Styl bydlení

Fotoalbum tématu (39) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
Stránka:  « Předchozí 1 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 22 Další »
Mylady2
12413 příspěvků 5.9.12 11:31

@Já První Tak přežít jak píšete se dá více věci;-) jsem spíše pro oddělené pokoje… Mám o dva roky mladšího bráchu a nedokážu si představit, že bych sním do 18 sdílela místnost:-( a on určitě taky ne.
Můj muž má sestru (mladší o 5 let) a jak byl šťastný když v 18 vypadl na VŠ.

kacenka.smile
428 příspěvků 5.9.12 11:31

Já První: Ono je to těžké, když já ráda vstávám brzo a chodím brzo spát, zatímco další dvě naopak chodí spát velmi pozdě a vstávají kolem poledne. Já nemohu spát v horku a páchnoucím vydýchaném vzduchu, ony v zimě v čerstvém vzduchu. S novou spolubydlící se vždycky domluvíme, s bývalými to nešlo. Jenže spolubydlící si můžu vybrat, sourozence ne.

Já jsem velmi společenská, ale mám ráda, když mám svůj koutek, kde můžu mít klid. Nikomu neberu, že mu nevadí spolubydlení v jedné místnosti, ale pro mě je to opravdové peklo.

Pirek
7061 příspěvků 5.9.12 11:35

@Curlygirl
V dnešní době bych naopak samostatné pokoje zakázala :) Děti jsou zalezlé každé ve svém pokoji u svého vlastního počítače a sejdou se akorát na štedrovečerní večeři :)

Ne, vážně si myslím, že třípokojový byt (s kuchyní) pro 4 člennou rodinu stačí, nás takhle bylo nakonec 5+jezevčík :) Ještě generace našich rodičů na tom byla prostorově i hůře, o době začátku 20. století nemluvě. A co, jsme takhle šťastnější?

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.9.12 11:37

@Curlygirl My jsme bydleli s bratrem v hodně malém pokoji a nebyli jsme si blízcí ani zájmy, ani věkem, ani denním režimem, ale vyvázli jsme z toho taky bez újmy, vlastně mě nikdy ani nenapadlo, že bych měla nějak trpět :)
Ale svoje děti bych raději separovala, jde mi na nervy, jak se pořád perou.

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 11:39

@Pirek to máte pravdu, že to takhle u dost rodin vypadá. Taky ještě můžou být každý u svého pc ve společném pokoji, to není rozdíl :-)
No, v té době minulé měli ale lidi úplně jiné nároky na život a jiný životní styl. To se asi nedá srovnávat, ani bydlení ani to, co oni považovali za štěstí a co my teď.

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 11:42

@Pavučinec plyšový když se budou chtít prát, tak asi budou pokračovat a možná se na to budou scházet někde v kuchyni nebo obýváku na neutrální půdě :-)

kacenka.smile
428 příspěvků 5.9.12 11:44

Pirek: 3+1 je ideální byt pro rodinu s jedním dítětem, snesitelné podle dispozice i pro dvě děti. Je tam ta možnost samostatný pokoj zařídit, pokud by byl vyžadován.

Ze zkušeností mojí kamarádky: Nejstarší bratr na střední škole, do noci se musel učit a svítil lampičkou a počítačem. Ona na prvním stupni základní školy chodila spát před devátou a potřebovala se pořádně vyspat. Nejmladší čtyřleté dítě, co se několikrát za noc budilo s křikem a děsy. Výsledek byl takový, že nejstarší se nic nenaučil, kamarádka nevyspala. Ne, tohle bych nikdy nedopustila.

Společné bydlení generací (např. mladí manželé bydleli u jedněch z rodičů) je z mého pohledu to největší zlo. Pro mou matku jedna z nejhorších dob v životě. Já sama žila v dvougeneračním domě s babičkou a prostě to pro mě bylo neúnosné. Určitě se tak dá nějakou chvíli žít, ale musí to chtít obě strany, musí být extrémě tolerantní. Pokud to ale jeden člověk kazí, je to peklo pro všechny zúčastněné.

