Pohostinost?

Myslíš hostitel, ne host?
Ale souhlasím, že nabídnout alespoň pití je slušnost.

Martina ha detto : Myslíš hostitel, ne host? Ale souhlasím, že nabídnout alespoň pití je slušnost.
Ehm jo samozřejmě jsem myslela hostitel … Holt večerní psaní příspěvků mi zřejmě nesvědčí …
(ha konečně jsem si uvědomila to holt …)

Záleží, o jakou návštěvu jde a jak dlouho bude v mém bytě setrvávat. Vodu nabídnu snad vždycky, kávu nebo čaj až v případě delší návštěvy. Sama nemám problém si o vodu říct. Ale přiznám se, že k nám hosté moc nechodí a nejsem zvyklá být hostitelkou, vlastně s tím mám docela problém. Na očekávanou návštěvu se samozřejmě vybavím, ale ta nečekaná by u mě k jídlu nic nedostala, často nemáme doma ani pečivo.

Ihned nabízím něco k pití: kafe, čaj, vodu (i alkohol podle okolností) a snažím se mít doma něco na mlsání (keksy, křupky, ovoce…) Když návštěva přinese nějaký proviant, hned ho rozbalím a nabídnu.
Myslím, že když hostitel nenabídne hostu ani vodu, je to buď nějaký buran, nebo si dotyčného hosta neváží. Je to rozhodně divné.
P.S. Na MP tohle téma určitě patří. Móda a elegance není jen záležitost hezky nakombinovaného oblečení, ale samozřejmě i chování. I to nejkrášnější oblečení je jako pěst na oko, když se dotyčný chová netaktně a ani tu vodu návštěvě nenabídne.

Mám ráda návštěvy a pokud je ohlášená mám i napečeno. Pokud není ohlášená, mám zásoby a vždy pohostím. Nemám problém ani s čundráky, kteří poprosí o vodu. Bydlím na turistické trase a vysílení žíznící, zvoní v létě často. Letos si odnášeli i zeleninu, jelikož byla nadůroda všeho.

Taktéž mám ráda návštěvy, strašně ráda hostím lidi, takže napečeno je vždy. Rádi zveme kamarády i na oběd, takže přes víkendy dost vyvařujeme. Když někam jedeme na návštěvu, tak sebou dělám koláč, dort, muffiny, slané nebo sladké, prostě vždycky sebou něco táhnem. Mám pocit, že už si na to i všichni zvykli a že kdybychom nic nedovezli, tak si asi řeknou, že je něco špatně:-) Mám ráda věci dotažené do detailů, takže to mám vždycky načančané, nějaké zmetky bych sebou nebrala, to bych radši na první pumpě koupila Merci:-)
Na druhou stranu, když mi někde nic nenabídnou, tak si vždycky řeknu, jedno jestli o pití nebo jídlo (jídlo ve smyslu „nestihla jsem se nasvačit, máte krajíc chleba nebo jablko“ nečekám menu o třech chodech), ale chápu, že každý nemá jídlo jako prioritu jako já;-) A líná huba, holé neštěstí.

já hostím ráda, ráda vařím, ale na něčí vkus to bývá moc jednoduché jídlo, takže se stává, že když si někoho pozvu na večeři, tak nebývá dostatečně pohoštěn já osobně nerada chodím na návštěvy, nesnáším, když mi kdokoli vnucuje jídlo a hrozně nerada jím jídla, která jsou jiná než jsem zvyklá, takže mě dost lidí považuje za podivína, ale stejně se k tomu nedokážu přinutit když už se mám s někým setkat, tak raději buď u mně nebo na zcela neutrální půdě - v kavárně, v restauraci nebo u společného známého, kterého mám už ověřeného

tak pití nabídnu vždycky, jídlo jen očekávaným návštěvám, protože obvykle nemáme doma nic kromě chleba s máslem. Jinak nikomu nic nevnucuju, prostě se jednou zeptám, maximálně 2× a konec, sama to nesnáším, když mě někdo nutí jídlo, které nechci. Na návštěvě spíš čekám, co mi nabídnou, ale např. když je vedro, klidně si o vodu řeknu.

