REPORTÁŽ: Jak se šije oblečení (nejen) pro surfaře

12.05.19 | autor Adéla

Ekologická firma z Nikaraguy ukazuje, že udržitelnost a styl mohou jít ruku v ruce.

* U těchto plavek si můžete být jistí, že vznikly ve férovém prostředí.

Při cestování po Střední Americe jsem narazila na módní značku Get Up Stand Up, která rozhodně stojí za pozornost – nejen díky tomu, že její kousky jsou více než slušivé a už ve výloze ve vás probouzí chuť si sjet svou první vlnu. Značka se ale především zaměřuje na ekologickou, ručně šitou módu.

Vítejte v obchodě značky Get Up Stand Up.Vítejte v obchodě značky Get Up Stand Up.

Exkurze do fér světa

Vstupuji do obchodu a prohlížím si barevné bikiny, dekorativní surfařská prkna, bavlněná trička a stylové čepice. Připadám si spíše jako někde v Kalifornii než v malém městě León ve vnitrozemí Nikaraguy. Už podle zavěšených surfařských prken je jasné, že pláž je velmi blízko.

Surfař Marcos Pereira z Brazílie si na pláži Poneloya, která leží necelou půlhodinu od města León, založil svou školu surfingu. Ve městě si nechal potisknout prvních pár triček s logem školy. „Některé daroval svým klientům, ostatní prodal během několika dní. Poptávka ho překvapila, o trička byl velký zájem. Jen o rok později už otevřel svůj první obchod právě tady ve městě León,“ vypráví mi usměvavá Francis.

Švadlena Francis pracuje ve firmě už tři roky a je spokojená.Švadlena Francis pracuje ve firmě už tři roky a je spokojená.

Spolu s dalšími pěti zaměstnanci ručně šije oděvy v malých dílnách přímo za prodejnou. „Marcos se rozhodl mít pod kontrolou celý proces výroby. Veškeré oblečení vyrábíme tady. Od střihu látek přes šití až po potisk,“ vysvětluje Francis a nabízí mi prohlídku dílny. Nadšeně souhlasím. Ačkoliv mám oblečení plnou skříň a momentálně jednu krosnu, kromě batikování triček na základní škole jsem nikdy proces výroby oblečení neviděla.

I v prostoru dílny se odráží latinskoamerická kultura.I v prostoru dílny se odráží latinskoamerická kultura.

Stylová ekologie

Nejprve jdeme do skladu látek. „Šijeme ze zbytků. Tyto látky jsme nakoupili od velkých firem, které šijí v daleko větším množství. Naše filozofie je však neplýtvat a oděvy tak vyrábíme z toho, co zbylo,” říká moje průvodkyně.

V protější místnosti už je slyšet rachot šicích strojů. Koukám se pod hbité prsty ševce, pod jehož jehlou zrovna vzniká spodní díl plavek. Seznamuji se s Jaimem, který mi ukazuje, jak se stříhají látky s přesností na milimetr.

Velké firmy by se látek zbavily, Get Up Stand Up jim tak dodává druhý dech.Velké firmy by se látek zbavily, Get Up Stand Up jim tak dodává druhý dech.

Z šicí dílny přecházíme na finální stanoviště, kde se oděvy potiskují. Tiskař na látku přiloží rám s fólií, na které je kýžený vzor. Na speciální stěrku nanese barvu a fólii, která je propustná jen v místě vzoru, s ní přetře. Proces je nutné opakovat třikrát. Poté se vzor přejede horkým vzduchem, přežehlí a na závěr na 20 sekund zapeče v troubě.

Každý kousek je ruční výroby, drobné nedokonalosti jsou pihou krásy.Každý kousek je ruční výroby, drobné nedokonalosti jsou pihou krásy.

„Neprodukujeme tolik jako jiné firmy, které si oblečení nechávají vyrábět například v Číně po tisících kusech. My denně zvládneme ušít 40 až 50 triček a potisknout asi 70,” ukončuje moji soukromou prohlídku Jaime, který ve firmě pracuje několik let. A nestěžuje si. Dostává pravidelně zaplaceno, firma mu poskytuje zdarma lekce angličtiny a podporuje ho v profesním růstu.

Jaime je se svou prací spokojený, dostává férové podmínky i lekce angličtiny.Jaime je se svou prací spokojený, dostává férové podmínky i lekce angličtiny.

Etický přístup jak k módě, tak i k zaměstnancům není v Nikaragui bohužel zatím zcela běžný. Země navíc minulý rok prodělala silnou politicko-ekonomickou krizi, po níž následovaly krvavé protesty a mnoho lidí ztratilo práci. Je tak skvělé vidět, že i přes ztížené podmínky se některé firmy snaží dělat něco jinak. Get Up Stand Up se to zatím vyplácí. Ačkoliv musela minulý rok propustit polovinu zaměstnanců, svoje oděvy začala vyvážet do Kostariky, El Salvadoru, na Havaj a v Evropě na značku můžete narazit v Portugalsku.

Spousta vzorů nadchne nejen surfařskou komunitu.Spousta vzorů nadchne nejen surfařskou komunitu.

Naděje budoucnosti

Firma samozřejmě není jediná, která funguje tímto způsobem. Existují desítky podobných, které se snaží podnikat ekologicky, eticky a společensky odpovědně. V rozvinutých západních zemích je to ale přece jen snazší než v těch rozvojových, kde lidé musí denně čelit daleko těžším výzvám, než zda si koupit etické oblečení, či to vyrobené v Bangladéši.

Oblečení koupíte v sousedních zemích Nikaraguy nebo také v Portugalsku.Oblečení koupíte v sousedních zemích Nikaraguy nebo také v Portugalsku.

