Skleněnka

10.09.11 | autor Ada

Dneska si dáme oddechové, nemódní téma. Nemáte-li to daleko do Tišnova a máte zítra čas, můžete se ještě zajít podívat na Skleněný maraton (v neděli trvá od 11 do 15 hodin). Není to žádná obrakce, ale uvidíte výrobu foukaných figurek a figurek z taženého skla, malování váz, zdobení vánočních ozdob, sestavování vitráží, broušení a rytí skla, práci u sklářské pece a jako bonus ruční výrobu dřevěné formy na foukané sklo. Je to velmi zajímavé pokoukání pro každého, kdo má rád sklo a řemeslo vůbec.

Váza s outloněm vybrušovaným do barevné vrstvy (od výtvarnice Zdeny Doupové):

Okatá poloopička kouká ze své vázy na vedle stojící tradiční dílo:

Ne každý má sklo zdobené technikou vysokého smaltu rád; současný design je přece jen někde jinde. Tradiční české malované výrobky jsou ovšem známé po celém světě a starožitné kousky (technika vysokého smaltu má počátky už v polovině 18. století) jsou ceněným sběratelským artiklem.

Výroba je poměrně složitá. Na sklo se nejprve nanáší zlato, pak se vytvářejí plastické kytičky, poté se malují další prvky (většinou také reliéfní - lístečky, zlaté arabesky) nebo se barví to, co bylo původně bílé. V průběhu práce se výrobek několikrát vypaluje, protože barvy jsou smaltové. Na fotce je trochu vidět, jak jsou bílé kytičky a lístky před vypálením matné.

Jak se to udělá, aby se vánoční ozdoba třpytila? Stačí trochu lepidla...

...a pak hrábnout do krabice se zlatým prachem a pocukrovat. Třpytily se nejen ozdoby, ale i paní, která malování předváděla, čímž mi připomněla prázdniny u babičky: ve vsi byl podnik na výrobu vánočních ozdob, ze kterého vždycky odpoledne vycházely zaměstnankyně s natrvalenými účesy prosypanými zlatem či stříbrem.

Brusičky skla předváděly tradiční broušení...

...i rytí drobnějších dekorů.

Ryté sklo je velmi náročné na přesnost a umělecký cit, je proto poměrně drahé. Uznejte ovšem, že je to krása.

Neméně piplavá je práce na vitrážové lampě. Jednotlivé kousíčky, vyřezané a zabroušené do správného tvaru, se obalují měděným páskem a pak spojují cínem.

Okno se dělá jinak: díly se zasazují do olova a potom se cínuje. Snad to Evropská unie kvůli tomu olovu nezakáže.

Při výrobě figurek z taženého skla se zahřejete, hořák po pár hodinkách provozu vytopil celou velkou místnost, kde se výroba předváděla. Z té tmavě červené brambůrky bude ježek - na fotce sklářka právě natavuje první bodlinu z druhé skleněné tyčinky.

Hotové figurky byly vystavené všude kolem.

Foukané sklo má elegantnější tvary, ale je křehčí. Vyrábí se podobně, jen se místo tyčinek pracuje s trubičkami, aby bylo možné skleněné tvary nafukovat.

Pánové u pece pracovali s většími kusy. Z tohoto rozžhaveného kusu se postupně stal velký koník. V potu tváře - od pece to zatraceně sálalo.

Na závěr by Peklo rádo podotklo, že nikdo nepřišel v rejoickách a dostavily se i ženy v šatech, jak se na pohodovou pozdně letní akci sluší a patří :)

Líbil se vám článek?

Témata článku

 Váš příspěvek
 
Lily  10.09.11 23:07

nadhera! skoda, ze som daleko :)

 
Pája  10.09.11 23:14

to je super ado, že máš vícero zájmů a tvé znalosti se neomezují jen na módu a šití, ale myslím, že tohle sem nepatří… jasně, na svůj blog můžeš psát, co chceš, ale… :/

 
Jancicka  10.09.11 23:24

Patří – Nepatří. Je to mile pozitivní. Ráda jsem si to přečetla.

 
Katka  10.09.11 23:24

Kdysi jako dítě jsem s mámou jezdily každé léto pro sklo do sklárny v Tasicích (bohužel už je zrušená..), kde jsem viděla i výrobu skla a jednou jsem navštívila i výrobnu vánočních ozdob, kde jsme dostaly zdarma několik krabic nepovedených ozdob (já bych je ale od těch povedených nepoznala:)).
Na oboje velmi ráda vzpomínám:))

 
Frankie
213 příspěvků 10.09.11 23:46

,

Příspěvek upraven 12.11.12 v 14:11

 
bára  11.09.11 00:58

Miluju barevný sklo. Ve starých dveřích, v kostelních oknech a tak… v kombinaci se světlem ta nejkrásnější věc.

 
Anita  11.09.11 04:32

Ado, doporučila jsi zase fajn věc. Dneska jsem tam taky byla se podívat (mimochodem dle fotek jsme tu byly ve stejnou dobu) a bylo to fajn zpestření soboty. Takže i když to není příspěvek o módě, hodí se to! :)

 
Malatí d.d.  11.09.11 07:28

Díky za pár ukázek poctivého řemesla. Potěšilo :-)

 
Samantha  11.09.11 09:12

Kouzelné, skutečná ukázka povedené řemeslné práce. Nejvíce jsem si zamilovla tu lampu ze skla. Je opravdu nádherná.

 
Simi  11.09.11 09:47

Kolik stála ta váza s opičkou?

 
Alena Čechová  11.09.11 10:00

Miluju vitráže! Vitrážové okno dokáže udělat z domu barevnou hudbu, pro mne osobně je to zdroj velkého potěšení.
Několik pozlacených váz s těmi kytičkami má moje matka, nikdy jsem na ně nesměla sahat, což mi nevadilo, protože tohle fakt považuju za vrchol hnusu. Nemám ráda ani broušené sklo. Stejně je zajímavé, jak se ten vkus mění.

 
MP Jezinka
101 příspěvků 11.09.11 11:00

Osobně mi malované vázy (zlacené s kytičkami apod.) přijdou nevkusné, ačkoliv uznávám, že je to velice pracné a náročné na výrobu.
Co se týče broušeného skla, nejvíc mne oslovilo toto:
http://www.moser-glass.com/…lomat-25400/
Pro mne je to příliš drahé, ale třeba to pořídím po jednotlivých kusech. Kdo jste něco takového zdědil po rodičích nebo prarodičích, závidím vám! :-)

 
MP Jezinka
101 příspěvků 11.09.11 11:01

K mému linku pro jistotu přidám upřesnění, myslím tím verzi bez zlaceného okraje.

 
TheZdenyk  11.09.11 11:55

Sklo miluju. Ne zrovna vázy a skleničky,ale figurky a skleněné zvonečky.Sama si je nekupuju,ale ukazuju doma,co chci jako dárek.To potěší dvakrát a každý kousek mám spojený s určitou osobou.Škoda,že na zmíněnou akci to mám trochu z ruky.Dívat se na šikovné lidi je velmi milé a uklidňující.Alespoň já zapomenu na všechno kolem a jen žasnu.

 
Sima  11.09.11 11:56

Pocházím z novoborska, kde se sklem živila a stále živí snad polovina populace v aktivním věku. Dědeček byl mistrem na vysoký smalt a ač Němec a po válce chtěl sám odejít, pro jeho um ho nepustili a zůstal v Sudetech. Dělal to celý život a já jsem ty jeho kytičky a kudrlinky milovala.
Do bytu bych si to teď nedala, ale jen pohled na tu fotku mě dojal. Sklo je úžasný materiál. Nádherné věci vytvářel třeba Jan Fišar, který před nedávnem zemřel: http://jan.fisar.net/…-collection/

 
Helena  11.09.11 12:44

Nádhera, vždycky se mi moc líbilo, když někdo ovládal dobře řemeslo. Stejně jako jsem se jako malá ráda dívala na pořad Za svědky minulosti, i dnes si užívám každé chvilky, kdy můžu sledovat rukodělnou práci s materiály jako je sklo nebo dřevo i jiné. Škoda, že jsem tuhle akci propásla.

 
Nadja  11.09.11 12:59

pri všetkej úcte jediné čo ma napadá je gýč. Niekedy celkom zaujímavý, ale stále gýč

 
Edie  11.09.11 13:03

Jako dítě jsem skleněné figurky milovala, než mně okolí vštípilo názor, že jde o kýč. V Brně u vl. nádraží v podchodu vždy býval (možná ještě je) obchod s těmito skleněnými výrobky (vůbec mezi ty vietnamce nezapadal), vždy jsem se těšila, jak kouknu do výlohy. Pro dnešní home styl jsou kýčem, ale nemůžu si pomoci a miluju je pořád:-)

 
Jan!cka  11.09.11 13:35

Jééé, já chci toho motýlka, je dokonalej!

 
Kik  11.09.11 13:38

Doporučená literatura:
Kulka, Tomáš: Umění a kýč

 
seznam.mih  11.09.11 13:51

Ty skleněné figurky jsou fakt krásné. Na vázy jsem nikdy moc nebyla a ani jsem nikdy nijak moc nebyla na takovej dekorační styl. Ale ty figurky jsou vskutku boží :)

 
Baru  11.09.11 13:58

My s přítelem jsme dostali k vánocům dvě krásné foukané labutě  – ozdobu na stromeček. A na vitrážové okénko šetříme :)

 
XY  11.09.11 14:02

Skleněný figurky se mi taky líbí, ale přece jen radši tady čtu články o oblékání

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 11.09.11 14:05

Simi: u vázy nebyla cena, nepodařilo se mi ani vygooglovat autorku :( Ale jestli máš zájem, tak tam zavolej, určitě by ti to řekli.

Na figurky a předváděčku jejich výroby se lze do Skleněnky podívat každou sobotu (od května do září). Jinak Skleněný maraton by se měl každý rok opakovat (tohle byl první ročník, tak snad…), takže koho zajímá to ostatní, může si počkat.
Figurky nejsou žádné vysoké umění, ale můžu doporučit jako koníček – dá se to dělat i v bytě. Akorát nevím, co potom s těmi výrobky – asi skladovat na půdu do krabice, vnoučata z nich budou jednou mít radost :)

 
Lea  11.09.11 14:07

Miluju Tiffany lampy, ty jsou překrásné, ale na zlacené vázičky, plameňáky a podobné věci si moc nepotrpím. Stačí co jsme podědili po babičce…

 
Lessss  11.09.11 14:08

Máme doma několik vitrážových oken, nádherných. Jsou vsazená ve starých zrenovovaných dveřích, kontrast starého tmavého (desetiletími omláceného) dřeva a barevné vitráže je úžasný…

 
hranatá kočka  11.09.11 14:37

lapače prachu – první, co mě napadlo

 
Ani  11.09.11 14:53

Dobře odvedené řemeslo s uměleckou hodnotou nemůže být nikdy kýč. Může být z módy, to bezesporu, ale nemůže být kýč.
Zvířátka jsou trochu nepraktická, ale doporučuju vinuté korálky. Jejich tvůrkyně patří zrovna mezi tu úzkou skupinu lidí, ke kterým mám na fleru úctu.

 
Panenka  11.09.11 15:01

Je to kýč, ale milej :-) P.S.: Kdo nemá rád kýč, nemá rád lidi :-D

 
Trillien  11.09.11 15:14

Proc davate Nadje minusy za to, ze napsala, ze je to pri vsi ucte kyc? Neni nahodou kyc casto predmetem kritiky prave na techto strankach? Kdyz muze Ada kritizovat, tak proc my ne? Tohle neni mysleno nijak zle prece.

 
Lara  11.09.11 15:17

Panenka: Nemám ráda lidi a nestydím se za to :D Ale kýč někdy jo, když se to tak bere. Jako roztomilá libůstka. A není toho moc.

 
holka  11.09.11 15:22

Mě tedy fascinuje ta cedulka u vázy s outloněm. Z druhé strany je nejspíš nákupní seznam…

 
seznam.mih  11.09.11 15:54

No nevím, co si pod pojmem kýč představíte vy. tak jsem koukla na tetičku Wiki.

Jako kýč (nejspíše z německého Kitsch[1]) jsou v umění označována díla, která jsou příliš okázalá, rušivá, triviální nebo „laciná“. Jedná se také o laciné napodobeniny a nekvalitní ztvárnění určitých témat.

Akorát se mi ty figurky nezdají jako nekvalitně zpracovaný. A kýč je subjektivní pojem. Takže proč by se mi nemohl líbit kýč? :)

 
A.C.  11.09.11 15:57

To bude vzkaz… Zdenko, až dobrousíš outloně, nezapomeň koupit mlíko! :)

Modré (zelené, červené) vázy zdobené zlatem a kytkami se mi nelíbí a nelíbily, ač jsem tím byla od dětství obklopena, ujíždí na tom půlka příbuzenstva.
Ale některé broušené sklo bych brala hned, skleněné figurky mě neuráží a ty ryté tabule skla! Ach!

 
TheZdenyk  11.09.11 16:20

Tak debata co je a co není kýč mne baví.Hodně se o tom mluví a podle mého názoru mistrně odvedená práce nemůže být nikdy kýč,ať je výsledkem třeba trpaslík na zahradu.Zrovna nedávno jsem kamarádce říkala,že bych jednou chtěla zahradu a na ní jednoho trpaslíka.Podmínkou je,že bude kvalitní ne ta umělotina z tržnice.A bude na něm vidět,že ho někdo(třeba můj manžel)dělal opravdu se smyslem pro nadsázku a humor.A vesele bych se dívala,koho to bude pobuřovat a kdo se pobaví a zasměje.

 
Karolina  11.09.11 16:53

Pro me naprosty paradox – tolik narocne rucni prace a vysledkem totalne kycovita hruza.

 
Klára  11.09.11 17:11

Příjemné pokoukání už proto, že si můj bratránek vzal dceru paní majitelky, stáli u vchodu a prodávali lístky. Svatbu měli před pár měsíci přímo v areálu a byla nádherná. Takže mě potěší, že i taková akce najde v pekle své místo. Potěšilo mě to! P.S A příště přijďte všichni.

 
Ani  11.09.11 17:15

Ještě to rozvedu. Možná může být kýč nějaké jednodušší zvířatko. Ale ne ta rybičková kompozice, protože má nespornou uměleckou hodnotu. A už vůbec ne barevná smaltovaná váza, je to tradiční, takže možná trochu okoukané, ale stále obdivuhodné. Jasně, že dneska nejsou výrazně barevné věci in, v trendu jsou jednoduché čisté a elegantní designy, ale zkuste povědět starým číňanům, japoncům, římanům apod., že jejich umění bylo moc barevné a proto kýčovité.

 
Georgina  11.09.11 17:48

Také máme v rodině skláře brusiče a také příslušná sklárna už zanikla. Broušené a smaltované sklo už nikoho nebere, to je pochopitelné, ale zánik tradičního řemesla tolik pro české země typického, je opravdu škoda. Tak jako jsou například omezené vzory na pravých perských kobercích, je omezený vzorník používaných výbrusů, daný tradicí a výrobními postupy.

Kýčovitost je trochu daná zajetými postupy, zvířátka i broušení dělají všichni autoři stejně, v podstatě neexistuje vlastní rukopis. Navíc oblost a baculatost zvířátek i broušených motivů je daná postupem, ohýbáním kulatých tyčinek (bez doteku rukou!) a profilem brusného kotouče u broušených ptáčků. Takže to není kýčovitý záměr, ale vlastnost použitých postupů.

Jak tedy používat broušené sklo? V rodině se nám ho dost vyskytuje, většina kousků, jako pracholapy ve vitrínách, u babičky v obýváku to vypadá trochu jako výstava na zámku, akorát ten nábytek moc neladí… Smysl dávají broušené skleničky, na nožičce nebo panákové, ne na běžné popíjení, ale na opravdu slavnostní přípitek, opravdu dodávají atmosféru a i jako dítě jsem vnímala rozdíl, když se na něčí narozeniny ťukalo broušenou skleničkou, nebo obyčejnou hladkou. takováhle mísa/tác se dá použít na cukroví, s pocukrováním výbrus vyloženě ladí ;) jenže to chce drobné a úhledné kousky, u nás se dělají vanilkové rohlíčky z formičky http://img0.odklepnuto.cz/…hive/316531/ asi takové a vypadají o dvě třídy sofistikovaněji než obvyklé v ruce válené rohle.

