@seznam: jako aupair jsem vyjela do zahraničí ještě na střední škole, náklady s tím spojené - lístek na bus, poplatek agentuře atd., - zaplatila babička a já jí to pak vrátila z vydělaných peněz. To už je dostatečná motivace zatnout zuby a leccos překousnout;-) Jinak v zahraniční jsou i jazykovky, které dělají bezplatné kurzy pro cizince, aspoň já si takový tehdy našla, úroveň byla nic moc, uměla jsem tehdy líp, jen jsem měla problém mluvit. ALE, na kurz chodila hromada cizinců, Španělé hlavně a ti člověka brali automaticky na všechny jejich večírky, do hospod a tak, takže člověk nebyl odkázán jen na českou komunitu a musel mluvit anglicky. S Čechy jsem se stýkala taky, přece jen člověk potřeboval nějaké info, jak co chodí a byly to milé holky. Přivydělávala jsem si ještě úklidem pro souseda rodiny, kde jsem hlídala děcka, to taky hodilo nějakou kačku, spousta mých známých, kteří kdy v cizině hlídali, dělala k tomu i pro úklidové firmy.
Já vím, že to není terno a nezaměstnanost je vyšší všude, ale vždycky se dá něco vymyslet.
Jo nevím, co máte za školu a co chcete dělat, ale u toho hlídání a úklidů bych nezůstávala moc dlouho. Tak třeba do doby, než se dost zlepšíte v jazyku a už bych koukala po něčem jiném. Ono se snadno stane, že se člověk zapomene u děcek a uklízení, po 10 letech se vrátí do ČR a nemůže najít práci, protože kromě jazyka nic neumí a uklízet a hlídat děcka už jaksi nechce…
Styl bydlení
@666mahu píše:
@seznam.mih, jedni lidé hledají, jak to půjde, druzí, proč to nejde.;-)
Presne tak! Clovek si musi udelat jasno v tom, co chce (samozrejme v realnych uvahach, ne ve snech - jedna byvala kolegyne chtela jet do Londyna a sbalit tam prince Harryho.. Nerikam, ze je to zcela nerealne, ale jako plan budoucnosti mi to prijde ponekud chabe:-)).
@seznam.mih
Z vasich prispevku se mi zda jasne, ze vy chcete zustat doma, v jistote, v kruhu „svych lidi“, netouzite po dobrodruzstvi, ktere jde ruku v ruce s rizikem a nejistotou… Curlygirl ma pravdu, mela byste si „priznat“, co ve skutecnosti chcete, a netrapit se (a vubec se nezatezovat) uvahami „co by, kdyby“.. Verte mi, budete mnohem spokojenejsi.
@seznam: Odcestování do ciziny je jistě super věc, zkušenost, člověk si vydělá (a nemusí to být zrovna aupair) a naučí se jazyk. Taky nejsem ten typ, co by se do takové zkušenosti hrnul (i když ve finále by se mi tam určitě líbilo, podobný problém mívám i před dovolenou
). Vždyť nemusíte odcestovat, můžete si najít nějaký cíl tady. Vždyť jste mladá, zkuste si najít lepší místo, než je to, co máte. I když teď práce moc není, mám pocit, že Plzeň je jedno z měst, kde se vždycky něco najde. Možností je pracovat i v Praze, kam se dá buď dojíždět (pokud to budoucí plat dovolí), nebo bydlet podobně a za podobné peníze jako v Plzni a vracet se za zázemím do Plzně.
Ale záleží na tom, co sama chcete. Někdo je takový, že mu je práce tak nějak fuk a žije svými blízkými. Někdo zase dobrou práci (a tím nemyslím jen finanční stránku věci), potřebuje. Každopádně mi přijde škoda upíchnout se hned od začátku u pásu.
Olinka napsala mj.: „Ano, ale člověk musí chtít – a nemá povinnost chtít“.
To je pravda, stale plati stare uslovi: „Kdyz se chce, vsechno jde.“. Tedy samozrejme skoro vsechno. Ale to CHCE musi byt skutecne „chci“, nikoli „chci, ale“/„chtela bych, ale“. To druhe totiz zpravidla znamena, ze ja to podvedome nechci, jenom si treba pod tlakem nebo klidne i pozitivnim vzorem okoli myslim, ze „bych mela chtit“/„je spravne, abych taky chtela“.
