Z lásky módní knihomolce

Opět výborný článek!

Už jsme se nemohli dočkat, ale čekání stálo za to. Děkujeme!
Letím do knihovny.

Bohužel jsem levá jak šavle na tyhlety činnosti, a to i s knížkama 

Já bych ani nebyla. Ale nemám tu trpělivost. To si radši sednu a budu si číst než se hrbit nad strojem. Hlavně by to dřív vyšlo z módy, než bych to ušila. 

add. Tudor Tailor
Caroline Johnson napsala krom The Queen's Servants: Gentlewomen's dress at the accession of Henry VIII, která vyšla teď na přelomu roku, ještě titul The King's Servants: Men's dress at the accession of Henry VIII. Knihy jsou oproti „Tudor-tailoru“ zaměřené víc na studii pramenů – sledují ceny oděvů, kolika kusy oděvu byl vybaven ten který služebník atd. Návody na oděvy jsou v závěru knihy a u The King´s Servant je velká škoda, že střihy do knihy „vyrobili“ v malém rozlišení, takže jsou pouhým okem viditelné „kostičky“ jednotlivých pixelů. (… což lehce snižuje profesionalitu.)

P.S. Nechceš nám začít fušovat do historických hadérků, že ne?
P. P. S. … tam už se na černé listině výš nedostaneš. )

Jop, a ještě si zapomněla na paní Uchalovou z UPM a její „trilogii“ o české módě:
 http://books.google.cz/…70_1918.html?…

Nezapomněla, bude příště. Na spoustu knížek se nedostalo.

Moje oblíbené jsou ještě dvoudílná obrazová Fashion od Taschen – ta myslím vyšla i česky a nejnověji katalog z výstavy v pražském uměleckoprůmyslovém muzeu. Je to asi 300 stran nádherných fotek i s detaily. A pak ještě Kronika módy. Je spousta nádherných knížek, jejichž obrázky ve mně budí závist. To vypracování, ty materiály!

V tom případě se přimlouvám za Françoise Bouchera a Maxe von Boehna … ač je mi jasné, že tím způsobíš frontu v knihovně UPM. )

Tak třeba nakoukne i paní Brigita a jí podobní

A myslíš , že to pomůže? No nevím nevím.

No jestli pomůže, to těžko říct, ale uškodit by to nemělo kde 

Dobrá, tak zde na pomyslném pranýři přiznávám, že jsem příznivcem paní Brigity a jí tzv. podobným. Naštěstí se tímto již nemusím dnes živit. Už je fotím ! Byla to řehole, i když hezká a inspirativní… Ve svém řemesle toho ta paní dokázala mnoho. A Módní peklo jí dopomohlo k popularitě, ať je jakákoliv. Jen bych chtěl vážně vidět přispívajícící zde, jak počítají střihy, dle výše uvedených … např. 0,33 ok x 2 ? Tak co ? Tak, tzv. klovejte slepičky. 

Je mi líto, ale nějak jsem nepochopila, co tím chtěl básník říci… Dobře, jste zastáncem paní Brigity, která se smaží ve zdejším pekle. A dál? Co jste se svým příspěvkem snažil vyjádřit (tedy kromě další urážky zdejších čtenářek)? Opravdu mi chybí pointa.

No já nevím, vážený pane Kristiáne, já se šitím neživím, ale každé řemeslo má svůj grund a u šití to ty střihy asi budou. Jako nezlobte se, ale jako lékárnice bych mohla do mastí taky míchat nějaký svinstva, aby to bylo prudce originální jenže to by mě zavřeli…

Já si myslím, že pan Kristián je do paní Brigity zamilovaný . Patrně platonicky. Jinak si to už vysvětlit neumím.

Pro Danielu: Ehm, který soudný chlap by se mohl zamilovat do někoho, kdo vypadá jako paní Brigita. Jestli je do ní Kristián zamilovaný, berme to jako psychiatrickou diagnózu a nechme ho být 

kristian: no a? tak se vám líbí. a co?

Raději ne. nehci si ani představit, co by mohlo vzniknout… 

Katy, jaké urážky ? Zde přece komentuje, a to bez servítek, kdokoliv a cokoliv… Danielo, kdybych nemiloval svou přítelkyni tak se přiznám, že zamilovat se do paní Brigity, by nebyl problém. (teda, kdyby neměla děti, na ty já mám ještě čas) Je hezká, vtipná, milá, sexy, v hlavě má evidentně srovnáno a není namyšlená. Alespoň co jsem stihl jako nezávislý pozorovatel vysledovat.

Kristiane alias Brigito, jdi už konečně do háje zeleného a nevracej se.

Pro " to snad ani není možné " , ten váš komentář, vážně snad ani není možný, ale skutečný. Dnes se mi , náhodou, dostal do rukou další rozhovor v novinách s paní Brigitou na téma módní peklo. A dobrý, má to tady docela tzv. na háku a s noblesou k tomu ! Takže pro Brigitu min. 10 palců nahoru ! Vůbec bych se nedivil, kdyby to šlo velmi brzy do celostátního vydání, jelikož evidentně ví o čem píše !

A nemohl byste nám sem hodit link, ať si taky počteme? 

Od Kybalové jsem nedávno dočetla módu z první poloviny 20. století a doporučuju, má to bezvadně ilustrované odkazy na dobovou literaturu, výtvarné umění, filmy…

Ještě doporučuji knihu z roku 1966 – ve veřejných knihovnách je. Autorky L. Kybalová, O. Herbenová, M. Lamarová – Encyklopedie módy. Zzachycuje odívání od antiky do 50. let 20. století, věnuje se i účesům, vousům a kloboukům, botám. Je tak ojedinělá, že jí v roce 2002 vydaly v Itáli doplněnou o současnou italskou módu.

Kdo se zajímá o módu od baroka až po počátek 20. století, pak je nádherná kniha fotografií Móda – fota ze sbírky v Kyoto muzeu. Fotografie ukazují nejenom oděvy i detaily. Je to pohádka.

O Encyklopedii módy jsem svedla lítý boj na Aukru – a vyhrála Výborná kniha.

mno jo ale třeba zrovna od Kybalky gotika a spol jsou dost… zkreslené. občas si tam vyráběla střihy „podle oka“

Já tu knihu mám a ty střihy kreslil někdo jiný… tak by mě zajímalo, kdo je za ně vlastně zodopovědný?
Taky jsem si v těch knihách už všimla pár much, ale to Ada sama píše – mouchy tam jsou, ale v češtině rozhodně skvělá věc.