 
Janiiiv  11.09.11 17:54

Naše máti pracovala od 15 let v malírně, kde se dělaly podobné kusy, jako jsou ty velké modré vázy. Začínala balením krabic, v 19 porodila sestru, ve 30 mě a když jsem byla školkový špunt, dodělávala si večerní školou výuční list na malířku skla a keramiky. Máme podobných kusů (hlavně tzv. čajáků) krabice, co kus, to originál. Bohužel malírnu už před lety zavřeli, nebyla práce :( Doteď miluju vůni terpentýnu.

 
baconeba  11.09.11 18:25

Je zajímavé, že figurky a vysoký smalt tu za kýč označuje kde kdo. A co ty vitrážové lampy a výplně  – v poplastovaných dveřích v paneláku … ej nádhera

 
Iva  11.09.11 18:30

To jsem nečekala, že na Módním pekle najdu článek o skle! Vrním blahem :).

 
Karolina  11.09.11 18:31

Kdyz jsem mluvila tady o tom kyci, ani by me nenapadlo srovnavat to napr. se starym cinskym umenim…

 
Lessss  11.09.11 19:34

baconeba: Psala jsem, že máme doma vitrážové dveře – pochopitelně nikoli v paneláku.
Věřím, že existují domy, do kterých se ručně zpracované sklo nehodí, ale vy věřte, že existují i domy, kam se hodí a přesto nepůsobí jako kýč.

 
Leni  11.09.11 19:36

Tak vysoké umění to není, ale je to tradiční, dobře zvládnuté řemeslo, které samo o sobě neurazí, stejně jako se nikdo nepodivuje nad tradičním krojem, že to není ót kutýr :). Kýčem se však snadno může stát, třeba ta smaltovaná váza – když jí bez vkusu a ladu umístím do „skleníku“ v panelákovém krcálku…

 
Ido  11.09.11 19:37

Taky si myslím, že když budete broušené sklo používat a né na něj jen koukat ve vitríně a utírat z něj prach, přijdete mu na chuť. když se do takové skleničky naleje červené víno a kouknete se přes ní do světla…já vím, kýč, ale já to miluju!
Broušené nebo barevné skleněné tabulky ve dveřích starých chalup a bytů miluju taky! vždycky mě to zaujme a potěší, že to vydrželo.
A nejvíc mě dojal outloň, byl to můj nejoblíbenější plyšák z dětství, ta váza už je ale moc :)

 
monicka
375 příspěvků 11.09.11 20:54

Když jsem byla malá, babička měla těch smaltovaných modrých váz ve vitríně za sklem spoustu. Měla jsem zakázáno se k nim byť jen přiblížit, takže samozřejmě jsem, vždycky když nikdo nebyl kolem, vitrínu otevřela a vázy jsem vytahala ven. Je asi jen zázrak, že jsem žádnou nerozbila :)

 
InTheMiddle  11.09.11 21:03

Ada: kam se skleněnými figurkami po nocích coby hobby vinutými? Na fler přece…

 
Nikola  11.09.11 21:04

na svk je muzeum gycu…odporucam je tam velmi mily pan ktory vas prevedie a vsetko porozprava aj s pribehom:)

 
baconeba  11.09.11 21:13

Lessss: já s tím nemám problém, takové interiery také znám, ale špendlíčkem takový hrabat. Bohužel při pohledu na jakýkoliv realitní server je vidět, že je mnohonásobně víc těch, kde vyzní jako kýč i to, co by samo o sobě kýčem není

 
Panenka  11.09.11 21:25

Asi jsem se zamilovala.....do té luční kobylky :-D

 
FoxInTheBox  11.09.11 21:46

Nikola – co nebo kde je svk?

 
sasa  11.09.11 21:49

Fox: to je skratka pre Slovensko

 
sasa  11.09.11 21:49

konkretne v Kremnici: http://www.gyc.sk/…ea-gyca.html

 
FoxInTheBox  11.09.11 21:53

Tak to jsem ještě neslyšela! díky moc :)

 
Kik  11.09.11 23:03

… krasne memento o sevcich, kteri by se meli drzet sveho kopyta – jako celek. Remeslnici, pisatele, komentatori s nepodlozenymi nazory, ktere vydavaji za fakta se vseobecnou platnosti, nebo ti, kteri cituji wiki (!) jako verohodny zdroj pro argumentaci.

Adinych clanku k tematu, predevsim vyvoj mody, remeslne zpracovani textilnich vyrobku, krejcovske remeslo jako takove nebo pohledy na tematicke okruhy jsou velmi cenne, precizni a ojedinele. Ale tento clanek ukazuje proc je lepe drzet tematicky okruh clanku v oblastech, kde clovek stoji na pevnych nohou, protoze treba pro mne prestiz autora clankem jako je tento lehce klesa. Outlon je sice roztomily, ale v modnim stylingu si radeji necham poradit od osoby, jejiz vkus lze povazovat za klasicky a konsistentni ve vsech oblastech vizualni kultury.

 
InTheMiddle  11.09.11 23:09

Kik, absolutní souhlas (palec nahoru mi nestačí).

 
Anka F.  11.09.11 23:13

Sklo je nádherný výtvarný materiál. Jeho optické možnosti, barevnost, tvárnost, magický vznik v ohni…

Příjemné čtení, pěkná inspirace na příšti rok.

PS to Nadja: a víte jaký to je kýč, když vznik takových (i jiných děl) sledujete na živo v Benátkách (přesněji na Muranu) ? :-)

 
Kik  11.09.11 23:27

InTheMiddle: ja se sebou nikoliv :-) Opravuji nevhodne a nespravne zvolene vyrazivo v danem prispevku: nemela jsem pouzit vyraz „vkus“, protoze vkus zrovna je terminem se subjektivnimi kriterii; mozna snad „vzdelani“, bez jakekoli urazky? Adiny prakticke rady a technologicke poznatky velmi ocenuju, protoze tomu bezpochyby rozumi, jakkoli je evidentni, ze vkus ma svuj a ne vzdy se v nem s kazdym ctenarem shodne. Znakem pricetnosti ctenarstva pak je umet rozlisit tyhle dve polohy a ne jen zbesile palcovat nahoru a dolu ciste podle toho, ze me treba nekdo stve. Kdyby se jednalo o clanek oborovy a byly zde nafoceny ekvivalenty techto predmetu z textilni branze, clanek by musel vypadat jinak, neverim, ze ne :-)

Co je a co neni kyc nemuze byt predmetem dohadu; to, ze se nekomu neco „libi“ predmet neosvobozuje od „kycovitosti“, ba naopak cini toho, kdo objekt prijima, vice zranitelnymu k tomu objekt jako kyc „neodhalit“. Ten Kulka je na tohle opravdu uzitecne cteni.

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 11.09.11 23:32

Jestli mi ještě někdo chcete napsat, jak bych měla dělat svůj blog, tak sem s tím, ať to sfouknem najednou.

Jenom si, prosím vás, pro jistotu ještě jednou přečtěte, co je v něm napsáno, poněvadž si nejsem vědoma, že bych v něm psala nějaký NÁZOR na řemeslné a estetické kvality prezentovaných výrobků (kromě toho, že se mi líbí ryté sklo s ptáčky). Článek je pouhá (foto)reportáž.

Kik, tvůj názor je tak seriózní, až mě z toho bolí v krku, ale zajímalo by mě, čím jsem si poškodila prestiž a čím jsem dala najevo, že nemám konzistentní vkus – budeme-li se držet obsahu článku a ne toho, co tam někdo vyčetl mezi řádky?

 
Iloveglass  11.09.11 23:32

Kik, InTheMiddle: ach, tak hořké zklamání – Ada není upjatý historik umění, který uctívá jen ikony sklářských géniů Libenského a Brychtové! Ach, ach!
Proč jenom ztrácíme čas na blogu autorky s tak NEKONZISTENTNÍMI názory v oblasti VIZUÁLNÍ kultury?
Taková nevýhra!

 
TheZdenyk  11.09.11 23:43

Některé hodnotící články mi hodně připomínají názor pana Knížáka jak vést galerii.Co se mi nelíbí tam nepatří,to není velké umění,ale kýč!!Co na tom,že spoustu uměleckých kritiků to hodnotí jinak.Adin článek jen ukazoval krásu skla v různých podobách.Nikterak sklo nehodnotila a ani asi hodnotit nechtěla.Jen ukázala jeho různorodou krásu a doporučila stejně nadšeným lidem návštěvu.

 
Kik  11.09.11 23:46

Ada: ja tedy doufam, ze z toho nevychazi, ze ti cokoli doporucuju. Pouhe zverejneni toho nebohyho outlone mne trochu vyvedlo z miry, ale ja jsem citliva :-) Je mi lito, ze te z mych prispevku boli v krku, mne zas mrzi cely tenhle sklarsky koutek, takze to je 1:1 :-)

Iloveglass: Jestlize ti pripada jmeno Libensky relevantni v ramci tohoto tematu (brousene, malovane, vinute sklo), radeji nerikej vice :-) Je hezke, ze mas Adu rada, ale ona rozumi krejcovine a jinym vecem. Nejedna se o zadny teroristicky akt nebo ikonoklasmus, tak klid.

 
Iloveglass  12.09.11 00:46

Kik: jasně, už mlčím, zápočet jsem neudělala, k ústní zkoušce nejsem připuštěna. Kdy vypisujete náhradní termíny?

 
Lucka  12.09.11 02:15

Do diskusí na netu zásadně nepíšu, ale už mi to prostě nedá… MP mám moc ráda a každý den sem chodím kontrolovat, jestli nepřibyl nový článek, nicméně jedna věc mi vadí. Jakmile se v komentářích objeví kritika vůči článku, Ada autora komentáře více, či méně slušným způsobem pošle někam. Chápu to u komentářů, které uráží a kritizují bez nějakých argumentů a čiší z nich touha si prostě rejpnout. Ale to vážně člověk nemůže taky někdy vyjádřit, že se mu tu něco prostě nelíbí? Vážně se smí jen pozitivní zpětná vazba a autorka blogu o tu negativní nestojí?

Ada často píše, že nekritizuje člověka, ale jenom oblečení. A tak by to taky vyfocení chudáci měli brát. Když se tu objeví nějaký prudič, lítají diskusí narážky na potrefenou husu, co se zřejmě našla někde na obrázku. Uražená ješitnost se nebere. Argumenty typu „si můžu nosit co chci“ se neberou. Když se ale někomu nelíbí něco na článku, tak najednou je odpověď „na svůj blog si můžu psát co chci“ v pořádku. Je to čistě můj dojem, ale zdá se mi, jako by sama Ada vnímala kritiku na blog jako osobní útok (a jestli ne, pak fakt nechápu ty podrážděné reakce). Nemůžu si pomoct, ale z těch reakcí nevmínám Adin nadhled a vtip, ale právě uraženou ješitnost. (A opakuju, je to jen můj dojem.)

Tož tak no, potřeba zastat se těch, co si občas dovolí aby se jim něco nelíbilo, už prostě převládla nad vědomím, že mě s největší pravděpodobností taky čeká upalcování až ke skrytí příspěvku.

 
Ani  12.09.11 03:27

Kik, člověk, který odsuzuje někoho, kdo cituje wiki, se pro mě diskvalifikoval z diskuze.

 
Simi  12.09.11 06:51

Kik, klídek, to je jen náhodou článek o skle z výstavy, kde Ada byla, líbilo se jí tam a tak sem jen dala foto z výletu. Ano, nebyla v NG, kde je jistě umění dle tvého vkusu. Mám sklo ráda a když si dá někdo záležet a odvede řemeslně dobrou práci, není to pro mě nikdy kýč

 
Vila Amalka  12.09.11 08:23

Kik je evidentně expert v oboru a má problém se udržet. Já to chápu, taky to tak mám. Ale nejsme v posluchárně, tak to neberme tak vážně :). Já tomuhle vůbec nerozumím, takže za mě obdivuhodná práce, ale u mě doma nevím, kam bych si to dala.

 
Dina  12.09.11 08:30

Příjemné a milé odlehčení a počtení,článek se líbí zvláště mojí dceři,která chce studovat sklářskou školu.

 
FoxInTheBox
278 příspěvků 12.09.11 08:45

A já evidentně neumím číst, protože jsem v článku viděla jen pozvánku na akci a ne manifest vizuální kultury…

 
Simi  12.09.11 09:04

Vila Mamalka : Kik chce, abychom si mysleli, že je expert v oboru, ale je to šťoura. Já taky nepoučuju laiky o svém oboru, který je rovněž třeba studovat několik let a vlastně celý život a najdou se tam tací, kteří to nepochopí nikdy, tak proč bůhvíjak ukazovat, co všechno vím. Já vím, že se vyznám a to mi stačí ke štěstí

 
Fashionista  12.09.11 09:14

Super clanek. Taky mam sklo moc rada a pokud se akce povede + je fajn pocasi, tak se na to moc pekne vzpomina. diky Ado.

 
Oldyn  12.09.11 09:17

Přijela, viděla, nakoupila (zápich do květináče, pestrého motýlka) A v Tišnově auta, tak to bylo něco. První republika a ta doba, je moje. Příští víkend je v Kunštátě hrnčířský jarmark, tak co dámy nevyrazíte?

 
Adam  12.09.11 09:20

Vyborny clanek. Presne takto si predstavuji „sklenene peklo“. Tentokrat krome obligatniho hnusobrusu jako bonus pitvorna zviratka. Opice je ale samozrejme nejlepsi, proto ji asi take Ada zaradila hned na zacatek. Vitraze a ptackove to nevytrhnou.

Jako ukazka tradicniho remesla pro deti je akce urcite zajimava. Mrzi me ale, ze to tradicni remeslo vesmes zamrzlo v dobach pred padesati lety.

 
Trillien  12.09.11 09:25

Lucko, asi 10 prispevku nade mnou: lepe bych to nenapsala. Proc ma Ada problem prijmout jiny nazor, prezentovany slusne a bez osobniho zaujeti?

 
Ara  12.09.11 09:26

Mám ráda, když do diskusí přispívají jen ti, kteří mají k tématu co říci.

 
Trillien  12.09.11 09:32

Ado, me tolik nezarazilo, ze se Vas vkus lisi od toho, co bych ocekavala. Me spis mrzi, ze nedokazete prijmout jiny nazor. Nebo na Vas blog zautocil hacker?

 
Makinka  12.09.11 09:33

Sklářka – to bylo první povolání, které jsem chtěla zastávat. Babička mi ovšem osvětlila skutečný rozsah emancipace a genderové korektnosti, když prohlásila že „to je práce pro chlapy“. Kdo ví, kde bych dneska mohla být, kdybych se vzepřela společenským konvencím. Pravděpodobně nezaměstnaná nebo přeučená kvůli sklářské krizi před lety.

 
Levandule  12.09.11 09:43

Mně ten článek překvapil, protože kdysi tu byla kritika plesovek, spojená s břitkým odsouzením interiéru bytu, který bylo náhodou taky na fotce vidět. A kdyby se tam některé roztomilé zvířátko objevilo, nejspíš by taky neuniklo. Hlásím se k místním kulkistům a podepisuju, že některé ty věci jsou děsné, jakkoliv je jejich výroba obdivuhodná.

 
Amelie  12.09.11 10:10

Nádherné fotky, úúžasné výrobky. krása se dívat.

 
Sophie  12.09.11 11:21

Umění – pokud něco umím a mám vnitřní potřebu to dělat.
Kýč – pokud vím, co se „bude líbit“ a potřebuju prachy.

 
Velryba grónská  12.09.11 11:28

Asi tak před měsícem jsme stěhovali babičku, takže mi prošlo rukama všechno zbylé sklo a porcelán po předcích z posledních sta let. Sbírka je to zajímavá, protože jsou tam kousky naprosto nudné (klasický brus na klasickém tvaru), naprosto úchvatné (moderní brus na moderním tvaru), řemeslně dokonalé (éterické skleničky na stopce i bez, jaké dneska už nikdo neumí, natož aby je sériově vyráběl), stylové (kubistické), tvarově nápadité a elegantní, i když ke zcela obyčejnému použití určené lisované sklenice a džbány. Atd. Umýt kousek po kousku sklo z babiččina sekretáře, to je nad všechny výstavy.

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 12.09.11 11:48

Lucka, Trillien a další: netočí mě negativní názory jako takové, ale nemůžu se udržet, když mi někdo vyčítá něco, co v článku vůbec nepadlo, a okouzlen vlastní chytrostí dlouze přednáší o koze, i když článek je o voze. (Nemluvím o Kik, je tu víc takových komentátorů.)