Pro to, aby byl clovek stastny je tedy dulezite ujasnit si, co SKUTECNE CHCE. A jeste dovetek, taky se mi potvrdilo stare zname: „Davej si pozor na to, co chces, treba se ti to vyplni.“ (a ty nakonec zjistis, ze sis jen myslel, ze to chces).
Doufam, ze jsem se do toho moc nezamotala a je to srozumitelne.:-)
@chinin ano, přesně. Zdá se mi, že tu ještě stále přetrvává nevole k převzetí zodpovědnosti za svůj život. Každý má jinou výchozí situaci a někdo to má v životě jednodušší, ale i přesto každý svého štěstí strůjcem… Lidi taky často nejsou realisti a prahnou po něčem, co je mimo jejich dosah, ať už finančně nebo jakkoli jinak.
Samozřejmě ta aktivita a zodpovědnost za své štěstí není nejjednodušší a nejpohodlnější přístup k životu a vyžaduje to vynaložení energie, uvědomení si, co vlastně člověk chce apod., ale výsledek se dostaví…
@seznam.mih No, vůbec se vám nedivím, já bych au pair taky dělat nechtěla, a kdybych se v mládí byla chystala na delší čas někam do ciziny, tak určitě ne bez přítele. Počítám, že se ještě docela dobře uplatníte i bez takových násilných akcí ![]()
@seznam.mih, @Moir, @mujercita, můžete si sice žít tak, jak chcete, ale teprve poté, co nám vyložíte všechny své důvody, proč nechcete mít tak úžasný život, cestovat, žít v zahraničí, honit kariéru, my to sice nepochopíme, ale rovnou Vám zakážeme si kriticky nahlížet vlastní situaci a postěžovat si.
@Pirek Hihi, tohle občas řeším s bratrem. A ne a ne mu vysvětlit, že radši beru míň za to, co mě baví dělat, a že fakt nezačnu jezdit autem jen proto, abych stihla dělat nějaký „in“ sport ![]()
@seznam.mih ja by som au pair nerobila ani keby to bolo deťom Victorie Beckham. Predstavte si, že Vás buzerujú rozmaznané decká, ich mater a občas aj otec. Navyše musíte u nich bývať a tak ste im odkázaná na milosť a nemilosť. Ja osobne by som asi radšej pitvala ryby na nejakej zaoceánskej lodi, ako au pair. Vobec nemusíte hľadať dovod prečo robiť v anglicku slúžku. Je to moderné, je to cool, ale po návrate Vám udaj v životopise o tom že ste trebárs v Canterbury hlídala 4 deti bude nafigu. Zamestnaváteľovi to bude šum a fuk. O au pair je rovnaký zaujem na trhu práce ako o nevyučené.
@chinin píše:
Olinka napsala mj.: „Ano, ale člověk musí chtít – a nemá povinnost chtít“.To je pravda, stale plati stare uslovi: „Kdyz se chce, vsechno jde.“. Tedy samozrejme skoro vsechno. Ale to CHCE musi byt skutecne „chci“, nikoli „chci, ale“/„chtela bych, ale“. To druhe totiz zpravidla znamena, ze ja to podvedome nechci, jenom si treba pod tlakem nebo klidne i pozitivnim vzorem okoli myslim, ze „bych mela chtit“/„je spravne, abych taky chtela“.
Pro to, aby byl clovek stastny je tedy dulezite ujasnit si, co SKUTECNE CHCE. A jeste dovetek, taky se mi potvrdilo stare zname: „Davej si pozor na to, co chces, treba se ti to vyplni.“ (a ty nakonec zjistis, ze sis jen myslel, ze to chces).
Doufam, ze jsem se do toho moc nezamotala a je to srozumitelne.:-)
Dokonale, ano, to je přesně to
@Pirek no z príspevkov mujercity jasne „čiší“, že nesedí doma. Viď Havana.
Akurát netúži po tom aby cudzím deckám utierala zadok. Cestovať sa dá aj bez honenia kariéry, alebo robenia akejkoľvek práce, za akúkoľvek cenu, hlavne že je to v zahraničí.