Dobu turnýry a secese mám a je to skvělá kniha. Hlavně je v češtině, takže jsem se dověděl, jak se některé věci, se kterými jsem se setkal jen v angličtině, řeknou česky.

Mimochodem by mě zajímalo, co je na mém předchozím komentáři tak zvláštního, že se někomu nelíbí 

Zřejmě jste podle některých uživatelek zaostalý, že neumíte plynně ingliš…ale je fakt, že některé výrazy se nedají najít ani v obsáhlém slovníku. Váš druhý komentář dosatl mínusy za to, že se tak blbě ptáte Taky to nepochopím

Aha, tak to jsem se asi špatně vyjádřil. Měl jsem na mysli výrazy, které ve slovníku nenajdete. Výrazy, kterým rozumím, pod kterými si tu věc představím, ale nevím, jak se řeknou česky, protože jsem se s nimi v češtině nikdy nesetkal… teď mě jako příklad nenapadá nic než Norfolk jacket nebo straw boater. Prostě výrazy, u kterých většina lidí neví, jak se řeknou „hezky česky“.

Možná by mi však ty überinteligentní čtenářky, podle nichž jsem tak zaostalý, mohly říct jak se řekne česky duffle coat, shirt studs nebo sock garter 

Tak např. duffle coat je podle mě kabát se zapínáním na olivky.

S duffle coatem je to složitější. Mívá skutečně olivky místo knoflíků (jde o jeden z jeho typických prvků), ale ne každý kabát s olivkovým zapínáním je automaticky duffle coat. Duffle je hrubá vlněná látka, ze které se kabát vyrábí, takže např. baloňák s olivkami se mezi duffle coats zařadit nedá.

Jo, a shirt studs jsou podle mě manžetové knoflíčky. Ale ruku do ohně za to nedám, v pánském odívání se nevyznám. 

Shirt studs nejsou manžetové knoflíčky, ty se anglicky řeknou cufflinks. Shirt studs fungují na stejném principu, ale používají se na přední části košile.

Já bych plusy a minusy vůbec neřešila. Chodí sem i lidi, které prostě baví dávat všude palce dolů, i když je to naprosto nevinný a neutrální příspěvek, ba bez ohledu na to, o čem ten příspěvek vůbec je… 

Anebo se někomu nelíbí, že tu knihu máte, a oni ne.

Já mám s tímhle stejný problém – i šít se učím (doučuju) podle anglických blogů, tak často ani u těch dosud používaných věcí přesně nevím, jak se jim říká česky – nebo taky zjišťuju, že to žádné přesné, jednotné pojmenování nemá! Tak si říkám, že by se mi hodilo prostudovat ty odborné knížky, co o nich Ada píše v článku. 

hehe mám doma Průvodce módním šitím a ty učebnice Oděvní technologie. hezky zpracované knížky 

Tak sestra to zhodnotila, že taky něco máme doma. Jen mi jaksi chybí ten stroj (odvezen k sestře) a naučit se s ním zacházet :/ (dotřetice všeho dobrého?)

Ado, šikulko, děkuju!

Kamarád cizinec mě označil za „book freak“. Znal mě tenkrát asi měsíc a během nich byl svědkem mých padesáti náletů na knihkupectví. Bylo to v Číně, domů jsem posílala střídavě balíky knih a kabelek za dvacku (bylo by jedno, že nejsou značkové, vypadají a drží doteď přímo skvěle Co se týká oděvů, vlastní pouze knihu o pletení a právě onu Čínu, zemi hedvábí. Moc pěkná 

by MI a vlastníM

To by si měla přečíst většina lidí, kteří v ČR dělají living history. To by jste nevěřili, kolik špatně ušitých oděvů, ze špatných látek se na LH bitvách nosí. Když se chci věnovat nějakému koníčku, tak pořádně!

Tohle téma tady snad nebudeme načínat – nechme to příslušným webovým stránkám;)

Pravda

Ten článek Vám musel dát práce, Ado… Děkuji za něj, hodí se!

myslim, ze na tu knizku od burdy, daval nekdo link do fora. Diskuze se myslim jmenuje burda – šití. Uz je to delsi doba ale mam ji od tamtud stazenou a je to opravdu zajimava knizka

Není to legální ale je na „uložto.cz“

A co se dá dělat, když je vyprodaná? To je jak studium na VŠ, taky po vás chtějí jednu konkrétní publikaci, která vyšla před x lety a od té doby ne :p Člověk si musí umět nějak poradit.

Jistě, proto taky radím

Julie, není na tom nic nelegálního. Stahování není nelegální.

Ten obrázek konstrukce a Oděvní technologie I mi připomněly prvák na oděvní škole, hrůza ale i ten jeden rok mi dal hodně (hodně sukní )

Pri siti rada pouzivam detaily z Art deco fashion. 

ISBN 905496135X (ISBN13: 9789054961352) .
edition language English.
original title Art Deco Fashion (Pepin Press Fashion Books).

Ještě se dá koupit „Začínáme šít“. Není to knížka, spíš několik poskládaných archů plus dva střihy, to celé v deskách. Napsala to Eva Oktavcová, dá se to koupit v knihkupectví a je to určeno pro základní, speciální a praktické rodinné školy.

Zajimavy clanek, na me je to uz ale (bohuzel pro me) moc odborne.. 

Sláva, je o to módě!!!:-)
A ještě naučné, ty mě baví! Děkuji za tipy, Ado, určitě kouknu na ty historické. Šít nebudu, ale děkuju i za nostalgické vzpomínky, moje maninka měla ty poslední tituly.

Já osobně mám ráda knihu Konstantiny Hlaváčkové Kytky v popelnici, která mapuje módu 70. let v Československu a vlastně nejen módu, ale i společenské klima atd. Stejně se jmenovala i výstava, která byla před pár lety v Uměleckoprů­myslovém muzeu v Praze…

O té příště taky musím napsat, ostatně v muzeu teď zase vydali další zajímavou publikaci o salonech z první republiky.