Poslední dobou mám dojem, že je to další typická česká vlastnost: když vím, tak poučit, a když nevím, tak to nepřiznat, nebo si to někde vygooglovat a stejně poučit. Vždyť to není potřeba, nikdo nás tady nekontroluje a nedává nám známky…

 
holka  12.09.11 12:12

Sice Ado přímo nepíšeš, že se Ti to sklo líbí, ale zveš na akci. Zvala bys stejně na den otevřených dveří krejčovského salonu, kde by řemeslně dokonale předváděli výrobu modelů, které se tu ocitají na pranýři?
Troufám si odhadnout, že ne. Proto se nedivím, že si někteří čtenáři myslí, že…

 
ezop  12.09.11 12:16

tohle je tedy vážně úlet. blog, který chce pěstovat a povznášet vkus společnosti, hodí mezi zmatené a nadšeně přikyvující čtenářky bombu v podobě skleněného pekla (jak bylo výstižně pojmenováno výše). skoro to vypadá, že si autorka dlouhodobě připravovala věrné čtenářky, aby je dnes mohla zákeřně napadnout infekcí bytových dekorací a ony ve své věrnosti zaplní své svoje příbytky podobnými rozkošnostmi (nezapomenout na sloníky s chobotem nahoru – to je přece symbol štěstí!).

a souhlasím s neadekvátními reakcemi na kritiku. vysvětlení o koze a o voze je mimo, protože do hlavy autorce nikdo nevidí a její šlechetné cíle a motivace bohužel nezná, a tak může jen soudit z jejích postů.

jo a hlasuju pro zavedení animovaných smajlíků! vážně to tu citelně chybí, že jo, holky ;))

 
Troll  12.09.11 12:18

Umění x kýč, líbí x nelíbí, vkus x nevkus, podněcuje x pacifikuje. To jsou samostatné kategorie, ty se nedají zaměnit. Může být umění, které se mi nelíbí, je nevkusné a má za úkol zpacifikovat masy. Zároveň může být kýč, který se mi líbí, je vkusný a je schopný podněcovat.

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 12.09.11 12:20

Ezop: není potřeba vidět do hlavy, stačí číst a nic si nedomýšlet. Z toho pak vznikají domněnky, jako že třeba nenávidím džíny, ačkoli to není pravda.

 
ezop  12.09.11 12:21

Levandule: absolutní souhlas!

 
Lavanda  12.09.11 12:37

Outloň se mi nelíbí, přezdobená váza zdobená technikou vysokého smaltu už vůbec ne, k broušenému sklu jsem nikdy neměla vztah; snad jen ta barevná zvířátka mi přijdou roztomilá, ale ta se dost často vidí v obchodech, myslím. Sečteno a podtrženo, dle mého názoru tu není prezentováno nic co by stálo na stránkách MP za pozornost a výklad.

 
Alena Čechová  12.09.11 12:48

Tak teď jsem omylem olajkovala Ezopův (Ezopin?) příspěvek…NELÍBÍ!!!
Lidi, klidně si pište svoje vlastní blogy, když se vám to nelíbí. Ale asi by vám na ně nikdo nelezl, no jo. To už psal kdysi Čermák, že webem se vznáší mnoho zaniklých a odumřelých „geniálních“ blogů…
Taky kolikrát koukám, s čím tady polemizujete, co nikdo ani nevyslovil.

 
Iloveglass  12.09.11 13:31

Alena Č., FoxInTheBox: Souhlasím!

Holky, kde se ve Vás bere ta upjatost a touha po absolutní dokonalosti?

Ano, třeba se Vám něco nelíbí, třeba se něco z prezentovaných výrobků pohybuje na hranici kýče, třeba Vás dráždí Ada Chytrá, která v oblasti odívání nikomu nic nedaruje. Ale že by všechno bylo špatně?
Jestli je něco kýč nebo ne, většinou prověří až čas. A i pak se najdou historici umění, kteří zpochybní úplně všechno.

Já jsem teda Adin příspěvek pochopila jako pozvánku na příjemnou akci věnovanou ukázkám sklářského řemesla. Nebo se pletu?

 
Lola
1408 příspěvků 12.09.11 13:31

Jsem toho názoru, že psát o kýči a nevkusu v souvislosti s precizně zhotovenými výrobky vyžadujícími prefektně zvládnuté řemeslo, je docela mimo. Kýčem a nevkusem se to může stát až v kontextu, podle toho, jak se to použije.
Vystavit vedle sebe vysoký smalt, broušené skleničky, skleněná zvířátka a cibulákové talíře do vitríny v hypermoderním obýváku navrženém v minimalistickém designu je zhovadilost, ovšem dokážu si představit, že nad jednou osamocenou velkou vázou z vysokého smaltu postavenou doprostřed takového obýváku by nějaký cáklý moderní designér ryčel nadšením.
Já osobně mám takový strohý minimalistický bílý obývák, a cibulák, tiffany lampu nebo vysoký smalt bych si tam nedala, ovšem jednu nebo dvě ty modré skleněné volavky z Adiny reportáže klidně ano (pokud by zůstaly jediným líbivě dekrativním prvkem).
Dokážu si také představit obývák v nějakém secesním činžáku, zařízený starým nábytkem, plný krajkových dečiček, sošek, vysokého smaltu a vitráží, kam bych přišla na návštěvu a servíroval by se dortík a káva na malovaném porcelánovém servisu. Cítila bych se tam velmi příjemně, i přesto, že bych si takový obývák sama pro sebe nikdy nezařídila – byla by naprostá hloupost pokoušet se to nacpat do moderního stroze funkcionalisticky navrženého domu.
Ovšem – jednu malou vázičku z vysokého smaltu jsem zdědila po babičce, mám ji velice ráda, a příležitostně si do ní dávám do ložnice fialky. Tady důvody citové a sentimentální jednoznačně převálcovaly jakoukoli úvahu o estetice a kýči.

 
Sasa  12.09.11 13:43

kedze tam boli pekne obleceni ludia, s modou to v cechach nie je tak spatne:-D

 
Jana  12.09.11 13:48

Po přečtení některých komentářů mám pocit, že jsem asi četla jiný článek. Já jsem ho pochopila jen jako pozvánku na zajímavou akci. Nikde se nepíše, ať si ty „nádherné kusy vrcholného umění“ nacpeme do poliček.
Ani outloň ani smaltované vázy se mi nelíbí, ale vědět o Skleněném maratonu dřív, tak tam ráda zajedu a kouknu se. Takové akce jsou spíš o tom, že se lidi podívají na tradiční výrobu a řemeslo. Kde jinde se chcete seznámit s tímto živým kouskem historie?

 
Tomas  12.09.11 14:05

Skleněnka má od minulého týdne facebookový profil, viz

http://www.facebook.com/…210118836220

Jsou zde moc pěkné fotky a videa z akce :)

 
lindiste
287 příspěvků 12.09.11 15:35

Přesně to, co píše Lola, já prostě nemůžu nazvat výsledek perfektně zvládnutého řemesla a hodin mravenčí práce nevkusem, nebo kýčem, to se mi prostě příčí. Navíc pocházím ze sklářského městečka a oba rodiče vystudovali sklářskou průmyslovku, takže já mám ke sklářství prostě respekt. Od každého zde zobrazeného kousku máme doma (i když já už tam nebydlím) minimálně jeden exemplář, tyčinkových zvířátek nepočítaně. Ne, že by se mi to zvlášť líbilo, do svého bytu bych si to nedala, ale prostě u mě převažuje úcta k tradici. A vždycky mě hrozně mrzí, když někde ta tradice vlivem krize či pod náporem zboží z čajny zaniká. Stejně tak jsem ráda, že se někde daří tyto tradice udržovat.
Někdo tady zmiňoval Murano – to například přímo zbožňuji, nekoupila bych si zrovna vázu coby lapač prachu, ale po barevných špercích a korálcích bych se utloukla.

 
beba  12.09.11 15:41

Rada Ta citam, Ada..

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 12.09.11 16:15

Holka: kdyby se mi naskytla možnost podívat se do továrny nebo krejčovské dílny a udělat odtamtud fotoreportáž, tak bych ji udělala, a umístila bych ji na Peklo stejně jako reportáž ze Skleněnky. Ne jako pochvalu vyráběného zboží, ale jako pohled do zákulisí. Proč ne?

 
Marmota  12.09.11 17:33

Jako pohled do zákulisí to není špatné. A mrzí mě, že jsem o tom nevěděla předem, takže mi to uniklo a neměla jsem to z první ruky. Ale zas bych tam po sobotním výletu do vlhkého a kamenitého údolí Doubravy snižovala módní úroveň špinavými pohorkami a obnošeným tričkem a manšestráky…

Pro vaši informaci, outloň je obšlehnutý z Velkého obrazového atlasu zvířat Dr. V. J. Staňka, vydalo SNDK roku 1965, str. 472. Fotografie autora. Já toho outloně znám, koukám na něj od dětství.

 
Marmota  12.09.11 17:34

P.S. A ještě ke všemu to není outloň, ale lori štíhlý.

 
Anne  12.09.11 17:43

Chápu, že někomu může broušené a malované sklo připadat krásné, má ho doma spousta lidí, včetně mé babičky, ale mě se to bohužel nelíbí. Neuznávám tyto lapače prachu a v designu mám ráda jednoduché doplňky a většinou v neutrální barvě. Podporuji moderní design, protože jsem mladá, ale nikomu ho nevnucuji. Každý má svůj vkus. Také si myslím, že když je toto web o módě (jak samo vyplývá z názvu), tyto ostatní články by měly mít svou vlastní sekci.
Ale vyjádřila jsem pouze svůj názor, tak jak ho zde denně zveřejňuje mnoho lidí. Každý ať si udělá o tomto článku svůj vlastní názor.. :))

 
DanielaS
2799 příspěvků 12.09.11 17:45

Marmota toho outlone zna! I Hynaise znala osobne :-)

 
Georgina  12.09.11 18:02

I když se mi outloň ani kytičkovaná váza nelíbí tolik, abych jí chtěla, stejně mě fascinují. Protože postup výroby je pro mě záhadné kouzlo, asi jako bych byla uhranutá člověkem, co fouká srdíčkové mýdlové bubliny. Imho to je hodně na hranici kýče, ale ještě ne kýč. Kýč vidím v něčem, co je řemeslně odfláknuté a nedává to smysl, typicky kýčovitá zvířátka vypadají při vší snaze o roztomilost spíš jak z hororu. Třeba tu byl zmíněný čínský dekor – ten je více stylizovaný a minimalistický, naše tradice je víc buclatá a kytičkovitá, pořád je to obojí tradice a tudíž etnograficky a čistě řemeslně na stejné úrovni nezávisle na tom, jestli jedno více odpovídá současnému vkusu, než druhé.

 
Adam  12.09.11 18:11

Lindiste: Myslim, ze sklarska tradice jako takova v Cesku nezanikne. Cesti sklari ale musi pochopit, ze pouhe lpeni na desetileti proverenych vzorech je cestou do pekel. Konkurence je obrovska. Mimochodem, prave obdivovane Murano je prikladem dokonaleho spojeni tradicniho remesla se spickovym modernim designem. Ale abych jen nekritizoval, nekteri cesti sklari tohle jiz pochopili, za mnohe Kvetna.

Jeste jedna mala otazka:Opravdu nekdo pijete vino z brousenych sklenic? Ja jen, ze na vino se naprosto nehodi.Proc nevyhovuje, to je tema spis pro vinny blog, nebudu unavovat. Proste mam podezreni, ze jsou to jen drahe lapace prachu.

 
Sklenice na víno  04.01.12 17:11

Ano, já ano. U maminky si dáváme v broušených vinných sklenicích Lambrusco. Jak kouzelné.

 
Šárka  12.09.11 18:25

Člověk nemusí být odborník, aby mohl na svém blogu uveřejnit pozvánku na akci, která ho zaujala. ČLánek jsem pochopila ve smyslu „běžte se podívat na ukázky nejrůznějších sklářských postupů, které pohromadě jen tak neuvidíte“. Ne ve smyslu „kdo si nepořídí outloně je out“. :)
Jen tak na okraj diskuze: v některých úvahách o kýči se píše, že kýč bývá řemeslně velice dobře zpracovaný.
 Peace.

 
Levandule  12.09.11 18:39

Nemyslím si, že čteme víc, než je napsáno. V textu je: „Uznejte ovšem, že je to krása.“ a následují 3 fotografie, na jedné z nich nějací andělíčci. Takže to není jenom tak reportáž z výroby. Ale kdyby se to týkalo oblečení, byla by tam poznámka ve smyslu Řemeslo umí dokonale, teď jenom napřít usilí lepším směrem.

 
Lola
1408 příspěvků 12.09.11 18:41

Adame, já bych to neviděla zas tak černě. Vyčítat cibuláku cibulky a vysokému smaltu kytičky a zlato je totéž, jako vyčítat dalmatinovi jeho skvrny. Toto je prostě historický styl, který by s jakoukoli inovací přestal existovat a tak je třeba to brát.
Sklářů věnujících se modernímu designu je překvapivě mnoho (mám například jednu velmi moderní vázu ze sklárny AGS Svoboda, z jejich kolekce Art Design, kterou jsem ulovila na jedné výstavě – prostě jsem bez ní nemohla odejít), ale neupírám právo na život ani klasickému broušenému sklu a pozlaceným růžovým kytičkám – je to zatraceně dobré tradiční řemeslo a kus naší historie, a jsem velice ráda, když někdo tyto tradice udržuje, byť využití těchto výrobků rozhodně nebude masové.

 
Georgina  12.09.11 19:10

Adam: Z broušených skleniček víno nepiju, broušenými sklenicemi připíjím, stejně jako se perem s polodrahokamy nepíše, ale pouze podepisuje něco důležitého.

Šárka: Já spíš beru jako kýč něco, co ujelo od původního záměru i řemeslně, při snaze o realističnost autor kýče páchá karikaturu zobrazovaného. http://www.facebook.com/photo.php?… když vezmu příklad z virtuálného muzea gyča, tak kýčovitá jsou pro mě zvířátka a klauni a andělíčci, co přes všechnu snahu o roztomilost ve mě budí spíš hrůzu.

 
Jana12  12.09.11 19:17

Ta vážka, ta vážka! Ta je prostě boží. Ano, skleněné figurky jsou naprosto k ničemu, ale mohou ladit oku, například tomu mému. Na lapače prachu si sice nepotrpím, ale na sterilní byt také ne. Tak že pár skleněných blbůstek mám, vážku bohužel ne. Kruci.

 
Katuliena  12.09.11 20:15

je to paradna rucna pracicka. Ale aj tak mi vacsina tych krasnych veci pripada vhodna tak do vitriny ku babicke… ale vitrazove veci by som prijala aj v moderne zariadenom byte. Co sa mi velmi paci, to je Swarovskeho kristal. Malicke sosky z neho su naaadherne.

 
Panenka  12.09.11 21:20

Ach jo, od tý doby, co se Peklo tak profláklo, to tady některý lidi na „můj vkus“ (hahahaha) trochu moc žerou. Klídek, ženy, tohle přece neni kritika (negativní, ani pozitivní), ale pouhá (foto)reportáž z jistě příjemné víkendové akce. Takže klid a nohy v teple.

 
Adam  12.09.11 21:23

Georgina: Jasne, pripitek! Pamatuju si, ze doma si nasi pripijeli z brousenych fleten na Silvestra. Maminka to nemela moc rada, bala se, abychom to nerozflakali. Zbytek roku sklenicky sporadane trunily ve vitrine nasi obyvakove steny, kde je velmi obdivovali zejmena soudruzi z NDR, kteri k nam prisli na navstevu (nase mestecko melo druzbu
s jinym nemeckym mesteckem). Pak si vzpominam, ze jsme si z takovych sklenicek pripijeli s manzelkou na obecnim urade na nasi svatbe. Byla to samozrejme Bohemka demicko. Je fakt, ze z tech sklenek chutna podstatne lip.
Presto bych je k peru s polodrahokamy neprirovnaval, takova cira kvalitni fletna stoji vic nez ty brousene, ze
kterych jsem kdy pil. Na Hrade maji asi lepsi, stejne jako
 pera.