bydlíme s přítelem a sem tam se k nám nahrnout samí mladí známí. to ovšem nemění nic na tom, v čem jsem byla vychovaná. Vždy mám po ruce vodu (šťávu), čaj, kafe, k zakousnutí sladké, slané, ovoce i něco navařeno, kdyby někdo chtěl. s tím nemám problém. většinou se bavím s lidmi, kteří mi něco nabídnou hned jak se zuju. s těmi co to nedělají, si beztak nemám moc co říct. tak k nim moc nechodím. o něčem to svědčí… 

Nevím, jestli to patří pod pohostinnost, ale z mého pohledu ano - nabízíte návštěvám bačkory?
Když jsem byla malá a chodila na návštěvu ke spolužačkám nebo jsme chodili na návštěvy ke známým mých rodičů, vždy mi byly nabídnuty bačkory. V současnosti chodím na návštěvy většinou k mým vrstevníkům (kolem 30ti let) a nikdo mi nikdy bačkory nenabídne! (Žádné bačkory pro návštěvy nemají). Nevím, jestli je to záležitost mé generace, nebo to úplně nějak vymizelo? Opravdu nemám ráda, když musím na návštěvě ťapat v ponožkách po neumyté a studené podlaze a pak se i s tím našlapaným bordelem při odchodu zase obout (a i když má hostitel perfektně uklizeno, stejně mám nepříjemný pocit).
Když někdo přijde k nám, vždy nabízím (když dotyčný odmítne, nevadí mi to).
Třeba u tchána mají takové jednoduché bačkory z filcu, koupené speciálně pro návštěvy, má to takovou univerzální velikost a přijde mi to ideální.
Někde jsem četla názor, že je lepší si na návštěvě neobouvat cizí bačkory z důvodu nebezpečí plísňových infekcí. To respektuji.
Co si o tom myslíte vy? Považujete nabízení bačkor návštěvám za slušnost nebo za zbytečnost?

Ivucha ha detto : Nevím, jestli to patří pod pohostinnost, ale z mého pohledu ano - nabízíte návštěvám bačkory?Když jsem byla malá a chodila na návštěvu ke spolužačkám nebo jsme chodili na návštěvy ke známým mých rodičů, vždy mi byly nabídnuty bačkory. V současnosti chodím na návštěvy většinou k mým vrstevníkům (kolem 30ti let) a nikdo mi nikdy bačkory nenabídne! (Žádné bačkory pro návštěvy nemají). Nevím, jestli je to záležitost mé generace, nebo to úplně nějak vymizelo? Opravdu nemám ráda, když musím na návštěvě ťapat v ponožkách po neumyté a studené podlaze a pak se i s tím našlapaným bordelem při odchodu zase obout (a i když má hostitel perfektně uklizeno, stejně mám nepříjemný pocit).Když někdo přijde k nám, vždy nabízím (když dotyčný odmítne, nevadí mi to).Třeba u tchána mají takové jednoduché bačkory z filcu, koupené speciálně pro návštěvy, má to takovou univerzální velikost a přijde mi to ideální.Někde jsem četla názor, že je lepší si na návštěvě neobouvat cizí bačkory z důvodu nebezpečí plísňových infekcí. To respektuji.Co si o tom myslíte vy? Považujete nabízení bačkor návštěvám za slušnost nebo za zbytečnost?
Já teda z domova nejsem zvyklá, aby se našim návštěvám nabízely bačkory, ale to bud etaky tím, že my moc návštěv neměli a taky mame vsude koberce, krome kuchyne. A ty návštěvy, co doma vyjímečně přišly, odmítaly papuče.
Teďka v paneláku jsou koberce pouze v pokojích a v obejváku. Tady už poprvé nosím papuče na doma a kdybych mohla, tak bych svým návštěvám papuče nabídla, ale jaksi je nemám. Ale skvělej dotaz a připomínka, že bych měla brzy nějaký pořídit.