A tuším, že je ještě jedna kniha, kterou muzeum vydalo a která sleduje obodbí před „Kytkami“, tedy asi 40. – 60. léta. Taky pěkná…

Ta knížka – Pražské módní salony 1900—1948 je fakt parádní, a přímo v Uměleckoprů­myslovém muzeu se dá koupit výrazně levněji než v knihkupectví. A na právě probíhající stejnojmenou výstavu myslím také stojí za to upozornit, nikdy není na škodu vidět trochu do historie módy a některé modely jsou naprosto nadčasové i inspirativní i pro dnešek…

Teď jsem někam napsala, že tu mám, je nádherná, je to katalog k výstavě a tu všem doporučuju. Vypadám sice jako muzejní nahaněč, ale tolik nádherného řemesla pohromadě… A vypadá to tak současně…

Na módu 70. lét se matně pamatuju z dětství, a to jak na šaty a doplňky, tak na interiéry, které nám vždy vydrží mnohem déle. Takže tato doba je pro mne zajímavá spíš jako nostalgická vzpomínka.
Období 1900 – 1948 mě hodně zajímá. Tato doba, i když pro nás není tak vzdálená, např. pro mne znamená dobu mé prababičky a babičky, tak o ní víme dost málo. Lituji, že jsem se babičky, která se učila v módním salonu v Meranu, kam se krom šití vozily modely z Paříže pro nejbohatší dámskou klientelu na upravovaly na míru, později, už v Praze, pracovala v obchodě s konfekcí, a když se vdala, účastnila se společenského života v Praze, přitom sama velmi dobře šila a zajímala se o módu až do konce svého života, nevyptávala mnohem víc na různé detaily, praktické věci a zvyky z té doby. Asi to také leckterá z vás také zná, že by se dnes ráda někoho, kdo už mezi námi není, na něco moc ráda zeptala. Že vám také prababička, babička či maminka chybí i po této stránce.
Pak je škoda, že se dřív tolik nefotilo, byla bych si při prohlížení starých rodinných fotografií mnohem víc užila. Nejraději se vracím k fotografii babičky a budoucího dědečka, když spolu chodili, kde babička má na sobě plavky, datovaná někdy po 1930. Tehdy už plavky připomínaly ty dnešní. A přitom si vzpomenu na vyprávění babičky, že její maminka, když si ušila plavky – byly z černé látky až ke krku, rukávy a nohavice dlouhé a dole stažené, tak jí doma řekli, že jsou příliš odvážné a že v tom přece nemůže jít.:-)
Zajímá mne doba, kdy se oblečení rozdělovalo jinak a ze které vycházíme. Uvítám tuto dobu.

Já se učila šít před pětatřiceti roky. Knížek v té době moc nebylo, když někdo sehnal Burdu, půjčovala se a šilo se podle ní mnoho let. Sít ujem se naučila tak, že jsem rozpárala něco starého a tím zjistila, jak to bylo uděláno. No časem jsem se vypracovala i na podšívkovaný kostým, i když provedený od dobré švadleny vypadá precizněji… ale v té době jsem přesto byla za hvězdu. Později jsem si myslela, že když jsou obchody plné oděvů, věnuji svůj čas něčemu jinému… a skončila jsem opět u toho, že si šiju. Formální oděvy si sice nechávám šít, ale věci na běžné nošení si ušiju kvalitněji a z lepších materiálů, než co mohu koupit v cenově dostupných obchodech. Navíc na to dnes mám víc času, než když byly děti malé a já šila na děti i pro sebe a přináší mi to uspokojení.

Aj ja som sa vrátila k šitiu. Nohavice a sukne. Hoci teraz som v susednom meste objavila predajňu Makyty a klasické vlnené, podšité sukne za 20 až 30 €.

Ale aj tak ma stroj baví …

PS: Prišiel mi dnes svetrík z Woolovers , je skutočne veľmi pekný a už sa teším, ako si ho prvý raz oblečiem 

Ta učebnice od Burdy je opravdu skvělá, výborné kreslené obrázky, dokonalé popisy. Naproti tomu s Encyklopedií šití od Ikaru nejsem moc spokojená – fotky mi připadají nepřehledné, popisy nejasné, a to se považuju za docela dobrou švadlenu. Jinak ta Škola střihů od Kocurkové obsahuje ještě díly Dámské kalhoty a Sukně, to jen pro úplnost 

Knihu „Učíme se šít“ ( Krůtová-Cyrusová) jsem s oblibou prohlížela už jako malá, když jsem si vymýšlela a šila různé kreace na panenky. Pak jsem ji po mámě podědila a nejednou v ní ráda zalistovala, když jsem šila na sebe nebo na děti a potřebovala pořešit nějaké detaily .Velmi dobrá.

Super článek, jen houšť..Já bych ještě doporučila výstavu v Praze : http://www.upm.cz/index.php?… – o Pražských módních salonech…

Vďaka za tip, určite navštívim.

Už se neudržím a musím to napsat. Vždy, když čtu diskuze, mne fascinuje, proč dá někdo palec dolů takovému příspěvku jako napsal/a Esmez…prostě jenom poděkoval/a za tip na výstavu a někomu se to nelíbí, nechápu proč. A vyskytuje se to neustále…

Birkin – přesně tohle mě napadlo, když to teď čtu – naprosto in a odborné, odpověď na zoufalé volání moudrých rozumbradů v předposledním slepičím tématu – a diskuse se nelíbí?
Psát nic nebudu, historické oděvy neny muj konicek, stop. Jsem na základní šití – akorát zip bych se potřebovala naučit všívat…

Buď tím palcem nahoru/dolů dávají najevo, zda na tu výstavu taky půjdou, nebo jsou to lidi, co palcují jen tak, pro zábavu.

Ahoj Ado, tak o knize Průvodce módním šitím jsem Ti chtěla před dvěma týdny napsat, ale při skenování ukázky mi odešel skener do křemíkového nebe. Teď vidím, že už se ani nemusím snažit o přefocení Jinak pěkné tipy na knihy, děkuji. Zuzka

Dějiny odívání musí být skvělé. Chci je!!!

Tak to si nech zajít chuť, protože kromě opravdu okrajových dílů už nejsou k sehnání a pokud někdo o něčem víte tak mi dejte vědět, chybí mi 3 do sbírky!! Dík

Skvělý článek, Ado, díky!!!
Bohužel jsem si vybrala svou knižní dávku již objednávkou Olšanských hřbitovů I.a II.
No, ještě že hned po Valentýnovi mám svátek sama za sebe 

O! Ona existuje taková publikace o Olšanských hřbitovech? Děkuji za tip, tu CHCI!