 
Panenka_bohemica  12.09.11 22:38

Já zbožňuju českou (starou) bižuterii, no a od ní je to k jiným skleněným předmětům jen krůček… šla bych se podívat, pěkný řemeslo. Tak třeba příště. – Což mi připomíná, jak jsem loni marně sháněla český vánoční ozdoby.. marně. No asi malý město :-/

 
Marmota  12.09.11 23:06

Tohle je zcela OT, ale potřebuju to: připadám si jako blázen, protože se mi dneska sešly dvě narážky na Hynaise, a ani jednu z nich tak úplně nechápu. Danielo S., můžete mi vysvětlit, proč jste ve svém komentáři zvolila zrovna jeho?

 
Ido  12.09.11 23:14

já koukám, kam se ty diskuse posunuly…proč vůbec diskutujete pod článkem, jehož téma vám nic neříká, o tom, že to téma vám nic neříká(respektive ho nechcete na tomhle blogu)? diskuse je dlouhá jako tejden a o ničem…poslední dobou se to takhle zvrhává snad pod každým článkem, už mi to připadá jak rady a porady pro adu, co všechno dělá blbě.

 
Ido  12.09.11 23:16

marmota: viděla jste film světáci? je to narážka.

 
Anna  12.09.11 23:47

Mě okouzlily sochy ze skla ale nečekala jsem, že se dá skloubit a kombinovat sklo s betonem. Zamilovala jsem si skleněnou spirálu na stránkách http://www.fisar.net ale ten betonový paravan se sklem je vážně zajímavý. To bych ráda měla jako sochu na své zahradě. http://www.fisar.net/…nce-duality/

 
Iloveglass  13.09.11 11:40

Adam:
taky jsem měla k broušenému sklu přezíravý postoj, taky si pamatuju parádní pokoje příbuzenstva plné skla, které se pouze 2× do roka umylo a uložilo zpět.

Ale teď, když to nemám denně na očích, tak třeba broušené nápojové sklo se mi líbí. Opravdu ráda piju u mých rodičů vermut nebo portské z broušených sklenic (asi z 1. republiky) nebo koňak a pálenky z jiných broušených sklenic na krátké nožce (70. léta 20. st.)

Moji rodiče dostali nápojový soubor Vicenza od Jiřího Pelcla (http://www.pelcl.cz/…lo/vicenza-1). Jakkoliv jsou tvary elegantní a vytříbené – pije se z toho špatně. Nožky jsou moc dlouhé a těžiště vysoko a nezachrání to ani tlustá základna nožky. Trochu mě překvapilo, že sklo těchto skleniček není moc lesklé, postrádá takový ten křišťálový lesk, na který jsme u drahých sklenic zvyklí. Možná to byla série z méně kvalitního, bezolovnatého skla.

V každém případě bych tradiční řemeslné výrobky okoukaných tvarů a brusů nezavrhovala. Většinou mají sklenice velmi dobré užitné vlastnosti a hlavně – v tom drahém materiálu je spousta ruční práce.
Jsem smutná z toho, kolik se k nám dováží napodobenin z Asie. Takže každému českému řemeslníkovi a výrobci fandím a trochu závidím, že se umí uživit rukama.

 
Inka  13.09.11 14:53

Ten článek o skle je tady nevím proč a nebudu ani po tom pátrat. Jedinej snad pádnej důvod co autorku módního webu vedlo k tomu napsat o nějaké víkendové akci je ten, že organizátoři akce si u ní zde, na tomto velmi navštěvovaném webu, objednali promo článek.

Nicméně k fotkám: váza s outloněm je něco tak příšerného, že jsem snad příšernější věc, která se vydává za umění, v poslední době neviděla. Jednoduše kýč jak bič! Teď zas nevím, jestli to chápu dobře, ale když teda autorce stálo za to, nafotit tento „umělecký“ kousek a pak se dál babrat s úpravou fotky a dát ji sem, znamená to, že se Adě opičí váza líbí? V tom případě se díkybohu veelmi liší můj a Adin vkus :)

Kýčovité a nechutné mi přijdou i ty foukané pidifigurky, které jsou podle mne, jak už tady někdo trefně poznamenal, jen lapače prachu.

 
Karoleenah
1464 příspěvků 13.09.11 15:09

Na výrobu skla se hezky kouká. Pamatuju si, že jsme kdysi na ZŠ v rámci školy v přírodě navštívili sklárnu Karolinka, byla jsem z toho úplně unešená, samozřejmě hlavně z foukání. A mít dost peněz a prostoru, klidně bych si i nějaký malý hořák pořídila (a následně bych zamořila Fler kvantem nepovedených vinutých perlí za strašné prachy, mhaha!). Nicméně, pokud jde o nafocené výrobky, nacházím se asi na pomyslné škále vkusu na úplně opačném konci, zhruba někde v těchto místech:
http://www.qubus.cz/…t-collection
http://www.blackbox.cz/…u/seven-2-1/ …a tak podobně, no. Asi jsem moc trendová. :)

 
Iloveglass  13.09.11 15:30

Inka: to se mi ulevilo – konečně jste tady! Říkala jsem si, kde jen ta chytrá a světaznalá Inka je, že zatím mlčí.

Inko, že Vy to máte jako sport? Že s někým uzavíráte sázky na svoje provokace a jste teď v balíku, protože my se prostě nedokážeme udržet a vždycky Vám na to skočíme?

 
Bramborka  13.09.11 15:33

Iloveglas, koupila jsem si ze souboru Vicenza sklenky „flétny“ na šampaňské a sekt a pije se mi z nich dobře. Možná je to tím, že nejsou denně používány a blechy jsem všechny nepostřehla......

 
Adam  13.09.11 15:35

Iloveglass: Vicenza me taky vubec neoslovila. Designove asi jo, ale jako vinna sklenicka je opravdu dost blba. Snad jen jako lepsi alternativa k Ikea. Kristalovy lesk to nema – je to obycejna lisovana sklenicka. Dobre vinne sklenky dela Rona – v dobrych ceskych barech a restauracich je to mozna dnes uz i standard.

 
Inka  13.09.11 15:52

Iloveglass, no já tady chodím proto, že se kupodivu objeví u mých komentářů i nějaký ty lajky, nejenom dislajky. Takže není to tady jen takové jako si myslím, že to je :). Tedy – je to zde z mého pohledu i torchu příznivé.

Nakonec i mně se občas některé komentáře dotknou, že s nima souhlasím, u tohoto článku jsou to zvláště ty, které se podivují nad tím, že tento Adin výplod nesouvisí s tématem webu a taky ty, které některé výrobky zde ukázané hodnotí jako kýče.

 
Adriana  13.09.11 16:01

TO – JE – PEKLO ! ! !
Typický nevkus, dokonale by se vyjímal v podnikatelského barokním domě obtloustlého maloměstského podnikatele (protože u starých babiček se to dá překousnout…)
Kromě vitráží, na jejich secesní variantu nedám dopustit: 

http://img.artknowledgenews.com/…ampShiel.jpg

 
pixie
232 příspěvků 13.09.11 16:23

Jak už tady bylo několikrát řečeno, samo o sobě nic z toho kýč není.
Kýč se z toho může stát až v kontextu, kam si to majitel dá. Snad kromě broušeného skla a pozlacených ozdob (a to je jen nedostatkem představivosti) si dokážu každý kousek představit jako vkusný doplněk bytu. Samozřejmě, že pokud si dá někdo tohle všechno do vitríny, bude to hnus a kýč. Ale pokud se jeden kousek použije jako středobod (nevím, jak jinak to nazvat) pokoje, proč ne?
Myslete lidi, popusťte trochu uzdu fantazii a možná si taky dokážete představit místnost (a nejen tu v muzeu nebo babiččin obývák), která i s některým z těch výrobků bude vypadat dobře.

 
Marmota  13.09.11 18:39

Film Světáci jsem neviděla, tím se to asi vysvětluje…

 
Stemcells  13.09.11 20:02

Bydlím v domě v roku 1901. Na fasádě má secesní maskarony, jsou tu více jak třímetrové stropy a štukové omítky, po rekonstrukci se do jednoho z bytů kupoval nový broušený křišťálový lustr s vysokým smaltem z Nového Bydžova a je úžasný. Jiný lustr pochází z roku 1939 a byl zhotovován na míru pro byt v novějším domě. Ve vstupu na schodiště jsou lítačky s malovaným sklem – secesními vlčími máky. Ve jednom křídle to někdo vysklil a OPBH tam zasadilo to, čemu se říká crepi a já pokaždé roním slzy, když vidím ten kontrast. V jiných domech jsou domovními dveřmi vidět v podobných dveřích pro změnu vitráže. Pokud do toho nezasáhlo opět OPBH a nepokusilo se o minimalistický moderní interiér ve stylu 70. let (např. výměna dřevěných kazetových dveří s obložkovými zárubněmi za křivě dosazené papírové panelákové dveře s kovovými futry). Jakýkoliv pokus o modernu by dal a dal domu a interiérům pěkně přes hubu. Zrovna tu vázu ani skleněná zvířátka bych si nekoupila, jinak preferuji spíš venkovský styl, ale cibulákové nádobí máme, beru předměty s užitnou hodnotou, ne jen dekorace, nicméně chci říct, že dokud budou podobné domy a podobné byty, bude mít znalost tradičního umění smysl. Třeba aby mi jednou domaloval to druhé sklo s vlčími máky…

Jinak loriho štíhlého jsem se lekla. Při velikosti svého monitoru jsem viděla jen tu větev a pod ní vyzáblé ručičky. Vzhledem k tomu, že jsem se sem překlikla z nějakého populárně naučného článku o mentální anorexii, opravdu jsem se vyděsila, co mne na Módním pekle čeká… :-)

 
jana  13.09.11 21:56

Díky za tenhle úžasný článek!

 
Iloveglass  13.09.11 22:14

Marmota: Světáci jsou skvělý film se skvělými herci. Doporučuju všem!

 
Anna  13.09.11 22:34

Chm…, toho outloně jsem se tak lekla, že jsem chvíli váhala, jestli jsem skutečně na té stránce, kterou jsem měla v úmyslu otevřít… :)

 
Baba Jaga  13.09.11 22:51

No já závidím těm, které mají jasno a jsou s tím hotovy (úúúžasně krásné x kýč jak bič). Ve mně se sváří dvě bytosti. Jedna obdivuje řemeslný um a v podstatě žasně nad zdobností předmětů. Prostě se jí líbí ta bohatost tvarů a barev vysokého smaltu. To je ta, která i miluje baroko a secesi. Líbí se jí i vitráže, i ptáček broušený ve skle a baví ji i ta poloopice a ladnost plameňáků. Druhá má část je praktická a miluje strohost a jednoduchost jak funkcionalistické architektury začátku 20. století a taky moderní interiéry. A ta první má číst by té druhé ráda laškovně postavila zelenou kobylku do jednoduchého interiéru, aby si z ní pěkně vystřelila a ukázala jí, že to, co se nám líbí nemusí být vždycky vkusné a vážné. Prostě si myslím, že mám ráda vkusné věci, ale je ve mně i kus toho děcka, co koukalo babičcš do vitríny na vácné exponáty a do vitríny místního sklenářství a toužilo po skleněném zvířátku.

 
Anna  13.09.11 22:55

Jinak myslim, že zdejší debata o kýči je marnost, někdo je tu zjevně ve výtvarném umění poučenější, jiný méně, další vůbec ne, ale přesto kdekdo má potřebu hlásit, že je kultivovaný, má ve věcech jasno a jeho vkus je v pořádku.
Dokola se tu budou cyklit různá zasvěcená sebejistá poučení a vysvětlení a k ničemu to nepovede.
Naléhavě žádám návrat k hadříkům… :)

 
Baba Jaga  13.09.11 23:10

Jo, omlouvám se za překlepy předchozího příspěvku.
Jinak co se týká toho, co je to kýč, tak souhlasím s komentářem Sophie: „Umění – pokud něco umím a mám vnitřní potřebu to dělat.
Kýč – pokud vím, co se "bude líbit“ a potřebuju prachy."
To, že je něco dobře řemeslně zpracované ještě neznamená, že to není kýč a nevkus. I sama Ada v některém ze svých článků (myslela jsem, že to bylo u Caxy, ale možná to byl nějaký návrhářský nebo Flerovský nářez) pronesla něco v tom smyslu, že škoda, že dotyčná plýtvá svým řemeslným umem na takovou kýčovitou hrůzu.

Jinak ke kritice Ady a tohoto článku. Taky nevidím zjevnou souvislost s tématem blogu. Ale to by mi až tak nevadilo. Ale podle mě je chyba právě v tom, že tam hodnocení není obsaženo plně, s Adinou dřívější neúprosností. Něco ve smyslu: podívejte se na to, jak mají lidi u nás chodit hezky oblečení, když je tohle považováno za umění. Nebo naopak: ještě to u nás není tak zlé, řemeslo se drží, zlaté české ručičky nejsou jen legendou a poku se udrželo sklářství, ani s odíváním to nebude tak zlé. Nebo tak něco. Prostě tenhle blog byl názorově dost vyhraněný, takže najednou pozice tohle je jen reportáž, hodnocení si tam už domýšlíte sami, mi moc nesedí.
A taky jako hodně jiných souhlasím s Luckou. Jsem Adiným přístupem konsternovaná od článku s lezoucími zadky vyfocenými pubertálními středoškolačkami (konkrétně uzavřením diskuse). A chodím sem z nostalgie a hlavně proto, že furt doufám, že to není tak, jak to vypadá a jen si to špatně vykládám (jak píše Ada).

 
Lucka  13.09.11 23:25

Když jsem na tenhle článek klikla poprvé, zatetelila jsem se: Jéje, hnusná červená krysa s vykulenejma kukadlama a hned pod tím váza která se nehodí prakticky do žádného interiéru (pokud je v něm ještě jiné vybavení). To bude zase průvan na Fleru.
A ejhle.. No, nedá se nic dělat. Hlavně, že je 3D :p

 
Anna  13.09.11 23:44

Tak jednoduchý („Umění – pokud něco umím a mám vnitřní potřebu to dělat.Kýč – pokud vím, co se "bude líbit“ a potřebuju prachy.") to nebude, Babo Jago, ona je určitě řada kýčařů, co to myslej upřímně… :) A fakt, že lidi jásaj, chválej a případně kupujou, jim jejich přesvědčení, že jsou opravdoví umělci, potvrzuje…

 
Baba Jaga  14.09.11 06:26

Anna: to je taky fakt. Vždyť říkám, že v tom nemám tak jasno. Těch pohledů a aspektů je hodně. A tvůj názor taky dává smysl.

 
Karolina
193 příspěvků 14.09.11 07:53

Se vrátím z dovolené a začtu se do svých oblíbených blogů a co to nevidím? Ada byla u mě doma na vesnici? To jsou mi věci :) Skleněnku mám ráda, kvůli lidem, kteří ji provozují, takže jsem za promo ráda, ačkoli bych si tam asi nic nevybrala.

 
Inka  14.09.11 10:44

"samo o sobě nic z toho kýč není.
Kýč se z toho může stát až v kontextu, kam si to majitel dá. " hm, zajímavý názor, nicméně s ním nemůžu souhlasit.

Označení kýč bych raději nechala na každém individuálně. Pokud někdo obdivuje vázu s tři dé vyvedenou opicí, ať si ji klidně obdivuje, pro jiného je to kousek k pousmání nebo k povzdechu co s ním a jediné slovo co ho napadne je Kýč.

 
elwara  14.09.11 12:04

Taky mi to nedá a musím přispěchat se svým nesluníčkovým komentářem, ačkoliv budu asi umínusována k smrti. Broušené a i jinak zpracované sklo se mi moc líbí a je mi jedno, jestli to je kýč nebo ne, protože pro kýč mám stejně nějakou zvrácenou slabost. Stejně tak respektuji, že je to Adin blog a může si sem dávat, co chce. Ale já sem chodím proto, že se to jmenuje módní peklo a tím pádem kvůli článkům o módě. Ne kvůli tomu, abych se dozvěděla, kde byla Ada o víkendu. A velmi nerada to říkám, ale její reakce v této diskusi mi trochu připomínají flérovské tvořilky, kterým si někdo dovolí zkritizovat jejich uměníčko. A když dojdou argumenty, nastoupí „typicky česká zaprděnost“ a spol. Prostě bych od někoho Adina formátu čekala trochu víc nadhledu. Je to ale jen můj názor a klidně můžete začít kamenovat.