Ivucha ha detto : Nevím, jestli to patří pod pohostinnost, ale z mého pohledu ano - nabízíte návštěvám bačkory?Když jsem byla malá a chodila na návštěvu ke spolužačkám nebo jsme chodili na návštěvy ke známým mých rodičů, vždy mi byly nabídnuty bačkory. V současnosti chodím na návštěvy většinou k mým vrstevníkům (kolem 30ti let) a nikdo mi nikdy bačkory nenabídne! (Žádné bačkory pro návštěvy nemají). Nevím, jestli je to záležitost mé generace, nebo to úplně nějak vymizelo? Opravdu nemám ráda, když musím na návštěvě ťapat v ponožkách po neumyté a studené podlaze a pak se i s tím našlapaným bordelem při odchodu zase obout (a i když má hostitel perfektně uklizeno, stejně mám nepříjemný pocit).Když někdo přijde k nám, vždy nabízím (když dotyčný odmítne, nevadí mi to).Třeba u tchána mají takové jednoduché bačkory z filcu, koupené speciálně pro návštěvy, má to takovou univerzální velikost a přijde mi to ideální.Někde jsem četla názor, že je lepší si na návštěvě neobouvat cizí bačkory z důvodu nebezpečí plísňových infekcí. To respektuji.Co si o tom myslíte vy? Považujete nabízení bačkor návštěvám za slušnost nebo za zbytečnost?
Bordel na zemi mi taky vadí, když se to lepí na nohy, naštěstí většina navštěvovaných má doma uklizeno:-) Včera u mě byla kamarádka a ukazovala mi takové balerínky, pletené, s měkkou podrážkou, byly měkké, tudíž se daly srolovat v pohodě do kabelky. To by možná mohlo vyřešit problém s papučema, drobkama na zemi a studenýma nohama:-) Stály prý kilo, dost brzo se rozpadnou, koupila to v Tezenisu? Ale nějaká šikula to určitě bude mít na Fleru nebo to třeba bude schopná vyrobit babička, jen sehnat materiál na tu podrážku, byl protiskluzový.

Vy tady mluvíte o neohlášených návštěvách. U nás v rodině i mezi známými se vždycky ohlašujeme. Jak může host vědět, jestli je hostitel doma? Navíc, přepadnout někoho bez ohlášení mi příjde neslušné. Ohlašují se děti svým rodičům i naopak. Samozřejmě, když je návštěva ohlášena, napečeme buchty, uvaříme kafíčko a pohostíme. 

S bačkorama je to takový všelijaký. V létě návštěvě vždy nabídnu, aby se nezouvala. Venku je sucho, a to, co se přinese domů, není takový velký problém po návštěvě uklidit. V zimě a v mokrém počasí nabízím bačkory. Buď si je vezmou nebo ne.
A jak to vidí etiketa?
K původnímu tématu pohoštění:
- vodu, šťávu, kávu, čaj nabízím vždycky, i když je to řemeslník, co přijde opravovat okna. Mně to nic neudělá a jeho to poteší, případně v chladném počasí zahřeje. Na druhou stranu, žádný řemeslník u nás doma si nikdy nedal víc než tu vodu
- to samé k pití nabízím i jakékoliv návštěvě. Alkohol většinou nenabízím, to pouze u nějakých oslav
- když je návštěva ohlášená, většinou je doma něco k snědku, záleží, na jakou dobu má návštěva přijít. Když jen na odpolední kávu, tak něco sladkého.
- neohlášené návštěvy mají s jídlem smůlu, protože se cíleně snažím doma nedržet žádné pochutiny, aby mne nelákaly k nezřízené večerní konzumaci u televize. Případně nabídnu třeba svačinu (chleba s něčím, jogurt s něčím a ovoce nebo zeleninu), to si ale u nás nikdy nikdo nedal

kajiksuk ha detto : Vy tady mluvíte o neohlášených návštěvách. U nás v rodině i mezi známými se vždycky ohlašujeme. Jak může host vědět, jestli je hostitel doma? Navíc, přepadnout někoho bez ohlášení mi příjde neslušné. Ohlašují se děti svým rodičům i naopak. Samozřejmě, když je návštěva ohlášena, napečeme buchty, uvaříme kafíčko a pohostíme. ---------
Také jsem si myslela, že je to tak správné. Moje tchýně si ale myslí něco jiného. Po několika letech nemám sílu se o tom hádat. Ostatně, tchýně mi také vezme vítr z plachet tím, že si po neohlášené návštěvě často vezme svého vnoučka s sebou na přespání Což mi uleví a já mám zas čas pro sebe a můžu vychladnout