K Valentýnovi Hřbitovy? Zvláštní vkus.:-)

Ještě jeden „spam“ – když už jsme u vzdělávání a zajímavých věcí ohledně módy.
Přišla mi připomínka, že se stále ještě koná tato výstava:
 http://www.upm.cz/index.php?…

Nenechte si ujít!

Můžu doporučit knihy o módě z nakl. Taschen.

Šít jsem se naučila podobně jako Fler – tak dlouho jsem do toho vrtala, až to dalo požadovaný celek. Odjakživa čtu nerada návody. Na střihy bývalo výborné východoněmecké Pramo. Dnes šiju ráda a jen pro sebe, v sekáči obvykle nenajdu šaty, které mě zaujaly v Elle apod. Knížky o módě sbrám, teď jsem dostala k Ježíšku encyklopedii tvorby Viviene Westwood. Sice v angličtině (:-( , ale obrázky jsou srozumitelné dobře 

Na střihy z Prama taky celkem vzpomínám, co si pamatuji, seděly dost přesně . Moje starší sestra taky odebírala slovenské Dievča, na tu dobu výborný měsíčník o šití.

Dievča a též Dorka byly těžce podpultové zboží, na Slovensku prostě nedělali módu pro pracující ženy, ale na nošení pro všechny, neb pracovat museli všichni.

To odebírání, tak to bylo hodně nadnesené slovo, to je fakt. Moje teta prodávala ve stánku a proto jsme ho měli pravidelně doma. Taková byla prostě doba, člověk už nějak zapomíná, na co všechno musel mít známé…

Anita ale ak si to človek predplatil,tak to odoberať išlo. Mne mama predplácala aj Pramo aj Dievča. Bez známych v stánku.

Tak jsem zátapala ve své paměti na doby mého dětství a tady je výsledek.
Pramo jsem kupovala jako studentka střední školy normálně ve stánku, samo, když bylo, ušila jsem si z něj pár kousků své pubertální garderoby, pár kousků z nostalgie ještě schovávám, při velkém úklidu šatny vždycky přežijí mé nájezdy na nenošené oblečení..
A to vzpomínané Dievča jsme kupovali opravdu jen přes tetičku, co nám ho nechávala, zásobovaní bylo celkem nepravidelné, západ Čech byl od Slovenska dost daleko, a bylo to začátkem 70.let. A zda bylo možné předplatit, tak to vážně nevím.

Ach jaj, na „Dějiny odívaní“ už pokukujem pekne dlho…

Dovoluji si doporučit pro ty, kteří pravidelně nesledují stránky www.style.com, aby se na ně případně podívali, neboť je tam již téměř kompletní kolekce návrhářů pro PRE-FALL 2012 a začíná se tam objevovat také FALL 2012. Třeba Dior je celkem fajn… Já se do toho nepustím, ale třeba se to šití podle výše uvedených knih do podzimu naučit lze…

Birkin možno sa to naučiť do jesene dá,ale tak ako od Diora to nikdy vyzerať nebude.

tak knížky jo, ale na šití nemám nervy a štve mě to Obdivuju všechny vás nadšence, co se do toho vrhnete. Můj krejčovský vrchol je minipolštářek naplněný šantou kočkám ku hraní… 

Na výstavě „Kytky v popelnici“ jsem byla, stejně jako na výstavě „Pražské salony“ – musím říct, že jsem od obou výstav čekala víc – modely to byly nádherné, což o to, ale bylo jich zatraceně málo:( Výstavy mohly být doplněny aspoň vícero dobovými fotografiemi produkcí salonů – to by bylo pokoukání:)

Ano, máte pravdu, škoda, že výstavy nejsou obsáhlejší. Jinak pěkné.
Je to asi náš národní nešvar, málokterá výstava u nás je na evropské úrovni a pokaždé je mi to líto. Chápu, že pořádání, sestavení, instalace, atd. jakékoli výstavy je náročná. Ale nebylo by pro nás lépe (obecně za všechny typy výstav), kdyby jich bylo méně a člověk by si po shlédnutí neříkal: škoda peněz, ztráta času, ale úžasné? A nejen že naše, české výstavy, zaostávají, my, bohužel, nezvládneme ani slušné instalování putovní výstavy – viděla jsem před pár lety Helmuta Newtona na Pražském hradě a předtím její podobu v Berlíně – 300% rozdíl. /Podobně mě otrávila výstava „Za císaře pána“ ve Ctěnicích, kterou tam přenesly z Husovy ulice, a „Monet – Warhol“ ve Veletržním paláci, navíc za 300 Kč, mě vyloženě naštvala, istalování v prostorech s nízkými stropy mi připadalo nedůstojné/. Do světových galerií dostanu vstupenku kolem 10 €, takže nesrovnatelné.

Pěkný článek, díky.
I když jsem rozhodně šikovnější jako knihomol než švadlenka.
Pár takových článků a publikum trochu prořídne. Číst diskuse mě vždycky bavilo, ale 600–700 příspěvků? Tohle je úleva.:-)

V tom případě to docela potvrzuje teorii toho pána z minulého článku, ne? 

Ne, vážně. Líbí se mi, když jsou ty jedy (které zbožňuji) prokládány odbornými články.

knížka Burda – šití krok za krokem je i na ulozto.cz v pdf 

K těm historickým oděvům musím přidat jeden odkaz:
http://www.krea.wz.cz/…polyxena.htm
Ta slečna se rozhodla, že si ušije šaty podle renesančního obrazu – pěkně růčo, jak se sluší a patří na dobový šat. Trvalo jí to rok. Klikněte na stránce vlevo dole na kostýmní deník a žasněte jako já.

Tak děkuju za reklamu. ) … pokud si nekdo myslíte, že jsem blázen. Ano, jsem BLÁZEN!

(Ale ty šaty bych teď stejně nejraději celé přešila.)

Pokud jste blázen, tak nádherný! Úžasná práce!

Pokud je to váš výtvor, tak klobouk dolů!

Nevím, jestli jste blázen, myslím, že jedině v pozitivním smyslu slova, a takové já obdivuju.;-)

úžasné, ste veľmi šikovná!