 
PAVLINA  14.09.11 12:28

Panebože,je to tady jak báby na trhu.Docela povrchní.Jak může někoho rozhodit,že se článek netýká mody?A za další:v tomhle případě nikdo na světě nedokáže rozhodnout,jestli se jedná o ten váš kýč nebo nekýč.Já bych to teda neuměla namalovat nebo vyrýt ani náhodou,proto to taky nesoudím.A těší mě, že ten kdo se zajímá o modu se dokáže zajímat i o něco jiného a rád se s tím podělí.

 
elwara  14.09.11 12:57

Já neříkám, že mě rozhodilo, že to není o módě. Ale zároveň nechápu, co je špatného na tom, chtít články o módě na blogu s názvem Módní peklo. Stejně jako když si otevřu stránku o sklářství, chci se tam dočíst o sklářství a nelíbilo by se mi, kdyby tam na mě místo toho vykoukly nějaké příšerné módní kreace. To je vše.

 
Sophie  14.09.11 13:03

Holt každý den není posvícení… Nechápu, proč by všechny články měly být o tom, jak někdo vyfotil lezoucí ramínka/p*dele nebo příšernost na Fleru a všichni se pod článkem ujišťují, jak je to „hnuuusnýýý“. Myslím si, že naprostá většina diskutujících je jen zmatená tím, že se jim zde neposkytl názor, že si ho mají utvořit sami.
A vkus, to není jen umět se dobře a neuniformně obléknout. Víme? Stejně jako si nevyjdu „označkovaná“ od hlavy až k patě v outfitu, který mi nesluší a má špatnou velikost, tak si do bytu nedám vitrínu s hromadou smaltovaného/brou­šeného skla a figurek, na které se práší a k ničemu se nehodí. To ovšem neznamená, že značky nebo přezdobené broušené sklo je špatně. Záleží na tom, kolik a kam, prostě uměřenost a vlastní názor.

 
Inka  14.09.11 13:05

ne, fakt bych ji doma mít nechtěla :) příspěvek ve 12.09 jsem nepsala já

 
elwara  14.09.11 13:22

Sophie: když říkám články o módě, nemyslím tím jenom zachycení hrůzných kreatur, i když se přiznám, že to mě tady baví nejvíc. Ne kvůli tomu, abych si mohla kopnout do jiných, ale protože k tomu jsou vtipné komentáře a určitě to přispívá k tříbení vkusu. Rozhodně nejsem „zmatená, protože si musím vytvořit názor“, já mám na tohle názor docela jasný. Ať je to sklo kýč nebo není, líbí se mi, ale do blogu o módě nepatří. Nepotřebuju být poučena, že vkus nerovná se móda, ale pořád mi nikdo nevysvětlil, proč bych tu módu něměla očekávat na blogu o módě.

 
PAVLINA  14.09.11 13:32

No a INKO,a kdyby jsi jí doma měla,tak co.Kdyby mě, tu vázu dala moje dcera,tak jí určitě neřeknu, že mi vybrala kýč,když jí, by se zjevně líbila.Dala bych do ní kytku a dcera bude mít radost

 
zelitschko  14.09.11 13:42

PAVLINA: já když dostanu jako dárek věc, která se mi nelíbí, tak jednoduše ji vystavím kvůli první návštěvě dárce a pak to podle hodnoty letí do koše nebo k někomu, komu to udělá radost. Nemám v plánu si svůj byt zahlcovat zbytečnostmi.

 
FoxInTheBox  14.09.11 13:59

Když už se tu řeší kýč – tady je diplomka k tématu:

http://www.esteti.samuso.sk/…-gyc_web.pdf

 
Bramborka  14.09.11 14:31

Ta diplomka je (po zběžném prohlédnutí) doporučeníhodná. Pavlino, vy byste měla dceru vychovávat a přitom jí nelhat. Samozřejmě jí to nemusíte říkat na plný céres, ale asi by se měla postupně a bez větších duševně citových zranění dozvědět o kýči a jednom jeho ztělesnění v daru, co vám dala.

 
DanielaS
2799 příspěvků 14.09.11 15:12

Marmotto, ve filmu Svetaci se trojice lehkych divek (Bohdalova, Janzurova, Jiraskova) vydava za nobl partie a snazi se sbalit trojici zedniku (Libicek, Sovak, Brodsky) vydavajicich se za gentlemany. Jiraskova predstavuje „intelektualku – umelkyni“ a jedna z mala jejich naucenych hlasek je „ja jsem ho znala osobne“. No a pouzije to i v hovoru o Hynaisovi.
Tak mne to pripomnelo, kdyz jsi poznala „sveho“ loriho z knizky. Nebylo to mineno ve zlem.

 
Jane  14.09.11 16:52

Bramborka: s tím nesouhlasím. Ať to řeknete jakkoliv, stejně dítě z toho bude mít špatný pocit, protože vám koupí dárek a vy řeknete, že se vám to nelíbí. A to je vždy a všude. Je to prostě slušnost. Darovanému koni na zuby nehleď.

 
Bramborka  14.09.11 17:02

Jane, já to nemyslím tak, že mu to řeknete v přímé souvislosti s darováním, ani že budete někdy v budoucnu jmenovitě mluvit o tom konkrétním dárku, ale že je fajn některé předměty z kýčovosti neexkludovat proto, že je to dárek od milované osoby (zvlášť, když by bylo fajn, aby se vyvinula v něco s citem a schopností rozlišit). Já jsem taky dostávala dárky od dětí. A nad tou vázičkou bych asi neřekla – jé, to je krásné, ale spíš – jé, to je roztomilé (možná spíš bez toho jé). Jasně, že radost z dárku ...... ale asi si všimnout, co se líbí a reagovat na to., pokud je to vaše dítě.

 
Anna  14.09.11 17:34

Já zas s Bramborkou souhlasím. Sice to do téhle diskuse vůbec nepatří, ale vychovávat dítě ke slušnosti a vychovávat dítě tak, aby mělo vkus a všeobecný rozhled a to i ve výtvarném i jiném umění (pokud rodič má takové znalosti a schopnosti a dokáže srozumitelně vysvětlovat) považuju za stejně důležité. Možná bude dítě mít v tu konkrétní chvíli špatný pocit, (záleží dost na způsobu, jakým se mu informace sdělí) ale cílem výchovy není uchránit dítě za každou cenu celé dětství špatných pocitů. Cílem výchovy je samostatná, dospělá přemýšlivá bytost, která se toho v dětství naučila pokud možno co nejvíc…
Vlastně se to těchhle stránek týká, jelikož jedině neustálými rozhovory a vysvětlováním je možné tříbit u dítěte vkus a názory i co se týče oblékání.

 
Dítě a vkus  04.01.12 17:33

Ono taky hodně záleží na tom, jaký má kdo vkus, nebo spíše, jak je kdo tolerantní k názoru – potažmo vkusu jiných lidí. Ne jen vkus nás samotných je ten nejlepší, takže pokud se někomu (v tomto případě dítěti) něco líbí a mě ne, tak mu neřeknu: „Bože, to je ale hnusný nevkusný brak, cos mi to vybrala?“ . Moje matka celý život zápasí s mým vkusem a nepředělala mě, mám ho jiný a jsem za to ráda, že mě za můj vkus neodsuzuje a nestrapňuje, jako by to asi udělala Anna přednáškou na téma „Ten pravý vkus vychovaného dítěte“…?

 
Marmota  14.09.11 18:04

DanielaS: Však ten můj dotaz taky nebyl míněn ve zlém. :-) Jen jsem byla zmatená, protože na svém blogu Hynaise VELMI letmo zmiňuju, tak jsem myslela, že to máte odtamtud, a nechápala jsem, proč zrovna Hynais.

Jinak na film Světáci se asi nepodívám, i když může být
skvělý… těžko totiž snáším filmy, kde se někdo vydává za někoho jiného, i když jsou ty filmy léty prověřené a obecně oblíbené. Což mi trochu objasňuje, proč některým lidem vadí tenhle článek. Tím myslím, že někdo zřejmě prostě zase těžko snáší blogy, které mění témata. Mně osobně to nevadí, protože ten můj je právě takový.

V přístupu k předmětům zobrazeným v článku docela souhlasím s Babou Jagou, respektive jejím prvním příspěvkem. Taky se ve mně sváří dva přístupy a dvě Marmoty. Té jedné se děsně líbí secesní domy, interiéry se starosvětským nádechem a cibulák (když je dobře vyvedený), ta druhá chce mít svůj byt co nejjednodušší, aby se v něm vyznala, a slintá nad finským designovým nádobím (které je na tom cenově někde podobně jako „pravý“ cibulák, t.j. zcela mimo její dosah). A teď co si vybrat!

 
zelitschko  14.09.11 18:24

já jsem v sobě tu, co měla ráda takové ty „pičičundičky“, neboli skleněná zvířátka, kýčoviny, lapače prachu, atd., zcela ubyla, jen občas při pohledu na něco trochu ožije, ale to moje minimalistické já stejně vždycky vyhraje. Jediné, čeho mám tuny, jsou knihy, ostatní věci jsem v podstatě zakázala mi kupovat jako dárek :)

 
Alena Čechová  14.09.11 18:31

Já už jsem zde svůj vztah k lapačům prachu a jejich dárcům ventilovala, a to zřejmě tak razantně, že jsem byla vypalcovaná.
Já takovýto dar považuju za útok na svou osobu a vyhazuju to. Výjimkou jsem velmi malé děti, ale od nich jsem nikdy podobnou zvrhlost neobdržela. V tomhle si libujou zásadné mí dospělí příbuzní a kolegové.

 
Karoleenah
1464 příspěvků 14.09.11 18:49

S tou výchovou dítěte k jakémusi uměleckému cítění už od mládí v zásadě souhlasím, ale dovedu si představit, že některé děti by to mohly nést těžce. Pamatuju si totiž, že když jsem z kroužku keramiky přinesla sošku andulky a tří tučňáků a mamka si je spletla s Mikulášem a třemi andílky, dost se mě to dotklo. :)) A období kupování keramických hnusů jsem na 1. stupni ZŠ měla taky, různé příšernosti jsem s oblibou vozila hlavně ze soustředění a zahraničních zájezdů, naštěstí mě to rychle přešlo a nějaký výchovný zásah nebyl potřeba (a nebo možná proběhl, ale tak dokonale, že jsem si to ani neuvědomila).

 
Lola  14.09.11 18:49

Jsme sice už těžce OT, ale nazvat dárek od někoho, kdo to myslel opravdu s láskou a upřímně mě tím chtěl udělat radost, útokem na svou osobu, to je dost silné kafe…

Něco jiného jsou situace, kdy má někdo pocit, že se hodí něco podarovat, ale dělá to jen proto, „že se to od něj nejspíš čeká.“ Nečeká. Tyto „přátele“ a příbuzné jsem nemilosrdně vyselektovala (od té doby má většina širší rodiny pocit, že jsem namyšlená, což je mi v jejich případě srdečně jedno).

A s těmi ostatními jsme si vysvětlili, co by se mi líbilo a co by mi udělalo radost. Nakonec jsou i oni rádi, že vědí, jaký dárek potěší. Nebudu ale obviňovat někoho, kdo mě má upřímně rád, z útoku na mě jen proto, že si není jistý mým vkusem.

 
Anna  14.09.11 18:59

Nejhorší byly strašlivé hračky, které dítě dostávalo od tchýně, když bylo malé. Malé dítě jásá nad čímkoliv a vysvětlit něco tchýni bylo dle mých předchozích zkušeností nemožné. Naštěstí malé ditě rychle zapomíná, takže jsem ty odpudivé záležitosti schovávala do skříně a zhruba po roce, kdy upadly v naprosté zapomnění, jsem je vyhazovala…

 
Brambora
42 příspěvků 14.09.11 19:13

Já myslím, že přineslo-li by dítě výše uvedenou vázičku, nebyl by to už takový drobeček. Možná, že by to byl dosti movitý frocíš, takže naše diskuse o zraněných dušinkách je více, než OT. Ale původně jsem zamýšlela cosi, co popsala jako svoji pravděpodobnou výchovu Karoleenah. A nota bene – andulka vypadající jako Mikuláš a tučňáci jako andílkové – to NELZE v žádném případě a podle jakékoli definice považovat za kýč!
Pozn.: bývala jsem Bramborkou, stala se Bramborou. Může za to má počítačová neschopnost.

 
Anna  14.09.11 19:41

To jo, dítě, které by zakoupilo takovouhle šíleně originální, pravděpodobně ne zrovna levnou vázu, by už muselo být poměrně velké.
Moje dítě v takovém věku (cca dvanáct let…?) mělo názory a vkus mnou již velmi ovlivněny, navíc už také vědělo, že při nákupu dárku je lépe dát přednost konzultaci s obdarovaným před jeho (mnohdy nepříjemným) překvapením…

 
Panenka_bohemica  14.09.11 21:15

Když tady čtu o matkách, co vyhazujou nadšeným harantíkům hračky, páč se JIM zdaj nevkusný nebo o ženskejch, co potají vyhazujou manželovi/par­tnerovi hadry ze stejnýho důvodu, tak to zas přijde jao hnus mně. A vy, co se pozastavujete nad vhodností článku, daly jste si třeba tady lančmítek? http://modnipeklo.cz/…ne-konzervy/ Dejte si!

 
Alena Čechová  14.09.11 21:23

A jsme zase u toho: malé dítě je nutné pochválit za jakýkoli dar, je to od srdce.
Vzpomínám si na příhodu, kdy můj otec před návštěvou divadla vytáhl ze skříně kravatu a povídá: Ta je ale ošklivá, co? No, byla ode mne, což on zapomněl. Nijak mne to nerozhodilo (bylo mi asi 12), příště jsem mu kupovala jen knihy.
Když nevíte, co dát, dejte něco, co se dá sníst nebo vypít, tedy spotřebovat. Pak to totiž ten obdarovaný může buď poslat bez obav dál nebo spotřebovat, ale rozhodně mu to doma nebude strašit. Nesnáším veteš a lidi, co mne znají, to o mě vědí. Co se týče nepříbuzných dárců, platí tam pravidla jako ve všech jiných činnostech. Že je někdo nezná není můj problém.

 
Alena Cechova  14.09.11 21:29

Jinak konverze od Bramborky k Bramboře ve mně vzbudila záchvat bezděčného smíchu. To se vám povedlo, díky.

 
Anna  14.09.11 22:25

Jsem vývarník a prostě při pohledu na určité věci prakticky fyzicky trpím. Není jich moc, ale některé plastové figurky a plyšová zviřátka, některé ilustrace v knihách a časopisech k takovým věcem zkrátka patří.
Navíc považuju za důležité, v jakém prostředí dítě vyrůstá, jakými předměty je obklopeno. Formuje to jeho vkus a výtvarné cítění. Navíc rovněž považuju za důležité dítěti nelhat. Nemohla jsem mu tvrdit, že opička je rozkošná, když se mě zmocňovala při pohledu na ni nevolnost a do očí se mi draly slzy… :)

Je to už dávno, synova výchova dopadla dobře, vkus celkem vytříben, obléká se přiměřeně příležitostem, všem matkám i těm budoucím přeju totéž…

 
TheZdenyk  15.09.11 00:14

Tak jsem si přečetla doporučovanou diplomku.Dík za tip.Skvělá práce.Hlavně jeho postesknutí na konci,že pokud by chtěl opravdu obsáhnout všechny kýče,vydržela by mu práce ještě dlouho přes důchod!A výčet na konci je velmi a velmi zábavný.

 
FoxInTheBox  15.09.11 03:14

No. K těm vkusným dárkům.

Měla jsem hodně přísného otce-perfekcionistu, který mi na moje otázky, co chce k Vánocům (cca 7 let mi bylo, ale díky starší ségře náležitě poučená, že Ježíšek je podvod) řekl, že chce mít hodný děti.

Ta odpověď měla mít výchovný účel, ale já jsem nelenila, vystřihla z kartonu vzornou, načesanou, šilhavou holčičku, postavila na stojánek s nápisem „hodné dítě“ a darovala…

Ironie toho všeho mi vůbec nedošla. Nekecám:))

Jinak, dárky od kohokoliv náležitě pochválím (resp. u těch, kteří dali něco ze slušnosti pěstuju slušnost, u těch, se kterými se mám ráda a jen se netrefili nechci ublížit) a pokud je to vážně vedle, po čase posílám dál. Protože mám ale kolem sebe ráda pořád jiné věci, obcházím a organizuju blešáky a bazárky, tak se u mě skoro žádné oblečení ani drobnosti do bytu neudrží dlouho a moje okolí je na to zvyklé:)
Chválím proto, že jsem ještě nikdy nedostala nic hnusného – jen věci, které byly objektivně fajn, jen prostě „ne pro mě“.