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.9.12 11:46

@Curlygirl No, oni spolu zatím nejsou, mladší stále bydlí tak nějak po celém bytě a chystám se to vyřešit. Perou se, kdykoliv se potkají, tak mám obavy, že v jednom pokoji by k tomu měli ještě víc příležitostí.
Ale díky téhle diskusi mám nápad - koupím každému jeden počítač a bude klid!

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 11:47

Kde na to lidi berou („na ty domy“)… no např. jdou studovat VŠ, protože chtějí lépe placenou práci, než mají lidi se zákl. vzděláním, pak pracujou, šetřej a případně pak hypo. Nevidím na tom nic neobvyklého.

@seznam.mih píše:
Mě by vážně zajímalo, kde všichni berete na ty domy. Oba Prarodiče žili vždycky v paneláku jako celá rodina. V jednom bytě v paneláku klasickej rozměr 3+1 pět lidí… shodou okolností měli oba stejné uspořádání bytu a stejný počet potomků s rozdílem, že máma má dvě sestry a táta má dva bratry - tedy mojí strejdové a tety. Když sem si doma pípla, že chci mít své soukromí, i když sme bydleli v bytě v blízkosti centra, tak byl zcela průchozí. Na to mi vždycky odvětí naši, že můžu bejt ráda za to, co sme měli a že si mám představit život v jednom pokoji s dalšími sourozenci. takže mě nějak vážně není jasný, kde ty peníze berete na ten dům. A že ste na to šetřeli - na takovej barák se musí šetřit celej život pomalu.Jako já jsem vážně v těhle věcech strácím. Naštěstí nejsem příliš náročná na bydlení si myslím - nejideálnější pro mě by byl balkón, neprůchozí byt, možnost mít zvíře, dobré jádro, nenáročnost. zahradničení není nic pro mě. Jo a přístup k MHD a sídliště bez cikánů. Nebo že bych nakonec byla náročná? :)
Mylady2
12413 příspěvků 5.9.12 11:49

@seznam.mih Lidé pracuji;-) peníze na hmotné statky se získávají prací…;-) nebo třeba dědictvím. I panelákový byt se dá zdědit.

Pirek
7061 příspěvků 5.9.12 11:51

Co se stalo, že to, co lidé zvládali „přežít“ po staletí, dneska už si neumíme ani představit? Pokrok, to jo, máme všechno, co oni si přáli a mnoho navíc, ale jsme šťastní a spokojení? Často chceme ještě více a myslíme si, že na to máme nárok. A že pak budeme už vážně šťastní.

Uměřenost, to je moje heslo. Jsem vážně tak výjimečná, abych měla nárok na vlastní dům s vlastním pokojem, vysoký plat, značkové oblečení a exotické dovolené? A byla bych tak vůbec spokojená? A co na mé nároky říká okolí, kterého se bezprostředně týkají? Nezasahuji tím náhodou do jejich nároků, ne-li základních potřeb?

Teď to vypadá, že jsem staromilec a zpátečník, ale ruku na srdce, přemýšlíte někdy takhle?

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.9.12 11:52

@Pirek Pořád :)

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 11:54

@Pirek to je téměř filozofické zamyšlení, chtěla bych hned odpovědět, ale musím si to nějak promyslet a sesumírovat v hlavě…

kacenka.smile
428 příspěvků 5.9.12 11:58

Pirek: Lidé dříve žili tak, jak nejlépe mohli, stejně jako my teď. Dříve to bylo tak, že všichni žili v jedné světnici s deseti dětmi, později žily dvě rodiny v jednom bytě, dnes je to tak že každá rodina bydlí ve svém bytě. A jestli jsme šťastní? Já třeba ano. Obecně nevím. Byli šťastní naši předci? Nemáme minulost idealizovanou pohádkami, kde rodiče mají kupu dětí, všichni si rozumí, všichni se smějí, všichni milují babičku a ona miluje je? Neříkám, že to tak někde nebylo, ale podle mě je to pohádka a realita byla jiná.

