Na výletě v Londýně

30.01.15 | autor Ada

Nechtěla jsem článek pojmenovat "londýnské nákupní tipy", protože tak komplexní není. Na důkladné prolézání města ani nebyl čas, přidaly jsme se s kamarádkou narychlo k dalším přátelům a strávily jsme v Londýně jen tři dny. Několik zásadních nákupních bodů jsme ovšem stihly!

londyn.jpg

Londýn je jedna ze světových módních metropolí, je tu bohatý kulturní život a etnicky pestré obyvatelstvo. Inspirace proto doslova chodí po ulicích, jen si jí všímat. Jako ženu mě zaujalo, kolik je v Londýně hezkých chlapů: ne že by všichni byli rození krasavci, ale většinou byli pěkně oblečení, učesaní, měli krásné kožené boty - klidně i k riflím a tričku -, nesmrděli a tvářili se sebevědomě. Ani zedník v kalhotách od malty neměl na hlavě a na obličeji rozcuchané roští. O postarší anglické gentlemany se tu samozřejmě zakopává na každém kroku:

Ženy jsou na tom trochu hůř, tedy především ty mladé. Pověsti o obtloustlých Angličankách ve skinny džínách, khaki parkách a s vrabčím hnízdem na hlavě bohužel nelžou. Naštěstí takové nejsou všechny, některé jsou velmi elegantní a teď v zimě nosí kabáty všech možných střihů a barev.

Inspirací v líčení zase mohou být všudypřítomné muslimky. V Londýně je jich opravdu hodně. Nevím, jestli tu žije tolik muslimů, nebo jsou to turistky, které sem jezdí nakupovat (nejvíc jsme jich potkávaly v kosmetických odděleních obchodních domů, kde v hloučcích okupovaly stojany s dekorativní kosmetikou). Ve čtvrti Shepherd's Bush, kde jsme bydlely, však byly místy prakticky pouze muslimské obchody a restaurace - kebabárny, restaurace s libanonskou, damašskou, tureckou, arabskou kuchyní, obchody s arabskými parfémy a kosmetikou a orientálními látkami.

Muslimky často chodí v čádorech, tedy komplet zahalené kromě obličeje, který mají  perfektně nalíčený. Jen sem tam to trochu přeženou: v Selfridges jsme potkaly muslimskou matku s komicky děsivě namalovaným obočím, které připomínalo dvě rovné tlusté linky, nad kořenem nosu téměř spojené. Za ní kráčely dvě dospělé dcery a na první pohled bylo jasné, že používají při úpravě obočí stejnou šablonu jako maminka. Muslimky - tady ovšem pouze v hidžábech - často potkáte i v obchodech jako prodavačky. Je tu i dost černochů a černošek, i když ne tolik, jako v USA; a také bledých, skoro severských blondýnek. Má to jeden zajímavý efekt, ve stojanech s dekorativní kosmetikou najdete make-upy od vápnově bílých až po tmavě hnědé. Ještě že se taková škála neprodává u nás, umím si představit, že některé slečny by se tím černošským s radostí natřely, aby vypadaly opáleně.

Jednou jsme na ulici potkaly školkový štrůdl asi dvaceti prcků a byly v něm, trochu buransky řečeno, děti všech barev. Zkrátka, jestli chcete vidět, jak vypadá skutečné multikulturní prostředí - ne to, co si představujeme na českém písečku, tj. homogenní bílá většina a sem tam nějaký Rom -, zaleťte si do Londýna. Je to xenofobova noční můra!

Ale zpátky k obchodům. Navštívily jsme samozřejmě Primark, jednu z větších poboček na Oxford Street, a musím říct, že jsme byly zklamané: je to velký obchod a oblečení je tam levné, ale to je asi tak všechno. Výběr je prakticky nulový, ještě pod úrovní New Yorkeru nebo Terranovy, a kvalita opravdu hadrovitá. Na velikosti se nedá spolehnout, a to ani u zdánlivě stejných výrobků - kamarádka si zkusila červené tričko s bardot výstřihem, a protože se jí líbilo, vzala si ještě černé, jenže se jí zdálo podezřele menší. Šla si ho tedy raději zkusit... a nakonec si musela vzít o číslo větší, i když střih byl úplně stejný.

Velkou plochu zabírají regály s obyčejnými tričky a tílky všech barev a velikostí, ale zase: jedna barva je z jakž takž dobrého materiálu, ta vedle najednou z tenké hadrovité látky; a někde se kvalita klidně liší i v rámci jedné barvy, jen třeba M jsou dobré a L ne.

Nakonec jsme s kamarádkou obě konstatovaly, že nemá smysl se v Primarku hrabat, protože výtěžnost je mizerná. Mnohem lepší je TK Maxx, evropský bratr amerického TJ Maxxu, kde je také potřeba přehrabovat podobně jako v sekáči, ale najde se tam mnohem zajímavější zboží. Je tu velký výběr outletových značkových kusů - teď zrovna značky Moschino, Alberta Ferreti, Helmut Lang, Stella McCartney, Lanvin a další - i neznačkového zboží nejrůznějších stylů. Kamarádka byla nadšená, našla si tam spoustu šatů včetně krásného plesového modelu z hedvábí pošitého korálky, zlevněného z nějakých 200 liber na 16,99, což byl jednoznačně kauf výpravy; i já jsem si nakonec koupila kimonový kabátek z levnější moschinovské řady Love a dva zajímavé řasené topy, i když jsem do Londýna původně nejela nakupovat oblečení a nejvíc jsem utrácela za ochutnávání místních dobrot.