Děcku bych hračku, která je podle mě hnusná, nevyhodila, ne jenom tak. Počkala bych, až hnusáka stihne zasloužený nezájem ve prospěch zajímavějších, funkčnějších hraček. Teda, kdyby mě iritoval tak, že bych se nemohla udržet. Jinak bych to nechala bejt.

Protože copak můžem klást na hračky stejné estetické požadavky jako třeba na skleněné dekorace? Taky mají svoje pravidla a svou funkčnost – třeba hračky nad postýlku jsou „neesteticky“ strakaté, blejskací a s kupou nesourodých barev…protože to děcko takhle nejlíp zaujme:) A divně ušití plyšáci rozvíjejí tím, že mají výrazný obličej, sociální/mateřské cítění…já jsem ve školkovým věku vášnivě opečovávala reklamní plyšový banán s očima:)

 
sasa  15.09.11 07:50

zenske sa uvedomujete??????????? chvalit sa tym, ze detom a svojmu okoliu vnucujete vas vkus, lebo iba ten je krasny? Neviem si predstavit, ze by som mojej neteri, ktora ma oblubenu hracku(plysovy konik a macka) tuto hracku zobrala a povedala : nonono, to je hnusna hracka, je skareda, neesteticka, schovala jej jej oblubene veci a dala jej krabicu podla mna peknych hraciek? preboha, ste normalne? fakt estetickí náckove. a mozete sa tu zase poplacavat po ramenach, ako mate vkus.

 
Alena Cechova  15.09.11 08:21

Jste se nějak zavzdušnila, Saso. Nikdo tady nic takového nenapsal, opět je vaše vlastní přání zřejmě otcem myšlenky. To ty vaše mentální konstrukce spíš vzbuzují strach.

 
Iloveglass  15.09.11 09:46

Marmota: nikdy neříkej nikdy! Světáci, to je klenot mezi českými filmy. Spousta vynikajících herců, včetně Oldřicha Nového, který si zde zahrál jednu ze svých posledních rolí ( http://www.csfd.cz/…443-svetaci/)

Brambora alias Bramborka: s tou Vicenzou mám možná nepříjemné pocitiy proto, že se v naší rodině používá při větších návštěvách, kde je více hostů a více dětí. Takže více strachu, co se zase převrhne. Ale v každém případě si stojím za tím, že mnohé jiné sklenice se mi na pití zdají pohodlnější a příjemnější. Možná i proto, že část mých oblíbených jsou bazarové poklady z 1. republiky.

Protože mám děti, chápu jejich vášeň pro různé lapače prachu – třeba pro banány s očima :-).

Taky jsem byla kolikrát v pokušení vyhodit dětem nějakou čínskou, umělohmotnou příšernost (znáte takové ty vánoční besídky, kdy si děti od školkového věku vyměňují nějaké dárečky v ceně 5 Kč – bezvadný zdroj na harampádí). Protože jsem však měkká povaha většinou jsem dáreček jen odsunula do méně dostupné krabice a děti na něj po čase zapomněly. Na druhou stranu si nemyslím, že by 3 nebo 4 plastové hlouposti dětem zničily vkus na celý život.

Dárky od dětí beru jakékoliv. Zdá se mi krásné, že si na Vás dítě vzpomene a něco Vám z tábora nebo z výletu přiveze. Navíc chtít od dítěte, ať koupí třeba vkusný suvenýr, je fakt dost těžký úkol (mám za to, že tyhle skleněné figurky se kupují právě při takových příležitostech).

Protože jsem podobné „poklady“ viděla v Benátkách, mám k nim slabost. Sama jsem na Muranu neodolala a nakoupila jsem skleněná těžítka millefiori, které jsem pak porozdávala (něco takového http://www.confettipelino.com/…3373_552.htm) A do krve se budu bít, za to, že tyhle těžítka nejsou obyčejný kýč :-)

A ještě k té váze s tou

 
Iloveglass  15.09.11 09:49

Sorrry, poslední nedokončená věta do předchozího příspěvku nepatří.

 
Velryba grónská  15.09.11 10:00

Každý má právo na svůj kýč. (Tedy myslím dospělý.) Ale co se týče dětských hraček, tam mám podstatně přísnější měřítka. Chtěla bych, aby medvídek vypadal jako medvídek, panenka jako panenka, a autíčko jako autíčko, protože na hračkách se děti učí světu. To, co se dneska prodává, je často karikatura světa. Vrcholem jsou ty umělohmotné barevné závěsné nesmysly pro mimina nad postýlku, které nepřipomínají vůbec nic ani člověku dospělému. Co si má z toho vybrat chudák kojenec? Všechno je to z jednoho materiálu, jenom je to jinak barevné a má to jiný tvar. Věšela jsem dětem nad postýlku úplně obyčejné věci jednu po druhé, aby si je ošmataly a pocítily rozdíl mezi šustivým igelitovým pytlíkem drsnou dřevěnou kuličkou, chlupatou plyšovou hračkou, a zdá se, že jim to neublížilo. Pak sice přišla éra lega a poté počítačových her, kde jsem neměla žádnou šanci do čehokoli zasahovat, ale dneska by ve vkusu mohly vyučovat mě (a občas se o to i snaží), protože já jsem naopak ke kýči smířlivější než dřív. :-)

 
Alena Čechová  15.09.11 10:31

Já jsem si u dárků pro své děti přála jediné, a to, aby nevydávaly žádný zvuk. Chlapci byli velmi temperamentní a takové hračky by mne v jejich ručičkách spolehlivě dokázaly dovést až k hospitalizaci. Darovaných hraček – kýčů jsme měli doma mraky, na mých synech to nezanechalo žádné vážnější následky. Jako budoucí babička se chystám o každém dárku s rodiči napřed poradit. Rozhodně nebudu soupeřivou megerou, která musí stůj co stůj snaše ukázat, že sama nejlíp ví, co její vnoučata potřebují.

 
alena  15.09.11 11:39

Hm, vybroušení ptáčci – dokonalé, foukané volavky taky – jinak krásné řemeslo design pokulhává – ony i ty smaltované vázy se dají udělat sympatičtěji – tedy už ta druhá, kterou zrovna paní dekoruje, se mi líbí mnohem víc…

 
sasha
171 příspěvků 15.09.11 12:40

Alena Cechova: to tazko, nechvalim sa tym, ze mojim blizkym vyhadzujem ich darceky, ako ste vy raz pisala v jednej diskusii. nechajte deti byt chvilu detmi. nic nie je tak subjektivne ako v kus. rposte fakt – schovavat detom ich hracky. to z nihc vyrastie horsi clovek, ak sa hra so zvieratkom, ktoru mu pride roztomile???

 
janucha  15.09.11 12:42

Prosím prosím nový pořádně pekelný článeček s fotečkama :) Díky

 
Alena Čechová  15.09.11 13:19

Saso, jestli jsem tohle napsala, a já myslím, že ne, musela jsem být v deliriu.
Ano, napsala jsem, že jsem vyhodila dárek, který jsem dostala od kolegů – odpornou keramickou skulpturu, zpodobňující zřejmě zmrzačeného koně, doplněnou oplzlým nápisem.

 
Markéta II.  15.09.11 14:33

Aleno, pokud se za Vás nikdo nevydává, tak jste napsala toto: Alena Čechová napsal…
Já už jsem zde svůj vztah k lapačům prachu a jejich dárcům ventilovala, a to zřejmě tak razantně, že jsem byla vypalcovaná.
Já takovýto dar považuju za útok na svou osobu a vyhazuju to.

Takže se nedivte Saše, že to pochopila tak, jak to pochopila…

 
Alena Čechová  15.09.11 14:37

Kde jsem psala, že vyhazuju dětem dárky???

 
Levandule  15.09.11 14:39

Ne, žádný nový článek, ať to tady ještě chvilku jede, je to výborné, už jsem se dlouho tak nepobavila :)
Taky vyhazuju dárky od lidí, kteří si myslí, že se mi bude líbit to, co jim. Není mi to líto. A jsem šťastná, že tu je cyniků víc. Na ten text se těším, podle toho, jak jsem to letmo prolistovala, vypadá zajímavě, jenom mi prosím vás řekněte (omluva za OT), to opravdu stačí na diplomku 50 stránek? S jednou stránkou literatury? To není seminárka nebo, no dobře, bakalářka? Ajaj, já snad začnu vybírat nějaký obor, že bych si ještě na stará kolena zastudovala!

 
A.C.
153 příspěvků 15.09.11 14:41

Levandule, taky mě napadlo, že bych si ještě dva, tři tituly z humanitních oborů střihla :)

 
Levandule  15.09.11 14:57

A.C. on tam má letmým počítáním zjištěno 12 titulů teoretické literatury, téma si vybral už ve třeťáku a při psaní se mu z toho točila hlava :-D (vím, že to je nadsázka, ale sedět u obhajoby, tak se řehtám jak kůň) takže směle do toho!! Ale pečlivě vybírat univerzitu, obor, školitele a oponenta, stačí v jedné z těch věcí šlápnout vedle a je zaděláno na životní trapas;-)

 
A.C.
153 příspěvků 15.09.11 15:16

A teď mě humanitní bakalářové vypalcují z pekla ven :))))))

Myslete si o tom, co chcete.. já to taky tak dělám. Takové formulace a slovní obraty, rozsah práce i citovaná literatura by na opravdové kvalitní VŠ jako diplomová práce neprošla.

 
Levandule  15.09.11 15:30

A.C.: já jsem taky humanitní a neurazila jsem se :) určitě je jednodušší psát o vlivu svitu Měsíce na měsíček zahradní na nějaké humanitní škole než na biochemii. Ale nemáme tak ten titul všichni! :) A kolik já znám hloupých strojních inženýrů, radši nebudu počítat:) nemluvě o medicích, které jsem na vlastní oči viděla tu medicínu udělat „tak nějak“ (do té doby jsem myslela, že to není možné), takže jsem doživotně ztratila slepou víru v bílé pláště.

 
Maka  15.09.11 15:31

A.C.
já to teda zatím nečetla, ale na první pohled mě zaráží obrázky v textu (to se snad do rozsahu, když už to tam musí být, tak do příloh) a ozdobné písmo v nadpisech, to do diplomky nepatří vůbec…

 
Maka  15.09.11 15:36

eh, patří tam "to se snad do rozsahu nepočítá.

jinak já jsem taky humanitní bakalář a neurážím se. ať už člověk dělá něco humanitního nebo něco úplně jiného, všude se to dá dělat poctivě nebo to flákat. záleží na přístupu konkrétního studenta. a kdyby někdo viděl, jakým stylem kupa lidí dělá v Brně VUT, možná by přestal kritizovat humanitně zaměřené :))

 
A.C.
153 příspěvků 15.09.11 15:38

Proto jsem psala, že na kvalitní VŠ by to neprošlo :)
Jen mě tak snobsky uráží, že stejný titul mgr lze dostat i za takovýhle spisek. Kam pak se hrabou skutečné práce, které mají (v libovolném oboru, neznevažuju humanitní vědy jako takové) svou úroveň.

 
Arry  15.09.11 15:43

A.C. jenom tak z čiré zvědavosti, když už se to tu tedy tak řeší, magistra (inženýra) máš teda z jaké školy? ;o)

 
Velryba grónská  15.09.11 15:44

Docela by mě zajímalo, a nikdy jsem nechápala, jak lze psát vědeckou práci na nevědecké téma, resp. na negaci tématu. Chápu, že se dá studovat a analyzovat vkus, resp. estetika, ale nechápu studium nevkusu, resp. neestetiky (tj. všeho ostatního, co se do první kategorie nevejde), stejně jako chápu, že se dají objevovat zákony fyziky, ale nedají se objevovat zákony nefyziky.

 
Brambora
42 příspěvků 15.09.11 16:00

Velrybo, je třeba definovat, co je nefyzika. Třeba se pak dají objevovat její zákony ......
O rozsazích bakalářek nic nevím, za mého mlada asi nebývaly, na škole, jíž jsem absolvovala, se nepsaly. Myslím, že bývají určeny požadavky školy, ne?
To písmo hádám patří k tématu.

 
Velryba grónská  15.09.11 16:21

To je právě ta věc, že definujeme-li si fyziku, nemůžeme už definovat nefyziku, protože to je všechen ten nesourodý zbytek teorií. A definovali-li jsme si už jednou estetiku, nemůžeme z téhož důvodu definovat neestetiku. To bychom to museli napřed zbourat a udělat to obráceně. Možná by bylo lepší definovat neestetiku a všechno ostatní považovat za vkusné… Bohužel mám pocit, že jak ve vkusu tak i ve vědě platí vždycky definice momentálně nejsilnějšího. :-)

 
Alena Čechová  15.09.11 16:24

Na téma nefyzika mne napadla hláška:
„Ty mne tak nefyzicky přitahuješ!“

 
Kerstin
516 příspěvků 15.09.11 16:43

(Myslím, že nikdo nemá právo rozhodovat o tom, co Ada na svůj vlastní blog dá nebo nedá. Je to její věc, její názory, proto to taky všichni tak zuřivě čteme. Mě zajímá všechno, co sem Ada píše a až mě to zajímat přestane, číst to nebudu, nikdo za mnou nestojí a nedrží mi samopal u hlavy.)

Skleněná zvířátka mi přijdou loškošný už jenom proto, že se s tím někdo tak pižlal. A přijdou mi jako naopak výborná dekorace do bytu. Stačí jenom trochu přemejšlet. Luční koník přilepenej lepidlem/poska­kující po futrech nebo vážka poletující/pověšená u okna? Nepřijde vám to přinejmenším vtipný? Jasně, někdo na takové pičičandy nemá osobnost, ale konkrétně já ano. Miluju přírodu, zvířátka v jakýchkoliv podobách a samozřejmě cokoliv, co může působit na jiné poněkud šáhle. Ráda vymýšlím nové věci.
Ano, možná se trochu obklopuju veteší, například z drobných dárečků, které by můj otec bezpochyby shrnul do věty „No to je moc hezký, ale k čemu to je?“ si vytvářím docela slušnou expozici. Každou tuhle keramickou kravinku, plyšáčka, dokonce i různé kytky – květy ovážu provázkem a pověsím na postel (mám patrovku, dole je prostor). A zatím mi nepřijde, že by na ně sedal prach, zacláněly, vadily, bylo to hnusný nebo co.. naopak si je velice ráda prohlížím, evokují ve mě hezké vzpomínky.
Já zas neumím nakupovat knihy, nikdy se netrefím. Radši něco vymyslím (chraň mě ruka páně, abych někdy někomu koupila keramickou kravinu), než se dopředu ptát na to, jakou chce knihu. Z toho žádný emoce, ani nic vřelýho nečiší.

 
Tina  15.09.11 16:46

Téda, to je diplomka :) Hned mám lepší náladu :))

Brambora: nevím, jak na vyloženě humanitních oborech, ale my (ekonomika) měli 40–50 normostran, popsané obrázky vč. zdroje, uvedené seznamy literatury (cca 2 strany), obrázků, tabulek a kdovíještěčeho, správně použité typografické zásady, odborný jazyk, atd.

Aspoň vím, co budu v příštím životě studovat ;) Kýč je jasná volba :DDDD

 
Anna  15.09.11 17:06

Diskuse už přestává mít smysl, ale kdo chce může si najít, co jsem o iritujícch hračkách psala. Že odpudivé darované hračky jsem samozřejmě vyhazovala až po té, co na ně můj malý syn zcela zapomněl. („Naštěstí malé ditě rychle zapomíná, takže jsem ty odpudivé záležitosti schovávala do skříně a zhruba po roce, kdy upadly v naprosté zapomnění, jsem je vyhazovala…“) Když už si s nimi nehrál, tak jsemm věc schovala, aby ji nevídal, kdyby si vzpomněl, zase bych mu ji vrátila. Když si nevzpomněl rok a více, tak jsem odpudivou věc vyhodila. Žádná smutná dětská očka, žádné násilné vykroucení hračky ze sevřených dětských pěstiček, žádný zoufalý pláč a výkřiky, že hračka je nevkusná a podobně se nekonalo. :) Tady už vážně nikdo nečte, každý jen dává průchod svým fantaziím, keré pak druhému podsune a s nimi polemizuje. A to je konec všem aspoň mírně seriózním konverzacím.