Tvoje stránky jsem narazila, když jsem hledala detaily na tuhle spodní košili http://www.krea.wz.cz/…_kosilka.htm , od té doby je taky jednou za čas navštěvuju .

Kostým je opravdu nádherný, a Vaše stránky plné střihů a krásných kostýmů taky. Až budu potřebovat inspiraci, vím, kam jít:)

Docela makačka. Já znám leda pár vikošů a ti si spíchnou košili a gatě za den .

Podědila jsem po mamince sešitky " Učíme se šít" a „Lekce pletení“. Kdysi jsem je chtěla dát do popelnice, ale dnes jsem ráda, že je mám. Také vycházely v časopisech popisy k pletení a šití. Máma si je vystříhavala a když jsem si chtěla uplést loni čepici, našla jsem 35 roků starý návod. Výsledek jsem trošku upravila, ale měl úspěch.

beznadějně vyprodaná kniha Šití krok za krokem z nakladatelství Burda se dá v PDF-ku stáhnout na ulozto.cz

Takovehle diskuze mam rada! Vecne, inspirativni a samy odkaz. Dekuji autorce i komentatorkam.

Přiznám se, že jsem také knihomolka, a to už od té doby, co jsem se naučila číst, knih mám doma požehnaně a od absolutoria vysoké školy u knih dokonce pracuju. Knížky o módě mě sice zas až tak neberou, zajímají mě prioritně jiné obory, ale některé z Adou doporučovaných knih o šití vlastním. Šít jsem se totiž učila už v 70. letech minulého století na základní škole, kde jsme na druhém stupni měli koužek šití. Takže v té době jsem si ušila několik sukní, kalhoty, šaty apod., i střihy jsme se učily (my dívky) konstruovat. Z té doby jsem si schválně ponechala jednu sukni, shodou okolností svůj úplně první krejčovský nebo spíš švadlenkovský výtvor a dodnes ji obleču. A říkám si, že pokud se pohodlně vejdu do téhle sukně, jsem na tom stále dobře se svou váhou. Sukni samozřejmě nenosím, ale nechávám si ji pro zajímavost. Vstupem na střední školu jsem už kvůli studijní vytíženosti a dojíždění neměla tolik času a spíš jsem se věnovala třeba pletení a háčkování, ale i tak jsem si šila povlečení, záclony, závěsy, zkrátka bytové doplňky. Dnes je času ještě méně, avšak ráda bych se ke skutečnému šití oděvů jednou vrátila a oprášila své někdejší znalosti a dovednosti a nové se přiučila. Dnes spíš tu a tam něco opravím nebo ušiju nějaký bytový doplněk. V současné době mladé slečny a paní ručním pracím mnoho nedají, mají jiné zájmy, vím to podle svých neteří, i když jedna se naučila moc pěkně háčkovat. Je však chvályhodné, že ručním pracím se ve světě opět začíná přicházet na chuť.

ten Vas komentar se cte jako clanek z Mladeho sveta nekdy z roku 84 

Na dnešní době je skvělé právě to, že šitím a obecně ručními pracemi se mohou zabývat jen ty ženy a dívky, které to baví. Já jsem osobně měla to štěstí, že mne to vždy bavilo, takže jsem nutnost spojila s příjemným a u šití (většinou) relaxovala od duševní práce. I když musím přiznat, že někdy té (v podstatě vynucené) „relaxace“ bylo moc. Ale chápu, že spousta žen má jiné preference a oceňuji, že dnes nemusí trávit svůj volný čas něčím, co je vůbec nebaví.

Učíme se šít mám doma, přítelova maminka ji nedávno někde vyhrabala ve skříni, tak teď čeká vedle mého nového šicího stroje z blešáku, až budu mít čas a konečně se pokusím aspoň začistit závěsy 

Šijeme doma – tu knihu nemám ale ty šatečky ANO! Přesně takové mi ušila babička jako malé předškolačce a pak jsem jen odpárala ramínka a šaty nosila ještě dlouho jako sukýnku.

Jinak – Ada – RESPEKT!

Taky jsem je měla od babičky a rovněž nosila posléze jako sukýnku, byly nesmrtelné:-)). Škoda, že při momentálním frmolu (3 prckové mladší 5-ti let:-)) nemám na šití absolutně čas, taky bych jim ráda občas něco pěkného vytvořila vlastnoručně. No, tak snad až budu ta babička, tak se vyřádím:-)

A všimli jste si, že knihu „Krajky, výšivky, stuhy, prýmky“ napsala Alena L. Čechová? 

Bezva clanek, do historickych odevu moc nefusuji, ale jako inspirace je to pekne.
Avsak jakmile jsem zahledla Burda siti krok za krokem, moje srdce zaplalo!
Sit jsem se ucila za tezkeho sociku jako z nouze ctnost. Moje babicka byla svadlena, mamka taky sila. Ja jsem se ucila zaklady od mamky, zbytek sama, prvni nositelne veci cca od 12 let. Kdyz jsem tenkrat ziskala tuto knihu, byla to ta nejvetsi pomoc, jaka mohla byt. Od toho okamziku nebylo nic problem – saka, bundy, podsivky,vycpavky, skryte zipy, kalhotove zipy, vsazene kapsy – zkratka zazrak! Diky tomu, jsem i jako dite socialismu byla vzdycky perfektne oblecena a vsechny spoluzacky mne hodne zavidely. Siti byla moje velka vasen a konicek, na ktery mi nyni, bohuzel, moc casu nezbyva. Kdyz si vzpomenu, co tenkrat dalo prace sehnat nejake alespon trochu normalni latky, nite jehly, jak jsme pracne v Rempu shanely naplety, pokoutne kupovaly Burdy a pomalu se k nim kazdy vecer modlily… Proto muzu vzdycky
absolutne vyletet z kuze, kdyz vidim kreace typu pani Brigity a tvorilek z Felru, ktere o siti nemaji ani potuchy, vezmou kus latky, nahrabou ji a nakrci, sesiji dohromady a rikaji tomu vecerni saty. To je pro to nejvetsi modni peklo.