Prošly jsme také obchodní domy Selfridges, John Lewis a House of Fraser. Nejlepší byl asi House of Fraser, kde je pestrá nabídka a hodně stojanů se zlevněným zbožím. Mám odsud doma pár věcí, které jsem si koupila přes internet, a kdybych bývala chtěla nakupovat, něco bych si určitě vybrala. Naopak John Lewis bylo šlápnutí vedle, výběr mi přišel tak trochu jako v Marks & Spencer: hezké, povětšinou i kvalitní věci, nad kterými jsem si ovšem říkala, že na tohle jsem ještě moc mladá. Podobný pocit jsem měla bohužel i v Selfridges. V levnějších patrech je dobrý výběr kvalitní konfekce za snesitelné ceny - Ted Baker, Pied a Terre, French Connection, Karen Millen, Jaeger -, ale většinou je to trochu nuda. Jestli chcete kvalitní klasiku, třeba pouzdrové šaty, košile, kabáty, tak nebudete vědět, kam dřív skočit, zajímavé nápady jsme ovšem našly až v patrech se značkovou módou.

Na fotce Ted Baker a část kolekce, která se zjevně inspirovala Gucciho ready to wear na jaro a léto 2014 :)

Značková móda je pochopitelně drahá, ale je fajn prohlédnout si ji pěkně zblízka a moct si ji vyzkoušet. Když si nesete do kabinky šaty od McQueena nebo Roksandy Ilincic či korálkovou plesovou róbu za 400 liber, prodavačky se ještě usmívají a otevírají vám dveře, místo aby vás, znavené a rozčepýřené turistky z východu, sjížděly pohledem, jako byste chtěly něco ukrást.

Některé obchodní domy jsou krásné i samy o sobě, třeba Liberty. Budova byla postavena ve 20. letech minulého století v tehdy módním tudorovském stylu.

Honosný dřevěný interiér hostí kolekce známých návrhářů a také značkový porcelán, sklo, domácí vybavení či látky s potisky, ze kterých by se patchworkářkám zatmělo před očima.

Kdybyste se chtěli do Londýna vypravit za nákupy nebo aspoň "window shoppingem", tedy okukováním všeho toho úžasného konzumu, projděte se hlavně po Oxford Street a Regent Street, kde je soustředěno nejvíc domů a obchodů. V ulicích v okolí těchto hlavních nákupních tříd najdete spoustu malých obchůdků, vintage storů (nedá se tomu říkat sekáče, protože jsou to obchody s pečlivě vybranými drahými exempláři), restaurací, drogerií, čokoládoven a čajoven. V běžné londýnské drogerii najdete stojany se sortimentem, který u nás objednáváme z internetu: Essie, Barry M, Sleek, komplet Bourjois...

Ve větší trafice v obchoďáku mají časopisy, nebo spíš tlusté knihy, s fotkami ze všech přehlídek z aktuálních fashion weeků, případně speciály, ve kterých jsou jen boty nebo kabelky. Jsou drahé. Nekoupila jsem, všechno máme na internetu. Ale byl by to krásný dárek třeba pro fashion blogerku.

V uličkách mezi hlavními ulicemi jsou obchody úplně se vším. Třeba s praštěnými šperky.

Volný čas mezi couráním po obchodech a památkách můžete vyplnit třeba krmením veverek, hus, kachen, holubů, slípek, racků a další rozmazlené žebravé havěti v Hyde Parku, St. James's Parku, Green Parku a okolí Temže. Stačí mít něco v ruce a veverky vám lezou po nohách až k pasu a holubi přistávají na hlavě.

Jen dvě rady: jestli chcete hodně nakupovat, počkejte, až bude lepší kurz libry; a taky počkejte na jaro. Londýňané sice v lednu klidně sedí u hospod na zahrádkách, jezdí na motorkách a na kolech, ale dlouhými ulicemi pěkně táhne a každý druhý den prší. Ať si kromě zážitků a čokolády Cadbury nepřivezete taky kašlíček jako já.

Autor

Ada

Ada začala psát Módní peklo v roce 2010. Čtenářky si získala nejen svým originálním stylem, ale především smyslem pro módu. Přestože přibývají noví autoři i témata, je Ada dodnes autorkou mnoha článků na Pekle.

Líbil se vám článek?
První příspěvek v tématu

Dárek, který ocení? Tričko pod košili, které nepropotí

Pokud nevíte, čím obdarovat vašeho muže, napovíme – tričko pod... Celý článek

Poslední článek:
10 módních specialit českých mužů

Autor: Matouš

Máme několik ryze českých skvostů... čím perlí pánská móda a „vkus“? Celý článek

Fotoreport: nakupujeme boty v USA

Autor: Ada

Do rapidně se blížícího konce května vás čekají ještě tři poslední... Celý článek

Fashion Week 3. (Londýn)

Autor: Ada

Londýnský týden módy nám skončil, včera odpoledne odstartovala... Celý článek