 
Brambora
42 příspěvků 15.09.11 17:18

Anno, tím se netrapte.
Teď jsem si uvědomila, že jsme se zcela nepozorovaně dostaly od zraněných dětských dušiček až ke krkavčím matkám, které vlečou k popelnici pytel hraček a ze svých nohou skopávají ty drobečky ubohé roztomiloučké plačící a volající: Maminko, prosím tě, nevyhazuj nám naše hračky! Maminto, ploším tě, ne! (to volá to maličké rozmiloučké robátko). Slzičky těch ubožátek, nucených hrát si se dvěma polínky tak jako Zápotockého Barunka, navíc s krvácejícími srdénky, se rozstřikují do všech stran. Okoralé srdce pseudoestétské matky však nedbá .....
Jak se nám to podařilo?

 
Anna  15.09.11 17:28

Ještě k hračkám a plyšovým zviřátkům. Mám za to, že dítě má mít hraček a zvlášť figurek, panenek a plyšáků určité omezené množství, aby k nim mělo vztah, aby si je stihlo oblíbit, pojmenovat, opříst představivostí a hrát si s nimi. Exploze plyšáků v dětském pokoji mi připadá jednak nevkusná, za druhé obtížně ukliditelná a za třetí zbytečná a co se týče rozvoje dítěte kontraproduktivní.
Protože příbuzní a známí věnovali synovi plyšáků značné množství, schovávala jsem i některé koukatelné prostě jen z toho důvodu, abych jejich počet redukovala a aby dítě z toho množství podnětů nezešílelo… :)

 
Velryba grónská  15.09.11 17:30

Tak já si v příštím životě vystřihnu nefyziku. To bude zdrojů! :-)

 
Anna  15.09.11 17:31

Přesně takovou barvitou scénu jsem měla na mysli, Bramborko, když jsem si některé ty kritické příspěvky přečetla… :)

 
Baba Jaga  15.09.11 18:04

Anna: hřebíček trefený na hlavičku :-)

Taky jsem se pozastavovala nad diplomovou prací. Jako seminárka celkem dobrý.
Jsem též humanitní magistra ale u nás byly formální požadavky na práci přísné celkem dost. Taky kroutím hlavou nad nedostatkem pramenů, jazykem (ten se nehodí ani na seminárku, ale pro populárně naučný článek), obrázky v textu, neformální úpravou práce (hodí se tak na tu seminárku, i když i tu jsme měli dělat podle formálních prvavidel psaní věděckého textu), rozsah…
Podle mě se klvalitní práce humanitních oborů tolik od jiných neliší. Mohou být stejně jako jiné kompilační. Mohou ale vycházet i z empirického zkoumání (mají ovšem jiné nástroje než přírodní vědy). To, co studenty a absolventy přírodních věd mate je to, že v humanitních oborech je větší prostor pro vlastní interpretaci a názor, což u nekvalitních prací zklouzává k pouhým nevědeckým rozprávkám. Nejsou ale přírodní vědy taky do jisté míry filosofií? Jen sběr empirických dat nestačí. Teorie přírodních věd jsou pořád jen teoriemi podloženými jistým množstvím empirických poznatků. Ty ale nikdy nemáme všechny a prázdná místa vyplňuje to, co si domyslíme. Nejedna teorie se zhroutila právě proto, že se s technickým pokrokem přišlo na něco nového, a není důvodu si myslet, že tomu bude jinak i nadále. To jen taková OT vložka pro ty, co si myslí, že přírodní vědy jsou vědečtější než ty humanitní. Nejsou, mají jen jiné nástroje. Jo a mimochodem, ekonomie je společenskou, tedy humanitní vědou.

 
Baba Jaga  15.09.11 18:10

Tina: teď jsem si ještě znovu přečetla tvůj příspěvek. Jestli absolvent ekonomie nazývá svůj obor ekonomikou a ještě neví, kam mezi vědami patří, tak to ani počet stran nezachrání, muhehe.

 
Víla Amálka  15.09.11 18:17

Babo dík, palec nahoru nestačí.

Ohledně kýčovitých hraček – souhlasím s tím, že jsou vyrobené tak, aby u dítěte něco rozvíjely (viz šílenosti nad postýlkou, hlavní cíl je, aby dítě reagovalo), takže jejich vzhled má jinou funkci než čistě estetickou. Děti nemám, takže nevím, ale přijde mi, že nevkusným obdobím si musí projít každé dítě. Většina z toho vyroste, nemyslíte? No…možná ne většina :), ale celkově jsem chtěla říct, že cit pro estetično těžko můžeme budovat třeba už od 3 let…?

 
olinka  15.09.11 18:31

Diplomka opravdu katastrofa, ale co chcete po hocijaké nitranské univerzitě. Obecně (a to neříkám z nějaké zášti) je úroveň VŠ na Slovensku nižší (proč myslíte, že u nás studuje tolik Slováků?). Na druhou stranu jsem četla bakalářku z FTVS (Fakulty tělesné výchovy a sportu), která svým rozsahem odpovídala jedné otázce z naší zkoušky z biochemie… Ono je to fakt školu od školy, ale troufám si tvrdit, že na přírodních vědách se stále nacházejí nová nebo nedostatečně prozkoumaná témata, kdežto na humanitním se kecá furt dokola o tom samém, možná se maximálně nalezne nový kontext:-))

 
Baba Jaga  15.09.11 18:33

Vílo Amálko, prosím titulovat celým jménem. Takhle mi říkal Jeník. Je to tak negativně naladěné. Nebo mi přátelé říkají Jaguško a Jagi (už i zde v diskusi). (Přimysli si osm hopsajících smajlíků s frkačkou a dva vypoštějící z ústního otvoru desítky kýčovitých srdíček).

 
Tina  15.09.11 18:36

Baba Jaga: Ale jo, jsem to napsala všelijak, i když jsem myslela obor a ten se nejmenuje přímo ekonomie, ale to neva. Jen jsem to chtěla odlišit od takových těch podle mě silně společenských jako jsou filosofie a tak. Tož máte bod.

A jestli jsou vědečtější ty nebo ty vědy opravdu posoudit neumím. A není to nakonec jedno? Kdo dneska může říct, že studium matematiky je lepší/horší než studium sociologie, ekonomie?

A btw zachránil a s pochvalou :P

A abych nebyla tak OT, tak se mi outloň/lori vcelku líbí, dokážu si ho představit na menší vázičce v pokoji zarytého přírodovědce :)

 
Baba Jaga  15.09.11 18:52

Olinka: zásadní prodlém všech věd je jejich oddělenost a neprovázanost. Ono by se v humanitních oborech nemuselo plkat pořád o tom samém (to nemluvím o tom že je to klišé jak hrom, že humanitní vědy jen tak vypráví nekonečný příběh člověka v mnoha variacích). Důkazem je třeba kognitivní archeologie. Líbil by se mi model, kdy každý věděc provádí svůj výzkum, ale je zárověň vzdělán v základech jiných oborů a komunikuje s jinými obory. Když se poznatky různých věd porovnávají a prolínají, dochází se k často velmi zajímavým výsledkům. Tím nemyslím, že by měly humanitní vědy pouze zpracovávat a teoreticky zasazovat empirická data přírodních věd a připravovat metodiku (myšlenka takovéhle dagradace tu už taky byla), ale i přírodní vědy by se měly v čem přiučit a obohatit od humanitních. Dokud se ale zastánci přírodních věd budou na vědce humanitní dívat spatra jako na póvl, který nemá na nic jiného, než meditovat nad nesmrtelností brouka, a dokud se v humanitních oborech budou přehlížet přírodní vědy jako nesouvisející, potud ke smysluplnému přebírání a rozvíjení poznatků nedojde. A utrpí na tom všechny vědy a poznání všech.

 
Nikola  15.09.11 18:56

tesim sa uz na dalsi clanok

 
Baba Jaga  15.09.11 19:13

Nikola: to asi všichni kromě Levandule.

 
A.C.  15.09.11 21:36

Arry: z Karlovy Univerzity, fakultu a obor si nechám pro sebe :)

 
Panenka_bohemica  15.09.11 21:39

Anna> smutný dětský očka a uslzený hysterický scénáře jste si tady vyfantazírovala vy sama, já jenom řekla, že tajný vyhazování věcí druhejm, kór když je od někoho dostali darem, je pro mě hnus. HNUS! Děti jsou u mě na žebříčku oblíbenosti někde na druhý straně mezi horečkou a průjmem, takže fakt nemám zájem pouštět se do debaty o tom, co je pro ně nejlepší. Nepochybuju o tom, že jste si je vychovala k obrazu svýmu a vkusu vytříbenýmu a dobře vám tak.

 
A.C.  15.09.11 21:53

Panenko, tady ti viditelně chybí zkušenost. Často se stane, že návštěva přijede a přiveze něco dětem. To něco je fialový geneticky modifikovaný králík s oranžovým uchem a zeleným pupíkem. Plastový bagřík, kterému se ulomí kabina hned druhý den.. atd. Zvlášť u menších dětí se tyhle hračky kupí. A co s tím? Fialového příšeráka z plyše, prasklý bagr po nějaké době uzmu, když se po nich třeba měsíc nikdo neptal, letěli do koše.
Nevyhodím jim oblíbenou hračku, přestože je to žlutý klokan se zelenou kapsou (bohužel). Ale tuctová hnusárna, která jenom zabírá místo, bez milosti letí.

 
Panenka_bohemica  15.09.11 22:09

Pravda, tahle zkušenost mi chybí a rozhodně ji nepostrádám. (Ale taky jsem byla malá a děkuju bohu za mý rodiče :-) )

 
A.C.  15.09.11 23:01

Panenko, ti je nevnucuju, jenom konstatuju něco o cizích mokasínech. Poptej se rodičů, co vyhodili z dětského pokoje, když jsi odjela na školu v přírodě nebo na víkend k babičce :)))

 
Marmota  16.09.11 00:19

Babo Jago, souhlasím, i když o tom jinak moc nevím, ještě jsem nedostudovala ;-) – obory a vědy by měly být víc provázané. Ono to člověku dává jistý nadhled, řekla bych, než když se urputně zaměří na jeden obor a ostatní neuznává. Mimo úplnou odbornost jsou krásný příklad eseje Stanislava Komárka, který, ač biolog, ví ledacos i z humanitních oborů a dovede to dobře skloubit.

Mimochodem – babičce prababička jako dítěti hračky nemilosrdně vyhazovala. Detaily už mi unikají, ale myslím, že to bylo za trest, nikoli za nevkus. Pokud mohu soudit, žádné vážnější následky to na ní nezanechalo, babička je pohodová osoba.
V bytě má různé serepetičky ve vitrínách, ale nikdy jsem to jako nevkus nevnímala a nehodlám s tím začínat. V jejím bytě to má své opodstatnění. V mém by nejspíš nemělo, v mém by to byly jen lapače prachu (a musím se v tomhle směru ještě stále učit té prabbabiččině nemilosrdnosti).

 
Anna  16.09.11 00:26

Jo panenko, dobře mi tak. Líp to se synem snad ani dopadnout nemohlo…

 
Anna  16.09.11 00:32

Vyhazovat zapomenuté obskurní dárky batoleti případně předškolnímu dítěti a vyhazovat dárky dítěti nebo dospělému, se kterým je rozumná řeč, to jsou dvě různé věci. Tu druhou jsem nikdy nedělala.

 
Anna  16.09.11 00:37

Vychovávat dítě, když už ho člověk jednou má, je nutnost, povinnost, když všechno dobře vychází i radost. Vychovávat dospělého partnera je nesmysl a marnost.

 
Panenka_bohemica  16.09.11 00:55

Dyť já taky jenom konstatuju a jak vidíte ani nikoho/se neporovnávám, ani nelobuju za svěřování úklidu kojencům… Paráda, že tolik ženskejch myslí na duševní rozvoj svého potomka/muže, no ne.

 
sasa  16.09.11 06:55

Olinka: Slovakov je v CR hlavne preto tolko, pretoze su lahsie prijimacie skusky. Sama som prikladom:-D NA ceske VS som urobila prijimacky na kazdu v 30tke, na SLovensku to uz take slavne nebolo.

 
sasa  16.09.11 07:03

Olinka: no a nakoniec som vystudovala na nejakej nitrianskej univerzite ako tvrdite(tipujem ze ste tam kazdy tyzden a poznate to osobne:-)) dokonca na tej istej – na UKF. No a hodila som si 10 semestrov na ceskej univerzite a poviem vam … naroky na diplomovu pracu sa takmer vobec nelisi. tak by som si davala pozor na jazyk a vyjadrovat sa k nieco o com vie houbeles. Asi kazdy druhy tu ma pocit, aky je jeho obor hroooozne tazky a narocny a ako sa idu zodrat pri pisani diplomovky a ze by to inak nepreslo a ich ucitelia su drsnaci. no tak poviem, ze je to subjektivne vnimanie. Kriteria na diplomovky su aspon an humanitych smeroch dost podobne. Studovali ste na slovenskej skole? Na UKF? Rada by som pocula vase prakticke skusenosti.

 
sasa  16.09.11 07:05

a tvrdenie, ze seminarka ma mat 50 stran ma naozaj pobavilo. Jasne, ked si hodite CTRL c CTRL V tak urcite. a ani nove typy softwarov na plagiatorstvo tomu pri seminarkach nezabrania

 
Sibyla  16.09.11 08:33

Dítě a nevkusné dárky: když mi byly asi 4, dostala jsem od jedné přespolní tetičky přenádherné šatičky: byly z bílého silonu se vzorem poloprůhledných růží, sukénka nadýchaná, a neklame-li mne paměť, v lemu ještě drobné plastické růžičky+jedna velká v pase. No k zblití, ale mně ovšem připadaly jako ty nejúžasnější šatičky, jaké si lze představit. Hned jsem v nich chtěla na procházku, ale maminka mi moudře vysvětlila, že jsou tak úžasně překrásné, že si je musím šetřit, že jsou jen na slavnosti (s tou tetkou se nesnášely a pamatuji si její kyselý výraz). Když jsem se jich po čase domáhala, tvrdila mi, že takové šatičky jsem nikdy neměla. Maminka nikdy nelhala a všecko věděla, tak jsem jí ovšem uvěřila, ale v paměti mi to uvízlo – dost brzo se ovšem můj vkus začal klonit jiným směrem. Až v dospělosti mi celá zápletka došla – mamka už na šaty dávno zapomněla. Musím tedy říct, že jsem z toho neměla žádné trauma. Taky jsem absolvovala několik kýčovitých hraček, z kterých jsem plynule vyrostla, ale mým nejmilejším zůstal velký zděděný medvěd s očima z knoflíků – obouvala jsem mu dětské botičky, takže stál.

 
Kulich  16.09.11 08:42

Sašo klid, nevím, jestli ty diskuze tady nemají špatný vliv na tvoje nervy ;-) tak já třeba učím na FSV UK a to, co ten mladý rozervaný muž prezentoval jako diplomku, by u nás neprošlo ani jako ročníková práce. Je to prostě katastrofa ve všech směrech, a jestli díky tomuto získal titul magistr, no tak potěš koště. A to s tím zdůvodněním toho, proč u nás studuje tolik Slováku, je taky dost odvážné tvrzení :)

 
Arry  16.09.11 09:38

A.c: no díky za snahu, to jste vlastně nemusela odpovídat vůbec:-D

Jinak to tvrzení, že každému dítěti rodiče vyhazovali hračky, když zrovna nebylo delší dobu doma, mi fakt vyrazilo dech. Prosím, nesuďte podle sebe všechny ostatní.

 
Velryba grónská  16.09.11 09:59

Když mi bylo šest, dostala jsem černý kašel a byla týden v nemocnici. Měla jsem s sebou na hraní panenku v kabelce (už se to tak komplet prodávalo). Musela jsem ji nechat v nemocnici kvůli bacilům. Hrozně mě to ranilo, maminka mi musela koupit úplně stejnou, ale stejně už to nějak nebylo ono. Do vysoké dospělosti jsem si pamatovala každý krám, který jsem kdy jako dítě měla a opatrovala ho jako oko v hlavě. Stejný vztah k hračkám měl za mala náš starší syn, dokud mu do toho nevlítl ten mladší a neudělal mu z hraček kůlničku na dříví. Starší pak musel svůj vztah k věcem změnit, protože by se z toho zbláznil. …Takže je asi dost velký rozdíl, je-li dítě samo nebo je-li jich víc. U těch dvou dětí „odpadávají“ hračky do zapomnění asi daleko lehčeji, resp. nejsou tak důležité, takže se dají vyhodit. Asi proto, že ti dva si pak hrají spolu jenom s tím, na čem se shodnou, a hračky jsou méně důležité než jejich vzájemný vztah. Ale stejně jsem to dělala vždycky jenom po dohodě s nimi.