U nás se tématice udržitelné módy věnuje například excentrická módní návrhářka Petra Ptáčková. Pro značku Footshop vytvořila kolekci zero waste, při které nevznikl žádný odpad, propojila se i s nadnárodní reklamní společností Eyelevel. Z jejích starých reklamních bannerů ušila originální módní kousky.

Podobných projektů naštěstí přibývá a jsou nadějí, že jednou snad přestanou mít nálepku výjimečnosti, ale stanou se naprosto běžnou součástí módního průmyslu.

Přečtěte si také článek Jak funguje upcycling v Čechách?

Autor

Adéla

Nosí všechno, na co má náladu. Šaty, mikinu XXL, třásně, klobouk, kostkovanou košili, flitry, roztrhané džíny, kšandy i záclonu. Módu bere jako nekonečné maškarní.

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek
zwedavka
1017 příspěvků 12.05.19 07:11

Prosím nastudujte si rozdíl mezi ševcem a krejčím.

Semtex
40 příspěvků 12.05.19 08:04

@zwedavka :joy:

Příspěvek upraven 12.05.19 v 08:06

vlm
4633 příspěvků 12.05.19 08:55

Tak ručně nebo na stroji? Švec tedy se povedl :-)

Dani17
467 příspěvků 12.05.19 10:03

Tak vidím, že nesrovnalosti v pojmenování nepraštily do očí jen mě :-D Ano ano, švec dělá úplně něco jiného. A ruční výroba vypadá také úplně jinak. Střihá se nůžkama. A sedí s jehlou v ruce a ty stehy se dělají opravdu vlastní rukou. Tak by potom firma nevyrobila denně 40-50 triček, ale možná tak jen jedno dvě.
Ale jinak mě článek zaujal a tam v těch podmínkách jim moc fandím. (y)

Příspěvek upraven 12.05.19 v 10:04

ven-ven
15 příspěvků 12.05.19 12:42

Nosí všechno, na co má náladu a co jí ten její švec ručně spíchnul na šicím stroji :D

Skočil krejčí do rybníka, kdo nám bude šít!

benyka
7353 příspěvků 12.05.19 15:00

No co co co, švec je evidentně samec od švadleny.

asterah
427 příspěvků 12.05.19 19:41

:joy: :joy: :joy:
konečně jsem se dneska v tom uplakaném dni zasmála - DÍKY

ven-ven
15 příspěvků 18.05.19 18:38

Když já si myslela, že když to tu rozpitváme, tak to přepíšou. A on tam ten sameček pořád pevně visí…

Karin
3948 příspěvků 31.05.19 11:05

A visí a visí…

vlm
4633 příspěvků 12.05.19 15:41

Znovu jsem to celé přečetla, celé je to blábol, možná jste tam byla, možná jste jen čerpala z jejich stránek a facebooku.Male město Leon ve vnitrozemí, mi vikipedie našla jako druhé největší město Nikaragui 18km od oceánu. V čem spočívá ta ekologie výroby? Šíji na el. šicích strojích, stříhaji elektrickou ruční pilou ovšem s přesností na milimetr :-), že by byly ekologické ty barvy kterými tisknou? Šití ze zbytků, zní dobře, ale jsou zbytky a zbytky. Odstrizky, tedy odpad, kterého je v průmyslové výrobě minimum a potom zbytky metráže, coz může být několik metrů, které se hodí pro malé dílny nebo malé prodejny. Dnes je hlavní být udržitelný a ekologicky, že pokulhává obsah to je fuk

Vinca_minor
906 příspěvků 12.05.19 20:43

„její kousky jsou více než slušivé“ - Tím myslíte ty plavky, anebo ta tílka a trička? Obojí superjednoduchý střih, prostě jen sešitý přední a zadní díl. Já si slušivost představuju jinak.

asterah
427 příspěvků 12.05.19 21:47

Taky se vám ty výtvory nelíbí? Já jsem si to prohlídla dvakrát a marně jsem hledala něco, co by mě mělo nadchnout…ani střih, ani barva a potisk už radši nekomentuju…

Cornero
415 příspěvků 13.05.19 12:45

To mi bohužel přijde u většiny takovýchto minivýrobců pro mladé, kteří jsou eko, fairtrade, udržitelní atd. Často to jsou sice „férově“ vyrobené kusy zboží, ale krom ceny a možná gramáže tomu oděvy moc neodpovídají, protože to je neforemné bez originálnějšího designu, a jako bonus z toho často lezou nitě atd. Klidně bych dal větší částku za triko, ale pokud mi takové triko za litr a víc sedí výrazně hůř než obyč triko ze Zary za 200,– a má na sobě potisk na úrovni HM, tak fairtrade pro mě není dostatečný argument pro koupi.

Kryptozoo
299 příspěvků 12.05.19 23:47

Třeba je to nějaký rekvalifikovaný švec :)

Cornero
415 příspěvků 13.05.19 12:35

Kde jsou ty časy, kdy sem psala Ada články o módě, které měly hlavu a patu a určitou fundovanost. Tyhle články, které se sem poslední dobou postují, jsou povrchní, nepromyšlené a spíše mi připadají jak naivní články z dívčích časopisů.

Před šesti lety se zřítila textilka Rana Plaza

Módní svět si připomíná šest let od zřícení textilní továrny Rana... Celý článek

Poslední článek:
Módní nákupčí: Povolání snů, nebo hrůzy?

Autor: Kamila

Svět skloňuje velká jména návrhářů, přitom o našem šatníku... Celý článek

Polyesterová čistka aneb Genocida mého oblečení

Autor: Kamila

Rozhodla jsem se zbavit polyesteru a vyházet ho ze svého... Celý článek

Kupte si prsa

Autor: Ada

Když jsem se prohrabávala Aukrem, nemohla jsem si nevšimnout, kolik... Celý článek