Jinak to s těmi nároky asi nechápu. Nárok na dům, na plat, na oblečení? Vždycky jsem měla za to, že se člověk snaží podle svých možností a vydělané peníze investuje podle svých možností do toho, co chce, takže třeba do toho domu nebo dovolené. Žádný nárok, ale snaha o to si na to vydělat.

Mylady2
12413 příspěvků 5.9.12 12:01

@Pirek ne nepřemýšlím… Přijde mi to hrozné:-( Vy jste se nenarodila jako 8dítě nějaké rodině v Bangladéši…Vy máte možnost svým jednáním a konáním dělat život svému okolí lepší a příjemnější. Ach jo:-(

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 12:02

@Pirek Řídím se heslem, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Z toho si troufám vyvodit, že za předpokladu, že jsem obklopená lidmi podobného smýšlení, tak do jejich nároků negativně nezasahuji.
Co se týče toho, zda si to a ono zasloužím… těžko říci. Obecně si myslím, že každý, kdo poctivě pracuje by si měl zasloužit pohodlný a komfortní život (ale tady je problém diametrálních rozdílů v ohodnocení různých profesí a taky v tom, co kdo považuje za standard). Dál si taky začínám myslet, že tohle vše je otázkou trhu, poptávka – nabídka. Prostě když někdo někoho zaměstná za vysoký plat, neměl by se ten zaměstnaný trápit a pochybovat o sobě v tom smyslu, zda si to zaslouží. Kdyby ne, zaměstnavatel se ho zbaví a bude to vyřešeno.
Samozřejmě žijeme v blahobytu jak ve srovnání s dobami minulými tak třeba s rozvojovými zeměmi. Je na morálce a pocitu zodpovědnosti každého z nás, jak se k tomu postaví a jestli třeba něco taky dá zpátky.

Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.9.12 12:02

@kacenka.smile No, spíš je asi potíž v tom, že si spousta lidí myslí, že na určité statky mají nějaký nárok - i ti, kteří si na to prostě nevydělají. A že málo lidí uvažuje jako maminka Káji Maříka „jenom kam peřina stačí“.

Mylady2
12413 příspěvků 5.9.12 12:04

@kacenka.smile Souhlasím;-) to co psala Pirek mě vylekalo…

kacenka.smile
428 příspěvků 5.9.12 12:06

Pavučinec plyšový: Já možná v tomto směru uvažuji trochu naivně: chci hezky bydlet? Musím vystudovat (resp. mít dobré postavení na trh práce, vím, že studia samotná nic neznamenají) a najít dobrou práci, vydělat a našetřit na bydlení. Chci jet na dovolenou? Vydělat a našetřit., atd… Pak mě vždy a znovu překvapí, když to někdo považuje za svůj nárok, když někdo očekává, že to prostě dostane.

Adivey
182 příspěvků 5.9.12 12:09
@Pirek píše:
Dobré rodinné vztahy a ani soukromí neodvisí od počtu pokojů.

S tím ale také souhlasím.
U nás s bráchou nešlo jen o otevřené okno samozřejmě. Ale je pravda, že vycházet jsme spolu začali až poté, co jsem se odstěhovala a vídáme se jen občas (jednou týdně, ne jen na Vánoce).
Na koleji jsem taky byla 3 roky a pokaždé s jinýma holkama a to mi nikdy sebemenší problémy nečinilo..