 
Brambora
42 příspěvků 16.09.11 10:09

Já a moje sestra jsme dostaly králíčky (živé). Jely jsme s rodiči na dovolenou, daly jsme je na tu dobu k babičce. Když jsme se vrátily, dozvěděly jsme se, že babičce králíčci utekli. Následně jsme měly výbornou pečínku k obědu. Když nám to došlo, cítily jsme se hrozně. Naprosto zrazené. Sestra od té doby nejí králičí maso ....... (já jo, jsem horší charakter).

 
Sibyla  16.09.11 10:13

Kdepak, my byly dvě a věděly jsme o všech svých hračkách – možná jsme jich neměly tolik jako dnešní děti – vídám zahrady poseté barevnými plastovými hračkami, to za nás neexistovalo, tolik jich doma nebylo a uklízely se. Maminka nám za zády nic nevyhodila, spíš nás nutila, ať třídíme samy. Naše figurky měly jména a milovaly jsme je rozdílnými stupni lásky. Já měla toho medvěda od malička, pak panenku Italku – žádné jméno se neujalo – ti byli nejdražší. Česká panenka Helenka měla bříško a byla to „blbá blondýna“ – tu jsem znevýhodňovala. A sestra měla lišáčka Lišů, kterého mi, potvora, odmítala i jen půjčit!

 
Sibyla  16.09.11 10:16

Brambora: to je hrozný pocit! Já měla želvu Lojzinku, která v zimě pošla. Když jsem se ptala, kde má hrobeček, řekli mi, že ji tatínek odvezl do Brna a tam ji pohřbil v krásném parku, a že až tam někdy pojedeme, uvidím hrobeček. Vůbec mi to nepřišlo divné, že by někdo vezl chcíplou želvu do Brna! Zřejmě ji hodili do popelnice…

 
Velryba grónská  16.09.11 10:29

Aha, to je zajímavé. Možná je to u děvčat jiné než u kluků. Když byly mladšímu tři, přišlo lego, a všechno ostatní šlo stranou. Za pár let přišel do domácnosti první počítač a lego bylo ze dne na den odloženo. Kluci sami brzo potom jednotlivé stavebnice kompletovali a prodávali dál kamarádům nebo na inzerát (ještě se to „shánělo“), a začali si kupovat počítačové časopisy, hry a všechno, co s stím souviselo.

 
A.C.  16.09.11 10:29

Myslím, že lze těžko srovnávat situaci s hračkami před 20–30 lety a současnou dobu. JEště máme doma krabici autíček angličáků, kovových, které jsme měli jako malí na hraní. Moje děti už jsou bohužel generace, která je zavalená čínským plastovým šmejdem.
Neumím si předtavit matky, co nikdy dítěti v současné době nevyhodí hračku. Různých příšerňáků plyšáků, plastových hraček, které se rozpadají na kusy, se k nám dostalo bohužel habaděj (nekupuju to, přijde to od návštěv, babiček, ze školky, školy jako dárky a drobné odměny…). Neumím si představit, že bych to schraňovala. A proč bych to taky dělala.
Oblíbené hračky pochopitelně nevyhazuju a nevyhazovala jsem, ale různé polofunkční plastové pestrobarevné prapodivnosti, co se týdny válejí někde v krabici, berou místo a nikdo o ně nestojí, ty jdou pryč.

 
Olma  16.09.11 10:53

Saša: „Slovakov je v CR hlavne preto tolko, pretoze su lahsie prijimacie skusky.“

Jistě, a Turků je v Německu tolik, protože je tam levnější bydlení. A Slováci dopláceli na federaci svou životní úrovní. Koukám, že Peklo už slouží i jako Saturday Late Night Show.

 
Alena Čechová  16.09.11 10:56

Já moc hraček neměla a ani mně to nějak nevadilo, nejraději jsem stejně byla venku. Takže spíš míč si pamatuju a taky koloběžku. Babička mi asi v roce 1970 dovezla z Anglie panenku s prsama, ta měla dlouhé zrzavé vlasy a uniformu mažoretky. Když jsem ji přinesla do školky, učitelka mi ji zabavila, kvůli těm prsům asi.
Nejvíc si pamatuju lítání venku, to mě bavilo.

 
Velryba grónská  16.09.11 11:04

Ale ony se některé hračky neujaly ani tehdy. Například jsme nikdy neprosadili stavebnici Merkur. Proti legu neměla šanci, i když je na úplně jiném principu. A pak takové ty hračky, které si hrají samy, nebo které jsou moc složité a zabírají moc místa: autodráhy, autíčka na dálkové ovládání apod. Ty omrzely brzo. A potom taky hity, které každý „musel mít“, ale druhý den, když vyskoušel všechny podoby a nic víc s tím dělat nešlo, už ho nebavily (transformers). Nejúspěšnější bylo lego v kombinaci s anglilčáky na plachtě s fixem namalovanými silnicemi (dneska to mají děti dobré, protože se dělají přímo už takové koberce). :-)

 
KatkaJ  16.09.11 11:32

Když jsme byly malé, tak jsme od dědy dostaly šlapací autíčko. Obě jsme ho nesmírně milovaly. Až jsme ho přerostly, tak ho mamka darovala kamarádce, která měla 2 kluky. Autíčko bylo rozmontované během 1 dne. Dnes 30 let poté, sháním to šlapací autíčko docela marně. Nikde totiž taková nejsou…jen něco podobného ale není to ono. Traktor jsme naštěstí zachovali. :-D
Ještě si pamatuji, že se mi několikrát zdálo ( ve snu), že řídím autobus. Byl to báječný pocit! :-D…těžké OT – jen jsem si teď vzpomněla…
Co se týče těch výrobků – nekoupila bych si je, opravdu by se mi to nikam nehodilo. Ale viděla jsem i horší :-D. Čím jsem starší, tím více tíhnu k minimalizmu aby mi věcí kolem zbytečně nevyčerpávali energii. A všichni co mně znají už to ví, takže nehrozí, že by mi něco takového koupili. Větší radost mi udělají když mi donesou třeba Studentskou pečeť. Sladké jím velmi málo, takže si náramně pochutnám…

 
Karoleenah
1464 příspěvků 16.09.11 11:50

Pamatuju si, že jsem cca ve čtyřech letech od prarodičů dostala dětský klavírek, měl osm barevných kláves, tlačítka se zvířecími zvuky a jednoduchými melodiemi. Byla jsem z něj úplně na větvi, rodiče už méně. Když jsem trochu povyrostla, dostala jsem lepší model, kde už byly dvě oktávy, černé í bílé klávesy a víc tlačítek s různými efekty. Přemýšlím, co mamka svým rodičům udělala, že ji takhle trestali. :)) Ale na druhou stranu jsem se na tom o něco lepším naučila hrát kousek Für Elise, pak jsem dostala pořádnej keyboard a učila jsem se i pár let na klavír, takže můžu být jedině ráda, že to vyhrávání naši přetrpěli.
Ale jinak mám z dětství nejlepší vzpomínky na knížky (číst jsem se naučila cca ve čtyřech letech a od té doby vlastně pořád ležím v knihách) a pak taky na hračky, co jsem podědila (hlavně po mamce a po tetě), třeba klasickou tatrovku na písek s červenou korbou, mrkací panenku Evičku, obřího medvěda co brumlal… takové ty moderní hi-tech hračky mě nikdy moc nevzrušovaly (kromě klavírku), akorát panenky Barbie jsem chtěla, ale od doby, kdy jsem dostala jednu od Ježíška a zprznila jí vlasy inkoustem, už jsem žádnou nedostala.
A mimochodem, když už se tak bavíme o hračkách, nemáte doma někdo nepotřebné Inspiro? Kdysi jsme ho měli, ale pak se někam ztratilo, nejspíš bylo omylem vyhozeno a já po něm dodnes pláču. Občas se nějaké objeví na Aukru, ale vydraží se i za šílené částky typu 500,– a to je na mě trochu moc. Áchjo.

 
Blue  16.09.11 12:58

Nechápu, kam až se ta diskuze dostala…

 
ýmo  16.09.11 13:08

kýčovité dary už vyhazuju. pár let jsem skladovala plastová zvířátka, „roztomilé“ květináčky pastelových barev s plasticky vystupujícími obličeji apod. v krabici, že je jednoho krásného dne odnesu do vetešnictví. jenže jsou to takové nevkusy, že bych se styděla jim je nabídnout, byť zadarmo. zvláštní je, že moje i mamčiny kamarádky nám tyhle věci dávají několikrát ročně (Vánoce, narozeniny), ačkoliv ví, že si je v bytě nevystavujem a při nejlepším se ocitnou ve skříni. myslí to dobře, podle jejich vkusu nás to má rozveselit. popravdě, jakýkoliv jiný dar by mně potěšil víc. i flaška s rumem :))

jo a něco takového nám darovala dědova sestra, což byla čirá zlomyslnost. http://www.webovka.cz/…ch-umeni-kyc sama podobné věci nemá ráda :D děda si toho skoro metr vysokého trpazlíka opravdu vystavil na dvoře, a byl tam, dokud ho povětrnostní podmínky nezlikvidovaly. naštěstí nebyl příliš trvanlivě vyroben :o).

 
Ada Pekelná
720 příspěvků 16.09.11 14:56

Čekám s novým článkem, až se diskuze vyčerpá a nebudete mít o čem mluvit. Ale vidím, že si pořád stačíte sami, a jak jste to hezky rozvinuli :)

 
FoxInTheBox  16.09.11 15:28

Vždyť tu ještě nebyly podprsenky a pocení:)

Ne, vážně. Dej nám nový článek a uvidíš, kam až to rozvinem pod ním!

 
Anna  16.09.11 17:34

Tahle diskuse se hned tak nevyčerpá, klidně sem dám obsáhlý příspěvek, kde vypíšu, s čím vším si syn hrál, jaké stavebnice Lego Technic měl, jak moc byl šikovnej a co báječnýho z něj vyrostlo. Věřim, že tahle informace má pro všechny zdejší čtenářky cenu zlata… :)

 
Anna  16.09.11 17:37

Inspiro jsem v dětství dostala, mám ho schované, ale nechám si ho… :)

 
Anna  16.09.11 18:00

Přečetla jsem ten odstavec pod fotkou, na kterou sem dala odkaz Ýmo.

„Za jakých podmínek ale posoudíme, že je jedno dílo umělecky hodnotnější než dílo druhé? Abychom mohly prokázat estetickou defektnost kýče, je třeba tyto vážné estetické nedostatky prokázat. Kýč je defektní z hlediska pozitivních estetických kvalit jednoty, komplexnosti a intenzity. Pojem jednoty vyjadřuje dílo „dobře zorganizované“, „formálně perfektní“, mající „vnitřní logiku struktury a stylu“. Co to znamená, že dílo je absolutně sjednocené, či „formálně perfektní“? Znamená to, že nemá žádné formální nedostatky. Perfektně sjednocené dílo musí být takové, že všechny jeho konstitutivní prvky jsou na svém místě, přesně tam, kde mají být. Perfektně sjednocené dílo je tedy takové, které lze pouze pokazit, ale nikoli vylepšit úpravami či alternacemi jeho konstitutivních prvků.“

Fascinující… :)

 
Maggie  16.09.11 18:40

Ada dnes snídala vtipnou kaši…

 
Teresita  16.09.11 18:56

Ado, me uz nebavi cist tu diskuzi. Myslim, ze nejlepe se stejne utne, kdyz sem prihodis novy clanek…

 
A.C.  16.09.11 19:10

Určitě bychom mohly ještě nějak zpracovat téma závislosti Lega v dětství a špatně padnoucí podprsenky v dospělosti. A k trekovým sandálům, které nám zlí rodiče tajně vyhazovali, jsme se taky ještě nedostaly. Batika a její závislost na velikosti nohy.

Ale necháváme si to pod další článek, nemá cenu vyčerpat všechna témata najednou.

 
Baba Jaga  16.09.11 20:35

Už jste se byly podívat na odkaz z FB Pekla IBN? Nepřehlédněte!!!
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila. Je to nářez.
Díky Ado.

 
Blue  17.09.11 13:13

Ado, prosííím, přidej už další článek!

 
Já 1.  17.09.11 15:06

CHTĚLO BY TO NOVÝ ČLÁNEK!!! Ale o módě, ne o skle, kameni či železu.

 
Cinkitoo
846 příspěvků 17.09.11 17:53

Chvála bohu, že jsem měla jiné starosti, jinak bych jistě zabředla s vámi… Uf. Slunce svítí, jdeme dál :)

 
Sia  19.09.11 09:00

Pozdě, pozdě! Ale přesto: tato úžasná sklářka spojila pletení a sklářství. Tohle bych si vystavila, celá šťastná, že něco takového vlastním.
http://www.carolmilne.com/…in_male.html
Tak tolik most mezi textilními technikami (řekněme) a sklem.

 
Cleira  19.09.11 19:02

Tak by mě ještě jenom zajímalo, co by na názor, že článek o skle nepatří na „fashion blog“ řekla Blanka Matragi :D

 
Iva  20.09.11 10:59

Sophie: „… Myslím si, že naprostá většina diskutujících je jen zmatená tím, že se jim zde neposkytl názor, že si ho mají utvořit sami…“ Trefa do černého, souhlasím.

 
Brambora
42 příspěvků 20.09.11 11:06

Teresito, jestli vás nebaví číst tu diskusi, nedělejte to. Od té doby, co jsem zjistila, že existují knihy, vždy, když mě nebaví číst tu diskusi, čtu je. Jsem šťastná žena.
Cleiro, co by řekla Blanka Matragi?
Dámy hodnotící diplomku: ta diplomka byla o kýči. Ten mládenec, který ji napsal, jídal vtipnou kaši tím způsobem, že svou práci formálně pojednal jako jistou esenci kýče. Nevím, jestli práce byla dost dobrá jako diplomka, přesto však byla tím nejlepším, co jsem tu o kýči četla. Sama si myslím, že vtip a určitý projev samostatného myšlení na diplomku nestačí, že tam to chce přece jenom předvést trochu vědy .....

 
stern
41 příspěvků 21.09.11 10:07

Pro rozlišení rozdílu mezi kýčem a uměním či uměleckým řemeslem skutečně využijte rady pisatele(lky) s nickem KIK a přečtěte si tu doporučovanou knihu od Tomáše Kulky. Je to maximálně poučný. Jinak kdo neznáte, doporučuji prozkoumat web: www.sutnar.cz Najdete tam čisté umělecké řemeslo – funkčnost, minimalismus a krása…
Konkrétně třeba skleněný čajový servis z roku 1931… kdo by ho nechtěl mít doma…?

 
Sab  29.09.11 14:01

…a sklenena opicka ani netusi, jak je slavna…za prve mi to prijde nahodou docela jako originalni invence, vybrousit do vazy nejakeho outlone (doted sem ani nevedela ze je to opice)…a za druhe, to nemate lepsi veci na praci nez se tady hadat o nesmyslech? Nemohlo by se pridat dalsi pravidlo diskuse, ze prispevek musi mit nejakou informacni hodnotu, souvisejici s tematem clanku a v clanku dosud neuvedenou, jinak je autor prispevku krava? :)

 
Naervon  21.02.12 20:39

Tam bych byla v sedmém nebi, zbožňuji sklo ve všech variantách, hlavně foukané a broušené :) ta barevná vážka je boží :) A náhodou, přišlo mi, že je peklo o kultuře a napichování nekulturních. Upozornění na pěknou, zajímavou akci sem určitě patří, dle mého názoru :)

Poslední článek: Postava typu hruška: jak ji obléct (1.)

18.04.14 | Spíš užší ramena, obstojná prsa, štíhlý pas a pod ním zadel jak se patří: to je obvyklá charakteristika postavy typu "hruška", která se vyskytuje ve všech velikostech a jemných nuancích základního tvaru. Všechny se ovšem špatně oblékají do rovných gatí a pytlovitých triček. Jak na to, abyste vypadaly co nejlépe? (číst dále)

TOPlist
Zpět nahoru