dostupný v obchodech, se s ním nemůže rovnat. Taftová sukně je dole olemovaná šikmým proužkem, zažehleným do rubu a prošitým ještě jednou kousek od kraje. Na neviditelné ruční přišívání pěti a půl metru šikmého proužku jsem se s radostí vykašlala, protože přes šifonovou vrstvu navrchu není lem spodní sukně vidět.
Šifonová sukně dostala úzký lem na overlocku.
Dokončení
Fotku všívání zipu jsem už dávala na Pinterest. Přišel dotaz, co prý je to za patku; byla v příslušenství mého stroje Janome a je u ní napsáno, že je určená na saténové stehy. Použila jsem ji z nouze, když jsem potřebovala přišít zip a zjistila jsem, že patka na skrytý zip v příslušenství jaksi chybí. Odtáhnete zoubky, patkou je připlácnete, přesně si poladíte, kam bude píchat jehla, a pomaličku jedete. Na rozdíl od patky na skrytý zip mám se saténovou patkou zipy přišité opravdu perfektně.
Jako pásek jsem použila šikmý proužek z taftu. Nahoře je přišitý strojem, dole po zažehlení přichycený nenápadnými ručními stehy, abych ho nemusela hyzdit prošíváním. Spodní krajkový lem je podložený tělovou podšívkou, jinak by na černé sukni krajka nebyla dobře vidět.
Aplikace jsou místy doplněné korálky a kamínky ve tvaru kapky nebo listu, chcete-li. Když člověk jde pod to večerní osvětlení, škoda se trochu nezatřpytit.
A výsledek? Tady máte přímo z akce!

Komentáře článku
Zobrazovat komentáře chronologicky