Ahoj holky,
těší mne kolik lidí se chce profesionalizovat na poli tvorby oděvu.
Léta pracuji jako konstruktérka modelářka a moc mi pomáhá časopis Rundschau
Nabízí vždy jeden typ klasického oděvu,od seznámení s trendy a vhodnými materiály světových výrobců,pečlivou konstrukci pro archetyp DNEŠNÍHO člověka,řešení případných fyzických odchylek,až po zpracování zapeklitých tecnolog.vychy­távek.
Měsíčník ,včetně doprovodných publikací bohužel vychází v němčině,ale nic se nebojte,milé dámy,já už i tu ruštinu zapomněla,ale vždy se díky grafickému zpracování dovtípila.
Chceme přeci mít nový trenčkot v kvlitě Burberry:)

teda to je vidět, že do knihkupectví teď moc nechodím. Šatičky z knihy šijeme doma taky mám – šila nám je mamča, když jsme chodily do první třídy. Máme modré kostičkované, možná bych je i našla. Jinak z dětství si pamatuju, že mamka šila dle střihu ze VKUSu, byly jednotlivě v sáčku s obrázkem, některé mám doteď doma pro zajímavost. Jinak mám sama doma nějakou malou českou knihu dějiny odívání- ale teda nic moc, je málo obsáhlá, kresby jsou takové neumělé. A pak mám doma ze školy knížky -učebnice, jak z techny tak z kosárny, ale myslím že laik by si snimi moc neporadil.
Střihy na historické kostýmy bývaly i v jednom odborném německém textilním časopise co jsme odebírali v práci. Byly tam v měřítku, takže se daly udělat pak v normální velikosti. Ale už si nevzpomenu jak se jmenoval, nepracuju v oboru už několik let.
Nejvíc ale miluju časopis z 20tých let Listy paní a dívek, jehož mám doma jeden ročník svázaný-ukořistěný v antikvariátě.

jj rundschau to byl, děkuji někdo byl rychlejší než já.

Achjo, kéž bych tak uměla používat ten šicí stroj, co jsem si v záchvatu umělecké vášně pořídila. Myslela jsem, že to bude hračka, ale netušim, jak rychle posunovat látku, aby se mi tam ta nit nehromadila. Takže spokojeně odpočívá pod stolem. :/

Jani máte správně seřízený podavač – takové ty zoubky dole vykukujíci v intervalech ze stehové destičky, a tlak patky ? Ta se upravuje většinou otočným „šroubem“ v horní části stroje v přímce nad patkovou tyčí. Problém je když je tlak moc velký i malý. (seřizuje se dle tlouš´tky materiálu) určitě máte ke stroji nějaký návod. Zkuste pohledat, nebo kouknout po něm na netu.

Počkejte, stroj si ji přece posunuje sám těmi zoubky pod patkou. Vy musíte nastavit jen délku stehu – tím se posunuje látka zároveň rychleji či pomaleji. NIkdy se nesmí nit hromadit . V manuálu najdete, jak dlouhý steh je běžný – já mám na digitálním displeji Janomé přednastavený 2,2, což je běžné šití – např. . když prošívám obšívací gumu, aby zůstala hodně pružná – natáhnu steh až na 2,8.

Janičko, látka se musí posunovat sama. Pokud se ti hromadí nit, viděla bych problém ve špatně navlečené niti nebo v tupé jehle nebo špatně seřízeném stroji nebo v tom, že je potřeba stroj namazat a vyčistit.

Moc si nedovedu představit, co to je to to „hromadění niti“, ale doporučuji hlavně pořádně prostudovat návod.
Pokud se dělají na spodní straně látky smyčky, tak je to nejspíš malým pnutím horní niti (kdyby byla špatně navlečená, tak by se to asi úplně zasukovalo a nešlo by s tím šít vůbec). Pokud šev zdrhává látku a při natažení ani o fous nezapruží nebo se dokonce nit trhá, tak je to naopak velkým pnutím niti. Možná proto se taky látka nechce při šití posunovat sama a musíte za ni tahat. Seřídit se musí jak pnutí spodní, tak pnutí vrchní niti, aby to pasovalo k sobě, aby se nitě křížily uvnitř látky, posunování šlo hladce a stehy byly všechny stejně dlouhé. A taky je důležité nastavit správnou délku stehu a použít správnou tloušťku jehly. Na každou látku platí něco jiného, správná kombinace všeho se musí vyzkoušet nanečisto na ústřižcích. Nevzdávejte to, já jsem u toho taky prvního půl roku sakrovala, brečela a vztekala se. A popelnice by mohly vyprávět.

Pozvete si nekoho, kdo sit opravdu umi, aby vam rekl, zda ta chyba je mechanicka ci pouze vase, s prominutim, nesikovnost. Ja osobne vam ale doporucuji se v nicem podomacku „nehrabat“ a rovnou dat stroj do opravny sicich stroju.

Jinak tedy jeste to vase hromadeni niti, jak jste to trefne nazvala, nekdy vznika, kdyz mate spatne vytazenou nit ze spodni civky, pokud takzvane minete ten jeden zoubek na civce co tu spodni nit drzi a nit vyvedete rovnou. Nekdy se take hromadi nit, pokud mate nit prilis volnou, ale to jiz zalelzi na typu stroje…

Šijeme doma jsem si na podzim koupila za závratných 5,– v antikvariátu a našla jsem tam sspoustu inspirace, teď už jen mít čas a něco si ušít.

S dovolením přidám pár dalších odkazů na knihy:)
Skvělá je série History of fashion in details, knížek je v téhle sériihodně, mám zatím 19 století a 17–18století a nemůžu se na ně vynadívat. Fotky jsou skvělé a občas se tam objeví i schématický nákres. Když jde o to najít detail nejrůznějších zdobení, vsazování rukávů, řasení sukní a ozdůbek, výšivek, šití rukavic, našívaní ozdůbek.. není nic lepšího. Je to ale trochu vyšší dívčí, střih tam nenajdete http://www.amazon.com/…p/0810966085
Dobrá je i tahle kniha Fashion: A History from the 18th to the 20th Century http://www.amazon.com/…4/ref=sr_1_1?… Fotky jsou opět dobré, ale je to spíš taková přehledovka. Pokud chce člověk vidět pořádný detail, tak doporučuju spíš tu předchozí sérii.

a šití:
Cotoure sewing techniques je další skvělá kniha. http://www.amazon.com/…5/ref=sr_1_3?…
A nakonec tahle, která je sice bez fotek – „jen“ se spoustou obrázků. měla jsem ji v ruce sice jen chvíli,ale vážně se mi líbila. Je to podrobně a polopaticky napsaná příručka, která začíná u materiálů, toho, že vzorek se má na šatech sesazovat, jak se stříhá která látka, při šití, že se žehlí.. a pokračuje až ke složitostem. To se najde ve spoustě jiných knih, ale na téhle jsem si zapamatovala hlavně to, že každá kapitola obsahovala sloupek „self-critique“, který připomínal detaily na které si člověk třeba v nadšení z první ušité věci nevzpomene a trochu ho usadí zpět do reality. Řekla bych, že je skvělá pro lidi, co chtějí navrhovat.
 http://www.amazon.com/…1/ref=sr_1_1?…

Pomoc! Kde se dá koupit nebo stáhnout konstrukce spodních oděvů (hlavně podprsenek) a konstrukce dětských oděvů?