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 12:10

Přesně tak… to ale spoustě lidem nedochází, že za tím je nějaká práce, vydaná energie a často i odříkání.
Co mně ale hodně trápí, je existence profesí, které tuto šanci nedávají - typicky vědci a lékaři (především mladí po škole před atestacemi)

@kacenka.smile píše:
Pavučinec plyšový: Já možná v tomto směru uvažuji trochu naivně: chci hezky bydlet? Musím vystudovat (resp. mít dobré postavení na trh práce, vím, že studia samotná nic neznamenají) a najít dobrou práci, vydělat a našetřit na bydlení. Chci jet na dovolenou? Vydělat a našetřit., atd… Pak mě vždy a znovu překvapí, když to někdo považuje za svůj nárok, když někdo očekává, že to prostě dostane.
Pavučinec plyšový
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 5.9.12 12:18

@Curlygirl To mě tedy vůbec netrápí. Každý má možnost volby a asi i každý ví, v čem jsou peníze a v čem spíš jen uspokojení z práce.

Curlygirl
1901 příspěvků 5.9.12 12:21

@Pavučinec plyšový to ano, to máte pravdu, vědí do čeho jdou. I přes to by si to ale dle mého zasloužili (vzhledem k povaze práce a významu pro společnost) a stát by se o to měl postarat, i když o to oni třeba ani moc nestojí a jde jim jen o dobro věci, což dělá jejich práci ještě víc chvályhodou.

Judith11
1171 příspěvků 5.9.12 13:03
@Pirek píše:
Co se stalo, že to, co lidé zvládali „přežít“ po staletí, dneska už si neumíme ani představit? Pokrok, to jo, máme všechno, co oni si přáli a mnoho navíc, ale jsme šťastní a spokojení? Často chceme ještě více a myslíme si, že na to máme nárok. A že pak budeme už vážně šťastní.

Uměřenost, to je moje heslo. Jsem vážně tak výjimečná, abych měla nárok na vlastní dům s vlastním pokojem, vysoký plat, značkové oblečení a exotické dovolené? A byla bych tak vůbec spokojená? A co na mé nároky říká okolí, kterého se bezprostředně týkají? Nezasahuji tím náhodou do jejich nároků, ne-li základních potřeb?

Teď to vypadá, že jsem staromilec a zpátečník, ale ruku na srdce, přemýšlíte někdy takhle?

Naprosto dokonale vyjádřené. A nejpodstatnější věta je tato: „A že pak budeme už
vážně šťastní“.

To je přesné, na konci té věty by měl být otazník a pokud by tam byl, odpovím „ne, tohle nám rozhodně štěstí nezaručí“.

Jenže celé je to skutečně filozoficky postavené, ale pokud bych si měla odpovědět pak mě neudělalo více šťastnou lepší bydlení, lepší zařízení domu, lepší poloha kde bydlím. Ne, neudělalo - z toho opravdu štěstí neplyne. Jenže pokud na to všechno nebudu mít finance a budu po tom toužit, pak budu bytostně přesvědčená o tom, že mě to šťastnou udělá. Takže konečná odpověď je NE, ale vím to, až to mám…asi tak.

Judith11
1171 příspěvků 5.9.12 13:27
@seznam.mih píše:
Mě by vážně zajímalo, kde všichni berete na ty domy. Oba Prarodiče žili vždycky v paneláku jako celá rodina. V jednom bytě v paneláku klasickej rozměr 3+1 pět lidí… shodou okolností měli oba stejné uspořádání bytu a stejný počet potomků s rozdílem, že máma má dvě sestry a táta má dva bratry - tedy mojí strejdové a tety. Když sem si doma pípla, že chci mít své soukromí, i když sme bydleli v bytě v blízkosti centra, tak byl zcela průchozí. Na to mi vždycky odvětí naši, že můžu bejt ráda za to, co sme měli a že si mám představit život v jednom pokoji s dalšími sourozenci. takže mě nějak vážně není jasný, kde ty peníze berete na ten dům. A že ste na to šetřeli - na takovej barák se musí šetřit celej život pomalu.Jako já jsem vážně v těhle věcech strácím. Naštěstí nejsem příliš náročná na bydlení si myslím - nejideálnější pro mě by byl balkón, neprůchozí byt, možnost mít zvíře, dobré jádro, nenáročnost. zahradničení není nic pro mě. Jo a přístup k MHD a sídliště bez cikánů. Nebo že bych nakonec byla náročná? :)

Já vám musím napsat, že se mně vždycky líbí vaše příspěvky. Opravdu, strašně se mně líbí, že si na nic nehrajete, píšete tak, „jak vám zobák (klávesnice) narostl“, jste naprosto přirozená a co víc- já vám to fakt věřím.:-)
To byla osobní vsuvka - a k tomu dotazu.

