5 dokumentů o módě: rychlá může i zabíjet
29.03.18 | autor Monika
Objednala jsem si pár radostí z Wish a pak se pustila do psaní tohoto článku. Domácí dokumentární maraton mi následně způsobil téměř žaludeční potíže nad vlastním šatníkem. Které snímky mi hnuly žlučí?
The True Cost (Pravá cena)
Film viní módní řetězce z bídy, politické nestability a ekologických dopadů. Objektivitu nečekejte, snímek je hodně bombastický a někdy až drastický. Na druhou stranu, máloco otevře oči i těm, pro které je H&M modla dostupné módy.
Sweatshop – deadly fashion
Vezměte tři norské fashion blogery do Kambodže, posaďte je za šicí stroje, nechte je žít za minimální mzdu a seznamte je s těmi, kteří denně otročí pro velké módní řetězce. Na tuto reality show se dobře kouká, protože víte, že kruté podmínky se zlatou mládeží zacloumají.
V roce 2014 vyšel tento čtyřdílný dokument deníku Aftenposten s anglickými titulky, na Youtube je k dispozici 50minutový sestřih. H&M se odmítlo k dokumentu vyjádřit (ačkoliv se jedná o jeho továrny). A co dělá zdrcená blogerská trojice v roce 2018? Udržitelnosti módy se věnuje pouze jedna z nich.
Zpomalený šatník
Proložíme to něžnějším dokumentaristickým pohledem. Snímek z cyklu Nedej se! České televize mapuje několik přístupů ke slow fashion. Proto se tu objevuje Eva Urbanová z obchodu Nila, majitelku Boho café&store Patrícia Madarová, módní návrhářka Kristýna Javůrková, která přešívá oblečení pod značkou Jakoby, moderátorka pořadu o módě Veronika Ruppert nebo Katarína Král, která podporuje lokální tvorbu konceptem Czech Labels and Friends. Fajn podívaná, která nešokuje davy, ale ukazuje cestu.
Zpomalený šatník zhlédnete po kliknutí na obrázek.
For the Love of Fashion (S láskou k módě)
National Geographic natočila dokument o udržitelné bavlně, který s radostí (jistě ne náhodou) podpořila značka C&A. První třetinu filmu vás tedy zahltí céáčkové PíáRko, nicméně základní myšlenka zůstává jasná – bavlna se pěstuje na pár procentech orné půdy, přitom na ni celosvětově padne 24 % spotřebovaných insekticidů a 11 % pesticidů.
Něžná Alexandra Cousteau provádí diváka celým 15minutovým dokumentem… a občas si říkáte, jestli se film týká spíš jí nebo přírody. Třeba když místo záběru na zpovídaného farmáře kamera zabírá její tvářičku hebkou jako… bavlna.
Film má portugalské a anglické titulky.
The Machinists (Stroje)
Tři ženy, tři příběhy a milión kusů oblečení, ze kterého každá z nich uvidí pár dolarů. Podobný snímek jako The True Cost přináší větší důraz na příběh jednotlivce a snaží se nehodnotit. Mezi řádky tu však jasně zaznívá, že cokoliv si koupíte s cedulkou Made in Bangladesh, funguje jako souhlas s těmito podmínkami.
Co teď s tím?
Je to teprv pár dní, co vstřebávám všechny dojmy, optimismus mi však nepřidaly. Těšení na plavky z Wish mě pochopitelně přešlo a pohled do skříně mě spíš otrávil. Svými občasnými úlety příliš hromadím a podporuju stav v továrnách. A nákupy ze sekáče bohužel nejsou omluvenkou – vždyť kolik kousků se do nich valí právě z módních řetězců? Neposilujeme svým nákupem sekundárně produkci velkých hráčů?
Chuť napravit své pošramocené ego mě zavedla na webovky obchodů, které se zabývají pomalou módou… a po chvilce se mi vybavila Kamila Boudová, která radí začít od toho, co člověk má – a kombinuje, kombinuje, kombinuje. Tak jsem se zhrozila, že jsem svoji nespokojenost chtěla řešit dalším nakupováním, a všechna okna prohlížeče zavřela.
Co se stane, když přestaneme nakupovat oblečení šité v zemích třetího světa? Dokud si značky neurvou od huby peníze na odpovídající mzdy a pracovní podmínky (ano, na úkor svých výdělků), točíme se stále v kruhu. Menší výdělek firma vyřeší tím, že zkrouhne peníze těm, kteří vyrábějí svýma rukama. A to přece není řešení.
Po zhlédnutí dokumentů o fast fashion mám pocit, že kupující má jen omezenou moc. Samotná síla trhu zřejmě nestačí. Zákazník ovlivní chování velkých obchodů nejen svým nákupem, ale především svým hlasitým nesouhlasem. Pošramocená image (a následně nižší zisk) je pro firmy velkým strašákem, ale k tomu musí přispět masivní reakce zákazníků, nikoliv jen výkřik dvou procent z nich.
Naštěstí nám „ty internety“ vcelku nahrávají. Youtuberská a blogerská mládež má v rukou velkou moc. Snad tuší, co všechno může změnit a využije svůj vliv nejen pro pár triček zdarma.
Co navrhujete vy? Napište mi, který dokument se vám líbil, a doporučte ostatním další.