Kde se dá koupit nebo stáhnout nevím, ale existuje tak možná v knihovnách, nebo antikvariátech. V roce 1975 vyšla v nákladu 45 000 výtisků kniha Striháme a šijeme pre deti od R.K. Bajzáthové, tak by někde mohla být. A na ty podprsenky existuje kniha Technologie II. z roku 1991 je to učebnice pro SOU oboru švadlena vydalo nakladatelství Alfa přeložila ze slovenského originálu Alena Lukešová.

Děkuji, už vím, co mám shánět.

Shodou okolností jsem knihu Striháme a šijeme pre deti koupila před týdnem na Aukru, asi za 50 Kč. Je tam hodně postupů pro holčičí oděvy a o dost méně pro klučičí, nicméně rozhodně stojí za to si ji alespoň vypůjčit, pokud šijete pro děti. Ačkoliv to jsou samozřejmě trochu retro střihy, stačí je sem tam malinko poupravit nebo zvolit takové materiály, aby to vypadalo krásně i dnes.

Pokud by se nedařilo sehnat mám je obě na pražské prodejně, tak se zastavte podívat.

Nejlepsi strihy ma Rundschau, musite si ale zjistit, v jakem vydani je spodni pradlo. Jinak existuje vicero knih v anglictine k tomuto tematu ( hledejte „lingerie“), ale podle meho nazoru jsou vsechny dost nic moc.
Stare ceske navody na siti pradla dnes moc uzitecne nejsou, jelikoz tvar kosicku jiz neni spicaty, jak bylo oblibou drive.

Ještě k anglické literatuře bych doplnila skvělou knihu o látkách- Fabric sewing guide od Claire Shaeffer. Má přes pětset stran a kapitoly jsou rozdělené do látek podle obsahu vlákna- třeba kapitola o vlně, hedvábí, umělých materiálech, jak se k nim chovat, co za švy, jak žehlit, jaký použít jehly nitě, co za výztuhu. Další sekce je rozdělená podle struktury – pleteniny, tkaniny. Další se věnuje speciálním druhům látek- průhledné,krajka, s vlasem, kostky+proužky atd. Další o výztuhách, pak o šicích technikách ve smyslu druhy švů nebo stehů. A poslední část je appendix, který obsahuje mimo jiné tabulku výztuh nebo tabulku, jak se chovají jednotlivá vlákna při testu hořením.

Díky za zajímavý článek. Ještě trochu času a méně lenosti a už jsem skoro začala s šitím, obzvlášť po přečtení tohoto se mi do toho zase jednou chce.=)

No, Kybalova je dobry zaklad pro nekoho, kdo s historii mody zacina. Jinak je ale celkem k nicemu. Strihy jsou odhad ,ktery nema zadny historicky podklad, casto se tam najdou zcela zcestne strihove konstrukce. Stejne jako v knihach od Norrise a Kohlera, nelze s e na Kybalovou spolehnout. Tvrzeni nema oporu v konkretnich pramenech a cele je to velmi obecne. Zkratka- jedna se spise o popularne naucnou knizku pro sirokou verejnost, mene uz o vedeckou publikaci, podle ktere by nekdo mel zhotovovat historicky verny kostym.

Vynikajici je Janet Arnold a Norah Waugh.

Tudor tailor je krasna knizka, ovsem nektere sici postupy se mi zdaji velmi kostrbate. Vice o siti a postupech je mozne vycist z Seventeenth century women's dress a C ostume close-up.

Tech knih je opravdu mnoho a bylo by to na nekolik clanku…
Mozna by bylo lepsi drzet historicke a moderni odevy oddelene. Knih o strizich je cela rada a ceska serie od p. Kocurkove je pouze kopii nemeckeho systemu Muller&Sohn.

Reaguji na komentář uživatele „je to nemoc“ ohledně pana Kristiana a paní Brigity.. neumím totiž reagovat tam, kde oni psali – komentář vkládám poprvé, tak se na mě nezlobte..
Prosím pěkně, jako psychiatrický pacient (periodická deprese) i jako lékařka vás naléhavě žádám, neurážejte psychiatrické pacienty tím, že špatný vkus a hulvátství zahrnete pod psychiatrickou diagnosu.. To si opravdu nezasloužíme. Děkuji mockrát, jinak peklo i diskuze jsou skvělé, zdravím Adu i její fanoušky. Lea

Jsem už skutečně bábina a našila jsem se na sebe i moje kluky moc a moc, bylo to nutné, v obchodech bylo – však víte, co. Měla jsem krásně malovaný šlapací stroj, kterému později zakoupený elektrický nesahal ani po šlapadlo. Jsem překvapená a ráda, kolik mladších a mladých dnes neváhá nastartovat šicí stroj a něco stvořit. Moc vám, holky, fandím, ať vám to jde a neztrácejte po nutných prvních nezdarech chuť a odvahu. Akorát se přiznám, že jsem šťastná, že mám ty syny a nemusela jsem nikoho žádné ruční práce učit, to by bylo domácího násilí 

S tím učením máte pravdu. Moje máma uměla šít skvěle (dívky se to v té době učily ve škole) a učit šít mne odmítla se slovy, že žena, která všechno umí, se stane otrokem rodiny a nikdo to neocení. Tak jsem začala párat staré věci a podle nich jsem se naučila šít sama.

