Arogantní prodavačky

Dnes jsem si byla konečně koupit vyhlédnutý kabátek v obchodě Yumi v Dlouhé ulici v Praze a musím slečnu pochválit. Byla velice milá, celou dobu se usmívala, při zkoušení mi pomohla z mého starého kabátu - tak by to mělo být.
Zároveň chválím slečny z Reiffeissen banky Na Poříčí v Praze - také velice milé, úslužné a většinou jim to také moc sluší.
Až se sama divím, že si nemůžu vzpomenout na nějakou protivu, protože je jich všude dost a mě to taky dost vytáčí a dokáže mě to odradit od koupě.

Mně přijde, že třeba Vietnamci jsou mnohem milejší, i když si kupuju rukavice za 10 Kč než kde jaká česká prodavačka, od které chci poradit např. ohledně bot za 2000 Kč. Navíc když jdu jen udělat „průzkum trhu“ tak mám neustále za zadkem 2 prodavačky a když potřebuju poradit a konečně jí seženu, tak se tváří, jako bych jí vyrušovala od nejbohulibější činnosti největší malicherností.

@Audrey.Piper

Podle mého je rozdíl hlavně v tom, jestli tam jsou prodavačky jen zaměstnané bez nároku na odměny podle prodeje nebo jestli jim obchod patří, případně jsou motivovány procenty z prodeje. V druhém případě se snaží mnohem víc a taky si víc peněz zaslouží. Lenošky věčně remcající na práci bych hnala - ovšem zaměstnanci jsou přesně takoví, jako jejich šéf, protože on je vybral a on je taky má vyhodit, když práci nezvládají nebo nechtějí dělat pořádně.

Tak já mám občas cestu kolem měnšího samoobslužného obchodu Coop u nás ve městě a je to vždy zážitek - přijde mi to jako kdyby ten obchod zamrzl v 80. létech i s prodavačkami. Opravdu se tam dají najít i pavučiny na stropě, že si musíte brambory nabrat mi nevadí ale že jsou fakt špinavé a není tam ani rukavice už je horší ale je tam a cedulka - tašky jen na brambory ale nic kromě igelitových tenoučkých tašek u zeleniny nemají, tedy zeleninu si má asi člověk nabrat do ruky. Prodavačky středního staršího věku s květáky na hlavě vás za žádných okolností první nepozdraví a většinou na váš pokus pozdravit (obchod bývá celkem prázdný) vám neodpoví a předstírají, že jste vzduch. Při placení u pokladny slova prosím, děkuji a na shledanou zásadně neexistují, pokud máte štěstí a nemusíte u prázdné pokladny v téměř prázdném obchodě čekat až si paní pokladní donese kafíčko aby asi v tom návalu práce nepadla. Pokud mohu tak se tomu obchodu vyhnu ale když není zbytí a potřebuji jen nějakou jednu věc tak vběhnu jako jednou v poledne jsem tam chtěla koupit tvaroh. Jelikož obchod jak není rozlehlý tak já prostě nemohla ten zatracený tvaroh najít, říkám si, že jsem fakt slepá a chodím dokola kolem regálu s mléčnými výrobky za neskrývaného přihlížení prodavačky stojící za pultem, kde se krájí salámy a prodává maso. Otočím se na ní a říkám, „Dobrý den, já jsem asi slepá ale nemůžu najít tvaroh, budete tak hodná a řeknete mi kde bych ho našla?“ a ona jen na to stylem neotravuj a vypadni „tvaroh není“, hned jsem se probrala opět v 80 letech.
Nechápu proč firma, která vydává peníze do reklam neinvestuje raději do Mystery Shoppingu (kdo neví tak jde o tzv. tajného nebo falešného zákazníka, který prověřuje firmám jak si jejich zaměstanci vedou) - asi by se nad výsledkem nestačili divit.

Me vzdycky dostane, kdyz pobliz se poflakujici zamestnanec nejakeho vetsiho supermarketu na dotaz, kde se nachazi vec X kterou potrebuju a nemuzu v prislusnem oddeleni najit (tedy kdyz neco hledam treba ve zminenem elektru) odpovi „No to ja nevim, ja jsem ze zeleniny“ nebo neco podobneho. Kdyz je teda ze zeleniny, tak proc chyta lelky v oddeleni elektra? 