@gulietta
Ale kdepak, z brigády plavčíka na Floridě nebo au-pair v Manchesteru u nás všichni zaměstnavatelé padnou na zadek, wow, ona byla v zahraničí! A ještě kdyby byla půl roku na Erasmu třeba ve Vicu! No kdo to dneska má! S tím se Vám otevřou dveře k zářné kariéře, kde si během tří let vyděláte dost na vysněný vlastní dům a do konce života budete jen spokojená, pracovní postup zaručen. Hlavně musíte převzít zodpovědnost za svůj život, nechat přítele přítelem, staré rodiče osamocené, přetrhat přátelské vztahy, několik let i těžce budované. Pak teprve budete moci patřit do klubu žen, naplno využívajících všech možností a zodpovědných a samostatných. Jupí!
@Pirek Přesně tak. Strašně mě vytáčejí tři obraty, co se tady každou chvíli opakují: rezignace, chce to, a to úsloví s těmi důvody, které jsem mimochodem viděla poprvé až tady. Čiší z toho neskutečná arogantní přezíravost, i když to tak možná ani nebylo míněno (doufám, že nebylo).
@Pirek a uchádzať sa budete o prácu žeriavnice v Škoda Plzeň, tam Vám to tak bude platné. Ten plavčík na Floride k tomu aby ste nemala závrate z výšky v žeriave, veď už ste sedela na vysokom mostíku. A tá au pair na to aby ste poprípade mohla hlídať deti šefovi a zvýšiť si tak príjem. A babičke s dedkom budete mať začo kúpiť veniec na hrob.
@gulietta píše:
@Pirek no z príspevkov mujercity jasne „čiší“, že nesedí doma. Viď Havana.Akurát netúži po tom aby cudzím deckám utierala zadok. Cestovať sa dá aj bez honenia kariéry, alebo robenia akejkoľvek práce, za akúkoľvek cenu, hlavne že je to v zahraničí.
Ano, ale například odstěhovat se do ciziny jsem odmítla, ačkoliv to párkrát bylo aktuální. Důvod byl prostý, zkrátka se mi nechtělo.
@mujercita já nikde žádnou aroganci nevidím a myslím, že to tak nebylo míněno nikým…
Možná ty věci nezní hezky, ale tak to prostě v životě chodí. Bez práce nejsou koláče
(ať už doslova nebo přeneseně)
@Curlygirl
Ale víte, že koláče byly původně sváteční mls? Že většinu času se přežívalo na chlebě?
@Curlygirl ale tu to je zmenené na : bez práce v zahraničí nie sú koláče. Vycestujem na rok do Anglicka ako au pair a vrátim sa s dostatočným obnosom na to aby som si kúpila vilu na Barandove.
@Curlygirl Jistě, ale uštvat se můžu i způsobem, který vyhovuje mně a ne většinové představě, jak by se to mělo správně dělat.
Ale ta au-pair je taková nejjednoduší volba, protože má člověk zajištěné bydlení, dostává kapesné a nepotřebuje hned perfektní cizí jazyk. Pak může dělat něco jiného, když se ten jazyk pořádně naučí (což závisí na snaze každé au-pairky).
@Pirek Já si myslím, že tomu „nechci“ všichni rozumí a všichni to akceptují. Mně osobně jde spíš o ten paradox na jedné straně něco chtít (už zas jsme u toho
, ale už nebýt připraven na to, že to z něčeho plyne a co s tím souvisí…
Já osobně tu oroduji za uvědomení si toho, co je pro každého důležité ve všech směrech a pak důsledná aktivita, aby se toho dosáhlo.
Já vím
taky jsem tady a au pair jsem nebyla ani jsem nikde nesbírala jahody na Novém Zélandu
.. já to zahraničí nijak nedoporučovala a vím, že jsou různé cesty k úspěchu…
@gulietta píše:
@Curlygirl ale tu to je zmenené na : bez práce v zahraničí nie sú koláče. Vycestujem na rok do Anglicka ako au pair a vrátim sa s dostatočným obnosom na to aby som si kúpila vilu na Barandove.