No, ono to není zase tak složité. Hodně vyplývá z minulosti - buď máte nějaké zázemí od rodičů, prarodičů, kteří už v životě něco vybudovali nebo se prostě sakra snažíte sama. Jenže musíte mít tu motivaci a chtít (teď nerozebírejme důsledky toho chtění a snažení). A pak dokážete leccos. Buď snáze nebo za cenu velkého odříkání. Ale zvládnout se to dá, samozřejmě s pomocí hypotéky nebo nějakých jiných úvěrů.

Já měla třeba motivaci takovou, že jsem v domě vyrůstala. Pro mě byl byt docela hrůza- krom krátké doby čisté mladistvé euforie. Pak jsem si začala uvědomovat ty „nedostatky“. Dávám to do úvozovek proto, že to, co pro mě byl nedostatek, jinému vůbec nemuselo vadit. Můj nedostatek byl ten omezený životní prostor, zjednodušeně řečeno to, že zavřu dveře od bytu a už nejsem „ve svém“. To, že popelnice nestojí na „mém“ území:-) Já vím, že se to zdá nejspíš směšné, ale pochopí to ten, kdo bydlí ve svém - v domě.
Toto vše nejspíš pramení z nějakých kořenů, rodinných zvyklostí atd. Takže jsem automaticky usilovala o to, co z mého úhlu pohledu bylo „to správné“. To byla moje motivace.

A k tomu bydlení obecně- někdo tady trefně psal, že soudit bydlení někoho jiného-jakékoliv bydlení, ať už je to panelák, byt v novostavbě, činžáku, ve městě, v sídlišti, domek v satelitu…není správné. A já s tím naprosto souhlasím, a to nejenom z nějakých „hlubokých morálních“ důvodů, ale i - a to velmi prozaicky- proto, že během života má člověk různé preference, prochází spoustou životních údobí, kdy se jeho potřeby výrazně mění a mohou se naprosto lišit od toho, co chtěl ve 20-ti letech, pak ve středním věku a na stáří.

To, co jednu chvíli stačilo, nestačí v momentě rodinného života atd. - a na stáří je pak všechno úplně jinak.
V 18-ti jsem se chtěla pohybovat nejlépe ve středu města, ve středu dění, blízko kultury (a nejenom té opravdové kultury), ve 30-ti jsem naopak cítila potřebu být ve větším klidu, v nějaké okrajovější, klidné části, s větším prostorem kvůli dětem…a tak to může pokračovat.

Hm, v podstatě se tady pinožíme celý život za nějakým cílem, s jasným přesvědčením (v daný moment), že je to správně. A pak až (snad) zmoudříme, si položíme tu otázku, která už padla „jestli nás to učiní šťastnými“.

No, teď jsem vám nejspíš jen zamotala hlavu.:-)

Stránka:  « Předchozí 1 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 22 Další »
Váš příspěvek

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Články z Expres.cz

Rodí se další legenda: Mikolas jde ve stopách Gotta, z Eurovize má větší šance

Zpěvák Mikolas Josef (22) se postaral o neuvěřitelný úspěch. Ve světové...

Pražský fenomén beer bikes: Stížnosti se množí ze všech stran, policie je bezradná

Beer bike neboli pivní kolo jistě už alespoň jednou spatřil každý, kdo...

Poslední článek:
Sweater weather – outfity se svetry v hlavní roli

Autor: Redakce

Podzim je zvláštní roční období, které vyvolává silné emoce – buď... Celý článek