Je dobré podávat na tyto lidi stížnosti. Napsat někomu z vedení mail, že jsem byla tam a tam a že to stálo za starou bačkoru. Buď s tím vedení něco udělá nebo ne. Ale zatím se mi to osvědčuje. Třeba v menze jsme si stěžovali, že ženským hrozně trvá výdej obědů a naráz tam přidali nového zaměstance.
Taky jsem jednou psala mail, že obsluha v Pizza Nostře (pizzerie menzy MU) je nevrlá a že se hodně zhoršila kvalita pizzy navzdory ceně, která roste a odepsali mi, že se s tím pokusí něco udělat. Poté tam chvíli vydávala jedna hrozně milá paní a pizza se taky trochu zlepšila.
Nemám tím na mysli buzeraci lidí, co pracují u kasy někde v Tescu (tam by to myslím stejně nemělo ani cenu).

Nejvíc mě asi vytočí to, že paní / slečně prodavačce nestojím ani za pozdravení či poděkování. A to ani po té, co pozdravím první..

Tímto chci moc pochválit prodavačky v brněnských Camaieu (Česká, Vaňkovka), všechny, na které jsem narazila, zdravily, poradily a byly celkově moc milé; ráda se tam vracím 

Naopak mě fascinuje přístup pokladních v Terranově (taky na České), jsou strašně arogantní. Jednou jsem vzala na nákup mladší sestru a platila cash, dvoutisícovkou, nákup asi za 300. Prodavačky tam byly dvě, kecaly a naprostý nezájem; jedna z nich, co mi markovala věci, mi vrátila na tisícovku. Ohradila jsem se, ona na mě div nezačala křičet, co si jako dovoluji, tak jsem se ohradila podruhé - no peníze mi vrátila, ale ten hnusný pohled mě až zarazil do země. A když jsem odcházela, ještě jsem je slyšela, jak se ta druhé té první ptá, jestli jsem si to jenom nevymyslela. Uuf.

Já hledím teda, mně se nic takového nikdy nestalo…:)

Také jsem byla svědkem toho, jak se starší paní ptala jiné paní v Ikee jak si má nalít horkou vodu na čaj (veledůležité paní pomocnice, která doplňovala mléka). Vyptávala se na co jí je čaj, když už má kafe, a pro koho ten čaj jako má.. Nakonec jí řekla, že se to dělá stejně jako s kávou. Takže jsem paní načepovala horkou vodu raději sama.

.

Příspěvek upraven 10.08.13 v 10:31

Minulý týden jsem obvolávala několik chirurgií, protože potřebuju vytrhnout osmičky. Na soukromé chirurgii mi to vzala hrozně milá sestřička a všechno vysvětlila a když jsme zjistily, že mi zákrok nepokryje pojišťovna, tak mi velice pěkně řekla, že je jí to líto a že si mě teda škrtne a popřála mi pěkný den.
Pak jsem volala do fakultní nemocnice, kde mi to zvedla velice milá paní, která mi místo pozdravu řekla prostě „nemocnice“. Když jsem jí řekla, že se chci objednat, tak to bylo: „Zavolejte si zítra, teď už tady nikdo není“ a položila to. Chápu, že jsem volala pozdě, ale to neznamená, že se mnou bude jednat takto.

Tak to já zase narazila na velmi milý personál na Andělu. Bylo to před Vánoci, takže ženský měly docela fofry a i přesto se nám věnovala jedna milá paní po dobu celého nákupu. Nakonec se mnou uzavřela ještě členskou kartičku a odcházela jsem velmi spokojená

@Sára Mně naopak vadí, když jsou brambory umyté
(Ale jinak jo, šílený coop si dokážu představit.

Predavacky s kvetakom v malych obchodoch asi vseobecne stoja za to. Byvala som nejaky cas velmi blizko takychto potravin, obcas som tam chodila na pecivo, mali fakt dobre rohliky. Ale to bolo asi tak cele - na pozdrav zasadne nikto neodpovedal, predavacka sa na mna pri tom pecive pozerala, ako keby som mala v plane ukradnut minimalne satecek s tvarohom (a to myslim, ze pomylit si ma s bezdakom je celkom narocne), cakat pri pokladni, kym sa vykeca pokladnicka s kolegynou od udenin… No, a najlepsie je, ze skoro vzdy, ked som tam prisla, predavacky s niekym riesili, ake je hrozne, ze maju male trzby, a ze vsetci zakaznici idu radsej do niektoreho z 3 vietnamskych obchodov v blizkom okoli. Naozaj zahada, zakaznici su asi divni, ked nechcu chodit do obchodu, kde sa k nim spravaju ako k smradlavemu vzduchu, kde maju ovela vyssie ceny a otvaraciu dobu od 7:30 do 16:00… %)