Nejde o to, být otrokem rodiny. Mám prudší povahu a při takovémto učení lítají „vyňatá“ slova a záhlavce na běžícím pásu. Šicí stroj je v domácnosti potřeba, i když se nešije přímo oblečení. Závěsy, záclony, třeba potahy na polštářky, i na zašívání časem dojde. I to rovné šití se vyplatí dělat pečlivě – našpendlit a nastehovat, jde to pak samo:-)

Obecně všechny ty české učebnice konstrukce nestojí za nic!Vždyt i ty tabulky současných měr a velikostí(například u úspěšných výrobců konfekce)vypadají dnes jinak..Lituji každého studenta,který u nich začíná.Ten než odhalí všechny jejich zákeřnosti,ztratí zbytečně spoustu kreativního času:(

Mám radši starší učebnice konstrukce, které počítají s prsama. Ty high-street míry, podle kterých šije třeba H&M, jsou pro spoustu holek nepoužitelné.

Jo,každá firma má svůj typ modelky,to je jasné.Já ale podle těch školních učebnic,vytvořila vždycky cosi krabicózního,na čemž pak bylo spousta úprav a utahování,aby to chytlo šmrnc
Ale určitě mne zajímá,jaké mají lidé zkušenosti se sklony náramenic,tva­rováním průramků a krokových švů,navolňováním rukávů…?

Paradoxně – když propočítám střih podle knihy Učíme se šít od Cyrusové-Krůtové, tak ho upravuji na postavě minimálně, ale když jsem zkoušela šít podle Burdy, tak mám problém s rameny, oblast pod prsy musím zmenšit a je s tím mnohem víc práce, než když to celé neuměle spočítám a pak aplikuju. Obdobný problém jsem měla i se střihy z Anglie – nepočítali s atletickou mužskou postavou, která má průřez spíš do elipsy, ale s válečkem. Byla jsem pak moc zklamaná.

Já teď taky trošku toho času ztrácím. Rozhodla jsem se ušít si sukni podle vlastní konstrukce. Koupila jsem si „Škola střihů – sukně“, jelikož sešity ze školy použít nemůžu. Učebnici konstrukce jsme na škole nikdy neviděli, takže jsme se museli spoléhat na to, co nám nadiktují učitelky. A přesně jak píšete, v životě mi nikdy nesedělo nic, co bylo podle konstrukce ze sešitu (a to ani nemluvím o předpotopnosti většiny modelů, co po nás chtěli) Říkala jsem si, že jsem asi úplně levá, až konečně podle Burdy se to sako povedlo
Teď tady zkoumám sukni v učebnici paní Kocurkové a nejde mi do hlavy, jak může být v pase přední díl širší než zadní.
A jestli někdo máte zkušenosti s konstrukcí sukně se sníženým pasem, hlavně co se záševků týče, budu ráda za každou radu 

Super článek, nahlodal mě … že bych přešla od obkreslování burda střihů ke konstrukci?

pro: eva
I ten nejlepší střih se musí na konkrétní postavu upravit. Já jsem například drobek, záda tak v polovině výšky průramků mám 34 cm široká. Náramenice nesmí mít moc velký sklon, k objemu boků mám málo v pasu už od dívčího věku, prsa po tatínkovi a tak dále. Kolikrát jsem s rozešitou věcí praštila a vrátila se k ní až za dlouho, nebo taky nikdy, protože to ne a ne sedět.

Škoda že jsem tak hrozně levá, jinak bych si snad tu knihu i sehnala a ušila si pár pseudohistorických šatiček.

Milá Ado, celý blog je príma, ale tenhle článek mne dostal. Jen škoda, že jsme se trochu minuly v čase. Před 20–40 lety bych si mnoho z těch knížek ráda zakoupila a studovala. Tenkrát jsem byla amatérka-začátečnice a s nadšením jsem „šila“ pro sebe a své děti. Teď už hůře vidím, tak s vděčností vozím své nápady a jiné požadavky za svou skvělou švadlenou.
Klobouk dolů, protože tě tyhle kvalitní články musí stát moře času.

Tak tenhle článek mě pobavil. Mám velice tvrdou školu Ing. Velíkové, byla to má třídní na střední. Ne příliš oblíbená a hodně nemoderní. Můj názor se změnil ve chníli, kdy mi teko do bot na vysoké a zjistila jsem, že na odborné předměty se já čtyřkařka nemusím vůbec učit. Hned jdu shánět její technologie, sešity ze střední nějak nepřežily, ale čerpala jsme z nich ještě hodně let po maturitě.

Ahojky vsichni, musim uznat ze jsem z techto stranek unesena. Chtela bych se zeptat, pisi bakalarskou praci na tema „historie odivani od 20 let po soucastnost " a vliv mody na soucastnost. Nevite o nejak dobre litarature? Sic jsem si sehnala jiz nejake knihy, i zde uvedenou " doba turnyry a secese“ a „Ceskou modu od do 1939 a 1940–1970“ ale porad mi prijde ze mam malo. Na internetu je toho sice mnoho, ale pokud vite opravdu o zajimavýych strankach ci literature, nebo dokonce i rady, budu rada. Moc dekuji.

V češtině toho moc nevyšlo, ale na teoretickou část to stačí. Pokud to nemá být pouze kompilace, tak stejně musíš do archívu.

Chybí Vám tam všechny ty úžasné knihy které o módě vydalo a vydává Victoria and Albert Muzeum v Londýně. Jinak Janet Arnold je učitě klasa a jeden z hlavních podkladů pro kostýmní designéry.

Jéé, to burda šití krok za krokem, mám…je to fakt super knížka…Mám ji X let, dostla jsem ji jako dárek, a kamarádka za ni flašku 

Dovoluji si přidat aktuální úlovek z antikvariátu, VÝBORNOU knihu Ireny Kajzrové z r. 1987 – Škola strihov a šitia. Návod na konstrukci základních střihů a jejich využití pro nespočet různých šatů, kabátů atd. Jednoduše a srozumitelně zpracováno. Paráda, pomalu ale jistě se přesouvám od šití „z Burdy“ ke konstrukci vlastních střihů na míru.

Skvělý článek
Ty Dějiny odívání můžu vřele doporučit, mám momentálně půjčený díl Barok a rokoko od profesorky dějin umění a musím říct, že kromě spousty užitečných informací, obrazů a střihů, se ta kniha i dost příjemně čte