K papuciam - ja navstevam ponukam, mame zasobu takych tych farebnych z Ikei A ked vyzeraju uz prilis „oslapane“, vyhadzujem. Pripada mi totiz fakt nechutne, ked mi niekto na navsteve ponukne papuce, ktore vyzeraju, ze zazili snad pubertu mojich rodicov a mam z nich pocit, ze su „pre navstevy“ len preto, ze ich doma uz fakt nikto nechce nosit %)

ZetKa ha detto :

kajiksuk ha detto : Vy tady mluvíte o neohlášených návštěvách. U nás v rodině i mezi známými se vždycky ohlašujeme. Jak může host vědět, jestli je hostitel doma? Navíc, přepadnout někoho bez ohlášení mi příjde neslušné. Ohlašují se děti svým rodičům i naopak. Samozřejmě, když je návštěva ohlášena, napečeme buchty, uvaříme kafíčko a pohostíme. ---------Také jsem si myslela, že je to tak správné. Moje tchýně si ale myslí něco jiného. Po několika letech nemám sílu se o tom hádat. Ostatně, tchýně mi také vezme vítr z plachet tím, že si po neohlášené návštěvě často vezme svého vnoučka s sebou na přespání Což mi uleví a já mám zas čas pro sebe a můžu vychladnout

No, babička takhle jednou skončila před dveřmi prázdného domu. Od té doby se ohlašuje.

kajiksuk ha detto :

No, babička takhle jednou skončila před dveřmi prázdného domu. Od té doby se ohlašuje.

-------------
Tak takovýto mírný neúspěch nemůže mou tchyni nijak rozladit. Ona k nám chodí, když je ve městě a osvítí ji nápad, že by za námi mohla zaskočit. Když doma nejsme, nic se neděje, zkusí to přeci příště
Ale aby nedošlo k mýlce, ona je celkem fajn, jen pár much má (stejně jako my všichni)

.

Příspěvek upraven 29.09.12 v 10:33

Neohlášené návštěvy ke mně nechodí. Pro ty ohlášené je vždycky připravené to, co mají rádi. Sladké, či slané pohoštění, různé pití. Co se týče bačkor, nakoupila jsem v Ikea obyčejné látkové v různých velikostech. Kdo má zájem, může si je půjčit. Mimochodem nedávno jsem někde četla o tom, že v zouvání se na návštěvě a v nabízení bačkor (nebo jako dříve nošení vlastních k návštěvě - já měla takové ty odporné háčkované z chemlonu, či co to bylo) jsme exoti. Že jinde se to moc nenosí. Až se mi povede vyházet z bytu koberce, tak třeba návštěvám začnu nabízet, že se zouvat nemusejí, pokud nechtějí. Mně samotné se nějak příčí to, že bych někam šla „nafiňtěná“ a místo lodiček to doladila papučema 

prosím, oprav si nadpis - Pohostinnost

Nutiče nesnáším a návštěvám u nich se vyhýbám. Hysterické výlevy „ale to musíte, to byste mě urazili, kdybyste si nedali…“ me spolehlivě vyženou ze dveří.
U nás dostane návštěva vždycky otázku jestli čej, kafe, mošt… Když řekne, že nic, tak nic nechystám, když se zdrží na sednutí, udělám konev čaje a postavím na stůl s adekvátním počtem šálků, ať se každý obslouží dle chuti. Když vím o návštěvě aspoň dvě hodinky předem, stojí na stole mísa s nějakým mlsem, návštěvu vyzvu, ať si bere dle chuti, sama si nabídnu a pak už je to na nich. Když je návštěva neohlášená a je milá, zvládám upéct hrnkovou buchtu nebo nachystat něco základního i v průběhu návštěvy. Ono je to do jisté míry dané i tím, že nemáme nic jako klasický obývák se sedačkou, křesly a konferenčním stolkem, takže se buď sedí v kuchyni u stolu, nebo v knihovně na polštářích.
Jo, ještě je výjimka kamarád, který se občas pozve s tím, že by si dal palačinky a jestli může přijít. Přinese si pánev, mouku, mlíko, vajíčka a kytaru a po příchodu se postaví ke sporáku. Tomu už nabízím jen marmelády