http://i.nahraj.to/f/11Hu.png

Příspěvek upraven 13.10.16 v 15:39

@NicoleK

Během studií jsem dělala na baru a dostkrát se mi stalo, že jsem musela pozdravit až třikrát a velice hlasitě, aby si zákazník uvědomil, že čekám, až odpoví a dokud to neudělá, nebudeme pokračovat v hovoru.
Jednou mi do baru nakráčel španělský macho se svojí ženou a dcerkami a hned začal udílet rozkazy, samozřejmě španělsky, anglicky neuměl. Tak mu anglicky říkám, že nejdřív musí pozdravit a pak můžeme pokračovat. Dcery, které uměly anglicky a velice se těšily z mé odvahy odporovat jejich otci, to otci s pochichtáváním přeložily, macho se nafoukl jako holub a odešel - samozřejmě bez pozdravu:)
PS: Ten bar, kde jsem pracovala byl dost underground, takže jsem si klidně mohla dovolit blbečka vypoklonkovat.

Tak rozhodně netvrdím, že na té „opačné straně“ je všechno v pořádku. Byla jsem mockrát u toho, že zákazníci bezdůvodně vyjížděli na prodavačky. To si pak říkám, že se ani někdy nedivím, že už nemají trpělivost. Ale s čistým svědomím mohu říct, že pokaždé při příchodu a odchodu pozdravím a po nákupu poděkuji. Když už jednám s prodavačkou ve slušnosti, tak čekám, že se mnou bude jednat stejně.

Jo, tak na obchod jak z 80. let jsem narazila taky. Obchůdek je to malý, ale nacpaný různými druhy potravin s dobrými cenami. Personál typické bílé pláště, prodavačky milé. Ale! Z jejich vedoucího se asi zbláznim. Chlápek po padesátce, slizkej, kníratej. Hned mě hlasitě zdraví, prohlíží si všechny dlouhým pohledem odshora dolů, jakmile se dívám do regálu na jedno místo déle jak dvě vteřiny, hned za mnou běží s dotazem „hledáme něco? nemůžeme něco najít?“. Minule mi počíhal do košíku co kupuju, mouku a masox (zdendo odpusť mi to), a říká „néé, my snad budeme vařit“. No nákup skončil tím, že jsem byla už dvacet metrů od obchodu a ten blb na mě ještě přes ulici volal " tak aby se nám to nepřipálilo" a já pak šla domů a polohlasně mu nadávala do všech možných jmen. Vždycky se zařeknu, že už tam nepůjdu, jenže ten obchod je nejblíž a jinak je fakt super.

Nevím, jestli mám pokaždé štěstí jen já, nebo mají tak pečlivě vybrán personál. Navštívila jsem tuto prodejnu v Mostu, Ústí nad Labem a v Praze na Andělu. Pokaždé profesionální přístup! Slečna se mi nesnažila za každou cenu prodat nejdražší výrobek - sama ho zkritizovala a nabídla mnohem levnější. S takovým přístupem mi nakonec prodala víc věci, než co jsem chtěla a ještě jsem z nákupu měla radost:)

„Špatně slyšící“ prodavačky, které nejenže nepozdraví, ale ani na pozdrav neodpoví, mě taky vytáčí. Po poslední takové zkušenosti s jednou mladou pokladní (v Bille) jsem si řekla, že příště zkusím pozdravit ještě jednou, hodně zřetelně a nahlas, ale nejsem si jistá, jestli by jí to došlo.

Také mě napadlo, že tyhle dámy či slečny začnu zdravit přehnaně nahlas a zřetelně ( klidně opakovaně), aby si uvědomily, že zdravení je slušnost!

Ono to zretelny zdraveni funguje, tata u nas v baraku takhle vychoval sousedy co nebyli schopni pozdravit na chodbe nebo ve vytahnu Hezky nahlas a divat se jim pritom pokud mozno do oci. I tem nejvytrvalejsim sousedum to po case zacalo bejt trapny a uz zdravi sami od sebe 

Já mám nepříjemný zážitek z obchodu se spodním prádlem, ale už minimálně deset let starý. Obchod si hrál na velmi luxusní, přesto jsem si dodala odvahy a vešla. Sháněla jsem totiž obyčejnou podprsenku nepříliš rozšířené velikosti. Pozdravila jsem a prodavačka se zeptala, co potřebuji. Odpověděla jsem, že podprsenku a ona na to, že mají jen luxusní, drahé, že na takovou určitě nemám. Mou finanční situaci asi ohodnotila dle věku a nedámičkového ohozu. Paní bylo určitě přes 40, ale zachovala se jako nevycválaný spratek. Dále mě pak poměrně naštvali u Bati, kde jsem se ptala po kožených sandálech vel. 42 a paní poměrně nepříjeně odvětila, že jediné pánské, nebo ať jdu jinam…

Příspěvek upraven 02.03.13 v 16:59